To ano, ale na druhé straně jsou dynamické znaky o to snáze měnitelné. Tohle vidím sám na sobě - když píšu podpis, tak pro laika vypadá vždy trochu jinak, ale rychlost psaní atd se neliší, grafolog by jistě nalezl i stejné základní úhly (byť třeba "kudrlinky" se liší).
Jenže když se rozhodnu podepsat jinak, tak mi dá kupodivu dost práce odbourat ty "úhly" a další věci zajímavé pro grafologa, na druhé straně ale rychlost psaní a asi i tlaky se mi při podobném "přemýšlení nad změnou" změní hodně zásadně.
Me by docela zajimal nejaky dabluv advokat. Je to minimalne druhy clanek, ktery na tohle tema ctu a pripada mi, ze DBP je z principu nepouzitelny (pokud nejde bez certifikatu pripojit k dokumentu, tak zasadni vyhody oproti asymetricke kryptografii nema). Nechce se mi verit, ze propagatori DBP si to neuvedomuji a nemaji to nejak vyresene.
DBP má proti asymetrické kryptografii jednu zcela zásadní a obrovskou výhodu: podepisující osoba nepotřebuje žádný certifikát a podobné obezličky, které jsou pro drtivou většinu populace naprosto nepochopitelné.
Samo použití asymetrické kryptografie podle mne není diskvalifikující. Nicméně (spolu s dalšími problémy, které jsem v článku zmínil) dramaticky omezuje použitelnost DBP a vylučuje jeho obecné použití jako náhrady certifikátů.
Dovedu si představit použití v uzavřených systémech, třeba potvrzení převzetí dodávky odběratelem atd. Ale ten systém by se musel velmi pečlivě vystavět a je otázka, zda by to za to stálo.
S Altairem spolupracuji mnoho let, vážím si jej a respektuji jeho názory.
Nejde nám o nějaké peníze z implementací, už proto, že nic neimplementujeme. Ale velmi intenzivně vnímáme současné problémy s omezenou platností certifikátů. Proto uvažujeme o DBP.
Vše, co zde píše, je více méně pravda, ale nijak se z toho nehroutíme. Jediným opravdovým problémem, a ten se snažíme vyřešit, je svázání podpisu s dokumentem. Ovšem, jak správně někdo v diskusi píše, je to problém pouze v otevřených systémech.
Ne, to je jinak. Nic z toho, co píšete (podpis nelze overit, pokud podespisujici nechce nebo nemuze spolupracovat, ze korektnost dat lze uz pri samotnem podpisu sabotovat, podpisova data lze (pri zachovani zadane jednoduchosti) ziskat podvodne a nelze je revokovat) buď není pravda, nebo to je nepřesné nebo řešitelné. Kromě toho propojení s dokumentem.
Ja bych jen ocenil, kdyby propagatori vyuzili moznost a treba utrousili v diskusi aspon odkaz na technologicke reseni.
Od zacatku jsem psal, ze bych ocenil spis dablova advokata, nez dalsi clanek ktery do DBP kope. Technologie me zajima, nicmene otazky nastolene v clanku jsou smysluplne. Suche konstatovani, ze problemy jsou resitelne nebo nepresne formulovane prilis informaci neprinasi a vetsina toho, co jsem nasel na netu jsou komercni prezentace orientovane na business uzivatele, kteremu vysvetluji, jak je DBP krasne, ale neuvadeji zadne technicke detaily.
Ten nekdo v diskusi je sam autor.
Je samozrejme zadouci, aby se navrhovatele nove technologie nehroutili z jejich zjistenych nedostatku. Obvykle to ale byva spojeno s nejakymi navrhy reseni tech nedostatku.
Pokud souhlasite s tim, ze podpis nelze overit, pokud podespisujici nechce nebo nemuze spolupracovat, ze korektnost dat lze uz pri samotnem podpisu sabotovat, podpisova data lze (pri zachovani zadane jednoduchosti) ziskat podvodne a nelze je revokovat, pak bych skoro rekl, ze hrouceni se je na miste, protoze to v podstate znamena, ze takova technologie nemuze slouzit jako duveryhodny podpis. Coz je, receno slovy klasika, u technologie elektronickeho podpisu dost podstatna zavada.
Já jsem velmi zvědav na výsledek. Stejně jako Wolfling (je zábavné se přes komentáře na Lupě dohadovat s lidmi, které léta znám osobně ;-)
Napadl mne jediný mechanismus, jak zabránit "replay útoku", a to pro veřejnoprávní podepisování zavést nějaké "podepisovací stanice" státem prohlášené za de iure důvěryhodné. Třeba na CzechPointech. Nicméně to reálnou použitelnost podpisů strašlivě sníží a fakticky to z toho udělá uzavřený systém. Zejména při tradiční české implementaci, kdy například autorizovaná konverze na žádost z jednoho papíru udělá datový soubor a další tři papíry, pokud dobře počítám.
Potvrdzujem obavy pisatelov. Mam potvrdene priamo od dodavatela takejto technologie na Slovensku v roku 2014, ktory pouziva technologiu xyzmo. NIE JE TECHNICKY NIJAKO ZABEZPECENE (overitelne podpisovatelom), ze podpis bude naozaj pripojeny k dokumentu, ktory si podpisovatel mysli, ze podpisuje. Je to len o dovere v toho, kto podpis prijima. A v doveru v audity procesov v organizacii, audity zariadeni a podobne nezmysly.
Pouzivatelom vytvoreny podpis, casova peciatka a dokument je "zapecateny" (podpisany) len certifikatom prijimatela podpisu (t.j. firmy). Prijimatel podpisu teda moze pouzit akykolvek dokument a podpisovatel to nema ziadnu sancu zistit. Podpisovatel nema vplyv na proces zapecatenia dokumentu, takze netusi, co bude obsahovat.
Na druhej strane, ma to svoju vyhodu, ze podpisovatel moze podpisanie v buducnosti popriet. Vsetky technicke dokazy sice budu v poriadku (biometria podpisu, certifikat firmy, cert. autority, cas. peciatka), avsak nie je ziadny dokaz, ze podpisovatel naozaj dal k tomuto dokumentu ten podpis. Jeho podpis je len blokom dat, ktore mohli byt pripojene k akemukolvek dokumentu. Nie je tam ziadna garancia typu matematickych funkcii pri asymetrickom sifrovani. Samozrejme pri masirovani verejnosti a sudov klamstvami o tom ako je to dobre zabezpecene, sa na tento dokaz moze pozabudnut :(
Samozrejme, su moznosti implementacie, kde to bude zabezpecene OK. Avsak to urcite nebude v bankach, u mobilnych operatorov a podobne. Ti urcite neumoznia zakaznikovi podpisat este dokument vlastnym certifikatom, ci na vlastnom zariadeni.
Ak je uz nejaka firma s technologiou popredu a tento problem je vyrieseny, rad sa necham pouzit. Dakujem.