Vlákno názorů k článku Nahlašování podle DMCA je v boji proti pirátství nanic, uznává šef RIAA od A.S. Pergill - Níž vás korigovali, poněkud (cca devítinásobně) jste to...

Níž vás korigovali, poněkud (cca devítinásobně) jste to nadhodnotil. Náklady byly na úrovni "pár fanoušků se sejde a udělá to ze svých úspor". Dnes by to přišlo (vzhledem k cenovému vývoji) ještě levněji (v té době např. nebyly mobily, schopné natáčet v patřičné kvalitě, a tak museli mít kameru).
Prostě dnes jsou takové věci reálně dostupné a docela věřím, že z tohoto faktu mají majitelé velkých studií sevřené hýždě. Ony takovéto jevy totiž mohou mít exponenciální nárůst.

Když 30 a více let starý, kvalitně remasterovaný film, který je o něčem, je k dostání za 30 Kč, kolik bych asi tak měl zaplatit za nějakou soudobou kravinu? Desetina je moc!

A stále klesající. Nedávno jsem v knihkupectví listoval románem Čachtická paní. Tisknuto na recyklovaném průsvitném toaleťáku, takže rub stránky prosvítal do líce, gramatických chyb až hrůza, ilustrace veškeré žádné. Ale cena nechutná! Děkuji, nechci, raději si od známého půjčím starý výtisk a oskenuji, zabiju s tím dva, nebo tři dny, ale pořád to bude lepší, než zaplatit za takovouhle hrůzu.

Pokud já jsem parazit, tak ty jsi zloděj. A pořádný! Já jsem zákazník a já si svobodně rozhodnu, zda jsem, nebo nejsem ochoten požadovanou cenu zaplatit. A platit třímístné částky za něco, co má pro mne hodnotu nula, nebo minus, mne ani nenapadne.

Záhada v Blair Witch (wiki):
Rozpočet 22 000 USD
Tržby 248 639 099 USD

Tančící figurky v Návrat Sherlocka Holmese. A nějaká šifra byla i v Pět pomerančových jader.

Ale i ilustrace jako taková může zlepšit knihu. Vzpomínám, jak John Morressy slintal nad českými obálkami své série o Kedrigernovi, na nichž paní Boušková nakreslila přesnou scénu z děje knihy, zatímco US nakladatel tam plácl "nějakého čaroděje" z obrázkové databanky a vůbec mu nevadilo, že vypadá přesně tak, jak Kedrigern vypadat explicitně odmítal.
Za to nakonec v Česku vyšla jedna z jeho knih dřív než anglický originál.

Jenže já nemluvím o ilustracích.

V Malém princi je (volně parafázuji): "Když jsem byl dítě, přemýšlel jsem jak by vypadal had který spolknul slona. Nakreslil jsem to a vypadalo to asi takhle: (následuje obrázek). Dopělí si mysleli , že je to klobouk, tak jsem nakreslil hada se slonem v průřezu (obrázek)..." Prostě bez těch obrázků je ten text kolem nich nicneříkající nesmysl.

Podobně ve Válce s mloky je gradace děje ukazována na aktuálních novinových výstřižcích, které tam jsou jako obrázek a bez nichž ta kniha ztrácí hodně ze své kvality.

Ještě mě napadá třeba Arthur Conan Doyle a Znamením čtyř (možná to je jiný příběh, nejsem si jistý), kde Sherlock Holmes luští obrázkovou šifru. Bez obrázků těch obrázků ztrácí text smysl.

Prostě i v beletrii jsou někdy obrázky nedílnou součástí textu, nejde jen o ilustrace. A skutečně si nejsem jistý, jestli vydávání Čapka za první republiky u nás, Saint-Exupéryho ve stejné době ve Francii nebo Doyla v předminulém století dotoval stát, ale spíše bych řekl, že ne.

Pokud me skleroza nemyli, tak natoceni Carodejnice z Blair Witch stalo cca 200 000 USD. Pro me trochu financne nakladna zabava ... Ale A.S.Pergil na to mozna ma :-)
BTW: ZADNY z nasledovniku nedosahl ani zlomku ohlasu predlohy.

e-booky bez obrázků jsou reflexí anglosaské knižní pseudokultury. My máme knižní tradice nastavené trochu jinak a kvalitně udělaná kniha, kde jsou kvalitní ilustrace a font je součástí informací, které kniha obsahuje. Viz třeba Amélie a tma a Amélie barevný svět od Neomillnerové. Kdyby se z nich udělal e-book s "pohodlným fontem" a bez obrázků, tak by to hodně ztratilo na půvabu. (Abych neuváděl věci starší a z doby, kdy literaturu dotoval stát.)

Např. Čarodějnice z Blair Witch byla natočena v podstatě amatérskými prostředky a měla masový úspěch.

Prostě jako vedle nákladných a výpravných divadelních scén (které by většinou nepřežily bez bohatých sponzorů, něco o tom vím) existují i ochotníci, divadla malých forem, poloprofesionální soubory atd.
A přesně tento stav se, v důsledku nárůstu technických možností amatérsky dostupných prostředků, přesouvá do tvorby filmů.
Pochopitelně, pro velká a nákladná studia je to do určité míry průšvih, proto např. ta záplava 3D filmů (a filmuje se na ni i to, kde to nemá smysl - viz to 3D porno, ani nevím, jak se jmenuje).

K čemu jsou obrázky? To se ptá někdo, kdo o sobě tvrdí, že čte beletrii? Četl jste třeba Malého prince nebo Válku s mloky, v nichž jsou obrázky nedílnou součástí textu?

4. Náklady na průměrný film se pohybují v milionech dolarů, na ty levnější pak ve statisících. Takže já to tak s těmi náklady vidím ;-) Ono totiž vyrobit film tak, aby se na něj dalo koukat, je poměrně velká dřina, a podílí se na tom obrovská spousta lidí. Porovnávat to s mobilem je fakt trošku mimo.

K čemu mi jsou obrázky nebo patka u prostého texu? Já muvím o beletrii, ne o nějakých technických manuálech nebo encyklopediích. Naopak mobi nebo jiné e-bookové formáty mi umožní nastavit typ fontu, velikost, barvy písma a pozadí tak, aby se mi dobře četlo. A samozřejmě podle toho text přeuspořádají a zalámou. Na web taky asi nebudu cpát předpřipravené obskurnosti, doba "optimalizováno pro IE v rozlišení 1024x768" už je naštěstí za námi.

1. Souhlas

3. Jistě si to pořídí ten, kdo se k dílu chce vracet. "Díla" typu toaletní papír (použij a zahoď) asi lidi kupovat nebudou, ale vkus mají lidé různý.

4. S těmi výrobními náklady bych to tak neviděl. To, co dnes natočíte mobilem a sestříháte v nějakém free prográmku, má vyšší technickou kvalitu než věci, které vyhrávaly prestižní filmové soutěže před nějakými 50 lety a ty nůžky se stále více svírají. Hlavně když se to pouští digitalizované na obrazovku počítače.

Mnozí už pochopili, že v případě čb ilustrací to u papírové knihy vyjde nastejno jako jenom text, v případě e-booku tam mohou klidně být i barevné ilustrace, jen to formáty typu pdb nebo mobi zpravidla totálně pomrví. A v pdf mohu mít klidně i záhlaví patku stránky a podobné věci, které v těch ostatních formátech nejdou.
A atraktivita výsledku jde o dost nahoru.

1. Já vůbec nejsem proti tomu, aby se takové služby rozšířily do masového měřítka, vždyť ty ceny by pak klesly i pro mě.

3. Pořád jsem přesvědčen o tom, že kupování si dříve upirátěných děl se týká naprostého minima lidí. Spíše půjde o různé fandy nebo sběratele, kteří chtějí mít dané dílo doma v originále a vysoké kvalitě. V průzkumech mohou lidé tvrdit ledasco.
Že se řada děl u nás koupit nedá, je sice pravda, ale nedává to žádné oprávnění k pirátění. Něco jiného je, pokud si člověk koupí nepřehrátelnou placku, pak má veškeré morální (a u nás i legální) právo si dílo opatřit jinou cestou nebo použít prostředky ke zprovoznění.

4. Trh asi nikdy nebude nasycen :-) A, co si budeme povídat, oni různí distributoři svou práci umí a nabízejí povětšinou to, o co je zájem. Další stránkou jsou výrobní náklady - konkurovat Hollywoodu moc dobře nejde a pokud jde o nízkorozpočtová díla, musí být výrobní štáb plný opravdu šikovných lidí, pak je samozřejmě možnost, že se dílo uchytí a bude mít úspěch.

Mám i pár CD, která nejdou přehrát z mechaniky, ale dají se nagrabovat nebo nakopírovat na disk, a pak už to přehrát jde.

1. Před pár lety byly kuriozitou na úrovni statistické chyby e-booky (a pamatuji doby, kdy nic takového nebylo).

2. Tady nejsme ve sporu.

3. Tohle je spíš problém metodický. Faktem je, že relativně dost lidí v různých průzkumech uvádí, že by je pirátská kopie dobrého díla přiměla ke koupi legální verze. (Čímž metodicky obejdeme choulostivý dotaz, zda oni sami "pirátí".)
Vidím určitý zádrhel i v tom, že řada děl se u nás legálně ani koupit nedá, protože kdosi kdysi rozhodl, že se to podlidem ze střední Evropy nezpřístupní. Pak nic jiného než "pirátění" nezbývá a autor, který se nechá zastupovat takovými *** (aby to prošlo), ať si trhne.
A řada "legálních placek" je nepřehratelná, pokud nemáte v PC parodii na operační systém z Redmontu, a některé ani tehdy ne. Čili existuje i opačný jev: někdo "pirátí" proto, že legálně zakoupené dílo není s to přehrát.
Nehledě k tomu, že podobný model distribuce a placení (dokupování toho, co si člověk zdarma vyzkoušel a co je volně šířeno) u programů (distribuce jako shareware) v podstatě funguje.

4. Trh prostě ještě není nasycen, tak jdou nahoru i díla licencovaná.

1. Tohle rozhodně není nic masového, spíš vzhedem k velikosti trhu s AD statistická chyba.

2. Souhlasím s tím, že 100% převod je zřejmě nadsazený, ale to už je záležitostí soudců. Poškozený si může nárokovat jakoukoliv částku a je na soudu, aby přiznal pouze pravděpodobnou výši odškodného.

3. Studie byly, ale žádná neprokazovala to, že by šlo o masovější efekt. A že by takoví lidé existovali, jsem nepopíral.

4. Myslel jsem to tak, že to nic neimplikuje z hlediska zájmu o licencovaná díla (o nich se tady snad bavíme, ne?). I když je volných děl spousta, zájem o ta nevolná je přesto obrovský a neustále stoupá.

Právě tu konverzi jsem zkoušel, mám dost surového textu, ze kterého bych si chtěl udělat e-booky. Bohužel je s tím hromada práce, no a já jsem v případě knížek (nejen, týká se to třeba i titulků) tak trošku perfekcionista :-)

Jo jo, existují projekty, některé úspěšnější, jiné méně, další zase vůbec, ale spíš jsou to takové jarní vlaštovky :-) lulu.com jsem neznal, díky za odkaz.

Celý ten příspěvek jsem nějak nepochopil. Nic takového netvrdím, ani jsem nikdy netvrdil.

"A to nemluvim o kvalite te "profesionalni" produkce, ktera se v mnoha pripadech muze jit doslova zahrabat."

No a přesto je o tu produkci zájem.

To, že lze ve výprodejích sehnat DVD s blbinami co nikdo nechce za dvacku, neznamená, že to lze považovat za obvyklou cenu DVD.

I ta DVD v trafice bývala za 50 a časem to postupně vylezlo až ke 100.

Pravda. Ale DVD jakych filmu? Stari 30+, nich wahr?

Za dvacku se prodava DVD, kterej je treba vyrobit, expedovat, skladovat ... elektronicka distrubuce musi byt o rad levnejsi.

Realita jasne ukazuje, ze zakaznici nejsou pitomci a predrazene zbozi proste kupovat nebudou. Vsak si take neustale vsichni stezuji, ze prodeje neustale klesaji, a dobre jim tak. A to nemluvim o kvalite te "profesionalni" produkce, ktera se v mnoha pripadech muze jit doslova zahrabat.

1. Existuje spousta autorů, kteří si "škrtnout" mohou protože mají početnou komunitu příznivců na netu. Pravděpodobně dříve nebo později vzniknou nějaká družstva autorů, která si budou reklamu vzájemně šířit. Už jsem viděl i model "ukázka na uložto a v ní odkaz na celý e-book ke koupi tam a tam".

2. Tento model už začali zpochybňovat i soudní znalci, kteří byli obecně v tomto velice konzervativní.
A z jiného soudku: NS před nedávnem konstatoval, že si elektrorozvodné firmy nesmějí počítat za černé připojení částky, jakoby po celou tu dobu byl odběr na úrovni zahřívajících se drátů ve zdi, ale musejí odhadnout, co dotyčný mohl reálně spotřebovat (a je to rozhodnutí o věci na stejném principu).

3. V diskusích na Lupě na toto téma už o těchto studií nějaké informace byly, zkuste si vygooglit.

4. Implikuje, protože existují fyziologické limity. O tom si jako doktor dovoluji něco vědět.
Prostě když si večer pustím třeba Metrénský incident, tak už si nepustím nic z koupené placky nebo placeného zdroje. A ten večer je z hlediska RIAA mínusový.

"Musíte si uvědomit, že řada autorů dosud raději hodí na stůl rukopis nakladateli a dál se o to nestará."

Já si to uvědomuji a důvodem je v drtivé většině to, že bez nakladatele si autor nemá šnaci ani škrtnout, protože se o něm lidi nedozví.

"Už tu bylo mockrát řečeno, že výpočty typu "ukradená" kopie = ukradený lístek do kina jsou prostě pitomost."

S žádnou lepší ještě nikdo nepřišel.

"A existují studie, které dokazují, že vlastnictví "pirátské" kopie, pokud je dílo dobré, motivuje k zakoupení legální verze (která by jinak zakoupena nebyla)."

Nikdo snad nepopírá, že takoví lidé existují. Ovšem neexistuje žádná studie (pokud ano sem s ní), že by to bylo pravidlem, spíše se jedná o zanedbatelný počet lidí v řádech jednotek procent.

"Další věcí je, že existují díla zcela legálně vystavená na netu, a že mají vůči studiové velkoprodukci vytěsňující efekt (protože počet shlédnutelných videí za měsíc, rok, život, je limitovaný)."

Je samozřejmě právem autora takovou věc udělat, ale nic to neimplikuje.

Takže opět jen výmluvy.

Je úplně jedno, co nakladatelé připouštějí. Realita jasně ukazuje, že bez nich to (zatím) moc dobře nejde. Kdyby to šlo, desetitisíce autorů by vydělávali sami za sebe. Mmch. nikdo nikoho nenutí nic od těch nakladatelů kupovat.

LOL parazit mektá o mluvčím parazitů :-D Já mluvím za sebe.

"Naštěstí mám bohatou sbírku klasických analogových medií a umím je převést do digitální podoby-zdarma, bez DRM, šmírovacích doplňků, ochran proti kopírování a podobných nechutností."

Budiž ti přáno.

Lze k tomu jen dodat, že nemá smysl chtít na kaprech, aby si sami vypustili rybník! Takže nakladatelé nikdy nepřipustí, že by to šlo levněji, nebo dokonce bez nich!

Mluvčí parazitů zase mektá. Naštěstí mám bohatou sbírku klasických analogových medií a umím je převést do digitální podoby-zdarma, bez DRM, šmírovacích doplňků, ochran proti kopírování a podobných nechutností.

Musíte si uvědomit, že řada autorů dosud raději hodí na stůl rukopis nakladateli a dál se o to nestará. Na druhé straně řada literárních soutěží vyžaduje e-formát a k tomu nějaké výtisky (nebo taky nic), takže mladší generace pisálků je už cvičená na dodání elektronicky a v presentovatelné formě. Až převládnou, tak se to může zlomit docela rychle.

K tomu druhému:
Už tu bylo mockrát řečeno, že výpočty typu "ukradená" kopie = ukradený lístek do kina jsou prostě pitomost. To je prostě jak ta pohádka o selce, co nese domů vajíčko, že je nechá vysedět, vyroste z toho slepička, ta bude snášet vajíčka, ta něchá taky vysedět ... a bude velkostatkářkou s drůbežárnou; a pak zakopne a z vajíčka nebude ani omeleta.
A existují studie, které dokazují, že vlastnictví "pirátské" kopie, pokud je dílo dobré, motivuje k zakoupení legální verze (která by jinak zakoupena nebyla). Pochopitelně, 90% a něco produkce jsou šunty, na které se člověk nedodívá ani na pirátské kopii.
Další věcí je, že existují díla zcela legálně vystavená na netu, a že mají vůči studiové velkoprodukci vytěsňující efekt (protože počet shlédnutelných videí za měsíc, rok, život, je limitovaný).

kdyz jdu do kina mimo nejakou akci ci slevu ale v "normalni" neslevovy den sedi v celem sale o 300 sedackach 3-4 lidi sice zaplatili 209,- kourun za listek tedy 836,- vsichni celkem, no nevym jestli by nebylo lepsi nalakat tech 300 lidi za 5,- a mit trzbu 1500?

Najít to je těžké, ale co sem tak Googlil, tak u novinky v multiplexu je údajně podíl distributora polovic, s časem to pak klesá, bohužel 15 let starý článek:.

http://zpravy.idnes.cz/ceny-vstupenek-do-kin-v-praze-porostou-dy8-/domaci.aspx?c=A001212_095610_praha_lin

Na webu jednoho menšího kina v odpovědích na dotazy:

http://www.gacinema.cz/?go=dotazy

Je zmíněno: Drtivá část ze vstupného, přesně polovina jde distribučním společnostem a z druhé poloviny hradí kino DPH, OSU, Fond kinematografie, i když to se mi nezdá, předpokládám, že i distributor by měl účtovat s DPH a kino by si to mělo mít možnost odečíst, taky se mi nezdá, že by krom odvodu z každé vstupenky se platilo ještě OSA.

Tady se producent vyjadřuje, že dvacka za stažení je málo a že kino bere 50 - 60 %, tedy distributor bere 40 - 50 %, jako OK cenu za stažení dostupnou u služeb aktuálních v roce 2011 uvádí 50 Kč, ovšem to se patrně jedná o starší věci.

http://ekonom.ihned.cz/c1-52718620-producent-20-kc-za-stazeni-filmu-je-malo

Čili vycházel bych z toho, že u novinek je to půlka a asi není důvod čekat, že z online shlédnutí by chtěl distributor méně, na online projekci přes net se doma může dívat víc lidí, čili by se někomu mohl v hlavě vylíhnout i nápad chtít víc než z jedné vstupenky.

Infrastruktura pro online distribuci taky není zadarmo, takže u novinek by ta cena klidně mohla být ke stovce, u starších dejme tomu pade, ta dvacka by byla reálná možná tak u několik let starých filmů co prošly už i televizí.

"Prostě to chce nějaký model typu Bezvydavatele: Zaplatíte N, N/2 jde tomu, kdo to má vystavené, N/2 jde autorovi."

Různé modely řada lidí zkoušela a zkouší a přesto pořád vydavatelé existují. Čímpak to asi bude?

"A, mimochodem, když vám někdo vytáhne z kapsy pětikačku, tak vás policajti pošlou do ... "

Tak to zkuste hromadně, třeba v bance vzít z každého účtu 5 kaček. Schválně jak by asi dotyčný dopadl? :-) Jinak opět: když je pro vás 5 korun málo, znamená to, že připravit o ně někoho je v pořádku?

Rozepsat to nemůžu, protože už je to nějaký čas a podrobnosti si prostě nepamatuji. Jen mohu říci, že automatická konverze tak nějak nefungovala, takže řadu věcí bylo potřeba dělat ručně. Navíc bylo zapotřebí celý text znovu projít, zkontrolovat syntaxi (odrážky, uvozovky...), zkontrolovat formát a umístění specifických částí (citace, různé vsuvky apod.)... pokud máte prostý text, tak je to jistě víceméně jednoduché, ale stačilo, aby bylo třeba více stylů, a už byl problém.

Já psal o beletrii, tam jaksi obrázky nebývaj. U obrázkových publikací to PDF chápu.

Prostě to chce nějaký model typu Bezvydavatele: Zaplatíte N, N/2 jde tomu, kdo to má vystavené, N/2 jde autorovi.
Takže v případě toho filmu by divák zaplatil 10,-, 5,- by dostal web a 5,- by šlo autorům. Obrečeli by to akorát ti, co žijí z rozdílu mezi tímhle a stávajícími cenami.

A, mimochodem, když vám někdo vytáhne z kapsy pětikačku, tak vás policajti pošlou do ... (koncového otvoru trávícího traktu), protože je to jen přestupek, a ještě krajně nezajímavý. A jen sepsání protokolu stojí víc pěněz.

Já se zase snažím vyhnout obskurním formátům typu pdb nebo mobi (apod.), protože tam prakticky vždy haprují obrázky a mnohdy je rozdrbané i kódování češtiny, takže se to nedá číst. Nebo se z toho musí vykopírovat text a prohnat nějakým konvertorem.
Pdf - obrázky a čeština zcela bez problémů.

"Jednak jste piratem i vy, zcela 100%"

Jakto?

"zadruhe vetsina tech "piratu" vynalozi za autorska dila (zcela prokazatelne, dohledejte si studie) nekolikanasobek toho, co "nepirat"."

Takže když příprava bankovní loupeže stojí hromadu peněz, času a plánování, tak je vlastně bankovní loupež v pořadku, že ;-)

"Mimochodem, kolik si tak myslite, ze dostane tvurce filmu z vasi navstevy v kine? Ono to o mnoho vice nez tech 5Kc nebude."

No a? Takže když je to podle vás málo, tak je úplně jedno a v pořádku, že nedostane nic?

Je neuvěřitelné, jaké stupidní výmluvy si dokáží piráti (a nejen oni) vymyslet pro obhájení své činnosti.

Mimochodem u beletrie bych se s nákupem nějakého obskurního PDF vůbec nebtěžoval.

Já e-booky kupuji poměrně často a musím říct, že v drtivě většině případů je to děs a hrůza hrubkami počínaje a rozložením (čtivostí) konče. Šetření na lidech, kteří ten e-book dají opravdu profesionálně dohromady, se nemusí vyplatit.

Tohle už se tady řešilo a vyjadřovali se k tomu nakladatelé, takže lidé, kteří mají přehled a něco o tom ví. Nemá smysl to opakovat.

Máte-li text v elektronické podobě, tak v podstatě platíte jen redaktora a jazykového korektora, což mohou být externisté, (a plat sobě). Případně reklamu.
Už jsem tu kdysi uvedl, že není problém vytvořit z jednoho textu několik pdf souborů pro různé typy čtecích zařízení (4 velikosti IMHO pokryjí vše od mobilu po klasický displej, pokud předpokládám, že to slabozrací nebudou číst na nějakém mrňavém displeji). A můžete je prodávat všechny zabalené do zipu.

IMHO největším problémem jsou platby po internetu, řada distributorů to začíná řešit předplatným, protože posílat malé částky je neskutečně drahé.
V Alze to funguje tak, že jdete na pobočku, zaplatíte, a až platba projde, tak dostanete heslo, přes které mlůžete stahovat do vyčerpání částky.

IMHO 2 Kamenní knihkupci jsou totální magoři, protože už dávno mohli začít prodávat e-knihy stylem "přijďte s čudlíkem, do zítřka nahrajem za základní cenu, za příplatek na počkání". Mohly by tak fungovat i knihovny, a ty jsou i ve vesničkách nestřediskových (byť třeba ne každý den).

Podle některých rozborů žijí kina jen z prodeje popcornu apod., jinak náklady na promítání a nájem filmu jsou +- pokryty cenou lístku. Pochopitelně ten lístek musí pokrýt i situace, kdy sál není plný diváků (takže nějaké e-kino, kde je zaručeně vždy plno, by toto neřešilo).

V tom pripade je to vadny nazor.

V pripade papirove knihy jsou naklady na jeji vyrobu vcetne tisku cca 15-20% z koncove prodejni ceny. Priblizne 1/3 to dela vcetne marzi jednotlivych vyrobnich etap. V pripade elektronicke knihy ale uz z teto castky odpada prave ten tisk.

Dalsi priblizne 1/3 je distribuce - knihu je treba vyexpedovat do velkoobchodu, ktery ji skladuje, expeduje knihkupcum, a resi remitendu. V pripade elektronicke knihy tato cast prakticky mizi (nebo lepe receno, muze zmizet). Skladovani a distribuce nestoji prakticky nic (mluvim stale o nakladech).

Ve finale si cca 1/3 vezme vlastni knihkupec. Toho u e-booku taktez netreba.

Tzn realne nutne naklady na vyrobu a doruceni e-booku k zakaznikovi jsou na zhruba 1/3, v pripade, ze zapocitam i nejakeho elektronickeho distributora. Vetsina zucastnenych to ovsem pojima jako kseft, na kterem treba vyrazne zbohatnout, a proto prodavaji s marzemi radove vyssimi, nez papir.

Podotykam, ze ebooku z ruznych zdroju ruznych kvalit jsem zcela osobne vytvoril nekolik desitek. Ano, vyrabet ebook scanovanim z papiru je velice pracne. A skutecne existuji i "nakladatele", kteri to takto vyrabi. Pokud budu predpokladat, ze autor doda text v elektronicke podobe, tak pri bezne produkci, kde ani v papirove knize nejsou zadne zvlastni naroky na formatovani, je to otazka rekneme jednoho clovekodne.

Jednak jste piratem i vy, zcela 100%, zadruhe vetsina tech "piratu" vynalozi za autorska dila (zcela prokazatelne, dohledejte si studie) nekolikanasobek toho, co "nepirat".

Mimochodem, kolik si tak myslite, ze dostane tvurce filmu z vasi navstevy v kine? Ono to o mnoho vice nez tech 5Kc nebude. A jaky byl sveho casu rev kolem prispevku do fondu kinematografie. Ten je nehoraznych 1Kc.

No zrovna od tebe to sedí, jak to parazitování tak ty "gule" :-)

Tohle je častý názor, že e-book má cenu max. čtvrtiny tištěné verze. Kdysi jsem si to myslel taky, ovšem po tom, co jsem si několikrát vyzkoušel e-book vyrobit - v dostatečné kvalitě - jsem změnil názor.

Úplně normálně, stačí sledovat zdejší diskuze. Trapný je tady někdo jiný.

Jak můžete vědět co někdo cizí chce či nechce?

Trapný argument ad hominem.

To je tím, že ti, kteří parazitují na vydávání papírových knih, chtějí parazitovat i na elektronické verzi nikdo nemá ,,gule" na to, aby jim řekl: na tohle vás nepotřebuji, běžte se živit jinak.

Pětník bych možná dal, i když někdy je to, vzhledem k tomu, co se nabízí, příliš. Bůra už jen velmi výjimečně a za pětku není nic, co by mne zajímalo.

zlo je autorske prave v dosavadnim pojeti. Piratstvi proste je a bude a primo to konkuruje te placene sluzbe, tezko s tim neco nadelate. Ja si take nemyslim ze je moralni ze bankeri maji tolik penez kolik maji kdyz temer nic neprodukuji (na rozdil treba od truhlare) a tezko s tim neco udelam. Je to potreba vzit jako fakt a podle toho se zaridit, ne curat proti vetru.

to ovsem neznamena ze jsme se pochopili a ze to je spravne. Pokud usetrene skladovaci misto, logistika a material usetri jen 10 % nakladu tak je to stejne zatuchle jako statni aparat, dost smutne

V kině platíš za prostory, provoz, promítání, kolik z ceny lístku je za vlastní zhlédnutí filmu? O "moc" více jak těch 5 korun to nebude... odhaduji, že ani ne čtvrtina nákladu, někomu to, za to "chrchlání", nepohodlí, cestu, drahou přidruženou stravu stojí, koukat na film s čtvrthodinou reklam na začátku v kině, někdo jiný by si zaplatil 5, 10, 20 korun a koukl se doma, jenže to by do těch kin nechodili pak už nedočkavci, ono koupit si domů plátno a slušnou audiosoustavu není nic drahého a náruživým kinofilmů by se to hodně rychle zaplatilo...

Krade se totiž to co stojí za to ukrást, pokud bude něco levnější koupit jak ukrást, tak to lidi budou kupovat, pokud něco stojí dejme tomu "hodinu" času vč. hledání, tak si to většina lidí radši stáhne, jak jít za 400 Kč all in do kina, pokud by to ale stálo třeba těch 20 Kč při premiéře online, tak si troufnu říci, že většina těch co stahuje raději zaplatí a nebude se patlat s hledáním warezu, nekvalitním provedením, ostatně na tomhle principu fungují dnes mobilní aplikace.

Dle tvého příspěvku jsem tedy pirát jen díky tomu, že souhlasím s tím, že vydavatelské firmy se zasekly v minulém století a uvítal bych technologii 21. století? To je trochu omezený pohled.. Proč by to nemohlo být v den premiéry? Klidně za nějaký příplatek, že to člověk uvidí brzy.. Pro 5 korun se to snad nikomu nevyplatí provozovat, na druhou stranu trojmístné částky za shlédnutí (kromě té zmiňované premiéry) taky nikdo soudný nemůže vyžadovat..

to řikáš, jak kdyby vidět nějaký film bylo tvoje právo.

Pokud někdo nabízí film několik měsíců po premíře, formou, která mi není při chuti, film neuvidím a peníze utratím někde jinde.

Byl bych raději, kdyby filmy byly dostupnější a levnější, ale já nejsem jejich majitel, mohu pouze říct na to svůj názor a nekoupit.

DMCA je ale zlo, po uvedení filmu mazat stejnojmenné zdroje, které existují 5 a více let je jen jedna z prasáren, která se děje.

A kolik seš ochotnej za to zhlédnutí filmu zaplatit? 5 korun, v den kino premiéry, jako si to představuje většina pirátů?

Bullshit, nemám problém s tím si zakoupit shlédnutí filmu (více než 1x se stejně většinou nepodívám), ale určitě si kvůli tomu nebudu instalovat šílené programy, kupovat předplatné nebo čekat na film 3 měsíce po premiéře.. Očividně nevíš, která bije, buď jsi členem nějakého sdružení, o kterém se píše ve článku nebo jsi se jen zaseknul v páté třídě (omluva všem chytrým páťákům)..

Říká ten, co chce mít všechno zadarmo a je opupínkovanej z představy, že by měl zaplatit za něco pětník :-D

A když už konečně, tak místo, aby řešili, jak se přizpůsobit době, řeší, jak zastavit nezastavitelné a zničit nezničitelné.