Vlákno názorů k článku Na mince a bankovky budeme jednou pohlížet se stejným úšklebkem jako na mušle a korálky od Dancing Eagle - Souhlas, blábolů je tam hodně - bitcoin sám...
-
Ale já mám klasický benzíňák. 13 let starý, 950 ccm tříválec, 50 kW. Na 32l nádrž dám 690-720 km podle toho, jak moc je kolon a jak moc to honím... Pokud nepočítám pojištění a provozní kapaliny, tak za posledních 12 měsíců cca 4500 Kč (urezlý výfuk, zrcátka omlácený z parkoviště, 2x olejový filtr).
Pojištění je proti nějakýnu dieselu nebo EV naprostá sranda.
Tankování za tři minuty včetně placení a emisí míň, než když bych natankoval EV u kterýchkoliv severních sousedů. -
Jasne, benzinaky vubec nehori... :-) To je uz tak nudna zprava, ze ani bulvar to nebere. Tenhle vas mytus o bombe je daty vyvraceny, benzinaky hori statisticky casteji v prepoctu na 100 tisic prodanych aut v porovnani s cistym EV.
-
Kubeček:
Jednou za rok, nebo po 30.000 měním olej. Servisák, kterého osobně znám, auto prohlédne, vymění, co je potřeba a klídek, pohoda. V půl osmé ráno mu to, po předchozí telefonické dohodě, přivezu, nejpozději ve tři odpoledne si to zase odvezu, zaplatím max. dva litry, (bez papírů a tedy i bez DPH) a mám jistotu, že můžu zase rok jezdit bez starostí. A navíc mi to umí jezdit i na E 85, takže mnohem levněji, než jakýkoli diesel, tedy pokud máte přístup k etanolu. Nalít do kanystru 17 l lihu, 3 l Naturalu a nalít to do nádrže je sice trochu opruz, ale jezdíte pak levněji, než s elektronesmyslem a kdykoli, přecvaknutím jednoho přepínače, pokud je to nutné, můžete přejít na E 5, nebo E 10. Auto mám deset let, najeto přes 200.000 km, koroze veškerá žádná, (protokol z STK). -
Danny:
Jednou za rok do servisu, (garážového) za 1.800 Kč max. Každý druhý rok STK, přes servis max. 2,500 Kč a mám jistotu, že se mi to nepodělá, ani z ničehož nic nevzplane pod zadkem. Gumy, (trvale zimní Michelin,) vydrží v pohodě 4 roky a nové i s výměnou za max. 6 000 kč. A povinné ručení, které je v porovnání s elektromobilem, za hubičku. A jistota, že na plnou nádrž ujedu minimálně 900 km a natankuji a nižší jednotky minut kdekoli. A sedět na odjištěné bombě s napětím 600 - 800V? Děkuji, nejsem sebevrah. -
Petr M:
V podstatě by tě vyšlo levněji vyměnit celé auto a nejlépe za spalovací klasiku. Elektřina z baterií je, (a ještě dlouho bude), vhodná jen na pohon koloběžek, tříkolek, invalidních a golfových vozíků. Ale ujet za den v jednom tahu 900 km se 4roky starým elektroautem? Ani náhodou a zejména v zimě. A co budeme dělat s odešlými akupacky? Dodnes nikdo neví, jak je ekologicky zlikvidovat! Jenže elektromobily se vyrábět a prodávat musí, protože si to přejí ekoteroristé a investoři, kteří ve vývoji těchto nesmyslů utopili spoustu peněz a chtějí návratnost za každou cenu. Co na tom, že výroba lithiových baterií je drahá a ničí životní prostředí? Co na tom, že to často shoří? (naposledy v Austrálii bateriové úložiště; hořelo týden a hasiči měli zákaz zasahovat, škoda přes miliardu Kč!), co na tom, že je to dvojnásobně dražší, než spalovací klasika, pneumatiky mají sotva poloviční dojezd, kvůli váze a reálná životnost je max. 5 let; potom klesne kapacita baterií, zejména při používání rychlonabíječek, natolik, že se s tím dá jezdit leda za roh do samoobsluhy. Takže to budeme lidem nutit horem dolem, i když dobře víme, že jde o technicky nedonošený produkt. Něco jiného jsou bateriové trolejbusy, kde baterie slouží k překonání úseků, kde by bylo natažení trolejí problematické a hlavně, umožní řešit odbočky a křižovatky bez nutnosti používat složité a choulostivé křížení a výhybky. Takže bateriový trolejbus bude moci v Plzni přejíždět úrovňové křížení s železniční tratí, elektrifikovanou systémem 25 kV/50 Hz, což by jinak bylo technicky proveditelné jen za cenu vložení uzemněné části do drážní troleje. Pamatuji, jaké monstrum viselo na křižovatce ve Štěpánské, kde se křížily dvě trolejbusové linky a co viselo na Knížecí. (trolejbus a tramvaj). -
A tu spolehlivost meny dovozujete z ceho? Ze mate nekdy kurz koruny k euru 23 a jindy 25? A neni to zas tak davno, kdy to bylo i pres 27. Ze i vnitrostatni inflace (kterou ovlivnuji mj. i kroky centralni banky) vam tu menu znehodnocuje? Ne, ta stabilita je stejne pofiderni.
Benzinove auto vam 10-15 let bez zasahu nevydrzi ani omylem. Ono je to taky jak tamagotchi - furt do toho sypete nejaky penize okolo, aby to jezdit vubec zvladlo. A ani u novyho benzinaku nikdy nemate jistotu, ze fakt vydrzi... konstrukcnich vad i v tomto segmentu pamatuje historie spoustu. A driv vam probehne hromada faceliftu (konstrukcnich uprav), takze ty data k zivotnosti v dobe koupe proste nemate.
-
Existují možnosti, jak poznat co je lepší, zda BTC nebo hotovost. Jednou z nich např. je válečný konflikt doprovázený výpadky elektřiny, přenosových sítí apod., prostě zhroucení řady věcí, které ve společnosti dosud fungovaly. Já se svou hotovostí uloženou doma si alespoň něco i za tohoto stavu koupím. Naivkové obdivující BTC budou jen vzpomínat, kolik jich mají, ale bude jim to houby platné, protože na ně nedosáhnou a za chleba nevymění.
-
Vzdy se najdou odpurci noveho a ve finale argumentuji vsichni stejne - to stare je preci lety proverene.
Jenže tady to byli naopak zástupci "nového", kdo začal argumentovat tím, jak jsou měny nestabilní a nespolehlivé, a zcela ignorovali, že při tom operují něčím, co se stává v časových měřítcích násobně až řádově delších, než je celá doba existence té údajně stabilnější a dlouhodobě spolehlivější náhrady. Když chcete přirovnávat k elektromobilům, obdoba by byla, kdyby nekritičtí zastánci elektromobilů poukazovali na to, že auto s benzínovým motorem obvykle vydrží tak 10-15 let a pak musím koupit nové, a to v době, kdy by nejstarší elektromobil byl v reálném provozu tři roky a nikdo nebyl schopen zodpovědně říct, jestli určitě vydrží v provozuschopném stavu další dva. (Tedy ne že by podobné komentáře byly až tak hypotetické.)
-
Zjišťoval sis jak dlouho v průměru na Zemi vydrží státní měna?
Mnohonásobně déle, než celá délka dosavadní existence bitcoinu.
Víš kolik za posledních 100 let bylo u nás měn?
Méně než 100 / 15. A těch 15 let (od vzniku bitcoinu) máme stále stejnou, a to i kdybyste si chtěl hrát na to, že Kčs a Kč budete počítat jako dvě různé měny.
Je zábavné sledovat jak někteří diskutující nadšeně varují před pomíjivostí měny a nedochází jim, že při tom argumentují časovými měřítky, která jsou násobně až řádově delší než celá dosavadní historie existence té alternativy, která má být údajně stabilnější a spolehlivější.
-
Většina Ukrajinců přišla právě s těmi hřivnami. Ostatně jen tak pro zajímavost, kolik hotovosti doma máte v EUR a USD? Řekl bych, že dnes bude ve společnosti existovat více lidí, kteří drží větší obnos peněz v Bitcoinu, než kolik jich drží nějakou vyšší částku v EUR a USD hotovosti. Ostatně ono se s tím bitcoinem i snadněji zdrhá.
-
Myslím, že naprostá většina Ukrajinců tady nepřišla s BTC, ale s USD a Eury. A proč? Protože daleko více lidí věří Euru, nebo USD než nějakému komplikovanému BTC.
BTC je dnes jednoznačně komodita. Není to primárně měna. Její výhodou jako komodity je rychlá směna. Ovšem zase primárně přes USD nebo Euro. Je jednodušší koupit elektronické BTC, než fyzické zlato kterým se po individuální dohodě dá taky platit. Stejně jako po individuální dohodě s BTC. Pokud má být BTC měnou, tak musí mít stejnou funkci (nevýhody i výhody) jako dnešní fiat měny. Takže zase budeme na začátku. Tj. Měna musí být mírně inflační, kontrolu nad měnou musí držet národní banky a je nutností tisknout nové mince, aby se pokryly úroky a úvěry. Bez úroků a úvěrů nelze mít fungující společnost. A inflace? Ta bude stejná. Jestli bude na trhu nedostatek plynu, tak vám cena raketově vyletí s BTC stejně jako s fiat měnou. A naopak. S BTC vám bude hrozit akutní nedostatek nových mincí. To spolehlivě zruinuje jakoukoliv společnost, protože základem fungujícího systému je společnost jako celek a ne jednotlivec. To si dnešní mladí individualisté vůbec neuvědomují. Takže dnešní pojetí BTC jako komodita ano, ale nikdy ne jako primární funkční měna na které by mohla fungovat společnost. -
Co by na to řekli třeba Ukrajinci, kteří s pár Hřivnami v kapse utekli do Česka před válkou? Hřivny byly prakticky nesměnitelné, Ukrajinské banky nefungovaly, takže nešlo platit ani kartou a bylo jedno kolik měli na účtě. Kdo měl Bitcoin byl za vodou, protože vždy a všude na celém světě se najde někdo, kdo od tebe Bitcoin koupí. Co česká koruna o kolik by byla v podobné situaci lepší než hřivny? Řekl bych, že o moc ne.
-
Víš jak dlouho se bude BTC držet na výsluní.
Vše funguje jen na důvěře. Může se stát, že jiná kryptoměna zadupe BTC do země.
Tolik o jistotě ve světě a trvání něčeho na věky věků. Nic není dokonalé a nic nepřetrvá na věky. Vše má své plusy a své mínusy. To vše rozhoduje zda bude něco na krátký čas přijato, než se zase najde něco lepšího co překoná to staré a omezené. Je to věčný zákon navyšování entropie-chaosu. -
A tak hlavne ze kurz koruny ve vztahu k euru stabilni je... akorat ze vubec :D Pevnou vazbou na euro (aka ERM II) by pani bankeri ze Senovazneho prisli o svou hracku... ve hre, kdy vy jste jen pasivnim divakem. Co na tom, ze zahranicni obchod to akorat komplikuje... protoze tam holt mate riziko toho nestabilniho kurzu.
-
Ano, to máte pravdu. Nicméně pravděpodobnost krachu měny, za kterou stojí státní banka nebo třeba Evropská banka, je v dlouhodobém horizontu výrazně nižší, než možnost, že se někomu podaří (např. novou technologií) prolomit blockchain. A dalším argumentem je vývoj ceny Bitcoinu, který je i po 16 letech od zavedení pořád dost nestabilní.
-
Kolik měn jste vy během svého života sám zažil? Odhaduji, že jako ...náctiletý, s přimhouřením oka ...cetiletý žádnou. Tehdy se, zjednodušeně řečeno, měnily vklady v bance v poměru 1:5 a v hotovosti 1:50, samozřejmě byla i jiná kritéria podle druhu vkladu. To ovšem bylo naposledy před 71 lety. Dnes, pokud přijdu do obchodu, tak je cena za totéž zboží víceméně stabilní. Kdežto u Bitcoinu jsme svědky změn jako na houpačce téměř každý den. Tak o jaké jistotě to mluvíte? A tím bych naši diskusi ukončil, protože evidentně nechcete přijmout žádný argument, ať by byl jakýkoliv, mimo toho svého, a to mně přijde jako ztráta času (moje).
-
Proto platí to, co jsem psal výše. Měna je prostředek směny. Samotné peníze jsou nakonec vždy nejisté, ale jisté není vůbec nic. Nakonec není jistý ani ten důl v zemi, jak jsme se z historie poučili.
Každopádně tradiční peníze jsou v současnosti jistě důvěryhodnější než kryptoměny, protože fungují stabilně, nejsou tam žádné velké výkyvy.
Ale milióny bych na účtu držel jen krátkodobě, právě v rozsahu té směny a následně je proměnil za něco hmatatelného - reality, pozemky, zlato, ..... -
Na pobočce lze předem nahlásit nadlimitní výběr hotovosti, viz třeba má ČS. V čem vidíte problém? Chci-li 2 miliony z účtu, dostanu 2 miliony. Proč bych kvůli tomu měl obíhat bankomaty? Nesugerujte čtenářům představu, že uložené peníze z banky nelze vybrat. P.S. Jak často Vy osobně vybíráte z bankomatu "vyšší" stovky tisíc? Povídejte.
-
Samozřejmě, že vím. Co to mění na faktu, že elektronické finance u banky mají určitou důvěryhodnost, která je daná tou institucí, což je další věc, která u bitcoinu neplatí... Podobně jako stabilita měny a stabilita bankovní instituce, která dává určitou jistotu směnitelnosti těch elektronických peněz za cokoliv jiného, což u bitcoinu zase neplatí.
Je obdivuhodné, jak přesně víte, co mi dochází nebo nedochází na základě jednoho odstavce textu v diskusi. Nejste vy další internetový jasnovidec?
-
Na druhou stranu si elektronické peníze drží svou důvěryhodnost jen proto, že se dají kdykoli převést na fyzickou hotovost.
Dokud klient může kdykoli přijít do banky a hotovost vybrat, tak je zajištěná hodnota elektronických peněz ve stejné výši.
Když bych peníze nemohl převést na fyzickou formu, nebude existovat důvod, aby banka držela stejnou nominální hodnotu těch peněz a bude ji snižovat.
Výsledek by teda byl, že by se každý okamžitě jak by na účet přišly nějaké peníze, jich zbavoval a pořizoval za ně něco fyzického, třeba zlato. Peníze by ztratily svou funkci zjednodušení směny a časem by zanikly úplně, což nedává smyl. -
To jsou neuvěřitelné ideologické bláboly. Možná by to chtělo zamyslet se i nad druhou stránkou věci, třeba nad závislostí na jednom (celosvětovém) funkčním internetu, nad tím, že aby se dalo něčím platit, musí se najít někdo, pro koho je dané platidlo důvěryhodné ke směně a kdo ho chce používat (což u virtuálních čísel může být časem dost problém). Každý, kdo nabízí finální dokonalé řešení bez chyb si zaslouží historické pojmenování lžiprorok.
ČLÁNKY DO MAILU