Vlákno názorů k článku Může stát přikazovat jiným státům, co smějí na Internetu? od speedmaxx - zajimalo by me, nakolik je nejake rozhodnuti mistniho...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 11. 2000 14:07

    speedmaxx (neregistrovaný)
    zajimalo by me, nakolik je nejake rozhodnuti mistniho soudu zavazne pro spolecnost, ktera pusobi v jine zemi. predpokladam, ze vubec. necte to nejaky pravnik, ze by to trosku objasnil?

    btw, doporucoval bych Lupe udelat take EXPERTIZU, ale jazykovou ;-)
  • 27. 11. 2000 16:24

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Pokud v mych clancich najdete jazykovou chybu, s takrka 100%-ni spolehlivosti pochazi od Lupy, jmenovite od M. Zemana, ktery si osobuje pravo menit "pravydla" cestiny. Mne uz z toho chyta psotnik, ale M. Zeman je neprustrelny.
    V originalnim clanku samozrejme je nikoli Zemanova EXPERTYZA, ale expertiza.
    Pane Zemane, nemel byste na Lupe prenechat cestinu nekomu, kdo ji umi?
  • 27. 11. 2000 19:51

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Abych uvedl veci na pravou miru - dostal jsem e-mail od M. Zemana z Lupy, kde pise, ze Lupa ma jazykovou korektorku, ze on nic neprepsal. Podle poslednich pravidel spisovne cestiny jsou pry oba tvary mozne (no tepic). Tot vse.
  • 28. 11. 2000 8:16

    David Špinar (neregistrovaný)
    Milý pane Zajíčku, aniž bych se chtěl Mirka Zemana nijak zastávat, musím poznamenat, že slovo EXPERTÝZA je jazykově naprosto v pořádku. Mmch. slovo diskuZe by Vás také tak rozhorlilo?
  • 28. 11. 2000 8:57

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Diskuze mi prijde stejna jako demogracie. Neni nad demogratickou diskuzi.
  • 30. 11. 2000 13:44

    Václav Dvořák (neregistrovaný)
    "Diskuze" není stejná jako "demogracie", poněvadž v případě "diskuze" se to tak často vyslovuje, takže je to příklon psané podoby k (hovorové?) výslovnosti, určitě to má i odborný název. Vyslovovat "demogracie" jsem ale snad ještě neslyšel.

    Nicméně, stejně bych psal "diskuse". :-)
  • 30. 11. 2000 17:58

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Stejne to sice neni, ale pokud jste neslysel vyslovovat "demogracie", slysel jste toho v zivote malo:) Takhle to vyslovoval dokonce jeden komunisticky potentat (ted si nevzpomenu, ktery).
    Mrseni cestiny ustavnimi jazykovedci je vstricnosti k lidem, kteri jsou lini se ucit svuj vlastni jazyk i jine jazyky. Za bolsevika byly jeste strasnejsi navrhy na devastaci cestiny. Komunisticti kadri meli s gramatikou tezke problemy.
    Pokud ti ustavni chovanci zustanou u sve moci, vsadim se s vami, ze se za cas bude psat "dyskuze" a nakonec "dyzguze":)
  • 30. 11. 2000 19:01

    David Rohleder (neregistrovaný)
    Jasne. Souhlasim. Okamzite zpetne zavedme sprezky. A aspon vime, za co vlastne toho Husa upalili.

    Podle Vasi logiky neexistuje vyvoj jazyka. Nevedel jsem, ze jste expert uplne na vsechno :-)
  • 30. 11. 2000 20:30

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    -1, Troll. Ale budiz. Umite nejaky jiny jazyk, nez cesky? Znate historii jazyku? Kdyby se podle vaseho prijimani kazde blbosti do cestiny prijimaly blbosti i do francouzstiny, anglictiny atd., vypadaly by dnes tyto jazyky uplne jinak. A co tkhle odstranit v globalnim svete znaky japonstiny, cinstiny a spol.? Zbytecne to komplikuje zivot ostatnim. A Japonci a Cinani by jiste pochopili, ze to s nimi myslite dobre.
    Jazyk je jednim z fenomenu, ktery utvari kulturni aj. citeni lidi, kteri se s nim v batolecim veku zacinaji seznamovat (dokonce i centra reci se v mozku mohou vytvorit rozdilne podle materskeho jazyka). Jsou zeme, kde si sve kultury stale jeste vazi a jejich lingvistika ji cti. Jeji necteni vychazi vstric lidem, ktere netreba charakterizovat.
  • 29. 11. 2000 9:05

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    No jo, to je podle příslušného ústavu i kurz a pulz. Ale to neznamená, že má člověk zblbnout a začít to psát.
  • 27. 11. 2000 17:08

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Nejsem pravnik. Ale z toho, co se kde dozvidam na Inetu, to vypada na to, ze se v mezinarodnich vztazich klube neco, co Breznev prosazoval pod pojmem "omezena suverenita", i kdyz nejde o totez.
    Vyse uvedeny clanek NY Times uvadi pripad, kdy newyorsky soud oznacil konani Antiguy za nezakonne vuci statu New York. Slo o pristup k hernim serverum, ktere jsou na Antiguy legalni, v NY nikoli. Co se delo po rozsudku, clanek neuvadi.
    Vezmete si treba vojenske zasahy, jako byl zasah NATO v Jugoslavii. Mam na mysli ciste mezinarodni pravo. Zasah byl jeho jasnym porusenim takrka v duchu Breznevovy doktriny.
    Jinak je zcela jasnym faktem, ze firma, ktera pusobi na uzemi jineho statu, nez je jeji domovsky, musi respektovat zakony onoho statu. Americke Yahoo nepusobi na uzemi Francie, ale Francouzi si mohou vyzadat data z jeho serveru. Jako analogii bych tady videl spise celni predpisy, resp. celniky, kteri nepusti do zeme to, co odporuje jejim zakonum. Otazkou je, zda odchytavat nacisticke relikvie aj. nedovolene artikly na hranicich statu, nebo honit ty, kteri je v souladu se zakonem jineho statu produkuji jinde.
    Domnivam se, ze v pripade Yahoo by mene zmatku vyvolala "domaci ochrana" na strane Francie, jako to delaji jine staty, pro ktere je neomezena svoboda vyjadrovani nepripustna. Jinak se Inet dostane do situace, kdy budou trestne odpovedni vsichni provozovatele serveru, pokud si nenasadi filtry pomalu pro kazdou zemi zvlast.
    Cela vec ma dve polohy - povazovat vystaveni serveru na Inetu za export dat do celeho sveta (a tim i za neco, co podleha importnim zakonum jednotlivych zemi), nebo za potencialni import ev. zakazaneho artiklu na zadost obcana statu, kde je takovy dovoz zakazan?
    V prvnim pripade by vetsina serveru musela mit filtry pro velkou cast zemi. Ve druhem by data "celnicky" blokoval stat, ktery se urcitemu importu brani.
    Pravnici maji zase co delat... Bohuzel.
  • 28. 11. 2000 16:57

    Jakub Moc (neregistrovaný)
    Soudni rozhodnuti je závazné tehdy, pokud soud má nad danými účastníky sporu jurisdikci (soudní pravomoc) nebo pokud tito účastníci takovou pramovoc dobrovolně přijmou (např. různá arbitrážní řízení apod.) Jinou otázkou je vykonatelnost takových rozhodnutí na území jiného státu. Ta je zásadně možná jen tehdy, pokud dané dva státy či více státu spolu uzavře příslušnou dohodu. Navíc pokud vím, žádná podobná dohoda mezi Francií a USA neexistuje.

    Je třeba přitom vzít v úvahu, že stát má výlučnou pravomoc k výkonu státní moci na svém území. Tedy francouzský soud nemá žádnou právní možnost sám vynutit respektování takového soudního rozhodnutí týkajícího se společnosti Yahoo.com sídlící v USA. V daném případě navíc s největší pravděpodobností neměl vůbec francouzský soud pravomoc v daném případě rozhodovat, což je samo o sobě podmínkou řízení. Takový rozsudek by měl být jako nezákonný zrušen a nemůže mít ani ve Francii žádné účinky.

    Naopak pokud by francouzský stát "vynucoval" respektování rozhodnutí tím, že by ztěžoval nebo dokonce znemožňoval bez zákonného důvodu podnikání společnosti Yahoo.fr na území Francie, dostal by se zřejmě do rozporu s mezinárodními úmluvami na ochranu investic, které uzavřeny mezi USA a Francií jsou a dokonce by mohl být v takovém případě francouzský stát být sám žalován...
  • 29. 11. 2000 9:40

    Ace Bird (neregistrovaný)
    Podle meho nazoru zde byli procesni podminky splneny. Proc si myslis, ze nebyla dana pravomoc francouzskeho soudu? Jestlize v soukromopravnim sporu zalovaly francouzske spolecnosti americkou u frncouzskeho soudu, soud nejspis hledal kolizni normu podle lex fori, ale vzdy musi aplikovat domaci imperativni normy. A tou je napr. zakaz propagace nacismu. Jeji pouziti je zcela vporadku. Rozhodnuti je vsak vykonatelne jen na uzemi Francie, v USA jenom pokud by ho americky soud uznal.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).