Názory k článku Mikroplatby na Lupě aneb Bude prase?

V clanku se pise:

Celkem jsme na Lupě vybrali 1.439 korun, což znamená zhruba 500 korun měsíčně - z toho bychom se skutečně neuživili. Pro představu, jedná se - velmi přibližně - asi o jednu tisícinu příjmů z reklamy na Lupě, což je dost významný nepoměr.

Znamena to, ze prijmy Lupy z reklamy jsou 500 000 Kc mesicne? :-O

Pokud to je tak, tak klobouk dolu.

Pane Eso,

0.5 mil. měsíčně znamená roční obrat 6 mil. Kč.

Když se zamyslíte nad nákladovými položkami jako jsou mzdy (programátory neseženete za 15tisíc), připojení do NETu, počítače, kanceláře, občas nějaký marketing atd. zjistíte, že 6 mil. není žádný bomba výsledek! Proto také na LUPĚ přemýšlí o jiném způsobu financování .... Přeji jim jako kolegům, aby ho našli, ale musím konstatovat že "dobrovolná platba od userů" je dle mého názoru krok mimo ..

- jika -

Jen douška - obrat celé společnosti Internet Info činil v loňském roce něco málo přes 4 miliony, letos očekáváme něco mezi 12 a 14 miliony; záleží na tom, jak se povede konec roku, který je v reklamě vždy nejdůležitější. Internet Info však samozřejmě není jen Lupa, ale také další servery + studie a konzultace.

Co se týká našeho obchodního modelu, jsem s ním docela spokojený - v českém Internetu není tak moc firem, které poskytují internetový obsah a přitom jsou v zisku. Přesto dost dobře nemůžeme usnout na vavřínech, protože Internet se stále velmi rychle vyvíjí a je třeba hledat (a nacházet :-) nové a nové zdroje příjmů.

Marku,


přeji Vám úspěch a obrat o kterém píšeš. Máš pravdu, že na českém internetu není moc firem, které ze svých zdrojů vykazují zisk. Přiznám se, že se těším na dobu, kdy tyto firmy budou opěvovány více než nereálné (a zkrachovalé) internetové projekty, počty PW a IP :-))



- jika -

Nevim, jestli Marek sliboval cely prase nebo sele. Nicmene pokud jde o sele, Hanacky masokombinat Olomouc nabizi preduzene za bratru neco malo pres tisicovku. Je to dost dobra vec, nemusi se delat cely den, ale do dvou hodin se prohreje a je vynikajici!

Nojo, ale kolik lidi se na takovém seleti poměje a co k tomu budou přikusovat a pít?

Jsem rád že servery konečně začínají chápat to co já tvrdím ve všech diskusích už od prvního dne kdy s tím začali na rootu.
"Platba" je přerozdělení peněz (výjimečně jsou i nepeněžní platby) za poskytnutí služby nebo věci.
"Žebrota" je žádání peněz za nic
Pakliže nebudou servery za peníze poskytovat nějakou protihodnotu, nedá se tomu říkat "Platba" ale pouze "Žebrota".

Ale fuj ! Proc pouzivat tak hnusne slovo "zebrota" kdyz mame pekne, moderni, ceske slovo "sponzoring". :-)

Já se obávám, že žádný sponzor nerozdává almužny, každý za to něco chce.

Uvědomme si 1 věc:

všichni, kdo jsme na Internetu aspoň 2 roky, jsme vyrostli na myšlence, že na Internetu je VŠECHNO ZADARMO.

Nemůžete proto hned (když použiju tvrdší přirovnání) utáhnout uživatelům smyčku a říci: "Tak. A teď budete všichni platit." Znamenalo by to jediné - všichni by utekli.

Musíte proto počítat s tím, že několik měsíců (let?) bude probíhat pomalé utahování smyčky, dokud většina uživatelů nepřijme, že i obsah na Internetu je placený.

Proto fandím všem pokusům jako jsou dobrovolné platby nebo placení za vypínání reklamy. Tyhle projekty totiž neříkají "My si hned vyděláme", ale všechny upozorňují "Pozor, i obsah na Internetu něco stojí."

Mozna problem neochoty uzivatelu platit za obsah spociv v tom, ze daji majlant za samotne pripojeni. Je otazka kolik by se muselo zaplatit za jeden clanek bez reklam aby to pro vydavatele vyslo alespon nastejno jako neplaceny clanek s reklamou

Otazka? Jaky je pomer nakladu uzivatelu na pripojeni ktery je vynalozen na stahovani reklam v pomeru k zisku z techto reklam?

Letos jsem na téma objem reklamy na webu udělal několik proměření, a zvláště informace o tom, že 28 % nákladů na stažení stránky (titulní ;-) jde na stahování reklamy.

Reklama tvoří 28 % webu!

Ne. Vždy nebylo na Internetu vše zdarma. Prakticky od počátku existují placené erotické stránky a lidé na nich utrácejí velké sumy a rádi. A proč?

Odprostíme-li se od sexuální stránky, tak je to proto, že na těchto stránkách získají nesrovnatelně kvalitnější obsah než na free stránkách.

Marek tady naťukl velmi správnou věc. To co InternetInfo nejvíce živí, vedle reklamy, jsou průzkumy (soudím podle jeho textů, nevím to jistě), zřejmě velmi dobrá cesta je publikovat výtahy nebo části těchto průzkumů zdarma jako řadové články (srovnejte s free tour na er. stránkách) a pro četbu celého článku požadujte peníze. Pokud Vám ty lidé ty peníze nedají, tak Vaše články resp. studia asi nemají takovou cenu a měli byste uvažovat o jejich zkvalitnění nebo cenové korekci.

Pokud publikujete zdarma, tak přesně takovou cenu mají Vaše články (silnější fabulace) a jste v roli člověka, který na ulici vykřikuje nebo se jinak snaží zaujmout, aby přilákal lidi k obchodu, před kterým stojí (ve vašem připadě inzerenta). Netvrdím, že to musí být zrovna špatně. Obdobnou cestu zvažují i některé prestižní vědecké magazíny (platit budou publikující vědci a časopis bude zdarma nebo velmi levný). Jen si musíte ujasnit kterou cestou se chcete vydat.

Z diskusi na drive uverejneme clanky (konkretne si nepamatuji) plyne, ze aspon 30% lidi nema ani zadany mikroplatebni konto. (Pokud si to dobre pamatuji.) A to je dost dobry duvod pro to, aby se v ankete objevila otazka "Namam mikroplatebni konto".

V tom případě navrhuji ještě přidat odpověď "Nepodařilo se mi zaplatit". Kvůli mikroplatbám na Lupě a Intervalu jsem si schválně založila konto na I LIKE Q. Jenže ouha - za 14 dní nepoužívání I LIKE Q konta jsem zapomněla přístupové jméno a heslo. A teď babo raď. Vím, že je to moje hloupost, že jsem si heslo a ID nikam nenapsala, když už jsem věděla, že mě systém I LIKE Q donutil vymyslet si šestiznakové přihlašovací jméno (obvykle používám čtyřznakovou Mysh, většina aplikací je s ní plně spokojena), ale nestalo se tak.
Systém I LIKE Q je natolik uživatelsky nepřívětivý, že:
Neumí poslat e-mailem heslo a uživatelské jméno.
Při založení účtu neposílá žádný dopis s těmito údaji.
Při chybném přihlášení nesdělí, zda je špatně ID nebo heslo nebo obojí.
Takže mi na Q účtu visí mrtvé peníze a já přemýšlím, jak je z Qhamouna vydolovat zpátky.
Velice ráda budu mikroplatbami oceňovat články, ale až ve chvíli, kdy někdo naprogramuje uživatelsky přítulný mikroplatební systém. Zmatečnou změť I LIKE Q odmítám používat.

Sice jde o male penize, ale prece jen penize. Proto je bezpecnostni politika IlikeQ rozumna. Kdyz jdu do banky, take nechci, aby si moje penize kdokoliv mohl vybrat. Proto ma banka svoje overovaci procedury, ktere nekomu muzou pripadat uzivatelsky neprivetive. Takovym bych poradil - schovejte si sve penize na lavicce na Hlavaku. Tam se k nim dostanete bez problemu :-)

Davat si stejny jmeno jako heslo patri k nejhloupejsim chybam, jake se lidi na netu dopousteji :-) (neco jako ta lavika na Hlavaku)

Dneska, kdy se z kamenných bank ztrácejí peníze poměrně jednoduchým způsobem, si snad uživatelé uvědomí, že je rozdíl mezi freemailem a pletebním systémem.

Raději (trochu) oželím "uživatelsky přítulný" systém a dám na bezpečnost.

Vazena slecno,

je mi moc lito, ze nas system shledavate uzivatelsky neprijmnym, zvlast kdyz pisete, ze je to hlavne Vasi vinou. To co se Vam jevi jako uzivatelsky neprijemné funkcnosti - šestimistne heslo a logovaci jmeno, neoznamovani, ktere ze zadavaných logovacich udaju je nespravne, neposilani logovacich udaju mailem - jsou naprosto esencialni opatreni, ktere musime pouzivat z duvodu bezpecnosti celeho systemu. System I LIKE Q neni napr. freemailova sluzba, u niz jsou parametry bezpecnosti nastaveny na nizsi urovni, ale je sluzbou, ktera spravuje realne penize. Pri logovani upozornujeme (durazne) na potrebu si zapamatovat svoje heslo a pristupove jmeno, nebot k temto udajum z duvodu bezpecnosti sami nemame pristup.

Osobně se považuji za zdravě paranoidního, ale nevidím nejmenší důvod omezovat zdola délku přihlašovacího jména. U hesla je to něco jiného, ale snaha dělat z přihlašovacího jména druhé heslo je IMHO tak trochu security by obscurity. Kladl bych to na úroveň "zabezpečování" stylem dám telnet na port 2222 místo 22, aby ho hacker nenašel.

Oba názory s odpovědí na můj příspěvek vykazují zvláštní postoj k věci: Jestliže systém má být bezpečný, musí být uživatelsky nepřívětivý. Tak to ale přece není! Internetový klientský systém Ebanky je (doufám) zabezpečený dostatečně, a přesto mi nečiní žádné problémy se do něj přihlašovat a provádět transakce. Tím samozřejmě nežádám, aby autoři I LIKE Q systému přidělovali každému novému uživateli e-klíč. Ale stačila by taková maličkost, kterou implementuje většina institucí přechovávajících lidem peníze: Když si zakládáte účet, přikládáte k údajům také "ultimate question" - otázku, na kterou nezná odpověď nikdo jiný než vy, typicky "Jaké je křestní jméno babičky vaší tetičky z druhého kolena?". A i pokud všechno ostatní zapomenete, odpověď na tuhle otázku vám znovu otevře dveře.
Podle vašeho názoru je s I LIKE Q vše v pořádku. Můj názor je, že jste přišli o jednoho uživatele.
Předpokládám, že nejsem sama.

Dle meho nazoru neni tato forma posledni zachrany bezpecna, nikoliv nutne z jejiho principu, ale pro klasickou chybu na lidske strane, ktera umozni zodpovedet spatnou zvolenou otazku komukoliv.

V tom případě bych si své peníze měla opravdu raději schovat pod polštář, jak už mi tu kdosi doporučoval, protože obě banky, se kterými mám doposud zkušenosti, Ebanka a Česká spořitelna, tuto nedostatečně bezpečnou metodu otázky s tajnou odpovědí používají.
Ano, člověk dělá hlouposti, lidský faktor je příšerná věc, proto se taky v poslední době raději bavím s počítači. Ale podle takového myšlenkového pochodu by v podstatě nemusely žádné banky vůbec vznikat s odůvodněním, že přece existuje spousta lidí, kteří peníze hned utratí a tudíž nemá smysl jim nabídnout možnost, aby si je uchovali. Přesto banky vznikají.
Jinak řečeno, je podle mě lepší nabídnout uživatelům možnost takové poslední otázky a počítat s tím, že 30% uvede "Jak se jmenuje můj pes?", než raději možnost otázky úplně vyřadit.

Jenomze e-banka to pouziva myslim jenom pro zablokovani ukradeneho e-klice nebo karty. Prevody se s tim delat nedaji a musite si zajit do banky pro novy klic.

Ano, já také nechci používat otázku a odpověď pro běžné převody. Chci mít možnost použít ji když zapomenu heslo (ekvivalent ztráty e-klíče), tzn. pouze v opravdu extrémní situaci. Očekávala bych, že po správném zodpovězení otázky mi bude e-mailem zasláno nově vygenerované přihlašovací heslo.

Emailem? Proboha, leda jen zasifrovane ;-)

Fajn, konečně si pořídím PGP :-)!

Aha, to je dobry napad, jen tak nejak jsem zapomnel heslo :-)) Vim jen ze melo urcite pres 24 znaku. Muj pocitac se ho snazi uz od brezna ve volnych chvilich vygenerovat.

Jinak u tohodle typu sifrovani je trochu problem s tim, ze nikdy nevite, s kym komunikujete.

Ja teda nevim, ale tyhle "zachranovaci" otazky mi pripadaji z bezpecnostniho hlediska dost nebezpecne. V podstate jde jenom o dalsi heslo k uctu, ke kteremu navic uzivatel dava navod, jak ho zjistit (napr. kdyz otazka zni "jak se jmenuje babicka me nevlastni tety?", tak je jasne, ze odpoved nebude "15ij*m+w", ze to bude jenom posloupnost pismenek. Kdyz uz na IlikeQ pouzivaji tak vysoke zabezpeceni, ze login musi mit 6 znaku, tak timhle by to IMHO cele po... Mnohem bezpecnejsi mi prijde poslani hesla na e-mail uvedeny pri registraci - zalezi potom na uzivateli, do jake miry veri svemu e-mailu, ze je zabezpeceny (osobne bych si heslo ke svym penezum nenechal poslat na ZADNY freemail).

napr. kdyz otazka zni "jak se jmenuje babicka me nevlastni tety?", tak je jasne, ze odpoved nebude "15ij*m+w", ze to bude jenom posloupnost pismenek

Vám to možná jasné je, mně ne. Ve skutečnosti to tak nemusí být. Odpověď vůbec nemusí být pravdivá, nemusí ani dávat smysl. Otázka je jen hint.

osobne bych si heslo ke svym penezum nenechal poslat na ZADNY freemail

To jste dost odvážný. Já bych si ho nenechal poslat na žádný e-mail.

Zaslani puvodniho hesla je bezpecnostni dira, ostatne stejne jako uchovavani hesla v libovolne podobe, kde je mozno ziskat puvodni heslo (vhodne je jednosmerne sifrovani). Ono puvodni heslo nemusi byt jedinecne a uzivatel jej muze (at jiz chceme nebo nechceme) pouzivat na jinych systemech.

Pokud uz je heslo zasilano, coz uz samo je bezpecnostni dira, melo by byt zasilano heslo nove (tj. vygenerovane). Bezpecnostni riziko zasilani hesla je nutno zvazit pro kazdy pripad zvlast, IMHO lze tento zpusob pouzit pro vetsinu free sluzeb provozovanych na Inetu, pripadne jej kombinovat s jinou variantou.

Děkuji za konkrétní námět - zkusíme něco vymyslet.

Skvělé. Včera jsem se byla na www.ilikeq.cz podívat a stránky mi přišly lépe zorganizované a přehlednější než před několika měsíci, kdy jsem zakládala svůj účet (jako jedinou zásadní věc bych vytkla nepřipravenost na rozlišení 800 x 600 - používám notebook a nevidím odkaz Přihlásit). Pokračujte ve změnách k lepšímu a nakonec se sejdeme :-)
Ale to už jsme opravdu hodně off-topic.

Jestliže systém má být bezpečný, musí být uživatelsky nepřívětivý

Nepouzil bych slovo "musi", ale slovo "je" tam zcela jasne patri. Uzivatelska privetivost a bezpecnost jsou totiz vzajemne v neprime umere. Nebot' uzivatelska privetivost - to je jen jinymi slovy, ze "to" pujde snadno a nejlepe, uzivatel si nebude muset nic specialniho pamatovat, a kdyz ano a zapomene to, tak se to zase jednoduchym zpusobem dozvi. To jsou ale presne ty vlastnosti, ktere nahravaji utocnikum.

Pri navrhu bezpecnosti politiky se tak vzdy zvazuje mira bezpecnosti v protivaze k pouzitelnosti systemu.

Nevim, jestli korunove castky ILIKEQ musi byt chraneny tak, jak chraneny jsou. Vim ale, ze postoj, ktery jsi oznacila za zvlastni neni zvlastni, ale zakonity.

Ja mel s IlikeQ problem s tim, ze mi neprovedlo platbu a nesdelilo duvod. Po pomerne slozitem patrani (ano nepamatoval jsem si heslo a natoz login specialni prave do Q) jsem zjistil, ze nemam dostatek Qcek. Vim, ze je to chyba na me strane a ochrana a bezpecnost je nutna. Je ale otazka jestli v tech stovkovych castkach je na miste takove omezeni uzivatelnosti systemu. Jsme jenom lide (paradoxne i proto je to zrejme tak zabezpecene).
jikra

autor se jiste vyzna v mikroplatebnim systemu q ale o skutecnych cenach nema ani tuseni :)))
oba dva uvedene priklady byly chromy jako kravy s(z) bse(a)
1900 za nhl2001 ano jiste ale tak 2ks a ne 1! a cuniku asi autor taky moc neroznil, protoze 50 kilovy chrochne se da v klidku splasit za 1200 + flasku slivy nebo za 1600 ofisl :))), ale to nic nemeni na tom, ze clanky marka antose sou jednemi z nejlepsich-nejprofesionalnejsich na lupe, jen tak dal

žraní prasat nepodporuju