Názory k článku Michael Šebek (ČVUT): To, že naši práci přeberou roboti, nevidím jako problém

Sdělení je jiné: Bát se nemusí nikdo, pokud se neznámou budoucnost připraví. Třeba na to, že bude muset několikrát za život úplně změnit profesi. Jenže u nás se na to nepřipravujeme, stát, politici i voliči na to kašlou. Takže my bychom se bát měli!

To jo, pokud chcete přeskakovat po celý život mezi podavači hamburgerů u McDonald's, doplňovači zboží v Kauflandu, nebo dělat dělňasa na montážní lince apod., tak tam opravdu hluboké znalosti nepotřebujete a můžete takových profesí absolvovat za život klidně 20. Ale u lékařů, projektantů strojů a elektrotechniky apod. něco takového neplatí. To je jiná liga v nároku na znalosti a jejich používání.

Ty první činnosti už lidé dělat přestávají úplně, ale i těch druhých ubude. Jednodušší práce lékařské, inženýrské a programátorské už zvládají stroje dnes, takže práce pro lidi tam ubývá, a pokrok v tom stále zrychluje.

Moje rada občanům je bát se právě takových lidí jako je Michael Šebek. Kdybychom se jejich radami řídili, tak směřujeme přímo do propasti. Tam směřujeme stejně, protože politici nejsou o nic lepší než autor článku a články tohoto typu se objevují v médiích právě proto, aby se politici udrželi u moci.
V tomto konkrétním případě je záměrně prezentovaná demagogie inženýrů z ČVUT následující:

Oni mluví o jakémsi pokroku v robotice, i když pravda je opačná. Vývoj zde dlouhou dobu záměrně stagnuje, protože je brzděn shora.

Oni mluví o výpadku jakýchsi konkrétních povolání, ale skutečnost je taková, že když do stroje vložíte silikonovou kopii lidského mozku, takový robot zvládne úplně každou činnost, kterou doposud vykonává člověk. Neexistuje druh činnosti, kterou by stroj s mozkem neuměl vykonávat s výjimkou drbání se za vlastním lidským uchem nebo popíjení piva, což jsou činnosti ryze lidské, které nemá smysl nahrazovat.

Bavíme se proto o přechodu lidstva do úplně jiné doby a ne o zániku jakýchsi činností. Bavíme se o nové epoše soužití lidstva s nově vzniklou robotickou civilizací. Vložení mozku do těla stroje je stejné jako vdechnutí života stroji. To jsou všechno věci, kterým hlupák z ČVUT nemůže vůbec rozumět.
O to více o nich v médiích mluví.

A je to zároveň přesně to, co politici chtějí zamlčet, zamlžit, zabránit... Proto se v médiích objevují stupidní tvrzení lidí jako je Vladimír Mařík z ČVUT nebo autor tohoto článku anebo spousta dalších podstrčených agentů v médiích.
Já to musím vědět, když jsem simulaci lidského mozku sám vytvořil (www.moravcik.info)

A ještě něco. Bát se hlupáků, kteří nám vládnou, není řešení. Řešení je tyto hlupáky nahradit ještě dřív než lidstvo do propasti zavedou.

Jako člověk s vysokoškolským vzděláním technického směru jsem se část života živil jako projektant, konstruktér a souběžně s tím jsem musel tedy provádět i pevnostní výpočty konstrukcí. Proto, pokud pan profesor tvrdí, cituji: "..Je také skoro hloupé stát se specialistou (na cokoli), když vůbec nevíme, jak dlouho nová profese vůbec vydrží. Lidé by se proto měli snažit být spíše generalisty s hlubokým porozuměním základům a vysokou mírou přizpůsobivosti.", tak já zase tvrdím, že říká hlouposti.
Dle mé životní zkušenosti, potvrzené i mými přáteli, se člověk začíná orientovat ve své profesi (říká se tomu, že ví která bije) tak po cca 5 letech praxe. Takže pokud někdo mění profese a přeskakuje z firmy do firmy jako včelka Mája z květu na květ, tak je použitelný leda tak na podřadné práce typu „přines/ podej“. Zaučit lze pouze do jednoduchých prací, kde se nevyžadují zkušenosti a znalosti nabyté léty studia a praxe. Názor páně profesorův lze praktikovat třeba v sociálních vědách, ale nikoli u technických profesí. Mimochodem, jeho tvrzení, že vzniknou nové profese, není nic nového. Už před lety se prosazoval názor, že všichni ti, kteří přijdou o práci, se přece dobře uplatní ve službách, především pak v turistickém ruchu. Jaká je realita, všichni víme. Ne, já si opravdu více budu vážit odborníka, který mnoho let dobře vykonává svou profesi, než všeznajícího brouka Pytlíka s "globálními" znalostmi. Existuje české přísloví "uměl všechno, ale tak doopravdy nic", které stále platí.

přísloví vzniklo v době, kdy se svítilo svíčkami a dopravovalo koňmi. Nemáte raději nějaké přísloví o robotech nebo ui? ;)

Jenže vy se bavíte o docela specifických zaměstnání, řekl bych extrémně náročných na vystudování i udržení kvalifikace. Lékaři, programátoři atd. Jenže to je jen špička ledovce, moje zkušenost je jiná. Mám 4 stupně vzdělání, každý byste řekl jiný - základní, technika/elek­trikařina, ekonomie-účetnictví, sociologie/ekonomie-marketing. Všechny ty školy a navázané zaměstnání potřebovali jednu základní věc, umět se orientovat, umět naslouchat, dohledat informace a ty umět uplatnit. Ani nevíte jak moc je podobná práce eletrikáře a třeba účetní, IT projekťáka, elektrikáře a marketéra. Všechny tyhle práce a jejich principy lze naučit s otevřenou myslí a přístupem do čtvrt roku a umět se jimi dobře živit a rozvíjet je - sám na sobě jsem si to vyzkoušel.

To vše je záležitostí umět dokázat propojit vzdělávací systém základní a středních škol do jakéhosi polyfunkčního celku tak, aby lidé byli skutečně univerzálně připraveni vstřebávat informace a komunikovat, a další odborná příprava na konkrétní činnost byla záležitostí třeba posledního ročníku Dodneška nemůžu přenést přes srdce, proč vyučení na elektrikáře trvá 3 roky, když se dá naučit za půl roku.

Já osobně beru za nepříjemnou věc, že práce, kterou budou roboti přebírat je pro mnoho lidí zábavná a odpovídá jejich nátuře. Avšak co pro ně bude zbývat, bude otrava. Že místo, aby pak mohl být venku a řídit třeba kamion či vlak, tak budou muset být zavřeni někde v továrně, nebo místo aby účtovali, tak budou muset třeba prodávat zboží lidem.

"Dodneška nemůžu přenést přes srdce, proč vyučení na elektrikáře trvá 3 roky, když se dá naučit za půl roku"

Do učení nastupuje mládež po základní škole, tj. v cca 15 letech. Opravdu si myslíte, že v dejme tomu v 16 letech bude dotyčný schopen provádět plně kvalifikovanou činnost? A to neuvažuji legislativní požadavky. To zaprvé. A za druhé, Vy asi vycházíze z toho, že všichni učni jsou vysoce motivovaní, jejich práce je baví a tak. Realita je zcela jiná, často je potřeba natlačit potřebné dovenosti do učňů doslova násilím. Jo - dneska se už myslím slovo učeň nepoužívá.

Jenže já právě vycházím z toho, že nejenom, že mladí lidé jsou spíše častěji nevyhranění a nemotivovaní, co vlastně dělat, ale ona vůbec celá ekonomika se vyvíjí tak rychle, že vyhraněnost pokud nesměřuji k vysokoškolskému exaktnímu oboru, je vlastně špatná. Proto píšu, že pokud získá technické penzum znalostí po třeba dvou letech studia, tak poslední půlrok teorie a půl rok praxe je napsoto v pořádku - bavím se ted o učňáku.

Odhlédnu-li od toho, že v ČR to je navíc nastaveno tak, že i když jste vyhranění, tak vás systém vzdělávání spíše znechutí. Napříkad, jak jsem psal dělal jsem elektrotechnickou školu a dodnes si přivydělávám elektroinstalacema v nových domech, opravou zdrojů a klimatizací a prostě vím a vidím, že do mě tři roky škola tlačila nadbytečnosti například o krystalkách, starých televizních formátech, když samotné gró práce elektrikáře opraváře leželo ve znalostech pro pár měsíců studia + nutná prakce, kterou mi škola stejně nepomohla zajistit. Většinu mých spolužáků, tenhle přístup znechutil, a od toho učnáku nikdy ten obor nedělali. Což je v ČR úplně běžné a může za to právě ten starý přístup.

Bohužel zde prostě asi není prostor, abych to popisoval u různých mě vlastních oborů ve spojitosti tu s učňákem, tu se střední, nicméně to co popisuje pan Šebek ve vzdělávání se dá uplatnit i na nižších stupních.

Mít 4 stupně vzdělání ještě neznamená být schopný v těchto vystudovaných oborech a rozumět jim. A neuvádějte prosím příklad elektrikáře. Sám mám co 3 roky zkoušku z elektrovyhlášky 50/1978 a proto vím, že i v profesi elektrikáře je třeba mít docela hluboké znalosti, pokud nechcete někoho svou prací zabít.

Mít 4 stupně vzdělání ještě neznamená být schopný v těchto vystudovaných oborech a rozumět jim. Neznamená, ale jde to. Jenže je potřeba změnit přístup ke vzdělání.

Legislativa je jedna věc, realita jiná. Být schopný elektrikář, který splňuje kvalifikaci pro samostatnou práci, která je určena ve vyhlášce §6 je záležitost půl roku studia s podmínkama, která jsem napsal. Tedy základní vzdělání + to co jsem nazval polyfunkčním vzděláním (něco jako polytechna, ale v lehké verzi), ochota učit se, dohledávat informace (mít je k dispozici) a to o čem mluví p. Šebek ve spojitosti s VŠ. Že je to tady nastaveno tak , že se to učí jen teoreticky 3 roky, je chyba systému, ne chyba dětí.

Znalosti z vyhlášky 50/1978 jsou jedna věc, druhá je praxe. Z učňáku vám dneska vyleze člověk, který neumí v elektrikařině takřka nic. Moje zkušenost je, že za půl roku do takovýho mlaďocha dostanete všechno pro to, aby byl schopen připravit elektroinstalaci, zapojit celý dům, dokázal opravit různá zařízení.

Nebo jiná paralela. Dneska můžou dělat strojvedoucí lidé s maturitou nebo technickým učnákem, kteří mají za sebou zhruba 9 až 12 měsíců. Takové ČD si nejdřív otestuje, zda ten uchazeč má motivaci (to je nejdůležitější) a zda chápe základní znalosti z fyziky ze základní školy, podepíše kvalifikační dohodu a jde se učit. Doba je jinde. Dneska to není o několika letech na dílnách a pak vás nechají šáhnout na řízení lokomotivy, jak to dříve bylo a přáli by si to ti starý ajzlboňáci i dnes, kteří vám do nekonečna budou tvrdit, že je to špatně, že to tak nemá být, že potřebuji mnohem hlubší znalosti, aby někoho nezabili, tak jak píšete vy. Jenže ono to funguje, oni mašiny vedou po kolejích úplně stejně, jako ti s tou několikaletou praxí. A tak je to všude. Doplňování znalostí je pak už další věc.

IT projekťákem se člověk stane za čtvrt roku?
Už chápu, proč to všude vypadá tak, jak to vypadá.

Nedá, já nepsal, že se dá stát IT projekťákem za čtvrt roku.

Když vyjdete z vysoké školy, tak máte před sebou cca 40 let praxe (pokud půjdete do důchodu v 70, tak ještě víc). Za těch 40+ let možná nebude ani existovat firma do které jste po škole nastoupil.

VŠ vám má dát poměrně hluboký základ celého oboru a těch cca 50 zkoušek by mělo být důkazem že se dokážete naučit poměrně rychle i poměrně obtížné věci. Rozhodně není hlavním úkolem z vás udělat odborníka na něco. To je iluze.

Samozřejmě střídat na nějakých odbornějších pozicích firmy po 1-2 letech je hloupost. Ale po 5-10 let to není nic divného a může to být i proti vaší vůli. A jako absolvent VŠ by jste pak měl být schopen se poměrně rychle naučit něco jiného.

"střídat na nějakých odbornějších pozicích firmy po 1-2 letech je hloupost."
1) Každé dva roky je potřeba posunout se dál. Pokud firma příležitost k růstu nenabízí, je na místě ji vyměnit.
2) Dokud HR nepochopí, že je třeba mzdy skutečně zvyšovat, budou programátoři po dvou letech odcházet tam, kde dostanou o 10k víc.

My tady diskutujeme pouze o profesi programátora? A nebo vůbec netušíte, že vedle této profese existují u nás ještě stvovky profesí dalších? V nich pracuje podstatně víc lidí než v profesi programátora.

Programator je priklad, na kterem ukazuji, ze i jine pristupy davaji v nekterych situacich velice dobry smysl.

Při vší úctě, zkušenosti z vaší kariéry ztrácejí váhu ve světě, který se stále rychleji mění a ě měnit bude. Platí to i pro mne, s tím nic nenaděláme. :(

Už jsem to odpověděl na jiný podobný komentář níže. Tedy ještě jednou.

Cokoliv, co řekne nějaké individuum z (Č)VUT je chybné. Kdo není blbý tak ví, že technické školy v Československu byly a jsou po desetiletí líhněmi špionů, kteří měli za úkol na západě odkoukat a zkopírovat každou technologii. Proto jim bylo tajnou službou umožněno jezdit na pobyty do zahraničí, proto měli spoustu titulů a vyznamenání za nic, proto se kolem nich vytvářela a vytváří falešná bublina úspěšných profesorů a vědců a proto také kvalita těchto pracovišť nikdy za nic nestála.
Dřív se tomu říkalo boj s imperialistickým západem, dnes už je to prostě jen špionáž a funguje to pořád stejně. Naverbují mladého člověka, pošlou ho na lukrativní pobyty na americké univerzity, do Facebooku, Googlu ... Tito lidé střídají jeden špičkový job za druhým, který by normální člověk nezískal ani kdyby byl Edison. Pak jim dávají tituly, ocenění (například cenu Neuron), kdy i malé dítě se ptá, za co ten blb těch půl milionu dostal, když nic nedokázal. Do toho vstoupí politici, kteří tyto agenty vyznamenávají (například ceny Miloše Zemana) a tak to jede po desetiletí stále dokola. Výsledkem je naprosto katastrofální stav českých (nejen) technických škol.
Když národ neumí vyvinout nic vlastními silami, když úroveň vzdělanosti stojí za psí štěk, vychovat si armádu špionů, to umí a dělá každý zaostalý národ na této planetě.

Rakousko-Uhersko sice nepamatuju, ale stejne si myslim, ze se tomu spis rikalo "infinitezimalni pocty"

Prý potřebujeme víc zručných absolventů technických učelišť a je třeba zrušit víceletá gymnázia.

Takže je asi jasné, kdo je zaměstnancem budoucnosti - někdo, kdo neumí jazyky a matematiku.

Tak ono v době kdy vrchol automatice výpočtů bylo logaritmické pravítko nebo tabulky, to jinak nešlo. Počítač v té době znamelo člověka, který někde seděl v kanceláři a počítal ručně.

Dnes kdy v běžné praxi to nepotřebuje ani naprostá většina techniků, tak je jasné, že tato znalost upadá.

Ona matematika se nerozvíjela a neučila pro samotnou matematiku, ale protože v praxi bylo nutné lecos spočítat. A různé matematické "triky" dokázaly ruční výpočty značně ulehčit. Ale dnes kdy potřebné rovnice jsou "zadrátovány" v sw je sice potřebné vědět co kam zadávám a co asi řádově má vyjít, ale dopodrobna sestavit potřebné rovnice potřebuje umět autor sw a těch pár vědců co v tom oboru dělají výzkum.

Pardon, ale s tím nemůžu vůbec souhlasit. Musíte být alespoň obecně schopný poznat, jestli výstup ze SW může být správný. Je totiž běžné, že SW vyhodí naprostý nesmysl, a odpovědný není ten SW sám o sobě, ale ten, co na něj spoléhá... A není pravda, že na Internetu nalezne každý vše. Když nevíte, co byste měli hledat, najdete prdlačku. Celkem běžně se setkávám s lidmi, kteří neví, jak by měli položit dotaz aby dostali relevantní výsledky. A když už něco najdou, tak nejsou schopni odfiltrovat na první pohled nesmysly... Základy v oboru musíte mít, a s tím se pojí i určité penzum fakt, které musíte mít v hlavě, jinak jste naprosto nepoužitelný. A to se při vší úctě nedá naučit za dva dny, týdny ani měsíce, spíš to vyjde na roky.

Jenže dnes vylejzaj ze školy absolutní hov@da, co si ani neuvědomují v jakých řádech to má vyjít a vůbec jim nepřijde divné když v příkladu na rychlost auta z bodu A do bodu B vyjde záporné číslo větší než rychlost světla.

Vite, mohl bych s vami i mozna souhlasiti ale nebudu. Skola by totiz mela ucit prave a predevsim to, co dotycny realne uplatni v konkretni praxi. Tudiz budouci lekar vazne nepotrebuje umet matematiku (pokud zvlada alespon seno/slama a pocty do 10 prstu), stejne jako budouci strojar vazne nepotrebuje analyzovati Kafku.

Prave bazirovani na vyuce vseho vede ve finale k tomu, ze nikdo neumi nic. Vysledky tomu presne odpovidaji.

Skola pak pochopitelne muze byt zabavna a zajimava, dokonce by byti mela, protoze pokud nekoho neco nebavi, tak se samozrejme ani nic nenauci, protoze presne takto uceni se funguje. Samozrejme se muze stat, ze dotycny je na spatne skole - z ruznych duvodu, ale to je na jinou diskusi.

Naprosto nejhorsi situace pak nastava v okamzicich (nezridka jiz na skolach zakladnich) ze dotycny zak vi o danem oboru vice nez ucitel, a zaroven vi, ze to co se mu vyucujici snazi namluvit, a na cem baziruje u testu a zkousek, je holy nesmysl, v praxi zcela nepouzitelny. V nasem skostvi bohuzel situace pomerne standardni.

Ovsem jak bych mohl zapomenuti, naprosto nejdulezitejsi vedomosti maturanta je znati definici slova epizeuxis (pred onou aferou jsem to slovo vzivote neslysel, a v teto zemi neexistuje ani jedina osoba, ktera by jej slyseti potrebovala).

"Skola by totiz mela ucit prave a predevsim to, co dotycny realne uplatni v konkretni praxi."
hmm ... a vy umíte dnes říci, co uplatním za 5 - 20 let v konkrétní praxi?

V televizi říkali, že bude potřeba víc soustružníků a míň gymnazistů.
Takže se asi bude hodně svařovat.

Narozdil od vas vim, ze zednik nebude psat literaturu, takze je mi uplne jedno, jestli umi napsat diktat, protoze chci aby umel postavit rovnou zed. Jenze realita je ta, ze zednika z uciliste vyhodi prave proto ze neumi napsat ten diktat, zato toho, ktery netusi jak zazdit dvere, obdari vyucnim listem.

Stejne tak neexistuje zadny obor, ktery by se za 4-5 let zmenil natolik aby dotycny potreboval zcela jine vedomosti. Programator totiz potrerbuje umet programovat, a je uplne jedno jestli skola bude pouzivat pascal, javu nebo C. Ale "programator", ktery nevi co je to for/while ... je knicemu a vzdy bude (hlavne tedy ze umi recitovat toho Kafku).

Kdyz se podivas na vysledky maturit, zjistis, ze ten tvuj ucen se anglicky, natoz pak nemecky, proste nedomluvi, a matematikou se nikdy ohanet nebude.
Takovi lide to v prumyslu 4.0 budou mit tezke.

... jak prosím víte, že někdo bude za 5 - 15 let zedník ???

S lecčíms, co říkáte, lze souhlasit, ale s tou matematikou jste trochu mimo. Tu totiž do jakési úrovně potřebuje každý. Uvedu příklad. Já třeba mám v poslední době s neznalostí matematiky u mladší generace pozitivní zkušenosti. Tento rok se mi už několikrát stalo, že platím a slečna za pokladnou, neznajíce základní počty, mi při platbě např. 230 Kč vrací z pětistovky 370 Kč. Vím, že při inventuře bude muset rozdíl uhradit, ale vůbec mi té barbíny není líto. Je to její generace, která totiž stále tvrdí, že matematiky netřeba, že ji neovládá a ještě se tím chlubí.

Tak znova. Matika nejsou pocty.

Jsem z generace , kdy jsme museli pomocí integrálu a diferenciálního počtu umět v termodynamice spočítat tepelné a tlakové poměry na lopatkách turbíny, ale rád se nechám poučit, jaky je rozdíl mezi počty a matematikou :-).

Jako akademický pracovník lékařské fakulty si vás dovoluji upozornit na to, že váš příklad s lékařem je chybný. Jistě, lékař explicitně matematiku na rozumné úrovni nepotřebuje, ale dobrý lékař se od špatného liší mimo jiné (podmínka nutná, nikoliv postačující) i tím, že víc, proč dělá ten konkrétní zákrok. To znamená, že musí přinejmenším chápat relevantní část biologie a případně i techniky. Navíc, a to už není vůbec vidět, lékař by měl fungovat jako konzument výsledků klinických studií, tedy měl by být schopen pochopit princip statistických testů.

Obávám se, že se mýlíte. Ještě na začátku 20. století se diskutovalo, zda vůbec probírat tak abstraktní pojem, jakým je "funkce". V písemných maturitních zkouškách se sice objevovaly úlohy vedoucí na nekonečné řady nebo na řetězové zlomky, ale spíše jako nástroj početní, bez hlubší znalosti. Infinitesimální (lat. infinitus, nekonečný) počet, tedy některé jeho základní prvky a myšlenky, se začal prosazovat do výuky ve vyšších ročnících gymnázií až v souvislosti s Meranským programem (1903) implementovaný v Rakousku Marchetovou reformou (1908-1910). Součástí programu byla i snaha omezit formalismus a příliš abstraktní učivo, takže o nějaké slušné orientaci v infinitesimálním počtu bych si dovolil pochybovat.

Skutečný rozmach matematiky na gymnáziích je mnohem novější záležitostí a souvisí s vytlačováním některých předmětů (nejprve klasické řečtiny, později i latiny) a s rostoucím podílem přírodovědných předmětů ve druhé polovině 20. století. Vždyť ještě na začátku 20. století měla jen latina souhrnnou hodinovou dotaci prakticky stejnou jako matematika, fyzika a biologie dohromady. Navíc, a na to se dnes zapomíná, výuka matematice, aby byla vůbec užitečná, musela obsahovat mnohem více počtářské praxe. Nejen takové drobnosti jako malá a velká násobilka zpaměti na úplném začátku vzdělávání, ale i velmi dobrý cvik v dnes již zcela nepotřebném počítání složitých početních příkladů pomocí logaritmických tabulek. Jsem přesvědčen o tom, že průměrný absolvent dnešního špičkového gymnázia (gymnázia byly přísně výběrové školy) by co se týče matematických dovedností hravě překonal svého o sto let staršího předchůdce ve všech ohledech s výjimkou rutinního počtářství.

"překonal svého o sto let staršího předchůdce ve všech ohledech s výjimkou rutinního počtářství."

Možná máte pravdu, možné ne. Pozitivem rutiny bylo, že student musel (ted aspoň podle mne) postupu dobře rozumět a tím, že počítal vše ručně, si vypěstoval návyky a intuici, které dnešní studenti nemají. V současných školách je asi tématická šíře větší, ale bude to na úkor hloubky.

Predevsim je treba konstatovati, ze jiz dnes existuje spousta profesi, kde jsou lide zbytecni. A vubec nemusi jit pouze o profese nekvalifikovane. Protoze pilot v letadle je take zbytecny(dokonce je to tak, ze vetsinu incidentu v letecke doprave zpusobni prave piloti, nikoli pocitace/zavady), totez plati o provozu na zeleznici.

V mnohych profesich pusobi lide pak jiz jen proto, ze jejich prace je zatim levnejsi, nez prace stroje. Dovolim si odhadnout, ze jiz dnes umime technologicky nahradit cca 50% lidske prace. Jen by to zatim bylo nakladne financne. Ovsem pri tlaku na rust mezd, zkracovani pracovni doby ...

Takovy vyvoj pak pochopitelne povede k nasledujici situaci. Nebot majitele onech vyrobnich prostredku by sice mohli vyrobit dostatek produktu pro vsechny, ale proc by to delali, kdyz vetsina zajemcu nema nic, co by mohli nabidnout jako protihodnotu. Reseni ovsem zname tisice let. Jmenuje se valka. Pri ni se znici ony vyrobni prostredky, redukuji pocetni stavy obyvatelstva a tudiz po valce vzdy prichazi konjunktura a spousta prace pro spoustu lidi.

Nemluvim o nehodach, ale zcela umyslne o incidentech. Incident neni nehoda, to muze byt napriklad to, ze si pilot spatne nastavi radio a kvuli tomu nekomunikuje s rizenim provozu.

Ale i v pripade tech nehod = dojde k nejakym skodam, za vetsinu mohou piloti. A velice pravdepodobne je statistika takova, ze i v pripade zavady vede zasah pilotu spise k eskalaci situace nez k jejimu vyreseni (a bude se to pouze zhorsovat). Vubec bych se totiz nedivil, kdyby aktualni stav vypadal zhruba tak, ze na 1 letadlo zachranene zasahem pilota jich 10 kvuli zasahu pilota spadne. A potom je proste jen logicke eliminovat pricinu - pilota. Ano, to jedno letadlo spadne, ale tech 10 ne.

Ostatne, to vite ze u vsech novejsich stroju jiz pilot stejne nemuze letadlo defakto ridit? Vsechny stroje vybavene systemy fly by wire ve skutecnosti ridi pocitac, a pokud se ten rozhodne, ze nejaky manevr neumozni (nebo naopak udela), tak s tim pilot stejne nic nezmuze.

Možná máte ten dojem, ale tak to není. Plácněte sem nějakou statistiku třeba z NTSB nebo jiného relevantního subjektu, a pak se můžeme bavit o tom, co zavinil pilot, a co technika...

Problémem není to, že lidské profese nahradí roboti. S tím se přece tak nějak počítá od té doby, co vychází sci-fi literatura. Problémem je to, že "mzdy" těch robotů půjdou do kapsy kapitalistovi, který je zdaní někde na Kypru... zatímco nám tady zůstanou jen exhalace, kravál a nezaměstnaní dělníci, na jejichž podpory v nezaměstnanosti se budeme muset složit z vlastních kapes.

Takže co s tím? Inu, práce není zadarmo. Ať tedy kapitalista platí robotům takové mzdy, jaké by musel podle tabulek dát lidským zaměstnancům vykonávajícím stejnou práci. A protože roboti peníze nepotřebují, takto získané prostředky půjdou na rentu pro nahrazené zaměstnance. Až takový zaměstrentiér umře, bude z registru nezaměstnaných vylosován náhradník. Jak se bude automatizace rozmáhat a pronikat do stále dalších oborů lidské činnosti, dosáhneme nakonec stavu, kdy budou všechny nezaměstnané živit roboti.
Kapitál bude sice chvíli remcat, ale nakonec bude ještě rád. Oni totiž roboti nemarodí, nestávkují, nesvačí, nemají odbory a nemají nárok na volno, takže se vyplatí i tehdy, když jim bude nutno platit řádnou mzdu.

A kde bude hranice kdy budeme za robota vyplácet mzdu a za kolik nahrazených ? Např. takový jeden bagr nahradí deset kopáčů lopatou. Ale kdyby ti kopáči místo pořádné lopaty (=stroje) měli jen malé lopatky, tak jich bude potřeba místo deseti, padesát. A co teprve kdyby kopáči měli jen holé ruce? Podobně lze rozvést jakoukoliv práci s nějakým stupněm automatizace nebo strojní pomocí.

A druhý jiný argument. Když bude kapitalista k produkci potřebovat pouze stroje, jaký by musel být blázen aby je nechal pracovat ve státě kde za ně bude platit mzdu a neodvezl je do států kde za ně nic platit nebude ?

Ano, krasna uvada, a uplne mimo. On si totiz ten kapitalista vyrobi jen to, co potrebuje sam pro sebe, a pripadne to, co smeni s jinymi vlastniky vyrobnich prostredku, a pro ty vsechny ostatni nevyrobi nic. Bude mu tudiz stacit jeden robo-zamestnanec, misto tisice.

Pokud si to jeste stale nedokazete predstavit, tak jsem majitelem pole. Tudiz vy pole nemate, protoze mnoztvi prostoru je zkratka dane a omezene. A protoze to pole obslouzi stroj, nepotrebuji vasi praci. Proc bych na tom poli mel prestovat svym strojem obzivu pro vas? Nemate mi co nabidnout. Vedle pole stoji tovarna, kde vyrabi rekneme prave stroje na obsluhu poli. Tudiz vyrobim jidlo pro tovarnika a on mi za nej da stroj. Ostatni lidi nepotrebuje ani on.

Vy mate zjevne zasadni problem s chapanim primitivniho textu jiz dnes.

1) ti kteri nevlastni vyrobni prostredky nebudou mit NIC co by za COKOLI nabidli.
2) ti kteri je vlastni nebudou preci vyrabet neco, za co NIC nedostanou.
3) coz vede k jedinemu vysledku - to rekneme 1% lidi, kteri nejake prostredky vlastni se uspokoji navzajem, a ti ostatni ... bud pomrou hlady, nebo vyvolani onu zminenou valku. Coz ovsem povede k tomu, ze budou valcit proti strojum vyrobenym temi, kteri ty prostredky maji.

Tu je rozpísané, ako by to mohlo vyzerať (hoci tento autor je dosť často vo svojich teóriách mimo, tento článok je vzácne príčetný):
http://dfens-cz.com/berou-stroje-lidem-praci/

Celou řadu prací lze již víc jak 10 let nahradit automaty (roboty).
Jsou to např. Metro bez řidiče, samoobslužná pokladna v hypermarketu, robotická travní sekačka, robot údržby podlahových krytin, automat na zalývání květin, robotická svářečka v automobilce, fotobuňka dveří suplující práci tzv. dveřníka a mnoho dalších vychytávek, které už ani v roce 2008 nebyly žádná sci - fi.
Mnohé z toho se tenkrát nepoužívalo, protože to bylo poměrně drahé.

“Samoobslužná” není “bezobslužná”. Jen to neobsluhuje osoba-pokladní ale osoba-zákazník.

Asi tak.
A ještě tý prodavačce platí podporu v nezaměstnanosti.
On si nikdo neuvědomuje, že tyhle místa už se nevrátěj, až nastane krize a nezaměstnanost.

Protoze jsou jeste stale pro automobilku levnejsi, a mozna jeste prisitch 5 let budou. Pripadne je automobilka bude potrebovat do te doby, nez jejich praci zautomatizuje take. Technicky to neni zadny problem. Proc myslite ze Amazon vypisoval onu milionovou premii za robota, ktery splni jejich pozadavky? Protoze tech zamestnancu, kteri neustale stavkuji, kradou a chteji pridat, se s radosti zbavi.

Zakaznik se rozhodl v pristim roce vybudovat zcela automaticky sklad. Usetri tak cca 30 skladniku. Ano, drobne, ale takovych firem jsou tisice. Ten sklad ho vyjde o cca 30% draz, nez ti skladnici na primych nakladech, ale behem 10let se mu bohate vyplati na neprimych, protoze narozdil od tech skladniku nekrade a nedela chyby. Za par let bude cena srovnatelna.

mam nove auto renault a musim resit spatne upevnene kabely a dalsi veci

takze za me vsechny tyhle lidi vyhodit ale nikdo tu nezminil ze tohle bude krvava rez nebot odbory

Nemohu se pri precteni rozhovoru zbavit dojmu, ze pan vedec je zajtcem sve vlstni reality.
Kdyz mluvi o tom, ze by zaci/lide meli mit presah autoamticky tim mysli v ramci jeho oboru, v sirokych matematickych schopnostech apod.
Ale absudrne zapomina na humanitni cat vzdelani.
Jeho kastovani na stredni tridu (ktera jak vyzniva z jeho odpovedi nema narok na existenci) a ty ostatni + kastu jemu podobnych je jasna ukazka sebestredneho uvazovani.
HIstorie ukazala, ze vzdy bylo dost vedcu ochotnych ublizovat, vrazdit, vynalezat ve sluzbach libovolneho rezimu / diktatora.

Problůem je totiz daleko drive - v obecnem povrchnim vnimani sveta s absenci hodnot moralky.
To je to co chybi v ramci vzdelavani - tento presah je klicem ke spolecnosti schopne se vyrovnat s budousnosti.
Tolerance, schopnot respektu k lidem bez rozdilu mentalnich schopnosti, na zakalde jejich skutecnych ponutku a motivu.

Tuto cast rozvoje, ale velka cast inteligence bbagatelizuje nebo vubec nevnima - protoze kdo by jinak platil tu vedu?

Myslíte, že je možné předat někomu předat kvalitní humanitní vzdělání v dnešních masových podmníkách bez osobního přístupu? Víte o nějakých zajímavých ostrůvcích pozitivní deviace?

V tom článku je hodně tlačení svého oboru. A podobně to dělá spousta dalších lidí na podobné pozici.

Ohledně morály a role vědce jsou tu jistá ale:
Asi to nejzásadnější je, že v současnosti neexistuje důvod, proč bychom měli předpokládat, že na univerzitách bude nějaká morálka a etika sídlit, a že budou vzorem pro společnost. Jistě, chtěl bych, aby tomu tak bylo, ale neexistuje nic, co by tímto směrem univerzity posouvalo:
- Vědci mohou být eticky přísní tak maximálně sami na sebe, protože "běžní lidé" už nechtějí věřit pomalu ani tomu, že Země je kulatá.
- Věnovat se něčemu mimo obor znamená ztrácet oproti ostatním a napsat méně článků.
- Vědec (nejen) v přírodních a technických vědách je dnes spíš byznysmen a manager, než ctnostný, moudrý muž.
- Další Sokol nikdy nebude z člověka, kterého to nezajímá. A naopak bych řekl, že PhD. a akademická kariéra je často nejpřitažlivější pro ty, kteří nemají problém zažrat se do nějaké části svého oboru a věnovat jí 100% času. Ostatně, současné PhD. studium je koncipované právě tak, aby se člověk do něčeho zažral, a za pět let práce vytvořil nějaké ucelené dílo věnující se jednomu tématu, které si člověk vybere na začátku(!) studia. Není tam prostor skoro ani pro obživu a pro partnera. Kde je tam čas pro studium etiky?
- Co jsou vlastně výběrová kritéria pro vědce? Je to jen to, jak dobrý je ve SVÉM oboru. Nic víc.
- Věda je dnes stejným zdrojem obživy, jako cokoliv jiného. ( Kapitalismus. #SorryJako. )

Druhak, etika v některých oborech má podle mě blízko k tragedy of commons. Pokud se vývoj v některých oblastech zakážeme, a nebude to dělat nikdo, fajn, co se dá dělat. Pokud ale stejně nakonec někdo něco vyrobí, proč by na tom měl zbohatnout on a ne já?

Totalitní režimy: Stejně, jako jsou udavači v jiných vrstvách, jsou i zde. Trošku jsem se to snažil naznačit výše - podle mě neexistuje důvod, proč by se na pozici docenta nemohl dostat člověk, který bude jednou udávat ostatní, nebo je už udává. Možná na etice k tomu budou mít lidi menší sklony, ale taky kdo ví.

Vědci vraždí? Vědci vyvíjející zbraně jsou totéž jako politici, kteří vyvolají válku, průmyslníci, kteří ty zbraně vyrábějí, či lidé, kteří si tyto politiky zvolili, a kteří tuto válku nebojkotují. Navážet se pouze do vědců je těžký alibismus. Hitlera k moci taky nedostali vědci, ale běžný lid. Ten samý běžný lid, jako pak umíral.

Podobně cítím jistou pichlavou ironii v tom, že právě ti, které by podle vás (i podle mě) hlubší humanitní rozhled obyvatelstva chránil, se proti němu staví, jako proti zbytečnosti.

"Tolerance, schopnot respektu k lidem bez rozdilu mentalnich schopnosti, na zakalde jejich skutecnych ponutku a motivu."
Od určité míry schopností je třeba tolerance a respekt posuzovat i na základě jednání. Jsou věci, přes které se jít nedá, bez ohledu na to, jak dobře to někdo myslel.