To, ze jsem soudni znalec, neznamena, ze v ostatnich pripadech napriklad "nenatahnu zakaznika".
Jinak gratuluju vsem, kteri skocili na genialni marketingovy trik p. Smejkala, ktery na oznaceni "soudni znalec" postavil karieru :-)
A je samozrejme pravda, ze soudnimu znalci neprislusi zkoumat pravni otazky ale jen fakticky stav - ale to v mnoha pripadech ponekud splyva. Pokud soudni znalec prohlasi, ze pricinou nejakeho nasledku bylo to a to (presneji receno, ten a ten) z takoveho posudku plynou pro zalovaneho dost jasne pravni nasledky (jake, to zalezi, jestli zalovany je ten-a-ten nebo nekdo jiny). Nicmene, u soudu jsou preci jen moznosti znalce omezeny - vetsi pole pusobnosti pro soudniho znalce je ale mimo soudni jednani. Treba u takoveho ocenovani majetku ci zbozi (treba pro ucely nejake dane nebo cla). Tam schopny znalec dokaze opravdu zazraky - a znalci, neda se nic delat, jsou placeni podle toho, jestli je o jejich sluzby zajem a ten se odviji od toho, nakolik jejich nejlepsi vedomi a znalosti odpovidaji potrebam klienta ...
Dovolím si ještě citaci z díla Vladimíra Smejkala:
Můj dnešní vztah k Internetu se podobá mému vztahu k Leninovi v Měsíci československo-sovětského přátelství: v novinách - Lenin, v rozhlase - Lenin, v televizi - Lenin ..., až už jsem si nebyl jist, zda doma neotevřu ledničku a nebude tam - Lenin. S Internetem je to dnes ale nachlup stejné.
Internetovská mánie mne děsí: i ty nejdůstojnější firmy propadají panice, nemají-li svoji WWW stránku a prakticky každý vyhrožuje, že už brzy bude obchodovat na Internetu. Rád bych tímto smrtelně vážně myšleným povídáním poněkud odmýtizoval fenomén Internetu a podíval se na něj očima skeptika. Některá tvrzení mohou vypadat trochu pesimisticky kategorická; je to nicméně moje momentální představa Internetu. (A to jsem řadu míst značně zjemnil v důsledku připomínek prof. Zlatušky, kterému tímto velmi děkuji.)
Konkrétní doložitelný je například na http://ipravnik.cz/il1/x_puvodni/prokazdeho/tech/smejkal2.html . Z tohoto článku se sluší ocitovat alespoň závěr:
Co dodat záverem ? Krome zásadní
a uzané chyby se Ing. Smejkal dopoustí ruzných drobnejsích chyb a
omylu, coz ciní kazdý z nás. Vedle toho mi ale pripadá, ze zkrátka
nekteré veci nezná dostatecne do hloubky nebo je z nich zmaten.
Domnívám se, ze hlavní vinu na tom nese jeho vlastní stylizace do
role "univerzálního znalce pocítacového práva", coz je vec
zhola nemozná. Pocítacové právo protíná totiz snad vsechny klasické
odvetví práva, pres právo soukromé po právo verejné, od hmotného po
procesní. Detailní znalosti vsech techto odvetví nemuze doc. Smejkal
dosáhnout (mám na mysli v takové míre, aby mohl být oznacován za
znalce), a to ne proto, ze nemá vysokoskolské právní vzdelání, ale
protoze to není v lidských silách.
Totéz si myslím o jeho casté
stylizaci do role budto informatika nebo právníka, podle toho, jak se
mu to zrovna hodí a pred kým vystupuje.
Nelze mu uprít zásluhy za popularizaci a rozvoj tohoto odvetví a alespon v pocátcích za jeho podnetný prínos v podobe publikacní cinnosti. V soucasnosti ale pouhé a nezrídka zjednodusené úvahy a clánky na vsechna témata nestací a dozrál cas pro uzsí specializaci. Ostatne, jak je tomu u tohoto odvetví vsude v "internetovo-právne" vyspelé spolecnosti.
Jsem si vedom toho, ze mne doc. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. za tento záver rozhodne milovat nebude.
Jirí Cermák
cermak@itlaw.cz