Vlákno názorů k článku Mobilní sítě jsou při pohromách nespolehlivé – přesto na ně samospráva spoléhá… od anonym - No problem muze byt, ze ty agregatky mate...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 12. 8. 2010 23:04

    Homer (neregistrovaný)
    No dobře upřesním konkrétně i když je to hafo písmenek navíc. 1 ks vč kanystru je spolu s jedou UPS a jednou autobaterií a měničem ve firemním skladu umístený na kopečku kde vedou 3 příjezdové cesty z různých směrů a každý z techniků má doma "na skladě" jeden ks vč kanystru. Důvod je samozřejmě jediný: něco se stane, hodím do auta a jedu. Po zkušenostech s taháním 4,5 kW obludy máme nyní všechny ( mimo dieslu) do 2kW a s rukojetí nahoře - bo pohodlné. Ono mít všechno na jednom místě je sice hezké pro skladové hospodářství ale nahouby pro řešení problémů. Proto má každý každý doma vše co je potřeba + na firmě jsou vždy náhradní věci pro doplnění, od hmoždínky po 10 GHz spoj :-)
  • 13. 8. 2010 17:39

    Michal Bareš
    V lidech bych problém neviděl. Narozdíl např. od těch pejskařů nebo hasičů tu "nejde" o čas a byl by dostatečný prostor sehnat pár lidí, kteří zrovna mají čas.
    Stejně tak střídání lidí po určité době by nemusel být problém, pokud se stáhnou lidé z míst, která nejsou událostí postižená.
    Problém je přesně v tom, co tu bylo zmíněno - mít ty lidi předem a dobře připravené, aby bylo IZS co nabídnout. V době, kdy se nic neděje je hodně těžké sehnat zájemce, kteří by do toho šli a věnovali trochu času své přípravě.
    V okamžiku, kdy už se něco děje, se lidé najdou. Když stoupalo v roce 2006 Labe, měl jsem během jednoho dne nabídky asi 10 radioamatérů, kteří byli v případě potřeby ochotni sednout do auta a přijet i s technikou.
  • 14. 8. 2010 22:44

    thr (neregistrovaný)
    S radioamatérskými projekty RAMOS/TRASA bylo problémů víc. Před lety jsem se kolem toho pohyboval, koordinátor byl ostatně můj dobrý kamarád. Tehdy třeba byl neskutečný průser v tom, že u řady koncesovaných radioamatérů zuřila bez nadsázky až hysterie proti představě, že by měli spolupracovat i s uživateli CB či PMR (to mělo souvislost se změnami předpisů pro přístup na krátké vlny). Dneska už to zní celkem směšně, ale tehdy to byl opravdu dost neprůstřelný problém a komplikací bylo více (i v legislativě), to by bylo na dlouhou debatu.
    Fakt ale je, že v současnosti už tyhle vášně snad opadly, možná by nebylo od věci se zamyslet na určitou "resuscitací" těchto snah, jak se zdá, tak by to možná nebylo od věci, ukazuje se, že mobilní telefony a internet nevyřeší všechno.
  • 13. 8. 2010 9:57

    ViR (neregistrovaný)
    Ano, ano :-). Teritoriálně-miliční vojenská doktrína, a neb organizovaná gerila... Víme, že každý, kdo na nás zaútočí, nás ovládne. Ale musí počítat s tím, že bráněna bude každá silnice, můstek, vesnice, či každá chalupa, takže ztráty útočníka na živé síle budou vysoké. Ať každý zváží, zda mu ty naše kopce za to stojí...
  • 13. 8. 2010 13:35

    anonymní
    Vcera na toto tema poslal prispevek do radioamaterske konference ok-list Milan, OK1-30562. Jeho text (konference nema archiv) prikladam:

    Navštívil jsem přitom operační střediska IZS (KOPIS) mluvil lidmi z praxe, zkoumal jsem příslušné zákony, o které by se dalo opřít a.t.d. Velmi stručné shrnutí problematiky naleznete ve slidech z loňské holické prezentace, začíná to stránkou 38.
    www.2u.cz/ama/APRS_Holice2009.ppt

    Nějakou dobu jsem se pokoušel "foukat do plachet" ale jako základní problém se ukázalo to, že "nejsou lidi". Aby se dalo jednat s představiteli IZS, je nutné zajistit lidské zdroje, tedy patřičný počet amatérů, kteří budou ochotni se kdykoli (tím myslím opravdu kdykoli 24/7/365 - omlouvá jen smrt) sednout do auta třeba v 03:00 a začít konat nezávisle na tom, jestli se mi chce nebo nechce, či jestli je venku vichřice či -20C. Toto už značně přesahuje rozměr hobby v podobě, jakém ho známe a musí s tím každý počítat.

    Jsem členem SDH JPO3 (máme cca 30 výjezdů ročně) a do 10 min. od vyhlášení poplachu (siréna + telefon) musíme být s technikou venku v minimálním počtu šesti mužů. Je nás 28, tak že nepřijdou jen ti, jenž jsou fyzicky mimo lokalitu, nemocní... a vždy se sejdeme a do těch 10ti minut vyjíždíme, i když to "houknou "třeba ve tři ráno. Tím jsem jen chtěl říct, že abychom byli k užitku a mohli se na nás spolehnout, je nutné mít v každém kraji minimálně tři akceschopné lidi. V praxi to znamená, že jich musí být alespoň 9-12, aby byli tři na 100% k dispozici. V našem případě nejde o primární nasazení, t.j. není nutný zásah do 10ti minut, ale jde jednotky hodin. Nicméně rozdíl je v tom, že je nutné počítat s dlouhodobějším nasazením v řádu dní. Zákon myslí i na toto: zaměstnavatel je POVINEN zaměstnance uvolnit a mzdu refunduje IZS. Nicméně na každý zaměstnavatel toto nese s radostí na rtech. Máme-li 14 krajů musíme teoreticky sehnat 44 bláznů, kteří do toho půjdou, prakticky myslím, že by jich stačilo tak 25-30. Z hlediska legislativy by bylo nejlepší, kdyby se tito lidé přihlásili do místních jednotek SDH. Vyřeší se tím mnoho problémů, IZS nemá rádo když se jim pod nohama motají "civilové" jako člen SDH má dotyčný právní ochranu, pojištění ze základního školení zná struktury IZS, bude mít ochranné pomůcky a.t.d. Stejně fungují třeba kynologové. Jakmile se ztratí dítě, okamžitě vyrážení RZA svážet pejskaře po kraji, Ti si mezi tím vezmou mundůry, žrádlo a pití pro čokly a jedou.

    Tak že, dokud se nepodaří překročit tento bludný balvan a nezvedneme prdel z hamshacků nelze se divit, že IZS nemá zájem o jakoukoli seriózní spolupráci. Vyplašení chaoticky pobíhající potřeštěnci překypující aktivitou, nezvládající stres s vyplaveným adrenalinem jsou obvykle tou největší přítěží a jen komplikují situaci. Proto je IZS velmi opatrné při výběru partnerů pro krizové situace. A je celkem jedno, jestli jim nabídneme další záložní spojení, mobilní převaděče modré z nebe nebo koncept, ve výše uvedené prezentaci.

    Příspěvek je koukám už hodně dlouhý, dalo by se o tom psát hodně dlouho, záměrně jsem uvedl jen maličký fragment leč první v pořadí. Dokud tento nebude vyřešen, nemá smysl se pouštět do dalších věcí které již mám také více méně zmapované. (Integrace HAM infrastruktury do IZS, HW a SW požadavky, financování, dotace....) Výsledek totiž bude stejný jako v projektech ARES, TRASA a.j.

    První akcí, na které jsem se podílel bylo Rumunsko, udržoval jsem radiový most pro červený kříž při válce v Jugoslávii, pak všechny povodně (2002, 2006) , bouře Kyrill, Emma, tak že mám celkem dost zkušeností a nahlížím na věc již asi dost pragmaticky. Poslední, co chtěl dodat je že je že Ti, jenž by se chtěli v takovémto projektu angažovat to musí mít v sobě. Tohle se nedá dělat kvůli zviditelnění, prestiži či jakémukoli vlastnímu prospěchu, stojí to jen čas a peníze pot a dřinu za kterou je jen dobrý pocit. Ani peníze ani sláva z toho nekouká.
  • 12. 8. 2010 22:18

    Homer (neregistrovaný)
    Před nějakým časem byla zrušena tísňová radioamatérská služba TRASA. Taktéž ARES se v čechách netěší pražádné oblibě, zato se nasypaly milióny do systémů MATRA který byl zastaralý a v jistých podmínkách nevyhovující už v doby kdy se rozjížděl. Jakožto moravák do má Odru co by doplivl nemůžu nevzpomenout na 97 rok kdy radioamatéři a CBčkáři byli mnohde jediným spojením se světem a to poměrně spolehlivým. Vznikla tehdy na základě čisté lidské solidaridy síť která do té doby a ani poté neměla obdoby. CBčkáři vyjížděli na portejbly kde bylo třeba, vše ve vlastní režii a na vlastní náklady. Jediná odměna byl pocit že pomohli a že jich nebylo málo. Snažíme se vše řešit systémově a na profi úrovni a nějak to moc nefunguje zatímco obětaví dobrovolníci kteří své kvality již prokázali jsou vytěsněni jako nepotřební. Toť typický český přístup. A co se týče rýpnutí do wifinářů: Naše síťka o necelých třech tisících klientech, disponuje DA 5 kW na hlavním spoji a ve skladu máme 4ks benzínových elektrocentrál pravidelně testovaných každá s vlastním plným 5l kanystrem + 2ks náhradních nabitých UPS + nějaké autobaterie s převodníkem na 230V atd. Takže ani wifinkáři úplně nespí :-)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).