První zkušenost (2011?): Řemeslník mi odepsal, že na opravu přívodu k myčce aktuálně nemá čas, ale jak jsem později (shodou náhod) zjistil, jen se mu nechtělo přijmout tak malou zakázku.
Druhá zkušenost (2012?): Rozeslal jsem poptávku na opravu kapajícího radiátoru na tři řemeslníky, ani jeden se mi neozval. Oznámil jsem to NejŘemeslníkům (protože prý toto netolerují), ale neozvali se mi ani oni.
Třetí zkušenost: Nebude.
Pripomnel si mi zazitek, kdy jsem si zabouchl dvere od bytu v panelaku. Skocil jsem dolu na nastenku, kde byl kontakt na zamecnika, co bydlel vedle ve vchodu. Rekl jsem mu situaci a prej ze 600 Kc vyjezd a 200 Kc tusim to otevreni zamku. Rikam, jakej vyjezd, vzdyt bydlite vedle ve vchodu?... No prej, ze to je standard poplatek, ze bez toho ani nevyrazi. Rikam, jestli neco dela, prej ze ne, ze kouka na televizi. Tak jsem podekoval a zavolal jsem si jineho. Sice bydlel dal, musel jsem cekat a vysledna cena byla stejna, ale proste jsem odmitl dat nejakymu lemru 800 Kc za deset minut "prace". Chapu, ze poplatek za vyjezd maji tito lide standardne, ale rikam si, ten clovek kouka na televizi, muze se zvednout a za deset minut byt zpet a v kapse dve tri stovky. A on to proste neudela. Neskutecny.
No tak ono to nebude 10 minut. Než se obleče, zamkne, dojde, to je 10 minut. Práce i s vyúčtováním 10 minut. Zpátky 5 minut. To je ne 10, ale 25 minut. Když to nebude komplikované. A k tomu pohotovost, prostoje, ono mu to jistě nevychází tak, že jedna zakázka navazuje na druhou.
V kapse 2, nebo 3 stovky? Nebylo to tak, že jeden 200, druhý 800, a nedomluvili se?
Takže to ho sice neomlouvá, jeho chování, jen říkám, že to zas tak skvělá odměna není.
A už vůbec netuším, kdo trval na jaké ceně, jestli byla možnost jednání o kompromisu.
Znám veterináře, už je v důchodu, a ten měl největší zisk právě z cest. Každému naúčtoval cestu až od baráku. Pravda je, že na tohle lidi slyší, jó, to je vidět že auto něco stojí. Ale dát ty dvě stovky za takovou maličkost? To né. Tam možná proto.
Ad veterinář, můj ortoped mi naúčtoval doplatek za ortézu. Když přišlo vyúčtování z pojišťovny, čerpání za ortézu bylo 1500. Na shopu výrobce je ale cena ortézy též 1500.
Z pojišťovny mi napsali, že hrazena byla v plné výši a mám doplatek nárokovat zpět... (což jsem neudělal, protože ho můžu ještě někdy potřebovat a práci dělá dobře)
Vyjezd je vyjezd a s tim se nezertuje. Pred cca 20 lety jsem v patek vecer vyrazil do Krkonos a pred Boleslavi jsem zjistil, ze auto nedobiji. Tma jak v riti, na posledni zbytky baterky jsem dojel k nejakemu servisu, dobouchal se tam, servisak vylezl z domu, vzal auto dovnitr a za pul hodiny jsem jel. Ucet byl na 0.80 CZK za prepaleny kablik, 80,- za praci a 200,- za "vyjezd". Servis mel u sebe v garazi (to k tomu vyjezdu). Zaplatil jsem, ale zuby mi skripaly jeste u Jilemnice...
Nechápu, co tím myslíš.
Náklady ano. Tedy benzín, cena za km.... ale z hlediska zdanění je to příjem, jako příjem. Náklady na práci máš také. Mzdu (v případě zaměstnance), pracovní pomůcky atd., o které si snížíš daňový základ.
A opačně, pokud byla zákazníkem podnikající osoba, lze snížit daňový základ o práci, materiál i účtovaný výjezd.
A co to na věci mění? Vůbec nic.
Brečíš nad tím, že si tui někdo dovolil, mimo běžnou pracovní dobu naúčtovat příplatek za "výjezd". Takové je téma.
A z tvého příspěvku nijak nevyplývá, že by jsi brečel nad něčím jiným.
Takže nevidím důvod, proč bych měl na tvém označení cokoli měnit. Zvláště pak, když jsi mě osočil z něčeho, co může a nemusí být pravda, a pro věc není podstatné
Dodatek:
Jen pro představu, v roce 1996 byla průměrná mzda 9825 Kč hrubého. To je cca 13.000 nákladově.
Do mzdy je nutno zahrnout i nemoci a dovolenou. Budu uvažovat průměrnou nemocnost a dovolené pouze zákonné minimum. Také zanedbám tehdá ještě povinné příplatky za přesčasy. I tak jsme na nákladech 15.200 Kč.
A to nepočítám náklady na školení, zapracování a podobné, ani bonusy typu lístky na oběd..
Mzda tedy vychází nákladově, při cca 170 odpracovaných hodinách měsíčně, 90 Kč/hod, ve skutečnosti ale více, při průměrné mzdě.
Ty říkáš za půl hodiny hotovo, ale on se musel převléct do pracovního, zpět, omýt se, atd. Takže hodinu celou mu to zabralo.
Jestliže by jsi si představoval zaplatit 80 Kč, tak si uvědom, že z tebou zaplacených 80 Kč musíš odečíst DPH. Dále je tu režie dílny (nájem, energie, nástroje a přístroje, náklady na držení dílů skladem), odhadem 50% z ceny hodiny.
Zkrátka, ty jsi si představoval, že pro tebe bude někdo dělat za necelou polovinu průměrné mzdy, a to nejen dělat, ale i v ceně účtované hodiny mít držení pohotovosti o nocích a výkendech.
Ty nevíš co plácáš, když mě osočuješ, že prý jsem si nevšiml, že to bylo před 20-ti lety. Jsi pitomec. Opravdu jsi. Nevidím jinou možnost.
Jožko, ty jsi opravdu pitomec. Vždyť ty ani nedokážeš počítat do jedné. Půl a půl (hodiny) je jedna (hodina). Respektive neumíš počítat do 160. 80 a 80 je 160.
Účtoval ti půl hodiny za 80,-
Ale ve skutečnosti tím strávil hodinu. Takže sazba nebyla 80 Kč/hod, ale 160 Kč hod + paušální příplatek 200. A to už odpovídá výpočtu, takhle fungovat mohl.
Tedy není pravdivý tvůj poslední pokus "Aha, takze ve zbytku tydne pan delal pod sve naklady (neb bez priplatku za vyjezd)." V běžné pracovní době účtoval za hodinu 160 a hodinu (přibližně) skutečně odpracoval.
Ale... takovej jeden, co je podle vlastnich slov tezce placeny machr projektant, presto vytrvale oxidujici pod ruznymi prezdivkami na vsemoznych forech a tamtez driv nebo pozdeji banovany pro svoji vulgaritu se kterou se opiral do vsech, kteri s nim nesouhlasili. Coz byli opet driv nebo pozdeji vsichni, protoze ho jeho pomatena mysl neustale nuti scitat jablka s jezkama a vyvozovat z toho vselijake veci. Jak pisu, pomysleni na to, ze jste dva je desive.
Evidentně ten zámečník měl dost zakázek a proto se mu nevyplatilo za 300 Kč jít dělat byť jen na půl hodiny (deset minut těžko, řemeslník pracuje od doby, kdy opustí byt... to už provádí službu a musí si to do času počítat). Kdyby jste někdy zakusil život drobného živnostníka, zachoval by jste se úplně stejně. Cenu svého volného času a odpočinku si každý takový řemeslník vyvažuje mnohem vyšší hodnotou v přepočtu na peníze, než zaměstnanec, který přijde domu a nemusí už nic kolem své práce řešit, ví, že má od práce pokoj a může si už dělat co chce. Takový řemeslník si radši počká celý den na zakázku, kde si vydělá aspoň min. 2500 Kč-3500 Kč (hrubého samozřejmě), než jet x krát po 300 Kč, aby dosáhl svýho minimálního výdělku za den. Výdělky se navíc ještě dost zredukují průměrem za měsíc, protože ne každý den se zadaří vydělat. Prostě to není stálý jistý příjem. Kdyby to bylo tak jednoduchý, to by pak podnikal každý. Ale ne každýmu se do toho rizika chce jít. Hodně lidí, kteří nezakusili co je to podnikat, tak mají o tom, kolik by si měli řemeslníci říkat za provedenou práci takovéto zkreslené představy.
Ale tak to muselo dopadnout. Je to tak majitelem webu nastavené.
Řemeslník nemá motivaci (ekonomickou) reagovat na každou poptávku - velké náklady pokaždé, malá pravděpodobnost malého výnosu.
Web nemůže buzerovat stranu, která ho platí - řemeslníka. To by je musel platit zákazník, aby mohl po řemeslníkovi cokoli vymáhat. Jenže kdyby je platil zákazník, tak by mohl zákazník cokoli vymáhat.... ale ten model je založen, že negarantují nikomu nic.
Web se nemůže příliš věnovat stížnostem, to jsou náklady bez výnosů, navíc oni nikomu za nic neručí, tak je k tomu nic nenutí.
Můj někdejší klient s nimi nějak spolupracoval (podrobnosti neznám) a tou dobou právě hlásali, že všechny řemeslníky mají vyzkoušené, že neodmítají malé zakázky, že kladou důraz na feedback a pokud něco nedopadne, ať je uživatelé kontaktují. Chápal jsem to tak, že řemeslníkům bez práce chodí zakázky, což je motivuje, aby na portálu zůstali, což mohou docílit jen tak, že nebudou mít negativní recenze.
Tehdy jsme jak já, tak NejŘemeslníci, v byznysu relativně krátce (možná to bylo ještě dříve, než jsem uváděl), takže mě nenapadlo, že motivace nakonec budou jiné.
Stará moudrost praví, že když chce člověk zjistit, jak něco funguje, musí jít po toku peněz.
Kromě toho když něco slyším, někdo mi maže med kolem úst, tak je dobré si z těch řečí odfiltrovat vše, co může slibovatel splnit, či ovlivnit, a z toho jen to, co je vymahatelné. (Typicky realitky, kde /nezávazně/ slibují, co vůbec nemohou ovlivnit. V "hard" verzi dají dokonce do smlouvy pokuty klientovi za něco, co mají, a jedině oni sami mohou udělat. Realitky jsou vůbec zajímavé. Jejich návrh smlouvy typicky neobsahuje jakýkoli vymahatelný závazek z jejich strany.) Nebo aspoň to, k čemu je motivován jinak, dodržet to.
Zde zůstává jediná věc: kdo bude mít příliš negativních recenzí, toho ukončit. Pouze tohle. A navíc ne doslova, že žádné negativní recenze, tu může mít někdy i kvalitní řemeslník.
Realitka je naprostý parazit, co nepracuje ani pro prodávajícího ani pro kupujícího. Totálně žádná právní zodpovědnost (ale kasají se že se za všechno postaví, a všechno zařídí)...
jde jim o jediné..co nejrychleji protočit nemovitost a shrábnout provizi. Právní ošetření kdy se pak hádá kupující s prodávajícím nebo naopak to jim je ukradené.
Zaplaťte právníkovi...ten maká pro vás.. ne realitce (ta maká aby získala tučnou provizi)
Každý svého štěstí strůjcem. Dělej jak myslíš, ale potom si nestěžuj, že jsi přišel o peníze i o barák, když je ti líto platit právníkovi za smlouvu.
Také nedává smysl platit za pomocné práce, tedy telefonistu organizujícího prohlídky, tisícikoruny / hodinu. To už můžeš rovnou nabídnout barák za nižší cenu, a bude pryč hned. Anebo za tuhle službu dát sousedovi důchodci 5.000 Kč a klíče. Dávat za to 20x více může jen.... expert.
Realitka zprostredkovava vztah mezi prodavajicim a kupujicim. Uplne normalni zprostredkovatelska cinnost...
Stejne jako banka zprostredkovava vztah mezi veritelem s dluznikem (bez ohledu na to zda potrebujete penize ulozit nebo pujcit, jdete do stejne instituce), nebo seznamovaci agentura vztah mezi muzem a zenou, ci cestovni agentura mezi turistou a ubytovatelem. Cokoliv z toho si clovek muze zaridit sam, presto dost lidi dava prednost zprostredkovani. Je to pohodlnejsi a nekdy i bezpecnejsi.
Plácáš nesmysly.
Realitka nikomu za nic neručí. Když nastane problém, tratí koloušek - klient. Ne realitka. Veškeré riziko náleží kolouškovi.
Banka ručí oběma stranám. Dlužníkovi, že za sjednaných podmínek úvěr poskytne a bude trvat. Věřiteli, že o své peníze nepřijde.
Bance náleží rozdíl mezi úroky, ale také riziko.
PŘEČTI SI SMLOUVU.
Ale ty ji znáš, však ji také nabízíš.