Dobrý den,
zřejmě jste, stejně jako někteří další "čtenáři" mého textu nepochopil, kde referuji o názorech druhých, a kde zastávám názory své vlastní.
K námětům na přemýšlení bych snad jen dodal, že se nezabývám vymýšlením námětů, ale snažím se ověřit či vyvrátit tvrzení, která panují buď v části akademické obce, nebo v médiích, a to prostřednictvím dostupných dat, která mají alespoň o něco málo vyšší stupeň "reprezentativity" než subjektivní názor několika čtenářů lupy.
Rád bych se coby 19tiletý konzument internetu zastavil nad některými vašimi body, pane(?) Zobo.
ad 1) píšete správně, že pro nás je moderní technologie stejně přirozená, jako stromy nebo silnice. Doufat, že všichni budou umět zacházet s počítačem na jiné úrovni, než pasivně umět přijímat informace a zpětně vznášet dotazy, potřebné k jejich získání (což zahrnuje i e-mail, IM, FB a podobné služby), je stejně pošetilé, jako doufat, že každý bude umět upéci chleba (který na konzumní úrovni ovládá každý z nás), nebo například opravit libovolné auto (ditto). Prostě je to bez užitku.
ad 2) souhlasím. Zde není co dodat...
ad 3) náš svět se skutečně zmenšil, o tom není pochyb. Cesta do Ameriky znamenala ještě před padesáti lety pro běžného člověka nadživotní výdaj, spojený s obrovskou nejistotou, dnes je to jen otázka mít k dispozici finanční prostředky. Ale náš svět je složitější, politicky, kulturně i z hlediska věcí, které v něm probíhají. Kolik -náctiletých z minulé generace vědělo, co je to burza, nebo jaké jsou hlavní světové měny a velmoci? Dnes se bez toho prakticky neobejdete.
ad 4) výsledky testů souvisí hlavně s tím, že za posledních pár let se znásobil počet informací, které do sebe musíme dostat. Každý vědecký pokrok je za určitou cenu, tou cenou je, že naše společnost se přestala vyvíjet ve školství. Neučíme se "totéž, co naši rodičové a jejich rodičové před nimi", jednotlivé předměty jsou složitější a obsahují podstatně víc informací. I když si promluvím se svými rodiči, nedej bože prarodiči, shodují se v tom, že v "jejich době" byla molekulární chemie nebo biochemie jenom obskurní vědou, určenou pro vysokoškolské studium. Dnes je to základním učivem školy gymnaziálního typu. Totéž například s ekologií nebo australskými reáliemi - dnes základ vzdělání, před pár lety zvláštnost pro pár zapálených jedinců.
ad 5) změna školy v tomto směru je nesmyslná. Ničeho by se tím nedosáhlo. Co je ale potřeba změnit jako celek, minimálně v našem státu, je koncepce výuky jako takové. Není reálné se do každého předmětu už na střední škole (což čítá třeba pro gymnázia 11 z velké části nesouvisejících vědeckých disciplin) naučit celý rozsah požadované látky. Bylo by možné argumentovat tím, že je zapotřebí pochopit principy, jenže ty se neučíme. Učíme se nazpaměť tragické množství informací, které nejsme schopni pospojovat prostě proto, že není čas ani možnosti, abychom je vůbec analyzovali. Musíme je prostě přijímat za fakt a jít dál. Někteří, jako já, mají to štěstí, aby byli vážně zdravotně postižení a mohli se učit doma. Díky tomu mám čas právě na to, co mnozí navrhují - pospojovat si informace a vytvořit si z nich komplexní celek. To ale ve školních 45ti minutových "hodinách" není možné, není na to prostor ani vůle.
To Zobo jsem trochu deformován (profesionálně) ale musím s Vámi naprosto souhlasit. Soudě podle svých dětí (no dětí, 35 a 32 :) ) tak syn v počítačích přímo ležel, dcera je brala něco jako nutné zlo. Ale že měli ještě z části totalitní "papírovou" vyuku, tak je to moc nepoznamenalo. Pohybuji se mezi mladými a vidím, jak to s tou jejich "gramotností" je. Technických vychytávek plnou kapsu, ale běda jak se ty vychytávky začnou chovat nestandardně. Nebo problém, když mají přečíst delší text než tři řádky e-mailu a nedej bože to ještě pochopit :) To si myslím, že je největší problém současnosti. Já sám pro ně používám termín "PowerPointová generace".
To Zobo:
Skoro se vším souhlas:
"jednak zahlcující přemíra informací nedovoluje udělat si v nich nějaký pochopitelný systém". Ano to je jistě pravda, ale když píšete: " Učitelé jsou v tom nevině, za současných podmínek dělají, co mohou." tak nesouhlasím. Učitelé v naprosté většině (vedeni nesmyslnými osnovami) místo toho, aby se snažili "udělat si v nich nějaký pochopitelný systém" jen přidávají další a další informace.
Jak se píše v článku, školství na změny reaguje pomalu nebo vůbec.
Naprosto souhlasim s timto komentarem.
Pridal bych jednu konkretni zkusenost s mym synem.
Studuje na stredni elektrotechnicke skole a to dokonce se zamerenim na vypocetni techniku. Navic si myslim, ze hloupy neni a pokud chce, tak se dokaze (snazi) ucit.
Ale nekolikrat jsem byl velice prekvapen, ze neni schopen na internetu k danemu problemu vyhledat materialy, ktere by mu pomohly s pochopenim uciva. Vzdy mi tvrdil, ze na internetu nic nenasel. Tak jsem to zkusil sam. Odkazy, ktere byly pouzitelne k tomu, aby latku pochopil, jsem vetsinou nasel hned na prvni strance maximalne na druhe.
Samozrejme, ze muze byt, ze vubec nic nehledal. Spis to ale vidim ve zejdnoduseni tak , ze tato generace je zvykla na to, ze veci se vyridi stiskem jednoho tlacitka a vse , co vyzaduje vetsi osobni nasazeni a nejakou osobni investici, uz jde mimo ne. O spojovani ruznych informaci dohromady uz ani nemluvim.
Myslim, ze o to tvrdsi bude jejich naraz v realnem zivote.
Mám 15 let starou dceru. Počítač zná od malička, rychlý internet cca 5 let. Jako rodiče jsme ji ale do jejich užívání netlačili a počítačové hry moc nepěstovali. Z pozorování dcery a jejich vrstevníků (běžné gymnázium) si dovoluji vyvozovat některé dost odlišné závěry:
1. Počítač a mobil je pro ni stejně přirozené "pozadí" jako třeba stromy nebo silnice (s tím souhlasím), proto o něm ví stejně málo jako já o složení asfaltu nebo rostlinné buňky. Používá jej zcela samozřejmě, ale povrchně a v zásadě ji (kromě základní uživatelské úrovně) vůbec nezajímá. Mezi jejími vrstevníky je zhruba stejně znalců počítačů, jako třeba chovatelů hrdliček nebo šachistů. Co se týče detailů, třeba hlubších nastavení, je zhruba stejně vyspělý uživatel, jako moje 81 let stará matka (!!!).
2. Multitasking nezvládá úplně stejně, jako teenageři před 20ti lety (vím o čem mluvím, vedl jsem léta různé dětské kroužky). Předchozí generace "znaly všechno z televize", ty dnešní z FB a Wikipedie. Změnil se zdroj, zvýšilo množství informací, ale nezměnil se jejich postoj a způsob přijímání.
3. Jejich svět se zase o kus zmenšil (moje dcera stihla za 15 let svého života procestovat více zemí, než já za 50), ale orientují se v něm stejně špatně. Co se asi změnilo (či zvýraznilo) je "klipovité", těkavé vnímání, neschopnost dlouhodobějšího soustředění na jednu věc. To bohužel většina on-line médií podporuje (na úkor třeba knih, které právě dlouhodobé soustředění vyžadují).
4. Špatné výsledky testů by nebyl lepší, pokud by je žáci vyplňovali na monitoru místo na papíře! Problém je hlubší - spíš v "nemyšlení" než "jiném způsobu myšlení". Jednak zahlcující přemíra informací nedovoluje udělat si v nich nějaký pochopitelný systém (a vede ty děti k tomu, že prostě většinu ignorují), jednak to čtení převážně titulků a zpráv do 160 znaků nepodporuje hledání souvislostí - děti toho vědí hodně, ale neumí propojovat.
5. Změna školy na "oprerator's room", kde bude každý obklopen monitory a komunikovat pouze přes síť by (pokud by byla vůbec možná) přinesla jen zvýraznění těch negativ. Učitelé jsou v tom nevině, za současných podmínek dělají, co mohou.
Tak zajimavy tema a tak odpudive zpracovane.
Lze naprosto videt, ze autor zadne dite teto generace snad ani nevidel. Nez tady ty komentovane grafy, tak mi prijde zajimavy ten jiny pristup deti k informacim. Jak se uci a co umi budouci programatori oproti nasi stare generaci?
Co ty obycejne deti?
ČLÁNKY DO MAILU