Vlákno názorů k článku Nedělní TV tipy: Případ pro exorcistu, Faunovo velmi pozdní odpoledne a Ukrajina od anonym - nemá cenu za tím hledat nějaké kvality. Vždyť...

Ahoj Franti. Trošku si nyní připadám, jakoby to byla naše společná Labutí píseň tady, ale je přeci jedno, jak to ostatním vyznívá. Já cítím jako potřebné vzdávat své sympatie a poděkovat za něco, co je mi skutečným přínosem. S tebe jsem vycítil obrovské srdce a "velkého" člověka okamžitě.

Dovolím si reagovat na Péťu, Františka a Vortiho. Za ty roky, co se "účastním" jediné diskuze na netu a to zde, tak vaše "přiznání" pro mne není ničím novým a moc rád vám v tomto vyjádřuji podporu a máte naprostou pravdu, že se nemáte za co stydět. Naopak si vážím vaší upřímnosti, o které jsem (ve vašich osobnostech) neměl za tu "dlouhou" dobu žádných pochyb. Jste velká část mého důvodu, proč je toto jediná diskuze, na kterou si rád najdu čas. Neznám moc osob, co jsou single, ale bohužel se (ve většině) jedná o "smutné" lidi, ale takto si okamžitě vybavím i pár lidí, co jsou ve svazku manželském, či mají dlouhodobý partnerský vztah. To samozřejmě v žádné z těch variant nehovoří za nic, proč si považuji dotyčných osob. A podívejte na mě. Možná nebude znít zbaběle, když napíšu, že mi (možná) nic neschází a nebylo tak složité, abych si vás natolik oblíbil, že kdykoliv čas dá, tak spěchám, abych si vás tu našel. :-) Nevím, možná je to tím, že si tak nějak věřím, že jsem i v tom "zasíťovaném" světě našel někoho, o kom vím, že není pouze imaginární osobnost a můžu mu "věřit". I z toho důvodu pro mne mají vaše komentáře smysl. Z jiného pohledu chápu Dana, že jsou pro něho Vortiho komentáře zbytečné. Každý dokážeme tolerovat něco jiného. Pro někoho má smysl to a pro jiného zas něco jiného. Pro mne mají hodnotu komentáře či poznámky dvou zdánlivě odlišných stran a musím se opakovat, ale opět si nyní uvědomuji, jak ty škatule jsou pro mě překážkou naprosto ve všem.

To, o tom šaškovi tvrdíš ty. Já myslím, že jsou i lidé, kteří, když tě budou číst dlouho, tak tě začnou brát i "vážně". Na rovinu - Myslím, že je nás spousta, co ani nečekáme, že tu budeme jen sbírat informace, co pro nás budou mít (všeobecně) smysl a stále nějáký přínos. Saťák, televize a další přijímače fungují, naladit nové programy není problém, zákony o České televizi nezměníme, fekální tvorbu našich komeček také ne... tak proč? Ty důvody můžou být pro každého jiné. Já si takto odpočinu od rodiny (doufám, že je to pochopeno správně) a jste součástí mého odreagování se. Osobně si od vás raději přečtu offtopic komentáře, a to z důvodu, že všechny názory zdejších diskutérů týkající se (ne)bezedného "digitálního" světa od A do Z už (dovolím si tvrdit) dobře znám. Podívej, ty se cítíš jako šašek (v dobrém slova smyslu) a mě kdysi řekl jeden dobrý kamarád, že nikdy nedospěju (myšleno v dobrém), a že mé děti budou dospělejší dříve, než já sám. Dnes se to potvrzuje, nicméně, nevidím v tom nic špatného, když to (možná i proto) doma funguje. Občas mám dětinské úlety, ale všichni mi to tolerují, protože ví, že je miluji a vrátím jim to. Já mám se vším českým také problém a často budu asi nefér, když bych měl čas od času něco hodnotit. U mě je to určitě ovlivněno dětstvím, kdy se u nás stále nadávalo na komanče (tím pádem na zem, kde žijeme) , poslouchala se jen zahraniční hudba, desky pouze z burz, od známé paní z podpultu ze Supraphonu, filmy na videu, polské a německé televizi (satelit až chvilku před revolucí). Nechci unavovat s dalším, ale vidím to jako podstatný vliv, proč je člověk často (i po tolika mnoho letech) tolik kritický ke všemu českému. Neříkám, že to často nemusí být neopravněné. Už asi jiní nebudeme. Na druhou stranu se divím, že tolik lidí, co zažívalo dobu před 89. společně s námi, tak dnes naopak preferuje vše české. Každopádně, asi na konstruktivní vysvětlení nepříjdeme.

Nevím, jakým způsobem reagovat, aby má "slova" nezněla pod tvýma hloupě, ale velké dík. Užívej života tak, aby si sám byl nejšťastnější. V tomto nemůžeme jít nikdo nikomu vzorem. Mám rád tyhle momenty, kdy v tobě v jediném okamžiku pompuje několik pocitů. Dojetí doprovázené slzou, stud doprovázen červeným xichtem a zároveň trošku pýcha (musím být také trošku nafoukaný), kdy narovnáš jinak ohnutá záda. :-) Tento mix pocitů jsem měl i mimo tuto chvíli kdysi, když jsem byl na běžném vyšetření gastroenterologie. U doktora byla mlaďonká sestřička, která mne požádala, abych se svlékl do naha a odložil si. Dvakrát mi opakovala, kam si mám odložit a já to stejně šrotoval na místo, kde jsem se měl podrobit D-Testům (D jako David)