Vlákno názorů k článku Na co si dát pozor při používání BYOD zařízení ve firmách? od Zen - "Cílem následujícího textu je nastínění otázek a zejména...
-
x (neregistrovaný)
Presne takto to ale prezentuje autor clanku ... ktery je zcela mimo realitu. Proc bych proboha jako zamestnanec mel zamestnavateli umoznovat pouzivat ME zarizeni? Protoze o nic jinho nejde. Jsem to JA, kdo ten HW zaplati => jsem to JA a vyhradne JA, kdo urcuje pravidla. A jednim ze zasadnich pravidel je, ze se zamestnavatel rozhodne nikdy ani na vterinu nedostane k administraci toho zarizeni.
Bud chce usetrit a pak mu nezbyva nez prijmout vsechna rizika s tim souvisejici nebo necht nakoupi vlastni zarizeni a jina do sve site nepousti.
-
Nechci uvest (neregistrovaný)
Aha, tak to je potom jasne, pak je chybou clanku pouze to, ze neuvadi, ze citlivou problematiku BYOD zasahujici do prav zamestnavatele i zamestnance resi vyhradne ze strany pohledu a zajmu zamestnavatele a zakony chranena prava zamestnance ignoruje.
Stacilo to v uvodu vysvetlit a diskuse mohla byt mnohem klidnejsi. V clanku uvedenem vyctu souvisejici legislativy je ale nicmene i ZP, o kterem v soucasnosti stale nelze tvrdit, ze ochranu zamestnancu neresi. Ignorovani zakona o ochrane osobnich udaju, TZ a zakona o trestni odpovednosti pravnivkych je nicmene i ciste ze zajmu zamestnavatele chybou, postih za pripade zneuziti citlivych udaju hrozi i z techto smeru. Obzvlast v situaci, kdy se zamestnavatelum snazi stale vice radit vykukove jako Vy ci autor clanku. -
Protože ochrana zneužití privátních informací zaměstnance zaměstnavatelem jaksi zaměstnavatele nezajímá. To je starost zaměstnance. Jak byste si to vlastně představoval, že bude zaměstnavatel zaměstnance chránit před sebou samým?
Článek chápu jako přehled věcí, kterými by se mohl zaměstnavatel zabývat a rozhodnout se, zda to bude nějak řešit nebo ne. Ale o tom můj komentář nebyl, komentoval jsem čistě jen to, že vzít z neznámého termínu dvě slova a na jejich základě dělat dalekosáhlé úvahy je dobré akorát k tomu ukázat, že vůbec netuším, co ten termín znamená. -
Nechci uvest (neregistrovaný)
Tohle je snad uz patologie. Proc mezi zneuzitelne pocitate pouze privatni informace firmy a moznost zneuziti privatnich informaci zamestnance zamestnavatelem zcela ignorujete?
Takovy pristup zamestnavatele k zarizeni zamestnance, o kterem clanek pojednava, si zalouzi kryti zamestnance zajistovaci bianko smenkou pro pripad majetkove (ztrata zaruky kvuli rootnuti zarizeni adminem zamestnavatele) ci nemajetkove ujmy. -
Tady se ale neřeší soukromé zařízení, nýbrž fenomén BYOD. Jaké zneužitelné informace může soukromý telefon obsahovat? Třeba firemní kalendář, přístup k firemnímu e-mailovému účtu zaměstnance (včetně synchronizovaných e-mailů) a kontakty z firemního adresáře. E-maily a kontakty pro případ, že zaměstnanec občas něco pracovního vyřídí z mobilu. Kalendář pro úplně běžné použití, protože když plánuje např. návštěvu zubaře, je vhodné zvolit termín, kdy dotyčný nevede nějakou poradu nebo nemá jednání se zákazníkem. Například.
-
Kolemjdoucí (neregistrovaný)
Myslím, že spíše Vy nechápete skutečný smysl pojmu soukromé zařízení, a také nemáte jasno ve vztahu mezi zneužitelností soukromých informací a blízkostí k cíli. V neposlední řadě je také zřejmé, že Vaše znalosti o fungování psychiky vyšších primátů nejsou dostatečné k fundovanému zpracování této problematiky.
Doporučuju v této souvislosti provést takové cvičeníčko, kdy si pomocí metod a poznatků oboru zvaného psychonalýza zkusíte vyjasnit, k čemu v dnešní době zhruba 100% zdravých lidí využívá věc, která se jmenuje "soukromý telefon".
Pak možná pochopíte, jak zneužitelné informace (a to ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel) může takové zařízení obsahovat. Příklad: "Ne Franto, nepřidám ti ani korunu a když s tím praštíš, můžeš si být jistý, že se tvoje žena dozví o tvé milence a obě se taky dozví, že ve čtvrtek večer nechodíš chlastat do hospody, ale souložit do Showparku. A teď zpátky ke strojům, protože ten pondělní termín se posunul na dnes 15:00."
Jistě, je tu možnost, že v této souvislosti zaměstnanec stále svolí s kontrolou zaměstnavatele nad zařízením, bude to respektovat a nechovat se k tomuto jako k soukromému. Proč by ale v takové situaci měl za zařízení a konektivitu sám platit?
-
Obávám se, že jste to nepochopil spíš vy.
Najdou se takoví lidé, kteří chtějí třeba mobil připojit do WiFi sítě provozované firmou. Přičemž ta síť může být do různé míry propojená s firemní sítí. V mnohých sítích by to bezpečnostní politika neumožňovala, pokud by nad tím zařízením měl opravdu plnou kontrolu jen vlastník a firma by o tom zařízení nic nevěděla a neměla nad ním nějakou kontrolu.
Vy byste v takovém případě prohlásil, že je to vaše zařízení a do firemní sítě byste jej nepřipojil. Najdou se ale takoví zaměstnanci a takové firmy, že obě strany uznají, že připojit ten soukromý mobil do firemní WiFi bude výhodné pro obě strany - a pak řeší nějaký kompromis, jak zajistit dostatečnou bezpečnost a zároveň použitelnost pro uživatele. -
Vlado (neregistrovaný)
Obávam sa, že autor článku nepochopil pojem Own Device.
Moje zariadenie je to preto, že mám nad ním plnú kontrolu* (a zodpovednosť).
Takže "široký souhlas vlastníka BYOD ke kontrole a zásahům podnikatele do BYOD" je oxymoron.*) "V rámci možností" - no flame smerom ku MS/Google/NSA/... prosím.
ČLÁNKY DO MAILU