Vlákno názorů k článku Ministerstvo duhových jednorožců aneb Proč se školy pořád snaží zakázat žákům mobily? od RRŠ - Popravdě - já se do hospody nedostanu, jak...

Popravdě - já se do hospody nedostanu, jak je rok dlouhej (nejen proto, že jsou zavřené nebo nemám testy), takže nevím. Když už tam jsme, věnujeme se jídlu a nikoliv mobilu.
Ale u dětí mám odpozorováno, že na mobilech při hodiině dílem hrají hry (takové je snadno odhalit, obdobně, jako "piškvorkáře" za mejch mladejch let), dílem čile komunikují (ti by posílali psaníčka) a výrazná menšina čte zprávy nebo nějakou e-knihu (my měli pod lavicí noviny nebo rodokaps) a minimum poslouchá hudbu (já míval v aktovce rádio a v uchu dědovo naslouchátko).. Takže mi nepřijde, že by se změnilo víc, než technologie.

Jo, to by taky fungovalo: "zadřít" je tak, že jim na nějaké mobily nezůstane prostor.
To je, samozřejmě, extrémní nadsázka. Ale pokud učitel je schopný žáky udržet u výuky, nezvládnou přitom ještě obsluhovat mobily (nebo číst pod lavicí). Tím méně je pak důvod zakazovat mobily o přestávkách.
Učení je velice často o námaze - i na straně učitelů.

Nemyslím, že vaše přirovnání je úplně vhodné, mobil má mnohem větší potenciál odvádět pozornost než ostatní zmíněné aktivity. Kolikrát se vám stalo, že jste byl s nějakými lidmi v hospodě a někteří z nich spolu hráli piškvorky, posílali si psaníčka nebo četli rodokaps?
A kolikrát jste zažil, že by tam někdo čučel a ťukal do telefonu?

13. 6. 2021, 13:48 editováno autorem komentáře

Jenže ten problém nevyřešíte tím, že mu mobil zakážete - a už vůbec ne tím, že je zakážete paušálně a všem. I když nebude mít možnost čučet do mobilu, soustředit se na něco nezáživného nebude. Bude si hrát piškvorky se sousedem, posílat psaníčka, číst rodokaps založený v učebnici nebo se zcela vypnutým mozkem předstírat, že dává pozor.
(Mimochodem: problém krádeží je také nejjednodušší vyřešit tím, že nebude co ukrást. Když nikdo nebude nic mít...)

-> Šimek:
Tak hloupé vysvětlení jsem ještě neslyšel...
Učení není vždy o zaujetí, ale velice často o námaze, a do toho se (nejen) dětem moc nechce. Proč ještě k tomu budovat uměle překážky, mi není jasné.

Pracuji s dětmi ve volném čase, jinak profesí programátor, takže nové technologie miluji. Ale mám to podobně, u mladších dětí telefon zakazuji, u větších (2. stupeň) ať si ho klidně vezmou a snažím se je naučit správné návyky a využítí. Na výletě si s ním můžou fotit, občas zařadím i program přímo s mobily a ukázuju jim zajímavé aplikace (mapy.cz,počasí-radar, záchranka, zvuky ptáků atd.). Vše ale probíhá ve skupince do osmi děti. Těžko by to šlo udělat ve třídě, kde jich je třicet.

Dobrá teorie, ale v praxi to tak jednoduše nefunguje. Proto máme zákazy, i když by podle vás asi bylo lepší lidem trpělivě vysvětlovat, že se krást nemá než jim to zakazovat.
Mezi dvaceti dětmi se vždycky najde někdo, koho zrovna tohle nebaví a raději bude čučet do telefonu.

Mobil si bere jen tolik pozornosti, kolik dítě nechce věnovat něčemu jinému. Řešením není "sebrat mobil", ale zaujmout jinou - užitečnější - činností!
Hokej se podle videa asi hrát nenaučí, rozdělat oheň možná ano. (Například rozdělání okně zkratováním LiIon baterky je sice jednorázová, ale vcelku účinná metoda.)

Mobil zakazují všichni, kteří chtějí s dětmi něco dělat. Syn ho má od trenérů zakázán na hokejovém soustředění (přitom by si tam přece mohl vyhledat jak správně cvičit) i na skautském táboře (kde by si vyhledal, kdy se narodil Svojsík a našel video, jak rozdělat oheň bez sirek, vygooglil by si, čí jsou to stopy v blátě u potoka a tak dále).

Důvod zákazu je jasný - mobil připojený k internetu odebírá příliš mnoho pozornosti, kterou mají děti v danou chvíli soustředit jinam.