Myslím, že novinářská "privilegia" jako třeba návštěva tiskových konferencí nejsou žádná "vyšší" práva, naopak se jedná o pracovní rutinu. Novinář má právo utajit zdroj, ale je přece jasné, že i pak nese důsledky svých činů - tedy zase žádné osobní privilegium.
Otázka blogů versus klasických tištěných či elektronických magazínů by se dala zjednodušit na to, zda mají či nemají ISSN. To je skutečně problém sporný i právnicky, pokud vím, nicméně všiměte si, že v zahraničí už některé významné blogy svoje ISSN mají a i u nás se to sem tam někomu povede. Zkuste schválně vygůglit "blog ISSN"...
Právní normy vždy byly a ze své podstaty budou kousek (kus) za skutečným stavem věcí. Časem blogy buď vymizí jakožto věz překonaná a marginální, nebo se udrží jako nová podkategorie mediální scény, v kterémžto případě si nějakou právní úpravu nebo alespoň výklad vyžádají. V současné době můžeme jen sledovat a blogovat :) Jako by to bylo málo...
Souhlas.. co dava Novinari pravo chtit jina prava nez maji ostatni? To ze se stane novinarem? Kdyz zacnu vydavat noviny a budu si do nich psat stejne plky jako treba do blogu tak co budu? Zmenim se nejak?
Nicméně pravdu musíme přiznat i těm, kteří v novinářích nevidí nic výjimečného. Novinářem se může stát každý z vás za méně než pět minut a bylo by bláhové každému takovému člověku přiznávat vyšší práva. Ne každý novinář dosahuje takových kvalit, nedokáže psát tak čtivě, zajímavě a poutavě, aby ovlivňoval tisíce lidí. A pokud ano, noviny stále stojí a padají s osobností autora. Noviny dělá novinami právě osobnost autorů, jejich všeobecný rozhled, schopnost dávat věci do souvislostí, rozlišovat věci podstatné od věcí nepodstatných.
Nevidím důvod, proč nějaký tzv. maximálně objektivní zápis* povyšovat na úroveň článku v novinách, který se snaží o maximální pravdivost.
Ovšem za noviny nesmí člověk považovat kdejaký paperback, který se za ně dnes vydává.
* vzniklý ze subjektivního názoru autora přidáním libovolného protistanoviska