Názory k článku Mikroplatby vracejí úder

Proč se zdržovat s platebními systémy, které nejsou celosvětové ? Pokud potřebujete platit do zahraničí: Moneybookers

U internetového platebního systému Moneybookers, zaplatíte za převod kamkoliv na světě pouhých 0.5 Euro(15 Kč) bez ohledu na to jeslti převádíte 10 000 000 Kč nebo 10 000 Kč. Dostupný i pro Českou republiku. Registrujte se k Moneybookers, mezinárodní internetové peněžence, dostupné i pro ČR. Zpřístupníte svůj internetový obchod pro platby v reálném čase ze zahraničí nebo si můžete něco koupit na zahraničním internetu v obchodu, který tento platební systém podporuje. Převody peněz fungují jen s pomocí zadání e-mailové adresy, internetovému obchodu nesdělujete čísla účtů nebo platebních karet . V České republice má Moneybookers jeden účet v Živnostenské bance, přes který se vkládají a vybírají peníze ze systému. Moneybookers Peníze se posílají mezi členy systému. to znamená z jedné e-mailové adresy na druhou po celém světě nebo s pomocí webového rozhraní u internetovývh obchodů. Vybírat a vkládat peníze do systému lze přes účet 4227514004/0400 , který je v Živnostenské bance. V Upload Funds máte toto bankovní spojení napsané. Jako variabilní symbol použijtete to co tam máte uvedené jako Reference V Profile v Manage bank uvedete svoje bankovní spojení v České bance. Stačí jen proklikat pár tlačítek a přečíst si text v angličtině. Převod peněz na Moneybookers, pokud jste použil správný variabilní symbol trvá asi 6 dnů, ale pak s tím můžete platit po internetu v reálném čase. Transakce se vypisují ve členské sekci toho systému.Bylo by to za 3 dny, ovšem ty další 3 dny za to můžou české banky. Používají to hlavně sázkové kanceláře, online kasína, erotické stránky, internetové obchody (včetně toho největšího www.amazon.com)

6 dní? Já měl peníze na MB účtu za dva dny :). Jen škoda že MB nemá takovou masovou podporu e-obchodníků jako PayPal...

Jinak fakt nechápu proč si někdo myslí, že se vydám shánět někam nějakou kartu když chci platit na Internetu, to je prostě úplně postavené na hlavu....

Ono to chce kombinovat několik platebních systémů dohromady a používat stránky, které dělají převod z jednoho systému na druhý.
Ten největší systém- Paypal bohužel není pro ČR.
ale ostatní systémy jako Stormpay, E-gold, IntGold, Neteler, nemají nic proti lidem z České republiky. Problém je ovšem to, že drtívá většina z nich není tak výhodná jako Moneybookers, na který nepotřebujete nutn platební kartu, al děláte vždycky jen lokální platby v rámci ČR. Těch 6 dnů mi to trvalo z Postžira Poštovní spořitelny na ten účet v živnostenské bance a než si toho Moneybookers všimne...
Možná když budete mít přímo účet v Živnostenské bance, že to bude mnohem rychlejší.

No, mam konto u ZB a tak do tech 2 dnu je to na 99%. Jen jednou se mi stalo, ze to lezlo 6 dnu - cca. pred 1/2 rokem - MB mel zavadu na systemu.
Jinak pro platby po Inetu cool - doporucuji kazdemu - oproti mrcham typu Paypall, jez stahnou validacni poplatek z karty a tim to konci. Czech Republic - je nam lito :-( - zajimave, ze jen u nekoho :-)
No, nic - jinak s. ke me na http://www.cbradio.cz/moneybookers - kdo MB nezna, uvidi, co to umi. Skoda jen, ze nazpatek z MB na konto to stoji EUR 1,80 ...

Osobně se domnívám, že velkou překážkou v prosazení se tohoto způsobu mikroplateb, bude kupování nových karet a ne všechny trafiky a benzínky je budou prodávat, takže sehnat si kartu bude znamenat docela dost úsilí a ten, kdo si ji bude chtít koupit, bude muset vydat (neúměrné?) množství energie.
Řešením již využívají mobilní operátoři a tj. možnost plnit svůj virtuální účet přes účet klasický přes jakýkoliv bankomat či internet. Pak se šance na prosazení mohutně zvýší.
Takto se může stát, že nový zákazníci budou přicházet pomaleji a to třeba proto, že tento systém je komplikovanější a při mikroplatbách bude poskytovatel nabízet více řešení – třeba pohodlnější SMS.
Jsem velký příznivec mikroplateb a moc společnosti přeji, aby se jí na trhu vedlo. Jen při pohledu na jejich stránky a list partnerů mám obavu, aby mikroplatba nezůstala jen jako prostředek platby za erotické služby. I další služby si zaslouží rozumný nástroj pro převádění plateb,

Taky mi prijde divne, ze se na ten ucet nedaji primo poslat penize... (Ale jestli to treba neni nejaky figl, jak se vyhnout te nutnosti zadat CNB o vyjimku???)

těžko říci, ale jestli si hodnotu karty (ať už kartičku s kódem nebo kód formou smsky) zaplatím hotově-v trafice nebo bezhotovostně-na bankomatu mi přijde stejné...

uvidíme, těžko říci, jaké zase mají banky požadavky pro puštění dalšího subjetku do sítě a kolik si za to berou...

"...zaplatím hotově-v trafice nebo bezhotovostně-na bankomatu mi přijde stejné..."

přehlížíte jeden gigantický rozdíl, v trafice tu kartu rovnou držíte v ruce, kdežto při bezhotovostní platbě vám ji musí někdo doručit = +60 kč za poštovné +riziko že si kartu nevyzvednete = náklady navíc

když si to sečtete, zjistíte, že provozovatel by musel na každého nového klienta vynaložit odhadem 100Kč. Ty peníze by si ale těžko mohl dovolit účtovat navíc --- to by bylo křiku --- nebo by si je musel odečíst ze svého zisku, to ale odpovídá 25% z ceny karty resp. zhruba 50% ze svého zisku na celé kartě.

Na bankomatu by to samozrejme muselo probihat stejne jako u dobijecich kuponu na mobilni telefony. Tam to funguje tak, ze na uctence z bankomatu vyjede dobijeci kod, a to je vsechno.

Opravdu? Me na uctence z bankomatu maximalne vyjede, ze dane cislo bylo dobito tehdy a tehdy takovym a takovym kreditem :-)

Reseni s dobijecim kodem, co vyjede z bankomatu, pouziva Eurotel. Asi mate zkusenost s jinymi operatory.

ast

"přehlížíte jeden gigantický rozdíl, v trafice tu kartu rovnou držíte v ruce, kdežto při bezhotovostní platbě vám ji musí někdo doručit = +60 kč za poštovné +riziko že si kartu nevyzvednete = náklady navíc"

--> domnívám se, že jsme se zde nepochopili. Nejsem zastáncem kupování karet, kde si jen opíši kód. Při bezhotovostní platbě přece existuje možnost zaslání kódu smskou či na bankomatu rovnou navýšit hodnotu na účtě (viz platba faktur za mobilní službu přes bankomat).

Nepřijde mi totiž logické, že v momentě, kdy si chci přečíst např. o 1 článek více a mám prázdnou kartu, běžím na benzíku či do trafiky. Prostě se připojím na svůj účet, pošlu peníze na virtuální účet mikroplateb a mikroplatbu provedu.

Tedy žádné doručování. To při způsobu českých online obchodů je naprosté peklo. Jakmile jim peníze pošlte předem, znamená to zpoždění dodávky nejméně o týden.

Podle novely zákona o DPH se musí za přijaté zálohy odvést DPH (geniální Špidlovina). Když ovšem složím "zálohu" nějaké firmě, třebaže je to maskováno, že ji dám do své i-plus peněženky, tak by ji oni měli zdanit. Ale jak, když se neví, co si nakonec koupím a s jakou daní to bude.

Samozrejme vyssi sazbou a pokud neco prodaji ve snizene sazbe, tak budou muset holt delat korekce. Ostatne s ucetnictvim tohoto systemu bych nechtel mit nic spolecneho. Bude velmi slozite to uhlidat, navic musi na zadost kazdemu vydat potvrzeni. Tedy vytisknout danovy doklad a zaslat postou, to je dalsi naklad, dalsi starost...

Ale v cem vidim nejvetsi problem, tak to v distribuci po benzinovych pumpach a trafikach. Mame 2 spolecnosti, ktere obstaravaji distribuci tiskovin. Nicmene provize z vytisku se pohybuje kolem 40%, takze kdyby to prodavali touto cestou, tak jsou ztratovi, uskladneni 1000 Kc/m*m, prevoz 0,10 Kc/ks (tam a rovnez zpet), prepocitani remitendy 0,60 Kc/ks. V obehu nemuzou nechat edici dele jak 2 mesice, pak ji musi stahnout a nevezmou jim ji znovu.
Snahou by mohlo byt udelat to jako nabijeci kupony u mobilnich operatoru. Tam je myslim maximalni provize 8,5%, jenze do toho se nikomu nechce a zmineni distributori o takovou formu nestoji, museli by prodavat statisice a vice mesicne, aby to pro ne bylo zajimave, takze tuto variantu vidim jako velmi nerealnou.
Pak uz zbyva jen mit sve obchodni zastupce, kteri budou objizdet jednotlive lokality a snazit se to vnutit do nabidky stankarum apod. Vzhledem k mizivemu ocekavanemu prodeji a nizsim procentum nebude moci nikdo z nich delat na proviznim systemu, nebo bude, ale za chvili se na to muze vykaslat, takze to skonci u nejakeho minimalniho pausalu ci zamestnaneckeho platu, co se jim bude muset platit. Opet do startu nerealne. Kdyby to zkusili ze zacatku formou prevodu penez ucet->ucet, nebo kdyby byla moznost z webu vygenerovat a vytisknout slozenku typu A, tak by si usetrili spoustu starosti a mozna i dalsi zbankrotovanou spolecnost...

Je to přesně tak. Dokud se mikroplateb nechopí nějaké banky a opravdu dokud se nebude jednat o čistě elektronické převody bez velkých nákladů, tak to nemůže uspět. No a proč by do toho banky šly? Proč by si vypoštěli tito nenažraní kapři svůj rybník, když mají z každé platby několik kč a drtí ekonomické subjekty kdejakými nesmyslnými poplatky. Je to prachobyčejný kartel.

Banky se do mikroplateb nepusti, protoze je to pod jejich rozlisovaci uroven. Aby banka sla do nejake nove sluzby, tak musi byt schopna na ni vydelat minimalne 30mio rocne, jinak se ji nevyplati se tim vubec zabyvat.
Vzhledem k tomu, ze hlavni vyhodou mikroplateb maji byt podstatne nizsi transakcni poplatky nez u plateb kartou (kolem tri procent z objemu transakce), tak lze tezko predpokladat vetsi poplatek nez jedno procento. Aby se po jednom procentu vydelalo 30mio, musi byt obrat mikroplatebniho systemu 3 miliardy rocne. A tak velky ten trh proste neni!

Jak z clanku vyplyva, poplatky budou nekde kolem 40% z objemu transakce. Coz imho znamena, ze pokud tyto poplatky budou opravdu srovnatelne s Premium SMS, tak nevidim duvod, proc by provozovatele (prodejci) obsahu prechazeli od placenych smsek k "mikroplatebni karte."

premium SMS se ale reálně pohybuje na poplatích okolo 80% z objemu transakce, tedy pokud nejste TV-NOVA.

Toto je velmi nepresne rceni. Provize operatora zavisi na cenove hladine, jakou v premiumSMS uzivate. Vami uvedeneho pomeru lze dosahnout, ale pri cenove hladine 3 Kc, jinak se s rostouci cenou klesa provize pro operatora a to az na polovinu uvedene ceny.
Nicmene dalsi provizi si tam narazi subdodavatel, nebot premiumSMS si nemuze dovolit kazdy. Obnasi to mit gatewaye ke vsem trem operatorum, coz jsou nemale zrizovaci naklady a hlavne mesicni pausaly, ktere je treba platit, i kdyz v tom jsou SMS "zdarma". Ale treba pausal u T-Mobile je 20 000 mesicne a mate 20k SMS v cene, kdyz je dokazete zpenezit - rozeslat SMS v danem ci vyssim mnozstvi, tak muzete o premiumSMS uvazovat.
Ale u toho take skoncite. Eurotel jiz nehodla dat gateway dalsimu subjektu, odkaze vas na nekoho, kdo to jiz od neho ma, abyste se s nim domluvili. Myslim, ze posledni dobou zadala i MAFRA a nedostala to...

no a vo,vo,vo,vo tom to je. To velmi nepřesné rčení je právě velice přesně popisující situaci běžného klienta. Když říkám běžného, myslím běžného, nikoliv tedy tu jednu nebo dvě firmy jako MaFra apod, který by možná i mohly mít důvod vytáhnout nějaké statisíce pro začátek, aby se dostaly na poměr 40:60. Prostě běžný klient dostane 10-20% a může si blahem pískat.

To je omyl. Poplatky kartou jsou cca 3% s minimem cca 10-20kc, takze 3% jsou to pouze u vyssich castek. Takze mikroplatby muzou mit klidne 30% poplatky a porad budou levnejsi nez karty (i nez mobilni operatori). To uz ukazuje realnejsi nutnou velikost trhu - cca 10kc mesicne na jednoho uzivatele internetu uz je docela mozne, ne?

Jaká banka chce nějaké minimum? My nic takoého ve smlouvách nemáme.

Ještě větší otázkou je jak chtějí řešit DPH u těch jejich karet na benzínkách, ty jsou vždy plátci DPH a na kartu vám dají vždy daňový doklad s DPH. Takže své zboží (kartu) jste tím okamžikem koupili včetně nějaké DPH (a žádné korekce nevymyslíte), máte daňový doklad od benzínky na něco co si do nákladu ani nedáte a nemůžete očekávat že dostanete další doklad na nějaké zboží/služby, které si potom objednáte, jinak byste měli daňové doklady dva za jedny peníze. A další problém který mne napadá je, že jejich partneři (dle jejich současného zaměření) nejsou plátci DPH a buď se ta cena musí navýšit o DPH u I-plus nebo až na těch benzínkách.

"...navic musi na zadost kazdemu vydat potvrzeni. Tedy vytisknout danovy doklad a zaslat postou, to je dalsi naklad, dalsi starost..."

omyl, daňové a účetní doklady v elektronické podobě nejsou žádný problém, o to spíše, že se pohybujeme na internetu.

Nevěř propagandě. Zkus předložit FÚ mailem doručené doklady bez e podpisu atd. a uvidíš, co se bude dít.
Samozřejmě je to vše možné udělat, ale nepředpokládám, že se bude nějaká fyzická osoba nebo drobná firma vybavovat tak, aby dokázala správně zacházet s elektronickými daňovými doklady. Jestli myslíš, že to řeší třeba PDF, tak zapoměň.

Mate prosim nejake prakticke postrehy? Ja mam tak polovinu dodavatelskych faktur v PDF bez podpisu. Jsou to vetsinou faktury za drobne sluzby jako je tvorba banneru apod. Tyto faktury samozerjme korensponduji s platbami z meho uctu. Asi by nebyl problem ty dodavatele obehnout /jsou to vetsinou kamaradi/ a nechat to podepsat, ale opravdu je to nutne?

I danove doklady mohou byt nedpodepsany a bez razitka, tedy elktronicky zaslane, ceska lesgislativa to umoznuje. Bohuzel nekdy narazite na tupeho urednicka na FU, ktery ma pocit, ze je ucetnim polobohem a ma vlastni vyklad zakona. Ten vam pak bude chtit delat problemy.

Je to neco podobneho, jako kdyz nekoho wermacht zabil 14.5.1945, ale podle nasich uredniku uz neni obeti valky, protoze zakon rika, ze valka skoncila 9.5.1945.

Kdyz je urednikem vul, tak mate co delat.

Ucetni doklad muze byt nepodepsany a bez razitka, ale rovnez musi byt verohodny. Pokud prijde kontrola z FU, ma plne pravo pozadovat dolozeni verohodnosti (stejne tak tomu je i u dokumentu, ktere jsou orazitkovane a podepsane). Bylo by az prilis jednoduche, kdyby vam urednici z FU museli zbastit vsechny pdfka, ktera mate v ucetnictvi. Samozrejme Vam urednici nemuzou pri kontrole vystavit pokutu za to, ze mate faktury v pdfkach, ale zrovna tak je logicke, ze si prinejmensim nektery ty faktury proklepnou.

To co ríkáte jen potvrzuje, že elektronické dokumenty jsou OK.

Nebo ne?

" ... ma plne pravo pozadovat dolozeni verohodnosti (stejne tak tomu je i u dokumentu, ktere jsou orazitkovane a podepsane). "

to je poměrně veselá formulace - doložení věrohodnosti :)

Samozřejmě, úředníci mi musej zbaštit všechna PDFka, a proč, protože já zahazuju všechny papírové dokumenty hned poté co je oscanuju a uložím. Přesně podle dikce zákona a abych úředníkům ulehčil jejich dilema jestli mají papírové dokumenty považovat za věrohodnější nebo ne.

v zakone neni narizeno, ze faktura ani jiny dd musi byt opatren razitkem a podpisem dodavatele! podepisuje ji pouze ten kdo doklad zuctuje. na dd musi byt pouze nalezitosti ze zakona vyplyvajici (dodavatel, dic, ico, datum zp/vystaveni .....)

Jsem IT manager ve velké firmě a proto musím dbát na to, že jednou přijde finanční kontrola a bude chtít doložit původ a autenticitu tisíců e faktur. Nemohu se spolehnout na to, že si na základě kontroly zavoláme dodavatelům, aby nám poslali opisy s razítkem - kontrolovat se může až 10 let dozadu.
Proto autenticita musí být z mého pohledu zaručena již vlastním řešením doručení a příjmu těchto dokladů

Základní podmínkou elektronické fakturace je zaručení pravosti původu a integrity obsahu faktur. V praxi jsou tyto požadavky zajištěny jedním z uvedených způsobů:

1. prostřednictvím vyspělého elektronického podpisu ve smyslu článku 2(2) Směrnice 1999/93/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 1999 o společném rámci pro elektronické podpisy (9). Členské státy mohou požadovat, aby elektronický podpis byl založen na kvalifikované certifikaci a vytvořen bezpečným nástrojem tvorby podpisu ve smyslu článku 2(6) a (10) zmíněné směrnice,
2. nebo prostřednictvím elektronické výměny dat (EDI) podle článku 2 Doporučení Komise 1994/820/EU ze dne 19. října 1994 vztahující se k právním aspektům elektronické výměny dat (10), kde dohoda o výměně předkládá postupy zaručující autenticitu původu a integritu dat.

PDF obecně nesplňuje zajištění autenticity, což nevylučuje, že může být uznán, ale také může FÚ trvat na prokázání autenticity. Sice jsem se nesetkal konkrétně s kontrolou, která zkoumala námi přijaté e faktury, ale dovedu si představit, že pokud budou v případě PDF chtít doložit autenticitu, tak Vám v jednotlivých případech dá jistě dodavatel opis opatřený razítkem, nebo u něho udělají křížovou kontrolu, aby se přesvědčili, že je vydal.
Samozřejmě pokud takových faktur budou stovky nebo tisíce, tak se máte Vy a dodavatel na co těšit a budete mít problém jednoduše a v termínu požadovaném kontrolou vše doložit.

Ja to zajimave zamotam. Vsechny mailem prijate faktury tisknu a zakladam. Jak to komplikuje situaci?

Vlastní tisk určitě jen nestačí, to je dobré jen jako doklad pro zaúčtování. Pokud to přišlo elektronicky, musí být originál (mail, soubor) archivován (10 let, protože to je ten daňový doklad. Jak ale později prokázat jeho autencititu?

1. problém - mailem může poslat kdokoliv, cokoliv. Podle odesílatele není ani zaručeno, že to on skutečně odeslal.
Myslím, že by to na 100% neuznali a chtěli by buď kopii autorizovanou od dodavatele nebo by k němu šli na kontrolu.

2. pokud přijde mailem faktura v nějakém skutečně prokazatelně neměnném formátu, je to možná polehčující okolnost. Ale jak dokázat např., že pdf je neměnný a že jej vytvořil dodavatel - to může být problém?
Myslím, že by se chovali jako v případě 1.

3. Mail nebo i dokument mohou mít e podpis a to od nějaké CA - v tom případě si myslím, že je to uznatelné. Nicméně je nutné mít všechny prostředky k prokázání 10 let archivovány.

Problém tedy není v tom, že by byla e faktura neplatná, ale že po Vás za 5 nebo 10 let někdo bude chtít, aby jste prokázal, že byla vystavena tím subjektem, který je na ní uveden. Vy buď vybalíte archív a pomocí autorizovaného e podpisu vše prokážete, nebo se obrátíte na partnera, který ji vystavil - ale ten také již nemusí existovat. Třeba na to budete mít jen pár dní a nepodaří se to sehnat. Co potom?

"1. problém - mailem může poslat kdokoliv, cokoliv."

a poštou ne? Když vám teď pošlu papírovou fakturu na milión, vy si ji dáte do účetnictví a já vám ji za týden zatluču, jak mi dokážete, že jsem ji posílal já?

Vlastní tisk určitě jen nestačí
A reknete mi - jak vlastne ten urednik z FU pozna, ze jste si elektronicky dosly doklad sam a neprisel vam takhle uz postou ? Tedy, pokud mu to, samozrejme, iniciativne vase ucetni nenahlasi.

Problém tedy není v tom, že by byla e faktura neplatná, ale že po Vás za 5 nebo 10 let někdo bude chtít, aby jste prokázal, že byla vystavena tím subjektem, který je na ní uveden.
Hm. A u papirovych dokladu (tedy takovych, co vam skutecne prisly na papire) to udelate jak ? Nebo na tim snad chcete rict, ze papirove doklady by se brat nemeli, protoze je to strasne rizikove a jedine, co nas zachrani jsou elektronicky podepsane doklady predavane elektronicky ?

Na většinu názorů lze říci, že mají svou "laickou" pravdu. Mně to také komlikuje život, ale co se dá dělat. Ale ať si myslíme co si myslíme, tak úředník bude postupovat přesně podle zákona a stojí za to z něj zacitovat:
§ 26
Vystavování daňových dokladů
4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu [20] nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI). [21]
http://cds.mfcr.cz/ttfs.php?url=235/2004%20Sb.%20%a70&date=-2

§ 27
Uchovávání daňových dokladů
(1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.

(2) Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost elektronickou výměnou informací (EDI) [21] nebo je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu. [20]

(3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu.

(4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.
http://cds.mfcr.cz/ttfs.php?url=235/2004%20Sb.%20%a70&date=-2

V diskusi jsme zapoměli na toto:
1. Smyslem e fakturace je odbourat "papírovou formu" daňových dokladů a to ze dvou hlavních důvodů:
- šetřit náklady na obou stranách (tisk, doručení apod.)
- umožnit automatizované zaúčtování (aspoň u těch, co zpracovávají stovky a tisíce měsíčně
Z tohoto pohledu je tištění došlých elektronických faktur nesmysl a zbytečná komplikace. Navíc podle zákona to již není onen daňový doklad, ale jeho nějaký "vlastní" opis

2. Pokud tedy zůstane daňový doklad v originální elektronické podobě - což může být, tak se na něj vztahují veškerá pravidla o archivaci, zobrazení apod. Je tedy nutné mít po tu dobu k dispozici kromě vlastních dat minimálně programové prostředky pro jeho "předložení FÚ" (na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.) Tohle si vykládám tak, že zarchivuji došlá data, certifikáty a prohlížeče tak, aby bylo možné i za 10 let kliknout a ukázat FÚ obsah originálních dat.
Samozřejmě je papír v tomto případě mediem, které má neoddiskutovatelnou výhoduje, že je po staletí považováno za archivační medium a hlavně že je bez problému čitelné. To platí ovšem jen pro daklady, které v této podobě došly a ne "přetištěny".

Ja danove doklady elektronicky nevystavuju. ja je vystavuju papirove. Jen ten tisk proste outsourcuju na nekoho jineho. Na odberatele. S jeho souhlasem, pochopitelne. On na sve tiskarne tiskne papirovy doklad mym jmenem z mnou dodanych udaju - a rovnou si takto vytisteny doklad prevezme, zauctuje a zaarchivuje ;-)

Takovy postup setri naklady na doruceni, umoznuje automaticke zauctovani, coz je stejne jakou zpusobu zminovaneho, ale, navic setri zbytecne vznikle naklady na porizovani prostredku umoznujicich opatrit elektronicky doklad elektronickym podpisem, ktere jsou pro mensi objemy faktur (nekolik set) vyssi nez naklady na (lokalni) vytisteni. Tu korunu, zato, ze si doklad mym jmenem vytisknete sam, vam odectu z ceny. Klidne i dvoukorunu - furt je to vic nez jsem usetril na postovnem. A nez se tyhle dvoukoruny nascitaji na castku, kterou by ne stal elektronicky podepisovaci tyjatr, to budu muset vydat nekolik set faktur. A ja jsem mala (mozna i stredni) firma ...

ale to samé vás může potkat s dokládáním autenticity tisíců papírových faktur, ne?

Navíc žádný zákon nikomu neukládá ani razítkování ani podepisování. Takže dodavatelé vás taky mohou vesele poslat někam.

OK, tak se mohou jít finančáci podívat k němu, zda tu daň odvedl.

Coz mohou u elektronicky predaneho dokladu taky.

S tim tiskem jsem to samozrejme rekl proto, ze kdyz to vytisknu, tak se samozrejme nebudu chlubit ze to doslo mailem. A jako pravni laik, si dovedu predstavit "prudu" at chteji dolozit autenticnost u papiru co mam realne od dodavatele od papiru co mam z me tiskarny. Nevim jak bych co dokladal v obou pripadech a pokud si neco budou krizove overovat me nevadi, ja nepodvadim :-D Me jde o to aby me smahem tyto zrejme a logicke naklady neskrtli jenom proto ze se provali ze je to pres mail (vsechno na stejne tiskarne a stejny papir).

Mohu Vás ujistit, že kupóny k mobilním telefonům na trafiky a benzinky nedodávají distribuční společnosti na tisk, ale zejména velkoobchody s tabákem. Ty jsou totiž zvyklé pracovat s marží i pod 1%, takže kupóny i s pár procenty marže jsou pro ně vítanou příležitostí, jak zvýšit své zisky. Navíc jsou to mladé (t.j. vzniklé po roce 1989) soukromé společnosti, takže jednání s nimi je na zcela jiné úrovni, než s postkomunistickým molochem PNS.
Pomocí třech celorepublikově působících velkoobchodních sítí tak dnes do daného segmentu v pohodě rozdistribuujete cokoliv, nabízíte-li zajímavý produkt za zajímavých podmínek.
Na kupónech do mobilů nemají distributoři v žádném případě 8,5%, netuším kde se takové fámy berou.

No huráá. Na příchod dalšího mikroplatebního systému čekám už pěkně dlouho. K prosazení je ale skutečně potřeba podpora všech dostupných cest k nabití účtu - bankovní převod, speciálně zpoplatněné sms, předplacené karty,... Mě osobně příjdou předplacené karty jako naprosto nepohodlný způsob. Stejně tak jde o jednoduchost a masivní nasazení ve všech možných portálech a službách. No uvidíme...

Nemohu verit firme, ve ktere rediteluje clovek, co delal reditele v Telecomu (Jan Ander, sveho casu reditel pro Telefonni automaty"). Byl celej zhavej do telefonnich karet a tuhle "uchylku" si zrejme odnesl i do noveho pusobiste.
Jinak nechapu, jak to chcou prosadit do obecneho povedomi, I like Q jsem si poridil, protoze jsem pri tom nemusel zvednout zadek od pocitace, tady me ani nehne si pro nejakou kartu chodit.

Můžu je ujistit, že v rozporu se zákonem o platebním styku jsou (aspoň podle výkladu zákona dle ČNB, který mi poskytli před půl rokem), protože na jejich stránkách netvrdí nic o tom že přeprodávají zboží svých partnerů, ale že nabízí kartu kterou bude možné platit na internetu a nabídka : "PROVOZUJETE STRÁNKU NA INTERNETU?CHCETE NĚKTERÉ JEJÍ ČÁSTI ZPOPLATNIT?" taky říká něco jiného. Pokuta od ČNB je do jednoho milionu :-).
A nejlepší je když otevřete stránku prvního z partnetů a máte přes celou obrazovku nápis Blonďaté ...

Jsem zvedavy, ale:
a) da se cekat urcite brzo nejaka zaloba bud od banky nebo jen tak od nejakeho rejpala. A myslim, ze to neuhadaji protoze se evidentne jedna o penezni prostredek a musi mit povoleni. Noname vs. Banka - kdo asi vyhraje :) a kdo by riskoval a investoval penize do zapojeni atd., kdyz to konce roku jim to zavrou... tohle muze nastat, ale myslim, ze zatim budou banky na to kaslat. Nicmene jak nekdo tady poznamenal, tak "svoje" si banky ohlidaji vice nez dobre.
b) naklady na provoz budou radove vetsi nez u starych systemu Monetka nebo Qvecka, viz. predchozi prispevky o prodeji karet. Pokud se to nevyplacelo starym, proc by se to melo vyplacet novym a to s vetsi rezii? Pokud neprijdou s rozumnou cenou, tak jim uzivatele na to nakaslou.
c) s DPH budou mit pekny ojeb... a pokud si na zasedne financni urad na doporuceni "nekoho" vlivneho, tak sbohem a satecek. Nechtel bych byt pak v roli predstavenstva...
d) samotne reseni karet je tezkopadne

Uz ted se nad novorozenetem sklani Damokluv mec...

Priznam se, ze reseni: pokud chci platit na internetu, tak musim jit nakoupit kartu do kamenneho obchodu mi prijde kapanek na hlavu.

Prave proto doufam, ze se to neujme.

České banky jsou nejdražší v regionu
http://fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp?r=fi_osobni&c=A040526_190602_fi_osobni_ven

Proč si ta společnost dala jméno ausgerecht PayNet, když paynet.cz patří MUZO, tedy v podstatě konkurenční firmě? To chtějí opravdu dělat MUZO reklamu? A proč je jejich skutečná homepage přesměrovaná na https server? A proč probůh mají na https certifikát, který si vydali sami, takže na každého hned vyskočí varovné okno? Nenapadá mě jediné vysvětlení.

No, pokud me jde opravdu o bezpecnost, pak mi self-signed certifikat nevadi. Jen stejne bezpecny jako jakykoliv jiny, jenze vyjde lacineji. A nejsa trumbera, po kontrole (kterou bych musel udelat stejne i kdyby certifikat potvrdila CA) tak takovy certifikat prohlasim za duveryhodny a priste na me uz nic nevyskoci.

Jisteze by si mohli certifikat koupit a tohle jedno cvaknuti (nikoli vsak samotnou kontrolu) mi usetrit. Ale ze by to bylo az zas tak podstatne ...

Predstavme si hypotetickou situaci, kdy prichazi klient, ktery tam jde poprve. Ten je upozornen, ze si musi instalovat certifikat a tak si jej nainstaluje. Jenze ouha, ono je klidne mozne, ze prisel nekam uplne jinam a certifkat, ktery si nainstaloval patril nejakemu podvodnikovi, ktery originalni server odstavil. Ze je server nastrceny pozna jen ten, kdo tam chodi opakovane a sertifikat si pri prvni navsteve schova.

Tenhle problem je pri certifikatu nejake duveryhodne CA preci jen daleko mensi. Navic CA provedla (pokud za neco stoji) nejaka zkoumani, nez certifikat vystavila. Bezny klient takove kroky muze provest jen s velkymi obtizemi.

nesmysl. takovehle bludy siri vetsinou majitele CA :)

pri self-signed certifikatu bohate staci mit od dane firmy vizitku, kterou mi dali kdyz jsem tam fyzicky byl. pripadne si muzu zavolat panovi, s kterym jsem kontrakt dohadoval. takto zjisteny fingerprint porovnam s tim v certifikatu a pokud se shoduji, tak je jistota pravosti mnohem vetsi, nez pri overovani pres nejakou pochybnou CA, ktera podepise certifikat kazdemu kdo zaplati.

To je pravda, jejiz vyznam je precenovan. Co se tyce "predinstalovanych" certifikatu - jelikoz nevime nic o pravidlech, ktera musi byt splnena pro zarazeni nejakeho certifikatu do seznamu "predinstalovanych" nezbyva nez predpokladat, nejhorsi pripad, ze zadna nejsou (respektive zadna souvisejici s bezpecnostni). Tedy to, ze je certifikat predinstalovan nijak nenaznacuje jeho duveryhodnost PRO VAS. Takze, abyste mohl prislusne CA verit, musel jste, alespon jednou, prostudovat jeji certifikacni politiku a verifikacni postupy. Pokud jste to neudelal (jako ze vetsinou asi ne), pak nevite co vlastne certifikat garantuje. Kazdy certifikat, ktery jste osobne neproveril, nebo ho neproverila osoba, ktere duverujete (a kterou jste OSOBNE overil drive) byste mel vyradit.

Shodneme se patrne an tom, ze certifikat, jehoz autenticitu jsem overil osobne je (pro me ucely) pravdepodobne daleko duveryhodnejsi nez ten, ktery byl overen nekym jinym - byt' ho povazuji za duveryhodneho. Self-signed ceritifikat, ktery jsem osobne overil jako autenticky je tedy bezpecnejsi nez takovy certitikat, ktery podepsala CA v jejiz duveryhodnost verim. Podotykam, ze overit autenticitu certifikatu fingerprintem (ja bych treba pouzil telefon, pricemz telefonni cislo na spolecnost SAMOZREJME nehledam na WWW strankach te spolecnosti), coz v mnoha pripadech staci, je jednodussi na cas i odborne znalosti nez vyhodnotit certifikacni politiku a overovaci postupy nejake konretni CA - cimz chci rict, ze pokud prijimate certifikatu relativne malo, je jednodussi je overit osobne nez auditovat CA a spolehnout se pak na jeji overeni (obzvlast pokud vami prijimane certifikaty vystavilo vic ruznych CA)

Tak - a tedy tedy proti vam stoji ten podvovnik. No - bud' jste tak paranoidni, jak jsem naznacil. Pak je, samozrejme, v haji. Delam-li to, co je vyse naznaceno, neni o cem mluvit - pak jsem zabezpeceny BEZ ohledu na to, kdo certifikat vystavil - vcetne certifikatu self-signed.

No a nebo to nedelam, coz je typictejsi. Ano, pak je pravda, ze self-signed certifikat je pravdepodobneji mene duveryhodny nez nejaky certifikat overeny nejakou CA ulozenou na zaklade neznamych pravidel do seznamu predinstalovanych certifikatu nejakeho prohlizece (na to, ze se bavime o bezpecnosti je tady tech neznamych docela dost). Je pravda, ze self-signed certifikat si dokaze udelat prakticky kazdy, kdezto na podvedeni nektere z CA "v seznamu" jejiz overovaci postupy ve skutecnosti nejsou dobre uz vyzaduje trochu usili. Nebo nalezeni takove CA, ktera urcite veci (v souladu se svoji politikou, takze to neni z jeji strany chyba) VUBEC neoveruje. Nebo protlaceni sveho CA certifikatu do seznamu predinstalovanych duveryhodnych...

Takze zpet k problemu.

1. Pokud jste ten, kdo ma za duveryhodne oznacene takove CA o nichz nic nevi a certifikaty podepsane neznamou CA akceptuje bez overeni - pak je pro vas "bezny" certifikat vystaveny "nejakou predinstalovanou CA" certifikatem s NAPROSTO neznamou bezpecnosti. Souhlasim, ze statisticky je pravdepodobnejsi, ze by mohl byt bezpecnejsi nez nahodne vybrany a bez overovani akceptovany self-signed certifikat.
   Jenze, clovek, ktery se chova takhle zabezpeceny vybec neni - takhle statisticka bezpecnost je jako prechazeni ulice na prechodu bez jakehokoliv rozhlednuti se
2. pokud jste neverifikoval CA obsazene v seznamu, ale u neznameho certifikatu udelate pred jeho prijetim alespon NEJAKE overeni, pak jsou pro vas self-signed certifikaty bezpecnejsi nez "bezny" certifikat vystaveny "nejakou predinstalovanou CA" certifikatem s NAPROSTO neznamou bezpecnosti. Ocekaval bych, ze clovek, kteremu jde o bezpecnost alespon naprosto minimalne se chova takhle. Takhle se chova clovek, ktery prechazi bez jakehokoliv rozhlednuti na semaforech na zelenou, nebo, sviti-li cervena ci neni-li tam semafor vubec, tak se rozhledne.
3. clovek, ktery to s bezpecnosit mysli skutecne vazne. ten predevsim vyhazi vsechny predinstalovane CA a zpet zaradi jen ty, o jejichz kvalitach nema pochybnosti. Certifikaty podepsane neznamou CA samozrejme overuje take peclivosti. Je to clovek, ktery se rozhlizi at sviti zelena nebo cervena nebo tam semafor neni.

Takze, shrnu-li to, podle me jsou self-signed certifikaty mene bezpecne jen pro lidi, co jim o bezpecnost ve skutecnosti naprosto a vubec nejde - a opatrenim, ktera za ne udela nekdo jiny spis prekazeji nez pomahaji. Pro ty opatrnejsi jsou self-signed certifikaty vetsinou bezpecnejsi. Tem nejparanoidnejsim je to, v zasade, jedno.

Mozna jsem tedy vysli z trochu jinych hledisek - ja to bral z pohledu tech, kterym jde o svoji bezpecnost alespon minimalne - ne tech, co na ni (skoro demonstrativne) kaslou ...

Jeste male doplneni - ja vim, ze tech "demonstrativne kaslajicich" je vetsina. Jenze tem ja, jako podvodnik a utocnik nejprve ten svuj CA certifikat poslu mailem jako prilohu a s minimalni potrebnou davkou stesti je snadno presvedcim, aby si ho do seznamu duveryhodnych CA pridali. Takze self-signed certifikat prestane byt self-signed. Takze o tehle lidech opravdu rec z me strany nebyla.

Ona to takova sranda zase nebude, zadna ceska CA totiz svuj certifikat nedokazala dostat ani do windows, ani do Netscape/Mozilly a ani do ca-bundle.pem distribuovaneho s OpenSSL.

O tomhle riziku se jinak vi a proto maji firmy TCL (tusim se to tak jmenuje) tedy seznamy certifikatu, kterym firemni pocitace smi verit. Po siti se to rozprskne pres Active Directory, customizovanou instalaci Mozilly, pripadne u unixovych systemu trivialne rozkopirovanim patricneho souboru.

Cloveka doma muzete alespon naucit aby kliknul na zamecek a podival se co vidi. A kdyz uvidi jako CA prvni bananovou, tak si rekne hm. A kdyz tomu prd rozumi, tak se pujde zeptat, dneska se lidi chodi ptat, jak se udela tucne pismo, zitra se budou chodit ptat: "Hele Franto, Verisign je to OK?", "A co SnailOil?"

Samozrejme, ze to sranda nebude - ale nevite (nevime) v cem je podstata toho problemu. Treba je to jen velmi drahe, treba se pozaduje podpis nejake neprijatelne vazalske smlouvy, treba ...

Takze to, ze se tam nedostal nikdo z cech naznacuje, ze to nebude tak jednoduche - ale nevime, jestli to "neni jednoduche" alespon trochu nejak souvisi s bezpecnosti a spolehlivosti takove CA. Takze pro ucely teto debaty nam tento argument neprinasi zadne nove pouzitelne informace ...

jen pro upresneni jedna takova byla byla v IE (potazmo windoze) i v Mozille.

tusim ze to bylo od 4.0 uspesne nam vydala par certifikatu ktere jsou ted k ...

Pokud si ale pamatuju, byla obsazena jen v instalaci ceske mutace Windows, nikoli ve Windows obecne. Co z teto skutecnosti usoudit o jeji spolehlivosti a bezpecnosti opravdu nevim ...

byla i v 98 osmickach ale jeji provozovatel (GTS) resil filosofickou otazku:
- mit kvalifikovany certifikat (root) z hlediska CZ prava
- mit certifikat duveryhodny v prohlizecich

nez se to vyresilo tak to GTS polozilo, presto jsme byli jedni z mala co ji v CR meli s tech duveryhodnych, v dobe padu gts se do cech dostal root-cert KPN ktery v IE i v MOzille byl.

za 1500 czk neberte to :)

Dovolim si upozornit na nase zkusenosti s podobnym resenim:

Na http://Mobilem.cz maji uzivatele kredit. Kupuji si pres nej SMSky, loga, melodie, javahry. Nove take nektere dalsi online sluzby na jinych serverech (zatim ne erotickych i kdyz se tomu nevyhybame ;-)).
Platba za kredit: prevodem z uctu, zavolanim na zpoplatnenou linku, poslanim premium SMS a pripravujeme i kreditni karty (v cervnu). Mame i stiraci kupony v prodejni siti (zatim takto prodavame java hry na mobil).

Nepropagujeme to jako platebni reseni, ale cela rada firem se na nas obraci a realizujeme pres tento system prodej jejich sluzeb. Jsme opravdu de facto online shop se nasimi produkty i dalsimi skvelymi sluzbami nasich partneru/dodavatelu.
System funkcni od ledna 2003.

Komnetace k clanku i reakcim:

Ad naklady na stiraci kupony: ano, je to jeden z nejdrazsich platebnich kanalu.

Ad DPH ze zaloh: ano, zcela nelogicky tato vlada schvalila zakony, ktere potiraji smysl zalohovych faktur. Proto je treba odvadet dph PREDEM z penez, co uzivatel slozi. Dalsi "podpora podnikani" ala CZ.

Zrovna minulý týden jsem si dal práci kvůli novému projektu a rychle jsem prošel aktuální stav mikroplateb (10 a více korun, nemyslím 1 Kč ap.) u nás . Skutečně je nyní jedinná možnost přes SMS (např. SMS Operátor). Když jsem s T-Mobile řešil, proč je jejich marže v podstatě 50%, tak ten důvod je hlavně v tom, že může platit jakýkoli uživatel mobilu, tedy i předplacených karet. A u něho operátor při prodeji karty už ztratí prodejní marži, odvede DPH atd. a je to pro operátora strašně drahé.

Zde uvedené řešení pomocí karet vyjde také draho. Kolik bude mít marži benzínka, která ji má prodat (10%, 20% - pomíjím, že je to teď vůbec složité s tím DPH), bude to mít benzínka v komisi nebo to musí zaplatit předem? Myslím, že to není dobré řešení, protože to bude strašně drahé.

Kdysi jsem trosku experimentoval s IlikeQ. Poslal jsem jim tam nejaky peniz, par kacek jsem poutracel, a pak mi bylo receno ze si mam vyzvednout zpatky sve penize minus nejaky manipulacni poplatek. Ne ze by me tech par kacek ztraty tak nastvalo, ale z principu uz se mi nechce jenom tak na vyzkouseni investovast sve penize do nejakeho projektu, ktery za pul roku rekne - balime svuj kram diky za vase penize. Nashledanou....

Českým internetem už prošla celá řada subjektů, které se snažily vytvořit systém použitelný pro mikroplatby. Jedním z hlavních důvodů, proč tyto snahy byly doposud vždy jen dočasné, byl dle mého názoru mylný pohled na funkčnost mikroplateb. Základní podmínkou, aby mělo vůbec smysl něco zpoplatnit, je, aby byli lidé ochotni za daný obsah a/nebo službu zaplatit. Tato ochota se tu neobjevila hned z několika důvodů. Zmínil bych alespoň ty, že virtuální účty pro obyvatele České republiky nepůsobí moc důvěryhodně, celá transakce se tím zbytečně prodlužuje a vždy jde o vložení nějaké částky, o které se dopředu neví, jestli se celá využije a podobných důvodů je ještě mnohem víc. Proto bylo vždy snazší jít od zpoplatněného obsahu a/nebo služby pryč a pokračovat v hledání někde jinde. Tuto situaci mohl změnit pouze systém, který z žádných virtuálních účtů nevychází.
Průlomem by pro mikroplatby na českém internetu mohl být systém umožněný mobilními operátory, který je nabízený na stránkách SMSDEN.COM. Tento systém vychází z platby prostřednictvím SMS. Komukoliv, kdo se chce dostat ke zpoplatněnému obsahu a/nebo službě, tedy stačí poslat jednu SMS a následně se mu automaticky nabídne možnost stahování obsahu atd. Peníze za tuto platbu se buď hned strhnou z kreditu a nebo navýší na měsíční vyúčtování. Jde tedy už o zavedený systém, se kterým lidé přicházejí běžně do styku a tedy k němu mají plnou důvěru. A také protože jde o platbu nejrychlejší, jednorázovou a s malými částkami, lidé nemají problém ji využít spíš, než aby hledali něco, co právě našli.