Tento článek mohl být bomba, samotný nadpis tomu napovídal, pokud by ho psal člověk, který ví o čem píše...
Ve výsledku je to ale jen "reportáž" jak se jezdilo autem po Praze a pár odborných citací dotyčných odborníků.
Úroveň jak na Technetu, redakce buď nemá lidi, kteří by jí to dokázali sepsat hodnotně a smysluplně, nebo o ně nemá zájem. Ostatně témata jsou dnes asi už jinde, jak naznačuje diskuse založená panem Melínem, který zde také psal odborné články.
No, asi takto. Pokud zmíněné přídavné jméno má nabývat významu skutečně adjektivního, tj. dějový příznak ustupuje do pozadí a přídavné jméno se chápe jako pojmenování vlastnosti, potom tu zpřídavnělý přítomný činný přechodník nemá co dělat, neboť v tomto případě máme pro pojmenování vlastnosti nádherné přídavné jméno měřicí. Pokud však pracovníci v daném voze měří 24 hodin denně 365 dní v roce, potom by se mohlo jednat o pojmenování vlastnosti, která je aktuální, a tady je možné po variantě měřící sáhnout.
Předběhl jste mě. Jen doplním, že se jedná o určitou formu diverzity, tentokráte v signálovém prostoru (pro zájemce pojem Signal Space Diversity), která spočívá v časově-frekvenčním prokladu (interleaving) signálových složek a využívá "lokálnosti" autokorelační funkce časově proměnné přenosové funkce rádiového kanálu. Pokud např. v důsledku selektivního úniku dojde ke ztrátě informace v daném symbolovém intervalu na dané subnosné, lze tuto informaci alespoň částečně obnovit ze znalosti zbylé signálové složky vysílané v jiný čas na jiné subnosné. Samotná rotace bez prokládání signálových složek v časové a/nebo kmitočtové souřadnici by skutečně v reálných rádiových přenosových kanálech neměla přínos.
Jak je to tedy s tím slovem Měřící a Měřicí. Vždycky jsem se ve škole učil, že je to MĚŘICÍ VŮZ a dlouhé Í se používá pouze v případě, když vůz provádí činnost, tj. měří. VŮZ MĚŘÍCÍ SIGNÁL. Už jsem takhle v Plzni viděl auto s nápisem MĚŘÍCÍ VŮZ (asi od vodáren), tak jsem si říkal, že to mají blbě, ale když to vidím i u ČRa, tak buď jsem to špatně pochopil nebo to mají špatně všichni :-)
Zdravim, uz tyden vlastnim STB IceCrypt S6000HDPVR s 350GB SATA HD.
Ma dvojici tuneru v podobe "karet", tak jsme s bratrancem osadili levej DVB-S2 a pravej DVB-T2 tunerem a Zizkovskej MUX chodi bez problemu, v cestine, bez vypadku. https://picasaweb.google.com/ok1mjo/DVBT2STBIceCryptS6000HDPVR#
V soucasnosti pisi recenci pro Digizone na tento prijimac, je jak v Letnanech na prodejne, tak i na Husitske ulici v Praze.
Diky za info, vypada to pekne. Ctu tam, ze chodi bez problemu ceske T2 i T. Jak to vypada s prenosem HD zaznamu na PC? Cenu tam sat-tech porad nema. Obavam se, ze cena bude kolem 10 tisic a to moc lakave asi nebude.
K samotnemu obsahu. S rotaci je to trochu slozitejsi nez je uvedene, pokud by se jen otacelo, nic by to neprineslo. Dochazi taky k "prehazovani Y souradnic" tak, ze se "Y souradnice" pouzije na jine subnosne a v jinem case nez souradnice X.
"žádná specialita ve vysílacích parametrech DVB-T2 v Česku nehrozí" - to neni tak jiste, samotna modulace nejspis problemem nebude (i kdyz problem se muze obejvit s modulacnimi parametry i u DVB-T jak tu psal AK http://www.digizone.cz/aktuality/nove-televizory-sharp-umi-surfovat-po-webu/q2/). Ale problem muze byt s kompatibilitou dat (identifikatoru).
O cene se stale jedna, ale az uverejnim recenzi, tak tam bude i cenik.
Vcera jsem dokoncil foceni prijimace/menu/vnitrku. Ted jsem dokoncil uploading fotek do alba a do rana snad dokoncim clanek. Chvilku mi to trva kvuli te me onkologicke nemoci.
Prijemne jsou 3 USB porty (2 vzadu, 1 vpredu). Pripojil jsem k STB HID PC klavesnici a HID PC mys. STB ma totiz Youtube prohlizec a webprohlizec podobny Opere. Takze na stare CRT televizi jsem videl web stranky.
Chodi i inet tv... zkusil jsem CT24 celoobrazovkove a i centrum web rozhrani pro email, takze jsem si emaily precetl i na "televizi".
Podle typů používaných DVB-T2 přijímačů pro testování (v zahraničí běžně dostupných) naopak můžeme dovodit, že žádná specialita ve vysílacích parametrech DVB-T2 v Česku nehrozí a příjem bude na těchto dovezených přijímačích fungovat. Ten kdo si koupí televizi bez DVB-T2 bude ochuzen o příjem HD vysílání.
p.s. po dlouhé době zajímavý článek.
On je Dane obojí ... záleží zda za jísdy provádí onu činnost - měří či neměří :-D Jinak teda fakt nevím co správně použít. Jinak u mě bylo tehdá ČTÚ a to nemá na autu nápis žádný - jednou tu profrčeli i městem s povytaženým logárem :-)
Nejsou jen televizní diváci, ale i televizní technici, fandové a pro většinu z nich je každá technologická novinka zajímavá. I zde totiž platí : "Kdo chvíli stál, stojí opodál!". A potom by to museli zachraňovat takoví laičtí nadšenci, jako jsi Štěpáne Ty.
Ono vidět cokoliv v HD je balzámem na oči. Čili je to přínos přinejmenším fyziologický, když už samotný obsah HD pořadu může být na pováženou.
A jako samotné DVB-T vysílání nezlepšilo technickou kvalitu starého filmu s šumem a škrábanci oproti analogu, stejně se to samozřejmě nezlepší ani v DVB-T2. A důvod přechodu na novější technologie stále zůstává stejný. Digitál, oproti analogu efektivněji využívá frekvenční spektrum, stejně jako DVB-T2 oproti DVB-T. Šetřit a chránit životní prostředí by se mělo na všech frontách. Případně snížením výkonů a počtů pozemních vysílačů v DVB-T2 se ušetří elektrická energie a tím primárně se jí bude moci i méně vyrobit.
Ona je otázka, co je vlastně lepší? Asi všichni víme, že odbornost tohoto webu není na příliš vysoké úrovni. Nejvíce frekventovaná témata jsou tehdy, kdy se v něm jen hádají dva zapřísáhlí odpůrci. Předpokládám, že většině pravidelných návštěvníků postačuje i ta úroveň článku, v jaké byl napsán. Oni ti skuteční profesionálové už na tento web stejně nechodí, tak proč pro ně psát extra odborné pojednání, když by ho stejně nečetli?
Jak tedy mám chápat odstaveček s tímto textem : "Vybrali jsme jeden z módů, který je v současné době používaný v Británii, protože máme k dispozici přijímače, které jsou určeny jenom pro britský trh," říká Jiří Vykydal. Přijímač Humax, na kterém právě testujeme příjem DVB-T2, podle něj patří spíše k citlivějším, a tak se výsledná data měření musí trošku přizpůsobit tomu, že jiné přijímače budou méně kvalitní. "Dnes ale jedu pro další přijímače, které jsou určeny pro skandinávský trh, takže budeme mít určité srovnání,"?
Testy ČRa jsou zatím omezeny tím, že mají k dispozici pouze přijímač určený pro Anglii a budou moci testy rozšířit až budou mít i jiný, určený pro Skandinávii. A že není vždy to anglické zcela nejlepší a univerzální, o tom jsme se již v minulosti přesvědčili v případě DVB-T a sice při 2k nebo 8k, co se týče počtu nosných.
Je jen dobře, že DigiZone uveřejnil tento článek. Konečně se tak dostávají do komunity případných zájemců o příjem tohoto typu vysílání nějaké reálné informace. A naznačuje se i to, co všechno se ještě musí udělat před tím, než někdo rozhodně, v jaké podobě normy DVB-T2 se nakonec u nás začne regulérně vysílat, aby na to mohli adekvátně reagovat výrobci i prodejci a mezi diváky se tak dostaly první TV vlaštovky, schopné příjmu a využití výhod očekávaného dalšího stupně pozemní digitalizace. Na druhé straně je zde střízlivě hodnoceno, co musí být před přechodem z DVB-T na DVB-T2 rozhodnuto, že zpočátku to bude vysílání určené jen pro digitální nadšence a že proto zatím nemá cenu si kupovat v cizině přijímače, které by nakonec nemusely být u nás funkční. Také strašáci, kterými již dnes někteří vyhrožují, o nebezpečí koupě nového TV bez DVB-T2 tuneru, jsou zatím předčasní.
Zajímavé, leč nijak extra .... diváka spíš zajímá příjem nových programů - což nejsou. nějaké DVB-T2 nikdo neřeší krom pár nadšenců. Když tam bude stejná nabídka jako v současném DVB-T1 a filmy tam pojedou stejně zašuměné v nekvalitě jako prase, tak co se tím získá. Nic :-( Vidět zprávy v HD či ty dnešní trapné seriály ... komu z diváků na tom záleží. Jak říkám, stále jsou velké rezervy v současném DVB-T. To ani DVB-T5 nespravý pokud bude zdroj nekvalitně udělán.