Kryptoměny nahrazují centrální banky, vytváří automatický regulátor peněžní zásoby tím, že díky své vratkosti spalují nadbytečnou měnu. Tím jak rychle rostou, přitahují investory, tím jak rychle padají, optimalizují peněžní zásobu. A algoritmické obchodování tyto vlastnosti jen posilují. Vratkost virtuálních měn je základním předpokladem pro tuto funkci.
Jak se bude zmenšovat peněžní zásoba uměle natištěná státy bez pokrytí reálnými výkony, poroste role reálných inovací, které nastartují reálný růst.
Jak poznáte, že je dnes v ekonomice něco špatně? Téměř všechny budovy mají opravené fasády, to znamená, že zdroje nejsou alokovány optimálně. Tak to nikdy nebylo.
"Téměř všechny budovy mají opravené fasády, to znamená, že zdroje nejsou alokovány optimálně."
Dovolím si nesúhlasiť. Opravenosť fasád indikuje, že ich majitelia nie sú lemplovia a darebáci. To ostatne vysvetľuje, prečo je to tu a teraz lepšie než za komunistov (azda vtedy boli zdroje alokované optimálnejšie?).
Nějak nerozumím, jak si představujete ti spalování nadbytečné měny. Veškeré transakce s bitcoinem jsou pořád párové transakce, kdy si dvě strany vymění peníze nebo jejich ekvivalent ve zboží. Pokud ta měna spadne, část lidí přijde o hotovost, ale ta hotovost se jen přestěhuje k těm, kteří prodávali, když byl BC drahý. Pořád zůstává v oběhu.
Jasně že jo... Ukážeme si to na příkladu, aby bylo jasné, kam ty peníze zmizí.
Tedy máme:
A - vlastník bitcoinů
B - první kupec se 100 dolary v kapse
C - druhý kupec s 10 dolary v kapse.
Po kapsách se nám válí 110 dolarů (to je ta ekonomika).
První kupec (B) koupí za 100 dolarů bitcoiny od původního vlastníka (A). Ten má tedy 100 dolarů a žádné bitcony.
Následně první kupec (B) prodá s 90% ztrátou svoje bitcoiny druhému kupci (C) za jeho 10 dolarů. První kupec (B) má tedy 10 dolarů a druhý kupec (C) má bitcoiny.
Malá rekapitulace toho co kdo má.
Vlastník (A) má 100 dolarů, první kupec (B) má 10 dolarů, druhý kupec (C) má bitcoiny.
Kolik peněz tedy máme v ekonomice? 110 dolarů?
No tak tedy nevím. To je číslo nápadně podobné tomu, co jsme měli na začátku. Co a kam podle tebe zmizelo?
Strašně složitá věc tyhle kupecké počty.
je ale dulezite rozlisovat mezi nominalni hodnotou meny a aktualni hodnotou statku pro kazdeho ucastnika ekonomiky. a aby to bylo slozitejsi, kazdej ucastnik ekonomiky si hodnotu svych statku vyklada po svem. neco co nekdo koupil za $100 ma pro nekoho jineho hodnotu $10 a naopak.
To je ovšem hloupý blud z dob zlatého standardu, kde byla ekvivalence mezi měnou a zlatem, dnes žádná megainflace nemůže tímto způsobem nastat. Dnes to totiž funguje obráceně: elektronické peníze tvoří komerční banky a fyzické peníze vydané centrální bankou nenesou úrok a jsou tedy nejvíce zdaněné tzv. ražebným. Tedy pokud by inflace vyskočila, hotost bude více zdaněna....proto ji každý drží relativně málo. Čím by hotovosti měl více, tím větší zaplatí ražebné a tím méně bohatství bude nakonec mít i proto méně hotovosti chtít.
Každý kto trošku má zdravý sedliacky rozum sa pozrie pri akých objemoch rastie BITCOIN. Aký je rozdiel medzi nákupnou a predajnou cenou - takzvaný spread bol obrovský - likvidita malá, relatívne malé objemy pri raste. Teraz bublina praská a ľudia sa zbavujú bitcoinov - 22 DEC 2017 a mnohí vyberajú zisky. Som zvedavý aký bude kurz na Vianoce. heh
Každý biologický systém od viru, přes bakterii, po vyšší organismy se ale se snaží zdroje rozdělovat optimálně.
Kvůli tomu, že mozek nedokáže spočítat, kolik máte mít buněk, ve vašem těle probíhá apoptóza, mechanismus, který optimalizuje jejich počet. Buňky, které nedostávají dostatečné množství podnětů z okolí, se samy zahubí. To způsobuje, že vaše svaly mají optimální hmotnost, vzhledem k vaší pohybové aktivitě.
Dokonce i neživá příroda se tak chová, světlo taky různými materiály prochází po nejkratších drahách, viz zákon lomu.
Rovněž společenské systémy, které toto ignorují, kolabují velmi rychle během dvou, tří generací. Viz socialismus.
Biologické systémy, jako společenství mravenců, díky kolektivnímu algoritmu, kterým se řídí, za potravou chodí po optimálních, nejkratších drahách, přesto, že dopředu neví, kde ta potrava je (algoritmus ACO) a taky proto přežili miliardy let v nezměněné podobě.
A trh není nic jiného, než podobný optimalizační algoritmus na úrovni lidského společenství.
I člověk se svou svobodnou vůlí a z ní vyplývající historií, budoucností, kulturou, sny, tužbami, ambicemi a city je součástí většího celku, který se na základě toho všeho vytváří. A podle toho z čeho je to odvozeno, tak je kvalitní a nebo nekvalitní je ten celek. Méně svobodné vůle = hloupější celek, menší pravděpodobnost nalezení optimálního rozdělení zdrojů.
Od čeho například odvozujete svou morálku vy?
Zajímavý článek, konečně také pohled na věc od člověka z "druhé strany".
Pán mluví celkem rozumně, jen dvě drobnosti bych vytkl.
"Třeba ale někdo v budoucnu přijde s blockchainovým řešením, které by bylo zajímavé i pro tradiční finanční svět."
On na to už někdo přišel. Kryptoměna se jmenuje IOTA. Není sice založena na blockchainu, ale na TANGLE a řeší všechno to, kde bitcoin (a všechny měny na blockchainu) selhal. Transakce jsou zdarma, ihned a neexistují žádní těžaři, kteří by plýtvali elektřinou.
A ještě v jedné věci nesouhlasím. Ano, kryptoměny jsou velice volatilní, ale to jen proto, že je to nová technologie, kterou zatím využívá málo lidí. Čím víc lidí je začne používat, tím stabilnější jejich cena bude - a pak se, jednou, budou dát používat i jako běžné platidlo.
"a pak se, jednou, budou dát používat i jako běžné platidlo."
No nevím, rychlost a cena transakcí to u Bitcoinu v podstatě vylučuje. Dále anonymita transakcí je problematická, protože v případě sporu, zda jeden partner druhému zaplatil, vzniká problém. Další problém bude s omylem zaslanou platbou někomu jinému - v klasických bankách je celkem reálná šance, že ty peníze získáte zpět. U Bitcoinu nezjistíte příjemce, takže nevíte, koho máte požádat o vrácení a případně to vymáhat.
A jinak: https://twitter.com/iragiorgetti/status/941073998154289154
"No nevím, rychlost a cena transakcí to u Bitcoinu v podstatě vylučuje."
Na tohle jsou navržena řešení.
"Dále anonymita transakcí je problematická, protože v případě sporu, zda jeden partner druhému zaplatil, vzniká problém."
Spíš naopak. Do kupní smlouvy dáte BTC adresu, na kterou se má daná částka zaplatit. A zda toto bylo provedeno a kdy přesně, vidí jasně celý svět, blockchain je veřejný.
"Další problém bude s omylem zaslanou platbou někomu jinému"
Já nestornovatelnost vidím spíš jako výhodu. Mnohem častější než omylem zadaná platba je chargeback (obchodník obdrží platbu kartou, odešle zboží, majitel karty posléze (i po několika týdnech!) prohlásí, že to nebyl on, obchodník nemá zboží ani peníze). Navíc BTC adresa má v sobě kontrolní kód. Pokud se při opisování či naskenování splelete, výsledkem není platná BTC adresa.
Nestornovatelnost jako výhodu?
Jen si nedovedete představit životní situace. Jen z pozůstalostního řízení v letošním roce dva příklady:
- na účet zesnulé přišla platba důchodu, pár dní po smrti. ČSSZ požádala o vrácení již neoprávněně vyplacené částky a stalo se.
- po (poměrně rychlém, 4 měsíce) vyřízení pozůstalosti se ukázalo, že z jednoho účtu odcházela každý měsíc ne zcela zanedbatelná částka někam, a dědic neví, kam a proč. Tak požádá banku, aby přes banku příjemce tohoto kontaktovala s žádostí o vrácení peněz.
Takhle postaru někdo někomu něco zaplatí, a když se ukáže, že to nemělo být (odstoupení od smlouvy, neplnění, ...) tak jsou postupy, které to řeší a mají základ někde ve starověkém Římě a za ty desítky staletí je to nějak celkem uspokojivě pořešeno. Kryptoměny tohle narušují, ale nějak se to bude muset legislativně řešit, jinak místo svobody získáte anarchii.
První případ není moc zajímavý, i v případě platby kryptoměnou by tato chodila na adresu spárovanou se zesnulou, o vrácení by se tak dalo požádat pozůstalé (a kdyby nechtěli, tak to po nich vymáhat, předpokládám, že v legislativě bude něco o tom, že není možné si nechat důchod vyplacený již zesnulé).
Druhý případ je zajímavější, ovšem zejména proto, že kombinujete nestornovatelnost s anonymitou. Ano, když si dnes koupím kryptoměnu a nějak zařídím, aby se každý měsíc posílal určitý obnos na určitou adresu, přičemž nikomu neřeknu proč, tak opravdu není způsob, jak kontaktovat příjemce.
Hned se ale nabízí otázka, zda je to špatně, pokud tak učiním, je opakování transakce podmíněno tím, že jsem naživu? Třeba jsem adoptoval tuleně, vyčlenil určitou částku na jeho potravu po očekávanou dobu jeho života a to, že jsem mrtvý, neznamená, že chci nechat umřít hlady i toho tuleně (a je m jedno, že by pozůstalí za ty peníze krmili radši mrože).
Jenže ono to je ještě složitější, kryptoměny totiž zajišťují i to, že pozůstalí vlastně vůbec nemusjí zjistit, že kryptoměnu mám. Případně to i můžou vědět, ale i tak nemusejí mít šanci se k oné adrese dostat a disponovat jí (najdou na mém disku peněženku, ale neznají heslo).
To ale taky není nic nového, i dnes můžu vzít svoje papírové peníze, schovat je v lese pod kamenem a každý měsíc z nich část vzít a jít za ně nakrmit tuleně. Nebo lépe tím pověřit Frantu, což je kámoš, na nějž se můžu spolehnout. A když mě zítra přejede auto, mí pozůstalí nebudou o těch penězích vědět nic. A i kdybych jim to řekl, pořád můžu zatlouct Frantu.
Shrnuto, kryptoměny nepřinášejí až tolik nových konceptů, spíše některé dříve okrajové (pro svou značnou složitost a nespolehlivost) zpřístupňují "každému". Ano, jistě je toho mnoho, co bude třeba v budoucnu legislativně ošetřit, ale to se netýká jen kryptoměn, nýbrž informačních technologií obecně, postupům ze starověkého Říma v "kyberprostoru" prostě dochází dech.
" Čím víc lidí je začne používat, tím stabilnější jejich cena bude - a pak se, jednou, budou dát používat i jako běžné platidlo."
Důrazně bych použil podmiňující způsob. Pokud by více lidí...
A s důrazným dodatkem, že se tak nikdy stát nemůže, protože to co dnes "letí", o čem se bavíme, tedy BC (a jemu podobné) jsou pro běžné používání zcela nevhodné.
BC se hodí jen na spekulaci (omezený počet, spekulujeme na nárůst zájemců, tudíž růst cen) a pro finanční transakce, které (s ne malou dávkou naivity) si mysíme že skrýváme.
Tak jsem zkusil poslat peníze z Raiffeisen Bank na Bitstamp. A ejhle. Nedovolili mi to. Nějaká soukromá bankovní instituce, která spravuje moje peníze, mi zakázala poslat částku na legální účet. Volal jsem tedy do jiných bank a odpověď byla "ČNB zakázala". Takže takhle to je. Dáváme (po zrušení hotovosti povinně) své peníze někomu cizímu a ten určuje, kam ty naše peníze můžeme poslat a kam ne. Není to divné?? Takže situace je taková, banky brání nákupu virtuálních měn a stejně tak brání zpětnému vývodu peněz. Bojí se kryptoměn. A to hodně.
Na Bitsmapu mam ucet a zrovna pred ctyrmi dny jsem posilal z Raifki 1000EUR a do druheho pracovnniho dne byla castka pripsama na ucet. Posilal jsem jiz trikrat za cca 31 dni. A bez problemu. O tom co tu pises jsem v zivote neslysel! Vyplnil jsi si spravne vsechny info v platebnim prikaze? Protoze to co tu pises je nesmysl.
Jo ten clanek na mesci se tyka primo nakupu bitcoinu. Pri vkladani penez na ucet u Bitsmamu, z Reiffky ale do zpravy pro prijemce nazadavate slovo Bitcoin , ale pozmenene ID vaseho uctu u Bitsmapu. Navic vy nic v ten monent nekupujete pouze vkladate penize na ucet! Coz je mezinarodni prevod penez napriklad "SEPA platba" .
ČNB nic nezakázala. Pouze FAÚ MF doporučil pohlížete na trasnakce na BTC burzy jako na rizikové a ty vysoké hlásit (nikoliv blokovat).
Některé banky (např. Reiffeisen group) to ovšem blokují jako "company policy", jiné nikoliv (např. Fio). Je to připomínka toho, že peníze, co máte v bance, nejsou vaše. Jsou banky. Vy máte akorát pohledávku vůči bance.
ad "Zároveň zatím nevidí příliš možností, jaky by technologii blockchainu, na které jsou kryptoměny založeny, mohly využít současné tradiční banky"
No tak jsou banky chytrejsi nez on. Tahle technologie totiz umoznuje online/okamzite platby mezi bankami. Misto sloziteho clearingoveho centra/center (on clearing nezmizi, ale vyrazne by klesl objem transakci pres clearing).
A zase jeden chytrej, který ví lépe než bankéři jak banky mezi sebou obchodují, když on umí akorát poslat peníze ze svého účtu přes appku....
Banky okamžité platby umí, ale pro běžný život je to stejně vhodné, jako si na odvezeni hnoje od souseda přes ulici na svůj zeleninový záhonek místo starého kolečka po dědovi kupovat Ferrari.
Když při nákupu na internetu platím přímo z účtu (protože chci ušetřit), tak je vždy lepší, když se o té transakci doví ještě tentýž den než za 1-2. v posledních letech se už doba dost zkrátila, ale prostor pro další zrychlení rozhodně je a přinese reálný užitek.
Některé obchody by pak nemusely mít 5 účtů, když by platbu obdržely když ne okamžitě tak do 1h.
Tahle logika: chci lepší věc a nechci za ní platiti mě fascinuje. Pokud chcete ušetřit, tak vám stačí to kolečko po dědovi. Ferrari taky není zadarmo.
Banka není sociální ústav pro zaopatřování obchodníků. Kromě jiného je to také normální byznys s platbami. Nemusíte k obchodníkovi pěšky donést peníze, dopravu zboží bez remcání zaplatíte v cenně zboží nebo jako separátní položku - ale bance za to "donesení peněz" obchodníkovi platit nechcete...
Každý má svou strategii jak vydělat a když se snížením poplatků a zrychlením plateb naláká více klientů, tak má možnost jim nabídnout další produkty.
Dnes se za každou věc neplatí penězi, takže to vaše přirovnání příliš nesedí.
Například Facebook a Google mají takto nastavený svůj byznys model a ovládli tím globální trh.
Aktuální stav v ČR je celkem fajn a určitě lepší než před lety, ale za 5 let bude určitě vše rychlejší a nebude to stát více než dnes.
Proč by měla ekonomická logika platit jen pokud se používají k platně peníze? Pokud někdo platí "ztrátou" soukromí, jeho věc. Ale není to ani zadarmo ani levnější. Jen to není na první pohled vidět, protože ty skutečné peníze tečou jiným kanálem. Ale hlupák je nadšen, protože to nevidí.
Myslím, že vyjádření víceguvernéra ČNB je pro "kryptoměnovou komunitu" (KK), jakou je v Česku Arbolet, poměrně dobrá zpráva. Otázka je nakolik ČNB do budoucna podlehne případnému tlaku EU kryptoměny regulovat a také, najde-li se vůbec způsob, jak případnou regulaci technicky provést.
Svým způsobem však pan Hampl nechtěně nebo nevědomky naznačil, jakou cestou ve vztahu k bankám pokračovat, aby byla KK úspěšná a v tom považuji tento článek za přínos.
Tahle diskuse nadherne odhaluje hloupost a zaslepenost “ekonomu amateru” predstavujicich si jak btc spasi svet a jak centralni banky a kdesi cosi.
Pritom toto je asi nejlepsi, nejstrizlivejsi a prekvapive (na to, s kym trn rozhovor je) asi nejobjektivnejsi, ktery jsem na tema btc cetl.
Skvělý rozhovor. Myslím, že Hampl přesně popsal to, co spousta lidí kolem bitcoinu nechce slyšet. Je to prostě komodita, která nikdy nemůže převzít roli měny již jen z prostého důvodu deflačního charakteru zabudovaného do systému. Pokud někdo přijde s modelem, jak se vypořádat s rovnicí směny (Fisherova transakční rovnice), tak to má šanci na úspěch. Toto ovšem nikoliv.
Vtipností třeba je, že v okamžiku krize peníze "zamrznou", rychlost oběhu peněz se dramaticky sníží a pro zachování stejné cenové hladiny a produkce musíte do ekonomiky nasypat hromadu peněz. Druhou vtipností je, jak tyto peníze "neutralizovat" v okamžiku, kdy se to zase rozjede. Ale je vidět, že si na to část populace odpověď našla, nejlépe je nasypat do něčeho nesmyslného a dostatečně obskurního, jako je bitcoin. :-) Musím říci, že už daleko smysluplnější mi přijde i "hledání zelených mužíků" nebo hledání gravitačních vln a neutronových hvězd na BOINC než pálení reálné energie v počítání bitcoinových hashí. :-)
Ja sa raz spýtam centrálnych bankárov, čo by povedali na monetárny systém z roku 1933 z rakúskeho mestečka Wörgl. O tom sa nikde nepíše a ešte menej hovorí.
Peniaze vydalo mestečko Wörgl v 30-tich rokoch minulého storočia. Peniaze zaťažilo cirkulačným poplatkom a preto sa každý snažil peňazí zbaviť a to išlo až tam, že ľudia si dopredu platili dane, len aby nemuseli platiť cirkulačný poplatok. Ak si peniaze uložili na terminovaný vklad tak po tú dobu boli od toho cirkulačného poplatku oslobodený a platil ich ten, kto si z banky požičal peniaze. Za rok v mestečku Wörgl zlikvidovali nezamestnanosť. Kým normálne šilingy spravili cirkuláciu 22 obehov za rok tak zelené šilingy spravili cez 500 obehov. No a potom zasiahla centrálna banka.
Chápete? To čo funguje o tom sa nerozpráva. Mimochodom ohľadne tých hardforkov má český centrálny bankster pravdu. Stačí rozdeliť sieť a hajrá hurá.
Nic nového pod sluncem. V principu je to stejná podstata dnešní běžné měnové politiky - jen se to jmenuje ražebné a inflační cílování. A není tak extrémní, dnes je ražebné kolem 1% ročně. Tehdejší fenomenální úspěch byl kombinací dvou faktorů. Jednak extrémně vysoké znehodnocení (tedy značně inflační ráz s poptávkou po práci) a jednak celé okolí pěstovalo chybnou deflační měnovou politiku (tedy politiku spojenou s poklesem zaměstnanosti).
Mimochodem, nedávná politika ČNB kurzového závazku fungovala na stejném principu - zvedala očekávanou inflaci, tedy nutila lidi peníze utrácet. A to bylo kvůli dvou procentům v inflaci najednou řevu...a vy byste chtěl něco v desítkách %.
To ale není optimální rozdělení zdrojů. Rychlý oběh rovněž způsobuje inflaci. Co potřebujeme je deflace, protože deflace vytváří proinovační tlak. A to jsou podmínky, které vyhovují malým národům, takovým jakým jsme my. V 19. století, v době největších inovací, panovala deflace. Inflaci potřebujeme jen kvůli sociálním dávkám, které jsou financovány dluhem.
Tady má někdo problém s kauzalitou. Inovace a následný vysoký růst produktivity může způsobit tzv. techlogickou deflaci. Deflace ovšem inovaci ani vynálezy nezpůsobí ani náhodou.
Většina lidí chápe, že led není příčinou mrazu, ale že mráz zledovatí vodu. Zato v ekonomii nepochopené Einsteiny shazujou z nebe jak na běžícím pásu u Forda.
Hardfork jen dá větší moc těm, kteří už mají větší mnořství měny aby následně ovlivnil kurz ve svůj prospěch. Když bude měna A za 100 tak po HW se 100 rozdělí mezi A a B a pokud půjdete proti proudu, tak příjdete o dost peněz. Celkové množství mincí pak maximálně řeší scaling, protože nový fork nezačíná s těžbou od 0 ale od bodu rozdělení. Když k němu dojde po vytěžení 99% mincí, tak nový fork už taky vytěží jen zbývající 1%, ale zase cena jedné mince bude rovna předchozím forkům (A+B+...N)=100% původního "A" kdyby k hardforku nedošlo.
V momentě kdy tu není jen BTC se to nedá vztáhnout na realitu, protože jednotlivé měny mezi sebou navzájem soupeří o větší podíl na budoucím trhu a dominanci místo stávajícího BTC a kapitál se rozptýlí podle nálad trhu.
Takže budeme regulovat a omezovat výrobce, kteří mají užitečnou produkci a zaměstnávají lidi, aby byly snížené dopady na životní prostředí. A vedle toho necháme zcela volně působit kryptoměny, které úplně uměle a neproduktivně spotřebovávají obrovské množství energie. Plus budeme regulovat různé podvodné prodejce hrnců, ale Ponziho schéma na kryptoměnách necháme být. Ať si pak nikdo nestěžuje, až se spálí, jenže sociální dopady bývají vždycky mnohem širší a týkají se pak i okolí hazardérů.
Chyba byla učiněna na začátku, když stát se začal starat o sociálno svých občanů a převzal na sebe jejich existenční starosti, čímž se z občanů stali nesvéprávní otroci bez vlastní zodpovědnosti.
Prostě ať se každý spálí, kdo je nerozumný. Tím lépe vynikne rozum ostatních.