Vlákno názorů k článku Monopol, či ne? od Filip Jirsák - Druhou cestou je v současné době neuskutečnitelné plánování...

Druhou cestou je v současné době neuskutečnitelné plánování ve větším rozsahu, zejména s využitím teorie hromadné obsluhy. Hodnocení je protichůdné vzhledem k výše uvedenému živelnému vývoji, tj. pomalejší evoluce, ne vždy plně vyrovnaná poptávka a nabídka, ale celkově efektivnější zužitkování prostředků a klidnější klima mezi občany.

Evoluce nebo konkurence mají ovšem proti plánování jednu nepopiratelnou výhodou - vyvíjí se, aniž by bylo předem jasné kam. U plánování musí být z definice jasné, jaký je cíl. Cíl mohu stanovit buď na základě detailní znalosti systému (u lidské společnosti neproveditelné kvůli složitosti systému), nebo se musí jednat o jednoduchý systém typu akce-reakce, jehož chování dovedu na základě zkušenosti velmi dobře předvídat. To o lidské společnosti také neplatí.

Ja sem zase ovlivnen poznatky "vedy o chaosu" - nelinearni systemy, fraktaly, podivne atraktory atp. Dal taky treba neco z teorie her, aplikace v sociobiologii a pod. Vrele doporucuji.

Dobry den,
zapominate na jednu "drobnost". Pokud by cena vychazela z nakladu (a ty naklady byly efektivne alokovany), bylo by zcela jiste lepsi mit jednoho operatora. Nicmene se ukazuje, ze ani jedna z techto premis v praxi nefunguje.

Teorie hormadne obluhy je jedna vec, socialni balast (efektivita fungovani firmy, kvalifikovanost manazeru, cenove plany) okolo je vec jina.

To, žejsem ovlivněn teorií homadné obsluhy je pravda, protože mne v běžném životě více vadí než asi jiným, že by bylo možné efektivněji využívat existující prostředky, mnohdy jenom vhodnějším řízením. Byl bych rád, aby se jednotka erlang a teorie hromadné obsluhy dostala do povědomí zejména těm potřebným.
Hovořím o zbytečné komplikaci a za tím stojím.

Výhodou tohoto "samořízení" je rychlejší vývoj, modernizace a okamžitá optimalizace trhu. Cenou je stres, nedobré vztahy mezi lidmi plynoucí z konkurenčního boje a z dlouhodobého hodnocení celkově vyšší náklady, způsobené již zmíněnými neúspěchy, krachy a zániky.

Druhou cestou je v současné době neuskutečnitelné plánování ve větším rozsahu, zejména s využitím teorie hromadné obsluhy. Hodnocení je protichůdné vzhledem k výše uvedenému živelnému vývoji, tj. pomalejší evoluce, ne vždy plně vyrovnaná poptávka a nabídka, ale celkově efektivnější zužitkování prostředků a klidnější klima mezi občany.

Historicka zkusenost je ovsem takova, ze za socialismu tu nebylo ani efektivnější využití prostředků, ani spokojenost mezi občany. Leda tak ten "klid".

Tuto strategii můžeme pozorovat všude tam, kde je pestrá paleta služeb - bankovnictví, turizmus apod. Monopol v těchto oblastech by byl kritizován, protože by neposkytoval "výběr". Domnívám se ale, že zklamaných a podvedených lidí by bylo méně a život by se jim zbytečně nekomplikoval.

Autor ma zjevne mysleni ponekud zatemnene teorii hromadne obsluhy - svet je (nastesti) slozitejsi nez jak bohorovnym inzenyrum muze pripadat.

Ze je lepe "vyber" neposkytovat a "nekomplikovat obycejnym lidem zivot" se domnivalo uz hodne lidi. Kdo se dodnes "domniva", nejlepe snad aby emigroval do severni koreje.