problém je v tom, že ve skutečnosti neexistují "sprostá" slova, ale "sprosté" či tabuizované pojmy, které tato slova představují. Pokud se alespoň povrchně zajímáte o lingvistiku a etymologii (jako já), pak možná víte, že mnohá slova, která dnes chápeme jako běžná, jsou ve skutečnosti eufemismy pro slova jiná, která se z různých důvodů nesměla vyslovovat.
Tento proces probíhá i nadále. Jak se "sprostá" slova přestávají pod tlakem společnosti používat, nahrazují je slova jiná, protože o daných věcech je prostě potřeba hovořit. Ta, ašč zpočátku neutrální, na sebe postupně nabírají i vulgární aresp. tabuizovaný nádech, až po čase jsou i ona chápána jako nepřípustná. A cyklus se opakuje...
K čemu směřuji? Je to opravdu boj s větrnými mlýny. Korektně se vyjadřující odborník na třeba sexualní tématiku může v důchodovém věku zjistit, že jeho zápisky jsou cenzurované, protže nové generace je používají ve vulgárním významu...
ČLÁNKY DO MAILU