Kamera AG-3DA1
Základem natáčení ve třetím rozměru je pochopitelně kamera, která má dva objektivy – pro každé oko jeden. My jsme si konkrétně měli možnost prohlédnout model AG-3DA1. Ta je pro dokumentární tvorbu a publicistiku ideální z důvodů malých rozměrů a rychlosti nasazení na rozdíl od velkých 3D rigů, používaných především pro film, kde je dostatek času na složitou montáž komplikovaného zařízení. V jedné kameře jsou vlastně dvě Full HD kamery, které jsou navzájem synchronizované. Znamená to, že ostření, clona a všechna další nastavení se projevují současně a totožně pro „obě oči“. Tím nemohou nastat v záznamu vážně problémy, jako například nepřesné výšky kamer, neodpovídající si vyvážení bílé apod. U 3D přibývá kromě základních expozičních nastavení ještě další záležitost, a tou je konvergence. Je tedy nutné se rozhodnout, kde bude takzvaná „nula“, tedy plátno, a tím se zároveň definuje, které objekty budou „vystupovat z obrazovky“ a které budou působit vzdáleným dojmem. Při každém jednotlivém nastavení konvergence je nutné vědět, v jaké vzdálenosti se smí nacházet nejbližší a zároveň nejvzdálenější bod. Správné nastavení konvergence přinese divákovi kvalitní zážitek při sledování. Konvergence se mění vždy podle velikosti záběru a je ji tedy nutné pokaždé nastavit. Finanční náročnost u 3D je i proto, že kvůli nastavování všech těchto parametrů se natáčení prodražuje. Může se stát, ale samozřejmě by k tomu dojít nemělo, že při chybném nastavení konvergence záznam nebude možné použít kvůli příliš velkému vzájemnému posunu obou obrazů, což může způsobit nekomfortní sledování či přímo bolest očí a hlavy. Postprodukce se tedy může prodloužit o to, že se musí ještě takzvaně „rovnat“.
 |
 |
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
Blíže o natáčení a zpracování 3D
AG-3DA1 má pochopitelně i dva sloty pro paměťové karty, kam se ukládá záznam – opět pro každé oko je určena jedna. Paměťové karty je proto vhodné mít označené například písmeny L a R (levé a pravé). V kameře jsou synchronizované i timecody, tedy informace o tom, v jaké části záznamu se nacházíte. Nemůže se tím pádem stát, že by se záznam rozeběhl. A jak obraz, který se přinese z placu, vypadá? Štáb si přinese dvě plná Full HD videa, která jsou vlastně samotnými záznamy. Klidně je tedy možné použít pouze jeden z nich a mít ho dvourozměrně. Na kanálu HD+ by se měli diváci setkat s pořady o věcech, které znají, ovšem jak je neznají. Vzhledem k tomu, že se jedná o původní tvorbu, všechny dokumenty a publicistika na ně budou mluvit v českém jazyce. Na střižně si technik může vybrat, zdali obraz bude sledovat takzvaně side-by-side (dva obrazy vedle sebe), „pouze“ Full HD nebo viditelný ve 3D pomocí barevných filtrů (takzvaný anaglyph), nebo ve FULL 3D na speciálním 3D SDI monitoru. Obraz takzvaně side-by-side je používán čistě z důvodu omezení současných distribučních cest pouze na max jeden FULL HD obraz. Televizor si pak složí jednotlivé obrazy přes sebe a pomocí 3D brýlí odfiltruje obraz pro levé a pravé oko zvlášť.
 |
 |
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
Režie
Co se týká 3D režie, ta zatím není v současné době společností SAT Plus příliš využívána, ale v praxi funguje tak, že poskytuje jako výstup dva nezávislé FULL HD signály pro levé a pravé oko. Přenosů by se ale diváci rozhodně měli na kanálu HD+ dočkat. Od klasické režie se však ta pro 3D v podstatě neliší a funguje de facto na stejném principu, musí být pouze schopna interně synchronně zpracovávat na každém svém vstupu dva signály zároveň. Její výhoda je navíc v tom, že je přepínatelná a tudíž je možné ji využít také pro střih 2D obsahu.
 |
 |
 |
 |
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
Bezkompresní zařízení
Dalším z důležitých zařízení, která se používají „na place“, je takzvaný bezkompresní záznam. Je to jakási bedna, která může na první pohled někomu připomínat ozvučovací reprosoustavu. Toto zařízení se například používá v případě, kdy se natáčí obsah pro kina. Výhoda bezkompresního záznamu spočívá v možnosti záznam kvalitně postprodukovat, například na něm provádět bez problémů barevné korekce. Tato „kouzelná bedýnka“ umí například zaznamenat čtyřiadvacetikanálový zvuk. Pro výrobu kino obsahu (reklam) se používá oproti televizní produkci pouze čtyřiadvacet snímků za sekundu, což bezkompresní technologie v mobilním rackovém řešení, navrženém a sestaveném přímo firmou SAT Plus, také umožňuje. Dále tu najdete klasické zásuvky. Ty jsou napájeny zálohovaným zdrojem energie, tzv. UPS. Ta se automaticky aktivuje v případě, že dojde k výpadku elektrické energie a umožní bezproblémovou práci po dobu přibližně jedné a půl hodiny. Výhodou vlastního napájení je skutečnost, že nedojde k výpadku záznamu, což se může stát například při snímání koncertů nebo živých vystoupení, pokud je využit místní zdroj. V momentě, kdy tedy dojde k výpadku energie, zařízení může bez problémů dále pracovat. Co se týká audia, je tu tedy čtyřiadvacet konektorů, u videa je dostupné rozhraní HD SDI a HDMI. K dispozici jsou ale i další vstupy a výstupy, které se mohou při natáčení hodit.
 |
 |
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
Bezkompresní záznam, respektive zařízení, které ho obsahuje, má tu výhodu, že je k němu možné připojit také jakékoli USB zařízení. Uvnitř samotné technologie komunikuje vše pospolu a není tedy nutné využívat nějakou další kabeláž. Štáb si může na place říci, která část konektorů bude využívána pro pravé a která pro levé oko. Vše je variabilní. Konektory a připojení, jež je zapotřebí nakonfigurovat, se nastaví pomocí počítače. Samotná konfigurace probíhá přes SAT Plusem vyvinuté webové rozhraní podobné tomu, které znáte například od routeru. Laicky řečeno, štáb se může na place rozhodnout, co kam půjde. Technologie dokonce už zašla tak daleko, že celé zařízení je možné konfigurovat nebo ovládat prostřednictvím tabletu, např. iPad, tedy bezdrátově. S tím souvisí i jeho další součást, které je umístěna v dolní části bezkompresního záznamu – WiFi router. Cena této „hračky“ se pohybuje v řádku jednotek milionů, což na to, co všechno tato technologie umí, není až tak vysoká částka.
Na návštěvě u… UPC Express a FUN 1
Za provedení společností SAT Plus a ukázku technologií bych rád poděkoval Karlu Dlabačovi a Antonínu Kristovi.
ČLÁNKY DO MAILU