Je obdivuhodné, jak skoro každý automaticky předpokládá, že v nedabovaném filmu se bude mluvit anglicky, a snad nikoho nenapadne, že půjde o jedno z významných kinematografických děl pocházejících z Itálie, Francie, Španělska, Německa, Ruska, Finska, Řecka, Dánska, Norska, Nizozemska, Turecka, Izraele, Egypta, Japonska, Číny, Indie, Thajska, Indonésie, ... A až z Brusele přijde nařízení o rovnoměrném zastoupení děl jednotlivých národů Evropy, popřípadě celého světa, tak zajisté i sami zakazovatelé dabingu budou ryčet blahem nad čtením titulků u 95% jimi sledovaných filmů - ledaže by se jednalo o zázračné polygloty ovládající většinu jazyků významných světových národů ... Navíc úmysly zakazovatelů jsou průzračné a čisté jako svěží lesní studánka - čirou náhodou právě ČT nebude smět dabovat, pročež jí zřejmě pouhou shodou okolností klesne sledovanost ve prospěch televizí komerčních, zákazem dabingu nepostižených ;-) ... Pochopitelně ministerstvo nemá ČT co zakazovat, nanejvýš by snad mohlo požadovat vysílat filmy i s originální zvukovou stopou.
Angličtinu v podstatě prosadily dvě věci. Za prvé jeji zpěvnost. Tedy počátek byl v Beatles apod. Tedy hovoří se všude většinou o angloamerické hudbě a kdo nezpívá anglicky jako by nebyl... Takže i švédská ABBA musela samozřejmě nasadit angličtinu, když chtěla do světa... A za druhé PC. S rozvojem PC mnoho programů bylo a je do dnes nejprve anglicky.
Tedy v němčině jsem měl za posledních deset let program jeden. V italštině taky jeden. V polštině asi dva nebo tři. A vše ostatní bylo a je buď česky nebo anglicky. Takže ač nás ve škole učili německy a rusky, tak nejvíce potřebujeme angličtinu.