Po téměř 20 letech došlo k významné změně metodiky výzkumu poslechovosti rádií Radioprojekt. Od druhého pololetí 2024 jsou výsledky získávány na základě hybridních dat, která propojují zaběhnutou metodu telefonického deklarativního dotazování s elektronickým měřením AdMeter.
Inovace představené v novém Radioprojektu navíc umožní sledování odloženého poslechu (timeshift) u částí vysílání, změřit reálnou délku poslechu v sekundách, přesněji analyzovat chování posluchačů v konkrétních časech a vyhodnotit reálné přepínání mezi stanicemi včetně překryvů poslechovosti jednotlivých stanic.
Zadavatelé průzkumu z celého rozhlasového trhu, prodejci reklamy i autoři výzkumu se navíc shodli, že stávající stav měření je jen začátek a podpoří jeho další rozvoj.
Dosavadní metoda Radioprojektu se používala od roku 2006. Výzkumníci obvolávali náhodně generovaná telefonní čísla a dotazovali se lidí, jaké stanice poslouchají, jak často nebo jakým způsobem. Taková data ale reagují na vývoj poslechovosti se zpožděním, protože se vyhodnocují každé čtvrtletí. Výzkumné agentury také uvedly, že výtěžnost volání respondentům postupně klesá a mění se technologie poslechu i celý životní styl.
Aktuální „hybridní“ forma výsledků kombinuje starou a novou metodu měření, je to přechodná fáze. Data z telefonického dotazování a z AdMeteru se propojí a kalibrují. „Je to poměrně složitý proces, mnoho věcí se řeší za pochodu, ale posouvá nás to dopředu,“ poznamenali autoři průzkumu ve své prezentaci pro novináře z minulého týdne. Postup při fúzování dat auditovala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Čerstvé výsledky tedy propojují odpovědi mnoha tisíc náhodně obvolaných respondentů ve věku 12–84 let s účastníky elektronického sekundového měření. Aplikaci AdMeter mají na telefonu dva tisíce lidí z výzkumného panelu, který odpovídá profilu populace ve věku 15–79 let. Agentura Median vysvětluje, že aplikace si poznamená omezená data o rozhlasovém vysílání, pokud nějaké rozezná, a kvůli ochraně soukromí nepořizuje zvukové záznamy.
Plán je takový, že se do roku 2027 postupně přejde na plnohodnotné pasivní měření, tedy elektronické vyhodnocování pomocí AdMeteru. Počet jeho účastníků se má rozrůst na cílové čtyři tisíce, rádia budou mít už brzy k dispozici informace o poslechovosti podcastů a chystá se přehled poslechovosti pořadů na základě logů.
Podle nových výsledků zůstal denní zásah konkrétních stanic prakticky beze změny. Významně se ale upravilo pořadí rádií v týdenním dosahu a zvýšil se počet stanic poslouchaných v delším časovém období. V týdenních výsledcích se projevil kulisový poslech, tedy nezáměrné poslouchání rádií v dopravních prostředcích, restauracích, kancelářích a na dalších místech.
„Nový Radioprojekt považujeme za výrazný krok směrem k elektronickému měření poslechovosti, které bude s ohledem na naši multiplatformní distribuci rozhlasového obsahu a digitální dobu nezbytností,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
„Nová data přesněji odrážejí rozšířené způsoby poslechu, napříč regiony i platformami. Ukazují realitu tak, jak jsme jí při pouhém dotazování lidí nebyli schopni zachytit ani na úrovni dne ani dlouhých období. Posouvají rádio jako komunikační nástroj na úplně novou úroveň i v celoevropském srovnání,“ myslí si Petr Uchytil, marketingový ředitel obchodního zastupitelství Radiohouse.
„Mám velkou radost z dnes publikovaných hybridních dat Radioprojektu. Přinášejí trhu nový pohled na poslech rádií a potvrzují to, co dlouhodobě klientům říkáme o efektivitě a dosahu rádia.Ten je díky možnosti v datech počítat delší než týdenní reache zásadní přidanou hodnotou společného úsilí rádií a agentur výzkum posunout k modernějším a přesnějším metodám,“ dodal Martin Kašpárek, obchodní ředitel divize rádií Media Clubu.
Výsledky za druhé pololetí
A jaké jsou konkrétní výsledky? Nejposlouchanější stanicí v České republice zůstal veřejnoprávní Radiožurnál, každý den si ho naladí 800 tisíc posluchačů. Jeho týdenní dosah se zvýšil na 1,88 milionu posluchačů. V týdenním pořadí je ale zároveň až třetí za Impulsem (2,09 milionu) a Blaníkem (2,03 milionu).
Druhým nejposlouchanějším celoplošným rádiem je komerční Impuls, zapíná si ho 675 tisíc lidí denně. Následují Evropa 2 (662 tisíc), Blaník (617 tisíc), Frekvence 1 (443 tisíc) a veřejnoprávní stanice ČRo Dvojka, která má 328 tisíc posluchačů denně.
Výrazně lepší výsledky přinesl nový Radioprojekt publicistické stanici Český rozhlas Plus se 154 tisíci posluchačů denně a 400 tisíci týdně. Vyšší poslechovost se projevila také u digitální stanice Radiožurnál Sport s 55 tisíci denních a 227 tisíci týdenních posluchačů.
Každé rádio má v delších obdobích (týden, měsíc, kvartál) víc posluchačů, než se dosud soudilo. Denní křivka poslechu je u každé stanice také trochu jiná, než jak vyplývala z telefonického dotazování.
Z nadregionálních sítí je nejúspěšnější Kiss (539 tisíc posluchačů denně a 1,88 milionu týdně). Mezi regionálními stanicemi slaví největší úspěch křesťanské Rádio Proglas se 114 tisíci posluchači denně a 256 tisíci týdně. Předběhlo tak dosud vedoucí brněnské regionální vysílání Českého rozhlasu, které je teď druhé (93 tisíc tisíc denně a 253 tisíc týdně). Třetí je soukromé brněnské Rádio Krokodýl (86 tisíc posluchačů denně a 343 tisíc posluchačů týdně).
Významně si polepšilo soukromé publicistické Rádio Prostor, jemuž Radioprojekt naměřil 49 tisíc posluchačů denně, respektive 96 tisíc týdně. V minulých výsledcích za první pololetí loňského roku to byly jen dva tisíce posluchačů denně. „Na konci léta jsme nastavili nové programové schéma. Vsadili jsme na aktuální zpravodajství a proudové vysílání v kombinaci s podcasty. Nová čísla Radioprojektu nám potvrzují, že jsme zvolili dobře a že je na trhu prostor pro zpravodajské rádio,“ poznamenal k výsledkům Radioprojektu ředitel Radia Prostor Petr Lutonský.
Kompletní vysvětlení metodiky a výsledky si můžete prohlédnout v připojené fotogalerii.