To sebemrskačství mi leze na nervy,s minulostí se každý má vyrovnat-no někteří si z toho udělali živnost,většinou poskoci a převlékači,vyjimečně i postižení pro nedostatek seberealizace,ti opravdu postižení komunistickým režimem jen kroutí hlavou co všechno jde z jejich utrpení zneužít,už je mi z toho často na blití!
Režiséři a scenáristé přišli na to jak dostat peníze na film,musí to být u ČT a musí to nějak rozebírat těch 40 let totality.Tam totiž nezáleží na nějaké koruně když jde o ideologický projekt.Zda jim to udělá reklamu nebo ostudu není podstatné protože peníze jsou vždy to nejdůležitější.Ještě musí mít také nějakou páku ve vedení ČT.
To byl jen menší povzdech (rýpnutí) nad diskusí u včerejšího článku, kterou jsem před chvilkou přelouskal. Tuto odpověď ber prosím tedy jen na vysvětlenou. Podobná témata se snažím vypouštět, ale to nálepkování a ostouzení druhých tu (všeobecně) začíná nabírat na intenitě v účinku vyhýbající se výměně názorů. Osobně zřejmě (názorově) patřím mezi ty, kterých se mají tyto (původně hanlivé) nálepky, pro mne naopak roztomlé, dotknout.
S tím si člověk nesmí tolik lámat hlavu. Dle mého většina lidí propadne názorovým proudům, které předem považuje za korektnější. Nakonec si jsi téměř stoprocentně jist, že svůj obraz vidění si tvoříš z několika "nezávislých" zdrojů a jsi přesvědčen, že kdo není stejného názoru, nechá si vymývat mozek propagandou. Už relativně před delším časem jsem zjistil, že ztrátou času je vše, co ti neovlivňuje tvůj soukromý život. Osvojil jsem si výrok: Můj čas je drahý, který hovoří za vše. Nevytáčí mne jakékoliv odlišné názory, pouze nálepkování a osočování druhých, za ně. Politika byla, je a bude svinsto, na celém světě, propaganda útočí ze všech stran. V dnešní době hold čtení novin, webů, blogů a ostatních médií je do určité míry vždy o nějáké propagandě, tak si myslím, že to vstřebávání informací má na člověka rozhodně negativní vliv. Osobně jsem začal zastávat velmi jednoduchý postoj, že sympatizuji s tím, kdo mne nikdy v reálu nijak nepoškodil a nebral mi z mé svobody. Myslím, že ta skutečná propaganda funguje pouze na ty, kteří podlehnou zbytečným "informačním" špínám směrem ke "konkurenci". Jinak souhlas s tím, že nejvíc jsou slyšet (vidět) převlékači, a pochopitelně, že ti opravdu postižení (nejen) komunistickým režimem, jsou často pouhou kořistí pro překrucování a minipulaci. Mám své vidění světa a rozhodně nemám potřebu kohokoliv přesvědčovat, že je to ta jediná správná. Já si o sobě totiž ani nemyslím, že jsem objektivní, poněvadž je to (nejen) v mém případě nereálné a nebude tomu jinak. Nicméně, dokáži pomoct, pro svou rodinu dám život, fyzicky ani materiálně nikomu neubližuji. Udělal jsem v životě chyby, kterých velmi lituji a jsem rád, že mám (doufám) veškerá svinsta za sebou. Určitě tedy nejsem člověk, který může v diskusích dávat rozumy. Když se ponořím do čtení některých komentářů, tak si říkám, že určitým lidem nesahám ani po kotníky. Bez ironie.
Přicházím s menším srovnáním dvou "téměř totožných" snímků o sochařích a řekni sám, který by sis dal(a) raději
1) české Monstrum - o sochaři, který v padesátkách vyhraje soutěž a začne na podobizně Stalina
nebo
2) francouzský film Laura - o sochaři, co po letech potká svou dávnou láskou, která má patnáctiletou dcerku, kterou borec začne modelovat a následně brousit.
Myslím, že naše pražská kavárna má jednoznačně vybráno. :-)