Názory k článku Na návštěvě u… instalace VKV antény Kathrein ABH 01

...PRIM VÁS .... STIAHNITE TIE ZLE A ZAVDZAJUCE FOTO UCHYTENIE ANTENY V VERTIKALNEJ POLARIZACIE... MUSIA BIT VERTIKALNE ....ALE UCHYTENIE MUSÍ BIT NA VYLOŽNIKU ALE NESMIE BIT ... AKO PISMENO ..../////L //// ALE IBA LEŽATA TRUBKA A UCHYTENIE NA POMOCNOM RAMENE KOLMO NA STOŽIAR... ak je uchytenie anteny zo zadu anteny.... musí bit pomocne rameno vysunute od stožiara v rovine s antenov a smerujuce na vysielač/// NIE KOLMO NA ANTENU//// ale v osi signalu z vysielača..... DAKUJEM... a s laskavotov to opravte.... su to zavadzajuce foto na montáž...

Já bych se ještě Kubo zeptal pokud mohu a pokud to není nějaké výrobní tajemství ... jak jsou obě TV antény Vertikál + Horizontál sloučeny. Nějakým mechanickým přepínačem, Hybrid slučovačem či nijak a kabely se jen mechanicky u STB prohazují?

Tak teda nevím. Anténa za dva litry není pro DXing. OK. Ale za její cenu mám celý satelitní přijímač včetně motorového natáčení paraboly, tudíž i prakticky všechny německé (nevím, proč pro někoho tolik atraktivní) rozhlasové stanice. Je to něco podobného, jako když jásám, že chytnu v Praze mux3 z Pradědu, přičemž totéž mi tam bude chodit "na šroubovák" i z místního vysílače.....

Rušit se to pravda nemůže, ale vzájemně negativně ovlivňovat ano. Takto jsem to myslel. Ale je možné že tou různou polaritou se to tak trošku více vzájemně odizoluje, i když moc asi taky ne. Někdo normálně chytá Bogen na Horizontál anténu. To samé by asi fungovalo i obráceně. Mě to takto také pravda nainstaloval ten poslední odborník a také to kupodivu na pasiv fungovalo dobře. Ale že používáš nějakej šmejd "T" rozbočovač, to sis teda tím u mě moc nešplhnul ;-) Znalý a odborník používá přeci když už, tak hybrid rozbočovač (Teroz či iVO) - to je nebe a dudy. Ani ten ferit není tak dobrý - přesto pořád lepší nežli to "T" z marketu. Jinak jsem zvědav jak teda ted' vyřešíš sloučení té 3. antény na Svatobor ... To taky použiješ Téčko? :o))))

Ano,a funguje to v plné spokojenosti =) a netřeba přepínačů speciálních =)
PS:Ostatně zmiňuješ že se to nemůže rušit,tak kde je problém? =)
PPS:Ani VV rušit nemůže jede v H a Hoher Bogen ve V,tak Krašov a VV se neruší ani omylem =)díky V polarizaci HB =)
Upřesnění:VV neberu signálově =)proč taky když beru Krašov?!!

To máš vážně jenom "T" slučovač bez jakéhokoliv alespoň mechanického přepínače? :-D

Nemám to ověřené v praxi, ale troufám si říct, že jestli je ten výložník u V antény ohnutý nebo né, tak to stejně na příjem nebude mít měřitelný vliv.

Jaký je průměr toho stožáru?

JJ,T sučovač a funguje vše bez sebemenších problémů =)
Je pravda že by jsem ty fotky měl aktualizovat,protože komín jsem zboural,nasadil dvě větračky,a místo zábradlí jsem nasadil na další tyč na který mám V dipól na který beru V rádia z okolí a taky třetí (3) anténu LP směřující na Svatobor a tu mám jako druhou větev,tedy rezervu myšleno signálovou rezervu v případě výpadku Krašova =)
takže zase to vypadá jinak moderněji hezčeji =)

Sorry, Kubo, za můj amatérský pohled na věc, ale stačilo by pro každou UHF anténu použít tento samostatný 1m výložník + samostatný třmen na upnutí ke stožáru. Celkovou cenu by to prodažilo max. o pár set, což je skoro zanedbatelné ve výsledné ceně.

spíš teflonová páska, ne?

V Německu stojí anténa 130-150 EUR, což je 3200-3750 Kč, tedy výrazně více, než za kolik se prodává u nás (je to dané i minimální marží na tuto anténu v ČR - jednoduše řečeno tyto antény prodávám rád :)). V Německu ostatně stojí většina věcí kolem anténní techniky výrazně více, nejsou tam zvyklí, že si anténu či parabolu koupí za pakatel někde v elektru. I proto se našinci zdá cena 2000 Kč za pětiprvkovou anténu na FM vysoká, ale tam je to normální cifra, stejně jako 2000 Kč za parabolu a podobně.

Rozdíly jsou celkem znatelné, AOT 65 má opravdu reálný zisk 12-18 dB, je to dané i tím, že má polovinu direktorové řady laděnou níže než druhou (direktory jsou širší), a také délkou, která je o cca. 40-60 cm vyšší. Rozdíl v zisku proti anténě Color super od Vatenu (která má změřený zisk 9,5-15,5 dB, viz, protokoly na jejich webu) je tedy 2-3 dB. A opravdu to sedí, při instalaci jsem porovnával zisk české colorky umístěné na naprosto stejném místě jako AOT 65, a naměřené síly signálu byly přesně o 2-3 dB vyšší. Kathrein má samozřejmě i o něco užší diagram, je tedy ještě směrovější než dlouhá colorka.

Je samozřejmě na každém, zda mu rozdíl zisku 2-3 dB stojí za trojnásobnou cenu antény, v případě hraničního příjmu může být ale tento rozdíl otázkou zachycení/nezachycení prahových signálů. I proto je tedy pro příjem německých muxů těsně nad hranicí příjmu nainstalována tato anténa.

Opravdové dělo je ale AOS 32 od Kathreinu, což je defakto AOT 65 laděná jen na kanály 21-32. Tato anténa má reálný zisk 16-17 dB na těchto kanálech, což žádná jiná anténa nemá (dlouhá colorka 9,5-11 dB, AOT65 12-13 dB...) a tak například pro dálkový příjem vysílání z Rakouska (Jauerling 21,31 resp. Weitra, případně Wien a Salzburg) je nepřekonatelná. Mám zkušenost, že tam, kde ani na AOT 65 (natož jinou anténu) nebyl příjem vůbec možný, chodí kanál 31 z Jauerlingu resp. Weitry na AOS 32 s občasnými výpadky přes den (a stabilněji v noci).

Takže, jak jsem slíbil, už jsem u normálního PC na kterém se dá psát...

Článek jsem neautorizoval a text neprocházel, protože jinak bych tam Lukášovi opravil nějaké nepřesnosti a nedovysvětlené věci, které z pohledu laika nejsou třeba důležité, ale profesionála to praští do očí.

1) není tam izolační páska, ale samovulkanizační páska, která se na izolaci spojů ve vnějším prostředí používá a vydrží bezproblému několik let, do spoje přes ni narozdíl od izolačky nenateče.

2) anténa Kathrein ABH01 není anténa vyloženě dělaná na DXing, to je jasné každému, kdo se anténami blíže zabývá. Na opravdový dálkový příjem se používají osmi- a víceprvkové antény, já osobně mám doma nainstalovanou anténu devítiprvkovou, ještě se používaly antény UKS 14, což byly čtrnáctiprvkové antény s prostorovým uspořádáním prvků (ale laděné jen na 88-103 MHz). V současné době nejvýkonnější FM anténa, která se vyrábí je Körner 15.11, kterou designoval švédský DXer Peter Korner a tato anténa má vyrovnaný zisk 8-10 dB v celém pásmu 88-108 MHz s vynikajícím diagramem. Je to ale monstrum dlouhé 3,6 metru, které stojí včetně dopravy do ČR cca. 5-6 tisíc Kč. ABH 01 byla zvolena z důvodu pevnosti stožáru a úchytů, celkové ceny úpravy přijímací sestavy a také vzhledem k parametrům - má vyrovnaný zisk 6-8 dB v celém pásmu a relativně slušné předozadní potlačení (paradoxně lepší, než má např. moje devítiprvková anténa) a je celkově lepší, než např. český Supersonic (který je opět špatně laděný jen na 88-105 MHz). Navíc je velmi kvalitní po mechanické stránce, opět výrazně lepší než např. české antény s tenkými prvky.
Nadto vše je v Praze pásmo natolik zasekané, že opravdový DXing už je problematický, skoro na každém kmitočtu je nějaký debilní vykrývač a tu samou stanici lze zachytit několikrát, a to i stanice regionální z jiných regionů a v opačné polarizaci (inu, když se překračují výkony...). Bohužel už i pásmo 107-108 MHz, které bylo před pár lety ještě volné a nebyl problém i v Praze chytat stanice 400-500 km vzdálené, je natolik zasekané, že se obtížně vzdálené úlovky dolují i s upraveným tunerem.

3) Přímé porovnání oč je anténa lepší než předchozí dát nelze, protože původní anténa Schwaiger byla namontována před rokem jen jako doplněk, byla nízko na stožáru (byl nízký, musel by se měnit a to se tehdy z finančních důvodů nedělalo) a její vlastnosti tedy byly logicky horší kvůli nižší ef. výšce a také z důvodu deformace diagramu budkou výtahu. Reálný zisk tříprvku Schwaiger je 3-5 dB s tím, že v pásmu 87,5-90 MHz chytá do jisté míry zezadu, maximum zisku 5 dB je na 107 MHz. Kathrein ABH 01 má reálně 6-7,5 dB, příčemž má zisk vyrovnanější a má lepší vlastnosti diagramu, zejména potlačení příjmu zezadu a z boků. Po výměně antény se síla většiny vzdálěnějších stanic (Bayern 1 a jiné) zvýšila až o 5-10 dB, a objevily se stanice, které byly dříve buď pod hranicí šumu a nebo byly zarušené a směrovější anténa pomohla rušící vysílače odladit. Celkový přínos byl tedy značný.

4) UHF anténa není košer, o tom vím, ale v tom případě by se musel nechat vyrobit speciální držák, aby bylo stále dostatečné odsazení obou antén od stožáru, k čemuž opět nedošlo z finančních důvodů. Pokud by byl rozpočet neomezený, určitě by tam byl jiný, speciální výložník a ne tento běžný.
Celkem se divím, že zatím nikdo nezkritizoval použití klasických PVC koaxů (ač jsou to kvalitní trojitě stíněné kabely). Má to také svůj důvod - jako svod od stožáru jsou také použity PVC koaxy z předchozí instalace, a natáhnout všechny nové by bylo finančně i pracovně náročné (koaxy jsou svedeny do bytu s délkou cca. 25 m každý). Původní koaxy jsou značky Cavel, nové jsou od Kathreinu. Plán je takový, že až skončí původním koaxům životnost (tyto mají na střeše životnost cca. 5-7 let), natáhnou se nové venkovní PE koaxy (Kathrein LCD 115), které už by tam měly vydržet dost dlouho. Ale to je hudba budoucnosti :)

Instalace v článku samozřejmě není po naprosto všech stránkách ideální resp. maximální, ale vše se řídí mimo jiné i finančními požadavky, a v tomto směru je dosaženo maximální kvality za dostupné peníze :)

Já taky, kdybych se nebál vylézt do takové výšky:-))

az se dostanu k nejakemu pocitaci s nerozbitou klavesnici, trosku to cele upresnim, clanek je psany z pohledu laika a je tam par technickych nepresnosti, ktere zasadne meni vyzneni instalace. kazdopadne se to merilo a ta antena ma zisk o 2 az 3 db vyssi, ovsem vyrazne zlepseni prineslo zejmena zvyseni stozaru a presun anteny na vrchol...

Ještě existuje vulkanizační páska, která je mimochodem použitá i zde, nikoliv izolačka jak píše autor. Ta se udrží v pohodě pár let, a do spoje přes ni nenateče.

Kombinovaná anténa je míněno VHF+UHF v jednom, né anténa na obě polarizace - to snad ani neexistuje, neviděl jsem. Ta LP se pozná celkem snadno, protože je o hodně větší nežli ta jen na UHF a ty největší prvky má pěkně dlouhé :-) Mě se zdá že jsem jí u tebe neviděl ;-) Jinak nerozumím co myslíš tím rušením Krašov versus Bogen - to se rušit nemůže, vysílání jede přeci na jiných kanálech. Taky by mě zajímalo jak a přes co je máš oboje sloučené :-) Jen přes T slučovač, nebo jen holý hybrid?

No možná jsem hloupej,ale já bych nejraději vyměnil celý koaxiál za nový celý bez přerušení a je to v pohodě ne =)

No zřejmně jsem to neřekl důrazně...není to kombi anténa na V a H ale jen to že jsou dvě (2) antény LP,jedna na Krašov a šilháním bere Klínovec na Horizontální polarizaci a na druhou beru nově Hoher Bogen Vertikální polarizaci a sloučené dohromady,vzhledem k tomu že je to Vertikál na Hoher Bogen tak to neruší s Krašovem,protože ten jede v Horizontu,tak se navzájem neruší...rozuměno =)jsou to LP na VHF-UHF obě takže 7K není problém =)
Mimochodem LP anténa v jednom na VHF-UHF se prodává,sice ne tolik jako sólo na UHF ale je k mání a dá se koupit =)

Pěkné, ale přeci jenom stále polovičaté.

Ač vybavení měřící technikou, postrádám jediný pořádný údaj - porovnání, oč je nová anténa lepší než ta původní. Dle propočtů max. o 2dB, spíše se více získalo zvýšením efektivní výšky. Být DX-manem, dávno bych si postavil daleko lepší a výkonnější anténu na FM rozhlas, takhle to byly skoro jen vyhozené peníze. To jste to opravdu vůbec neměřili?

UHF anténa na vertikál není namontována zcela "košer", profesionál ví, amatéři se musejí ještě učit. Koaxy na vodorovné výložníky se z jistých důvodů upevňují pod trubku a nikoliv na trubku.

Jinak osobně bych dal přednost oddělenému natáčení UHF a R antén a jako maximalista síťovou parabolu s průměrem 1,2 - 2m a dvojitým ozařovačem V/H a jako FM anténu min. Yagi 8-prvkovou, návodů na netu je habaděj.

To budete ten zrezivělý odlaďovač měnit každý rok? :-)))) vskutku velmi zajímavé řešení:-))))

Nešlo by to udělat nějak "čistěji"? možností je přece spousta od zalití kvalitně!! naspojkovaného kabelu epoxydovou pryskyřicí, přes různé krabice s potřebným krytím IP, nebo i třeba výměnou trasy v celé délce, nebo alespoň té části co bude na dešti a sněhu a naspojkovat to až pod střechou... cena za koax přece není zase tak závratně vysoká...
někdo dá tisíce za novou anténu a už je mu líto dát maximálně pár stovek za nový
koax..:-(
Jinak, pokud nechcete kutit a patlat se s pryskyřicí, existují i různé profi formičky a vyplňovací hmoty, které se používají v silnoproudařině pro spojkování kabelů v zemi atd.. atd.. možností je přece spousta...

jinak, co se krabic týká, tak pokud už musí být venku, tak platí staré anténářské pravidlo, že nejlepší těsnění je díra zespodu, protože voda může vytéct, vypařit se...

Samozřejmě, nejrychlejší je na kabel nakroutit F konektory a zaplácat to izolačkou a "po nás potopa" a pak když párkrát zaprší, nebo to zapadá sněhem, který následně roztaje, se hledají závady a rozmotávají se bakule izolaček nasáklé rezatým tekoucím humusem...:-(

Ano, tuhle rok starou zrezivělou spojku vč. koncovek koaxiálu jsem u našich řešil před měsícem:-) Místo efka jsem tam namontoval nepotřebný a ničemu neškodící odlaďovač:-) Po vypnutí Pálavy (K26) jich mám tak na pět let místo F spojky...

U nás je za skoro 3 tisíce, což se mi, proti supra colorce, která se dá pořídit už za 800, zdá poněkud drahé. Opravdu je mezi těmito anténami takový rozdíl?

Lukášu, a když už jsi zmínil že prodáváš tu původní FM anténu - za kolik jí budeš nabízet ;-) Už máš zájemce?

Jaký je rozdíl mezi první odpovědí: "Podobně jakou autor textu" a druhou odpovědí "Na obyčejnou venkovní anténu"? Odpověď je jednoduchá.... je to "Já, Já, Já, jenom Já.....":-))
Pokud má někdo potřebu z montáže pětiprvku dělat takovouto exhibici, jaká je v článku předvedená... tak prosím, proti gustu....

Jinak taková malá poznámečka k instalaci, jednou mi jeden známý volal že mu přestala jít TV, jestli bych se u něho nemohl někdy stavit se na to podívat, chytal tři muxy z Javořice na jednu anténu, kterou měl na střeše, navíc doplněnou zesilovačem... instalace byla podle jeho slov stará cca rok... při bližším bádání jsem zkusil voltmetrem změřit jestli se k zesilovači vůbec přes asi 25m dlouhou trasu koaxu dostává napájecí napětí... naměřil jsem pouhé 2V, místo 12V... chvilku jsem hledal, až jsem na koaxu našel bakuli izolačky z které na pomačnání vytékala voda... když jsem to rozmotal, tak uvnitř byla zrezlá a promáčená F spojka, spoje byly nevodivé, zkorodované...
a ejhle, příčina problému byla nalezena... když jsem to zkusil pokusně a provizorně "zdrátovat" tak vše samozřejmě začalo šlapat jak hodinky...
To je jen takové upozornění pro autora textu... ona i když spojka vypadá, že je dobře zaizolovaná, tak voda a vlhkost se časem dostane skutečně všude...

Ty snad používáš kombinované logáro? Já že jsem ho snad nikde neviděl jak jsi tu v diskuzi kdysi ukazoval ty svoje logára za komínem :-) Na UHF logáro by to přeci nejelo, anebo maximálně hodně špatně. Velké síto Vaten taky trochu vezme 7.k ale ve velmi v mizerné kvalitě. Hrával mi vždy trochu až večer za zlepšených podmínek při vyjasněné obloze. Pak jsem celý svůj systém předělal a VHF už neřeším - zbytečně moc komplikované řešení pro mne a navíc dočasné. Navíc čoveče nemohu vůbec používat nic širokopásmového - asi mi to potom kazí to hnus CDMA co tu mám před anténami. I u linkového zesilovače 7dB se objevují občas vady v obraze. Nikomu tohleto svinstvo fakt nepřeju poblíž antén :-/ ČTÚ by zasloužilo řádně na řit že tohleto svinstvo vůbec povolili. Filtry jo jsou, mám a používám. Ale i když za to dáš něco širokopásmového, tak to prostě zesílí i samo z toho kousku co je za filtrem či samo o sobě. Dělá to víc bordelu nežli užitku. Zajímalo by mne, kdo to jejich slavné Kyslíkovské CDMA vůbec používá.

Nechapu to: jaky je rozdil pro vyber odpovedi v ankete mezi "obyčejnou venkovní anténou" a autorovou venkovni petiprvkovou yagi (v cem je oproti obycejne neobycejna :-)?

Pardon BEAT 94.40 FM =)

NA "V" FM je Rock rádio z Rokycan a na "H" FM je Bayern 3 pro změnu a teď si nechte jen H příjem =)

citace:"Počet svodů se odvíjí od obvodu, výšky a využití budovy. Každý svod musí splňovat požadavky normy."
Ano a taky udržováním v technickém stavu,nebude dlouho chybět a budeš dělat revizi jednou ročně technikem že máš hromosvod v pořádku podobně jako Komíny u ÚT,nebo společný komín správce objektu a tak i hromosvodný řetězec =)
Dále bych doplnil vlhkostí a kvalitou půdy,čím sušší hlína,tím náročnější na hromosvodnou tyč,naopak jílová těžká vlhká hlína je ideální na hromosvod a není třeba hromosvodná tyč,stačí zapuštěný drát patřičné délky,vypočtené z délky hromosvodného okruhu,jinými slovy odporem který je dle norem a vyhovuje,nesmí být velký odpor,pak systém ztrácí smysl =)

Tím Hoher Bogenem na V příjem jsem si spestřil DVB-T nabídku asi tak =)

to Štěpán S.->Ano dělal jsem test a je to možný,ale na stálo to zatím NEberu,možná zvážím kanálovku na 40K,jinak ten 7K tu mám taky(Hoher Bogen),protože tam mám LP anténu i na VHF pásmo,s tím jsem počítal a taky na na rádio na III TV pásmo,takže zatím beru Hoher Bogen,možná později...mimochodem tyto mám taky na satelitu 19.2°E,takže uvidím tu K 40 kanálovou anténu?možná?to víš když to máš na satelitu,tak nutně to nevyhledáváš =)
Něco jako Lukáš Polák ten Praděd a MUX 3 =)
Na III TV pásmo jsem se nevyprdl,čekám digitální rádio na III TV pásmu a L Bandu,i když se přejde ze 7K jinam u mně Bogen 42K =)

Počet svodů se odvíjí od obvodu, výšky a využití budovy. Každý svod musí splňovat požadavky normy.

Jo jo, pěkná práce Jakuba ... nijak mě to u něj nepřekvapilo. Každý odborník či ten kdo se tím zabývá by měl cca takto pečlivě pracovat, ovšem realita je kolikrát na sto mil daleko. Ano, tak jako ta chybějící hmoždinka :o))) Snad ani kutil by na ní nezapomněl. No nevím, jinak to připojení toho F-konektoru bych čekal možná trošku více pečlivěji udělán. (např. moc dlouhý zbytečně nejprve střední měděný vodič - pak jsou moc velké zbytky a odstřihy, dielektrum bych já osobně seřezával více níže a blíže ku ohnutému stínění cca půl až čtvrt milimetru by mohlo přeci stačit na odstup) pokud je stínění opravdu hned ohnuto zpět a drží-li to pěkně v konektoru zpětným tahem, tak případný zkrat přeci nehrozí :-) Nevím, tak to dělám já - třeba to není správně. Problém se zkratem jsem zatím teda neřešil.

Jinak já příjem FM nijak moc neřeším ... chytám na antény co jsou originál u přístrojů (u věže kus drátu, kazet'ák teleskopku, DAB/FM přijímač také má vlastní teleskopku - jiná použít nejde) Třeba časem hodím na půdu nějaké H na rádio :-D Dipol nechci ... je jen na jednu polarizaci = téměř k ničemu. Tuner na rádio jako komponent ani žádný nemám - jsou taky dost předražené.

Karle, tak už chytáš i Ochsena na ty svoje logára? 23., 29. i ten 40.k? nejvíce se asi zaměř na 40.k - tam je MDR a hr) v "BR" muxu. ostatní asi budeš mít jen jako duplikát pokud chytáš normálně z Bogenu i ten 7.k (já ne - už jsem se na VHF vyprdl, stejně mu už zvoní zvonec a pohádky konec) :-)

Citace" Ale pozor! Pokud by celá soustava měla celkový vysoký odpor překračujicí povolené hodnoty, tak připojení jakéhokoliv zařízení strácí smysl, v horším případě se stává velice nebezpečným při úderu blesku(i nepřímým)."

Takže se toto řeší dalším svodem dolů aby vytížení svodu bylo vyvážené,což prověří elektrikář měřákem zda-li je další svod hromosvodu třeba či nikoliv =)

to Karel Cibulka: Hromosvodová tyč by měla být tak vysoká, aby vytvářela ochranný prostor anténám. Dle nové normy 62305 se takto třeba dělají oddálené hromosvody. U stožárů s rotátorem je řešení bleskosvodu komplikovanější a vše záleží na dalších okolnostech jako třeba okolní uzemněné body, odpor svodů, zemničů atd... Ale pozor! Pokud by celá soustava měla celkový vysoký odpor překračujicí povolené hodnoty, tak připojení jakéhokoliv zařízení strácí smysl, v horším případě se stává velice nebezpečným při úderu blesku(i nepřímým).

PS: Jinak stožár s anténami je opravdu povedená práce. Málokde jsou dnes k vidění tak ukázkově řešené přijímací antény :).

(předchozím příspěvkem jsem samozřejmě nemyslel nějaký šumící přijímač někde z tržnice - tam už je ten rozdíl mezi teleskopickou anténou a kusem drátu je takřka neznatelný)

Teleskopicka anténa má podstatně lepší zisk a je to dano samozřejmě tím, že výrobce ji přidává "optimalizovanou" ke konkrétnímu příjímači ... kus drátu sice taky zlepší přijem, ale srovnávat to nelze! Když bylo ještě FM pásmo volné, dařilo se mi na teleskopickou anténu běžně poslouchat celý den stanice vzdálené stanice třeba i 150 km (na kus drátu by to nehrálo) ...

Musí být nutně Hromosvodný drát nad Anténou,tedy hromosvod být vyšší než Antény?podle mně ROZHODNĚ A N O , mýlím se?nebo stačí připojit ke stožáru hromosvod?tedy přivést drát ke stožáru!není to málo?Anténa FM to tedy neodnese když je nejvyšší bod?!!

Zřejmně Teleskopická anténa je brána za kus drátu =)na přenosných FM rádiopřijímačích =)
Autor má kvalitní tuner se vstupem na externí anténu,nemýlim se =) (IEC 75 ohm)

Touto cestou děkuji za velice poutavý článek, který je myslím pro čtenáře mnohem zajímavější, než předešlý týkající se příjmu italských stanic kdesi v Alpách. Jediné, co mi chybí, je v anketě možnost příjmu VKV "na teleskopickou anténu u příjímače" - což myslím používá velké procento posluchačů ...

Dodatečné připojení proběhlo.

Jen by mě zajímalo jestli se nezapomělo na propojení na hromosvodnou soustavu, na obr. jsem to nějak nenašel, ani velice podrobný popis se nezmiňuje.

Zapoměl jsem na skvělou práci Jakuba Melína =) ta dle fotek neměla chybu =)
PS:I tak jsou fotky z Mobilu slušný,nejsou nutné vědší formáty,pro Ilustraci postačující nemyslíte?možná se mýlím? =)

Lukáši,je to notně Inspirující a to nejen Anténou FM ale i FM tunerem,samozřejmě také UHF anténami,jistě Vertikál BRD jede ve Vertikálu,poskrovnu jede v Horizontu,viz Štěpánův Ochsenkopf,ten jede v Horizontu =)
Takže stojí za zvážení výměna za kvalitnější komponenty na rozdíl od současných dipólů =)
Mimochodem od ostatních ve Stupně jsem jaksi jiný,myšleno že vybočuji,ostatní to berou na kus drátu kvůli blízkému Radči cca 7 km a přímou radiovou viditelností,nehledě na 10 kw výkonu Radče,takže vědšina na kus drátu a pár lidí ten kruhový patvar na VKV,taky jsem ho měl,než jsem ho vyměnil zhruba před 2 roky za současný rovný dipól na FM =) což se projevilo ve zlepšení signálu =)
A taky Dipólu na V příjem zhruba před 2.5 roky,kde jsem nejdřív bral Country ze z Plzně na 102.1 FM,později Samson 103.00 FM a Beat 97.50 FM nebo Rokycany 94.40 FM vše na V příjem =) H dipólem bych se nečapal ani omylem =)
Děkuji Autorovi za Inspirující článek =)