Panebože, tady je to snůška hovadin. Díky těm, kteří neobhajují zlodějinu lidí, kteří dávají knihy ke stažení zdarma. Uvedl bych zde pár věcí:
1) Obzvláště odborná literatura nevzniká pouhým nalitím textu a dvoudenní sazbou. Naše poslední kniha, kterou jsme vydali, se dávala dohromady jeden rok. Každý týden u nás byl autor, dodávaly se texty, stovky fotografií, které se musely nafotit atd. Naše náklady? Cca 400 tisíc korun. Nyní doufáme, že se kniha prodá a náklady se vrátí.
2) Ano, máme zde e-booky, fajn. Myslíte, že je jednodušší dát knihu dohromady? Možná je jednodušší sazba a ušetří se 20 % za tisk. A další náklady nejsou? Vzpamatujte se prosím.
3) Ještě jedna věc k e-bookům. Řešil jsem technické záležitosti ohledně sazby e-booků s Palmknihami. A víte, co mi řekli? Že na odbornou literaturu vlastně e-book není vhodný a proto se dává většinou jen jako PDF. Důvod? Hodně odborných knih má velké množství obrázků, vícesloupcovou sazbu a z toho e-book neudělám.
Takže jedna věc je, když je kniha, která již není a vypršela autorská práva nakladatele a nedá se nikde sehnat. Ale pořád se tím porušují autorská práva samotného autora, který může knihu vydat např. u jiného nakladatele, který ho kvůli tomu může odmítnout, protože se bude bát, že se mu investice nevrátí.
Je fascinující, že když někdo něco vyrobí, nikoho normálního nenapadne to sebrat, ale duševní práce se stále nebere jako práce. Nebo vy byste také vyhodili 400 tisíc a pak dali výsledek své práce všem bez nároku na nějaký honorář?
ano, ale k jejich poruseni nedochazi stahnutim, stejne jako kdyz tu ted copy and paste-nu cizi obsah a vy si jej prectete, tak tim nici autorska prava neporusite vy, ale ja - jiste je ale mozne nabidnout uzasne reseni, zakazat internetove diskuze, protoze toto poruseni umoznuji a nebo donutit provozovatele nainstalovat filtry, ktere predtim nez muj prispevek zverejni jej proveri v nejake databazi textu celeho internetu a priznejme si to, bylo by vhodne zajit jeste dal a zaindexovat i knihovny a mozna i dalsi data jako napr. skolni prace a jine..
 
Pouze pokud vytvoření takové rozmnoženiny není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. A Soudní dvůr EU nedávno rozhodl, že je nutné rozlišovat, zda rozmnoženina vznikla z legálního nebo nelegálního zdroje. Takže obhajovat, že rozmnoženina vzniklá z nelegálního zdroje je běžným způsobem užití díla a není v rozporu s oprávněnými zájmy autora, bude těžké.
 
Proč? Paragraf § 29 říká, že pro omezení autorského práva musí být splněny nějaké obecné podmínky, a dále to omezení může být dáno jedině zákonem - a § 30 je jedno z takových zákonem daných omezení.
A není to jen moje interpretace, interpretují to takhle právníci specializující se na autorské právo i soudy (včetně českého Ústavního soudu nebo Soudního dvora EU).
§30 hovoří o užití bez potřeby získat k užití licenci od autora. Podle vašeho výkladu potřebuji licenci vždy.
K té legálnosti zdroje. Servery pro sdílení souborů nejsou obecně nelegální. Sdílecí servery jako uložto obsahují v pravidlech klausuli o legálnosti vloženého obsahu. Sdílecí servery jako uložto mažou nelegální obsah. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale já nemám jak zjistit, zda to co tam zůstalo je nelegální a nějak porušuje §30 a žádný zákon mi takovou povinnost to zjišťovat neukládá, stejně jako mi neukládá to ověřovat třeba při sledování televizního vysílání, zda stanice vlastní všechna odpovídající práva. btw Sony se na youtube neoprávněně přihlásilo k vlastnictví práv k filmu Sintel a nechalo ho smazat jeho vlastním autorům. To jen jako doklad toho, že se zjištěním toho kdo práva vlastní to není tak jednoduché a uživatel legalitu zdroje nemá jak ověřit, protože ani ten kdo se k těm právům hlásí a tvrdí že zdroj je nelegální ta práva mít nemusí a zdroj legální je.
 
Já jsem nikdy netvrdil, že je vždy potřeba licence.
Pokud nemáte jak zjistit, zda je obsah legální, tak si jej prostě nevšímejte. Když si nejste jist, zda je legální vzít nějakou věc, tak ji přece také necháte být. Proto vám zákon nic ukládat nemusí, protože když nemáte dobré důvody domnívat se, že je obsah legální, nic vás k jeho užití neopravňuje.
Jinak zrovna u serverů pro sdílení souborů to poznáte docela snadno. Pokud vám kamarád pošle odkaz na sdílený rozpracovaný dokument, na kterém pracujete, asi to bude legální. Pokud jste našel odkaz na warez fóru na zaheslovaný zip soubor, nejspíš to bude nelegální.
No zrovna podle pravidel ulož.to tam lze zveřejnit jen legální obsah a nelegální obsah je mazán je v součinnosti s vlastníky práv mazán. Je to dost dobrý důvod se domnívat, že to co odtamtud stahuju je tedy legální? btw pokud bude soud rozhodovat, zda k porušení zákona stažením došlo, tak rozsudek nebude znít "nejspíše vinen, protože stažený soubor byl nejspíš nelegální"
A jak mám podle vás získat jistotu, že soubor je legální? Kromě situace že znám autora osobně a vím, že práva nepostoupil někomu jinému nebo jsem autorem sám, to mohu pouze předpokládat. Ale jistotu nemůžu mít nikdy. Jak mám podle vás technicky ověřovat, že netflix práva ke zveřejnění filmům vlastní, abych si byl jist, že to je legální? Jak mám ověřit, že Sony práva ke svým filmům vlastní, když si prokazatelně přivlastnilo práva k filmu který nevlastní (jestli to bylo omylem nebo úmyslně a že to bylo jen pro potřeby blokování na youtube je z pohledu zákazníka nepodstatné)?
 
Kupovali stahoval. Abych měl jistotu, kupoval nebo stahoval jsem ho buď přímo od autora, nebo od nějakého známého distributora - Amazon, Google, Kosmas, Albatros, Packt Publishing... U webových stránek počítám s tím, že případná škoda z jednoho prohlédnutí by byla malá, navíc bych jednal v dobré víře. Ale pokud bych měl podezření, že na tom webu jsou kradené texty nebo obrázky, tak na něj nepolezu.
Ale u toho Ulož.to to také není tak složité. Přijít na to, že hollywoodská studia nešíří své filmy přes Ulož.to, že ani vydavatelé přes něj nešíří e-knihy, to není tak složité.
 
No vidite - mam za to, ze jedna z moznych cest jak podat zalobu je na to, ze uloz.to si ze svych pravidel nic nedela.
V takovem pripade nebude soud rozhodovat o tom, zda jeden konkretni soubor byl nebo nebyl legalni, ale o tom, zda a do jake miry je ocekavatelne, ze uloz.to hraje s vydavateli ferovou hru. Dukazu, ktere mohou byt provedeny, je hodne - jeden z nich muze byt treba nejaky zhrzeny byvaly/soucasny zamestnanec (a pak to muze byt tvrzeni proti tvrzeni).
Mimochodem, v diskusi jste zasli pomerne daleko od meritu veci (zminovanemu v clanku) - tj. zda fungovani uloz.to poskozuje prava drzitelu copyrightu. To, zda a do jake miry je legalni konani tech, co tam data nahravaji a tech, kteri data stahuji, je myslim na diskusi pod jinym clankem.
Ale samozrejme chapu, ze tuhle diskusi vede nekolik anonymu pod kazdym clankem o sdilecich serverech, je to takovy maly kolorit.
Jenže v těch pravidlech je to povinnost uživatelů, aby se provozovatel kryl tím že provozuje službu která není určená k porušování zákonů a ne jako povinnost provozovatele. Co je podstatou sporu, jestli uloz.to porušuje nějakou zákonnou povinnost tato porušení řešit a to aktivní kontrolou veškerého obsahu, dohledáváním vlastníků práv ke každému nahranému souboru a ověřením, zda k takovému nahrání práva existují nebo ne. Je snaha přesunout odpovědnost z uživatel porušující zákon - poškozený - orgány činné v trestním řízení na uživatel porušující zákon - poskytovatel služeb - orgány činné v trestním řízení. Pokud by nemělo jít o ad-hoc opatření proti nepopulárnímu serveru, ale o principiální záležitost, tak to znamená povinnost aktivně hledat nelegální obsah pro provozovatele hostingu, isp (a v konečném důsledku jejich konec, protože je to technicky obtížně a nákladně realizovatelné a služba by byla i pro legální uživatele nepoužitelná), apod a dále pro podobné oblasti mimo IT (místo toho aby policie řešila porušování dopravních předpisů jednotlivými řidiči učiní za zajištění jejich dodržování odpovědného provozovatele komunikace)
 
Někteří lidé si myslí, že ta pravidla jsou akorát alibismus provozovatele, který se takhle snaží zbavit zodpovědnosti a hodit jí na někoho, kdo často nemusí být informován a koho je velmi těžké vypátrat. Když se podíváte na Ulož.to jako na celek, nějak nápadně je to uzpůsobené pro šíření nelegálního obsahu a dost vlastností při jiném způsobu použití nedává smysl.
Je dobře, pokud se to bude posuzovat podle skutečného stavu věcí, ne podle toho, co server předstírá. Takže pokud jde o principiální záležitost, neznamená to, že budou mít provozovatelé hostingů a ISP povinnost aktivně hledat nelegální obsah. Znamená to, že tu povinnost budou mít jen provozovatelé serverů podporujících nelegální šíření.
A nebo se Ulož.to změní na to, co o sobě tvrdí v oficiálních materiálech, odstraní funkce prakticky použitelné jen pro nelegální sdílení (které naopak ostatním uživatelům překážejí, jak je vidět ze včerejšího článku na Lupě) a podpoří naopak ty funkce, které pro legální použití chybí.
Gratuluju. Oblíbený příměr výrobce nožů odpovědného za vraždy jste právě rozšířil o to, že jeho vina je dokázaná tím, že se o nůž mohou nešikovní lidé říznout. A proto jediný legální nůž je takový, kterým se nedá nic uříznout ani se jím nedá píchnout, teprve pak nebude jeho výrobce za nic odpovědný.
 
Mam za to, ze soud bude posuzovat konkretni pripad. Ono neni uplne jedno, zda nejaky provozovatel webhostingu nebo uschovny umozni svym uzivatelum vystavovat data, ale o to, zda:
a) celkove nastaveni systemu a zavedena pravidla jsou V souladu se zakonem
b) zda -li se provozovatel nebo nejaka osoba s nim spriznena nesnazi tato pravidla sam obchazet (napriklad minimalne v teto diskusi se objevily spekulace na tema, zda nedochazi k (semi)automatickemu reuploadu smazanych souboru)
Plus v pripade, ze jednu z tech veci soud shleda za prokazanou, tak bude treba vycislit skodu.
no nevim, ale zatím známé žaloby na uloz.to neřeší a) ani b), ale dožadují se buď aktivní identifikace autorských děl ze strany uloz.to, což je imo nerealizovatelné (nutnost ručního posouzení obsahu každého souboru,kvůli zaheslovaným archivům,...) a případný přímý přístup k databázi, což by znamenalo, že by pracovníci jakési zájmové organizace měli přístup i k obsahu legálních souborů které nejsou veřejné a jsou vyřazeny z vyhledávání.
Aha, a kolik asi dostane nakladatel od Dilie za jedno vaše diskové pole o velikosti 30 TB? Je zábavná představa, že někdo zaplatí poplatek z médií a hned si myslí, že ho to opravňuje ke stažení tisíců knih či jiných věcí. Chtěl bych Vás vidět, kdybyste něco vytvořil, dal do toho svůj čas a peníze a pak to někdo dal zadarmo všem.
A nebo to uděláme jinak. Jakou práci děláte? Že byste mi něco udělal zadarmo. Dost možná máte předraženou hodinovku, tak za to nebudu platit.
 
Jde o základní princip. Autoři, vydavatelé a autorské organizace jsou zloději, protože kradou z cizích peněženek. Sice je to legálně podle zákona, ale jak už jsme psal, i Hitler a Stalin dělali pouze legální věci, stejně jako Pol-Pot. Ale autoři, Hitler, Stalin ani Pol-Pot nedělali/nedělají morální věci.
Zloděj zůstane zlodějem, bez ohledu na to, kolik si ukradne pod lupem zvaným autorské poplatky.
Tudíž na tuto argumentaci Vám oprávněně řada lidí dlabe.
Zloděje je prostě zloděj, protože krade. A je jedno, jestli z požehnáním zákona či bez něho.
 
Znovu, proč bych toto měl já řešit? Nebo libovolný uživatel/zákazník? Toto jsou interní věci mezi autory a autorskými organizacemi.
Nemám se ještě starat o to, zda si autoři dobře zaslouložili, a zda mají v pořádku ranní stolici?
Já hlavně znám svou stranu mince, jsem nedobrovolně okrádán autorskými poplatky. Jak si to dělí mafie či zloději, a zda se jeden zloděj cítí lépe zaplacen, než jiný kriminálník, to už jde mimo mě.
 
„A dodatek. Myslíte, že když zaplatíte autorský poplatek 40 haléřů za CD, 90 Kč za 1 TB disk atd., že vás to opravňuje ho naplnit knihami? Víte, kolik stojí kniha? V případě CD to znamená "nárok" na méně jak půl stránky, u disku ani ne třetina jedné knihy.“
Legálně neopravňuje. Morálně se o tom dá diskutovat. Když si autoři začnou zlodějinu, a loupení v cizích peněženkách, je to špatné samo o sobě. Pokud se autoři chovají nemorálně, pak už nikdo na cenu nekouká, což by autoři a vydavatelé měli chápat, že oni byli první, kteří nezačali čistě, ale nemorálně.
Kromě toho byly doby, a ne tak dávno, kdy autorské poplatky tvořily i 40 % ceny disků a flashek. Sám jsem valil bulvy, kolik jsem platil autorům nedobrovolně. To lítaly desetitisíce na autorské poplatky, protože bohužel jsem potřeboval zrealizovat hodně velkou kapacitu. Další už jsme kupoval v zahraničí, a právě úpadek elektronických prodejců díky obcházení tuzemska kvůli přepáleným autorským poplatkům vytvořil tlak na autorské organizace, kteří to poněkud snížili.
Já sám nemám na disku jedinou mp3, jediný film. Hraji na několik nástrojů a kvalitu dnešní digitální hudby bych ani poslouchat nevydržel. Raději naživo.
Tudíž neschvaluji pirátění autorských děl. No na druhé straně chápu, proč se tak děje. A nechápu, proč autoři a vydavatelé svou zlodějskou činnost přes OSA, Dilia, a další nezastaví nebo alespoň nezprůhlední. Proč? Proč vydavatelé kradou z cizích kapes?
 
„Je fascinující, že když někdo něco vyrobí, nikoho normálního nenapadne to sebrat, ale duševní práce se stále nebere jako práce. Nebo vy byste také vyhodili 400 tisíc a pak dali výsledek své práce všem bez nároku na nějaký honorář?“
Takže autory a autorské organizace nanapadlo sebrat durhým jejich peníze? To jsou mi novinky, zvláštní, že autorský poplatek u zboží, tedy zlodějinu autorů, kteří se nežinýrují někomu sebrat jejich práci, vidím platit u sebe mnohem častěji, než by mi bylo milo! A nejsou to v součtu žádné malé peníze!
Pokud si autoři zavedli do zákona komunismus, pak proč se diví, že druzí to také berou?
Duševně pracující si udělali penězovod, kterým jen tak, bez jakékoli protihodnoty, berou druhým peníze. A pak se strašně diví, že řada lidí si to vysvětluje tak, že komunismus zopakuje i z druhé strany.
Mimochodem, řadu knih jsem vydal i vysázel, stejně jako odborných. A jako u všeho je to otázkou trochu rozmařilosti autora a vydavatele, kolik to bude stát.
Není vůbec žádný problém udělat kvalitní knihu (v jakékoli oblasti, nejen odborné), jejíž náklady půjdou do miliónů.
Kromě toho si nemyslím, že odborná literatura by byla na sazbu ta nejnáročnější. Spíše patří k těm lehčím.
Já sám jsem po zkušenostech s vydavatelství striktně přistoupil na to, že budu dodávat již vysázenou knihu, kterou vysázím sám. Výsledek je lepší, levnější, kvalitnější, a není třeba miliardu schůzek a domluv. Navíc odborná kniha se sází doslova sama. Pro sazeče je to těžší v tom, že většinou textu nerozumí, a tak to je pro ně obtížné, navíc dělají chyby.
Právě proto, že odborné texty se snadno sází, najdete jich plno zdarma od mnoha nadšenců po celém internetu. Stačí začít u univerzit a profesorů. Řadě z nich jsem za jejich free knihy poděkoval, případně přidal komentář, a oni byli velmi spokojení.
 
„3) Ještě jedna věc k e-bookům. Řešil jsem technické záležitosti ohledně sazby e-booků s Palmknihami. A víte, co mi řekli? Že na odbornou literaturu vlastně e-book není vhodný a proto se dává většinou jen jako PDF. Důvod? Hodně odborných knih má velké množství obrázků, vícesloupcovou sazbu a z toho e-book neudělám.“
To samozřejmě není pravda. Sám jsem e-booků udělal poměrně hodně. Není problém udělat e-book ani z vícesloupcové sazby, ani z mnoha obrázků.
 
Nebo se jim to dělat nechce, a tak prohlásí, že to nejde. Případně někde jinde je větší vývar.
Na druhé straně, všechny knihy, které jsme napsal, tak vydavatelé po mně důsledně žádali Word se styly. Použítím Wordu mi trvá napsat knihu a ostylovat ji 3 × tak déle (a to ještě kniha není vysázena, za mnou pokračuje ještě sazeč v nakladatleství), než když ji sám napíšu a vysázím do konečného tvaru přímo k tisknutí.
Ono není divu, z Wordu se sází blbě. Navíc ve Wordu spoustu informací k sázbě není. Stejně se musí z toho vykutat text, a když to automatický převaděč udělám jeho možnosti jsou omezené.
Takže možná jim to z toho Wordu jde blbě, a nejvyšší čas Word vypustit a požadovat skutečně jen zvlášť čistá text, zvlášť obrázky a grafy, a pak to půjde jedna báseň. Word fakt není nejlepší nástroj pro výrobu ebooků.