1. Já jsem matematiku teda studoval a ten váš výpočet se mi nezdá. Nebo jste jako za těch 60 -68 hrubého nastupoval hned po střední škole?
2. Programátor potřebuje abstraktní a analytické myšlení. Určitě existuje menšina lidí, kteří k tomu mají takové předpoklady, že tohle myšlení získají v programátorské praxi. Možná patříte k této menšině. Většina lidí, ale potřebuje být v těchto oblastech cíleně školena. A k tomu je velmi vhodná právě ta vysoká škola. A zejména matematika je vynikající nástroj k rozvíjení toho správného myšlení.
A ta vysoká škola je prakticky nezbytná k tomu, aby člověk získal široký přehled o celém oboru a o souvislostech. Jistě, existují velmi nadaní a otevření lidé, kteří mají současně štěstí na práci a ten přehled a souvislosti získají v praxi také. Bohužel většina programátorů, které jsem poznal a kteří nestudovali na VŠ "byli poznat".
3. Matematika jako taková může být pro programátora důležitá nesmírně, nebo někdy méně, ale důležitá je vždy. Absolutně nezbytné kapitoly matematiky pro programátora tu už byly zpomenuty. Programátor, který neumí matematiku si v mnoha případech vůbec neuvědomuje, že to co dělá by se dalo dělat jiným způsobem efektivněji a mylně získává pocit, že ji nepotřebuje. Neviděl jsem Váš kód, nemohu Vás hodnotit. Možná je dobrý. Možný by byl po studiu na VŠ lepší.
4. On totiž - kdo je to vlastně programátor a co má umět. Tím slovem se často označuje jak analytik/architek, ta kodér. Je rozhodně fakt, že v řekněme v týmu o 10 lidech je zcela zbytečné aby jich 10 mělo VŠ titul a umělo matematiku. To je skutečně plýtvání. Mnohem efektivnější je (americká) situace, kdy tým vede jeden doktor, pak jsou tam dva až tři magistři. A jejich znalosti stačí na to, aby zbytek týmu měl bakalářské či pouze středoškolské znalosti - u kterých už stačí jenom ty praktické dovednosti.
Pracuji 9 let jako programátor, vysokou školu nemám, ze své praxe konstatuji, že jsem nikdy nepotřeboval matematiku ani nic jiného na úrovni vysoké, ani víceméně střední. Jen pár firem u nás dělá 3D grafiku nebo hry, tam jistě tu matiku upotřebí, drtivá většina programátorů ale bude dělat firemí aplikace, kde se v 99 procentech dostane ke slovu hlavně SQL v kombinaci s nějakým programovacím jazykem.
Základem je se naučit programátorsky myslet (algoritmy), pokud tohle nechcete, tak vás to škola nenaučí. Pak se dokážete ve velmi krátké době adaptovat nä víceméně jakýkoli programovací jazyk (tím myslím kvalitní objektové jazyky, PHP a spol jsou jen parodie na programovací jazyky...).
Dělám v Praze, měsíčně zhruba 60 - 68 hrubého, za dobu co bych trávil na vysoké bych prodělal něco kolem 4 mega hrubého, které jsem si zatím vydělal. Fakt mě nenapadá jediný důvod, proč bych měl na vysokou chodit. Kvůli papíru? Ale prd, na ten se už vůbec nehraje...
Proc na VS? No preci kvuli tem nekolikaletym prazdninam. Prace neni vsechno. A kondici, jakou jsem mel behem studia, uz taky vecer po praci poradne nedozenu a kdyz uz tak velmi pracne...
(Reakci, ze na takovehle musite doplacet, si prosim nechte pro sebe. Taky doplacim a ne malo.)
| Fakt mě nenapadá jediný důvod, proč bych
| měl na vysokou chodit. Kvůli papíru?
Jsou dva druhy programovani. Jeden z nich je jen pouhe prehazovani dat z jedne hromady na druhou. Na VS se chodi proto, aby clovek mohl delat to zajimavejsi.
Jak je myšleno to že je PHP jen parodie programovacích jazyků? Chcete tím snad říct že PHP programátoři nejsou programátoři a že se PHP naučí každý? Myslím si že je PHP hodně užitečné...
2. Analytické myšlení a schopnost abstrakce se nejlépe učí na algoritmizaci zadání a na výuce objektového programování. Procesní analýza tak jak se provádí v softwarovém vývoji se snad na škole neučí vůbec, nevím.
3. Nezlobte se, ale toto je jen váš pocit, nijak podložený.
4. Zřejmě se opíráte o trochu snobskou tezi, kterou už jsem párkrát slyšel, že programátor(kodér) je jako stroj, kterému se dá zadání a on ho bez řečí přepíše do jazyka. Možná to tak někde funguje, ale kdo by o takovou práci stál to nevím.
2. "Analytické myšlení a schopnost abstrakce se dá rozvíjet mnoha způsoby"
Takze jsme se shodli :-)
"IMHO je nejlepší způsob rozvíjení abstrakce a analytických schopností."
IMHO ne.
3. Osobne jsem zazil jen dva lidi s sirsim matematickym vzdelanim, kteri pracovali jako softwarovi vyvojari (oba delali design a implementaci komponent) a jejich kod byl necitelny, nezdokumentova(tel)ny, bez jakehokoli dodrzovani konvenci a nevyznali se v nem za cas ani oni sami.
Ja zatim stary vlk nejsem :-) Byl jsem obklopen lidmi s i bez VS titulu (vetsinou CVUT FEL) a z mych zkusenosti plyne, ze samotny titul nikomu k lepsim vysledkum nepomohl.
4. Obvykle je uvazovat o programovani jako o implementaci a zahrnuje to castecne i design, testovani na urovni komponent (unit testy), znalosti ne pouze jazyka, ale i obecnych postupu jako je OOP, navrhove vzory, schopnost pracovat se zadanim - case nastroje a podobne.
Jsme na tom podobně, já s těmi penězi o něco lépe, ale není to podstatné. Já jsem si školu dodělal dálkově a stálo to za to. Nové pohledy na věc, spousta kontaktů, naučil jsem se pár nových věcí a až se zas někdy budu hlásit k větší nadnárodní společnosti, které si na ty papíry naproto pravidelně hrajou, budu mít šanci a ne že ještě před pohovorem se dozvím, že nesplňuji požadavky na vzdělání.
2. Analytické myšlení a schopnost abstrakce se dá rozvíjet mnoha způsoby - i algoritmizací zadání. Matematika jako vzájemně propojený systém, kde jedno stojí na druhém a jako stavba, kde jdeme od axiomů a systémem věta-důkaz budujeme vzájemně do sebe zapadající systém je to nejabstraktnější co máme a IMHO je nejlepší způsob rozvíjení abstrakce a analytických schopností.
3. A to je zase jenom Váš pocit, že můj pocit je nepodložený :-) Já jsem zažil mnoho praktiků "starých vlků", kteří nechápali, co by jako uměli víc, kdyby měli nějaký papír z VŠ. A když došlo na lámání chleba - a něco se mělo dělat jinak, než v jakých zaběhlých kolejích se za svou praxi pohybovali - tak byli v řešení problémů horší.
4. Na dělení rolí při tvorbě SW není nic snobského, jako není nic snobského na dělení rolí při stavbě domu. Taky jsou architekti, stavbyvedoucí, mistři a zedníci. Kdo by stál o práci SW zedníka - kodéra? No třeba ten, kdo právě nemá na víc. Ten, kdo umí syntaxi jazyka a umí psát kód podle pokynů teamleadera, ale není schopen sám navrhnout strukturu programu (aniž by z toho byla neudržovatelná katastrofa).
ČLÁNKY DO MAILU