Nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období USA pro mnoho evropských politiků a lídrů zafungoval jako budíček. Náš tradiční bezpečnostní spojenec a zároveň ekonomický souputník už se jako tak jistý spojenec nejeví. A zároveň nás tlačí ke krokům, které jsme měli dělat už dávno – třeba k plnění finančních závazků na obranu nebo dlouho diskutované technologické suverenitě. Velkým tématem posledních týdnů je Starlink, soustava satelitů poskytujících rychlý internet kdekoliv.
Majitel Starlinku Elon Musk je součástí úzkého týmu Trumpových spolupracovníků. Oba muži začali tlačit na Ukrajinu, aby v podstatě přistoupila na podmínky Ruska a byla tak ukončena vleklá válka skoro na hranicích Evropské unie. Jedním z nátlakových prostředků americké administrativy je právě Starlink, jejž ukrajinská armáda využívá v rámci své obrany. Američané Ukrajině vyhrožují, že ji odstřihnou. To by bezpochyby byla velká ztráta, napadené zemi totiž tato technologie dlouhodobě značně pomáhá.
Teorie, co se s Muskem stalo, se liší. Podle některých se zbláznil, objevují se ale i pragmatičtější hlasy. „Musk tvrdí, že Ukrajina ani se západní pomocí nemá šanci získat svá dobytá území zpět a že Putin by takovou ztrátu nikdy nedovolil. Mnozí jej proto označují za podporovatele Putina, což Musk odmítá a podle něj pouze na situaci hledí realisticky. Zároveň Elon Musk často říká, že se obává jaderné eskalace, která by mohla zdevastovat Ukrajinu a celý svět, a věří tedy, že kompromis s Ruskem je tím menším zlem. To ladí s jeho snahou kolonizovat Mars, která je, jak opakovaně zmiňuje, hnaná touhou po zachování lidské rasy v případě apokalyptických scénářů na Zemi,“ shrnul Timur Barotov, analytik pražské společnosti BH Securities.
„Muskovy zájmy ale sahají mnohem dál. Jeho společnost Tesla je závislá na globálních dodavatelských řetězcích, přičemž Čína je pro Teslu klíčovým trhem i výrobním centrem a zároveň nejvýznamnějším spojencem Ruska. Pro Teslu je geopolitická stabilita (tedy konec války) naprosto klíčová. Udržení dobrých vztahů s Pekingem tak pro Muska znamená i nepřímé udržování alespoň neutrálního vztahu s Moskvou. Také jeho projekt Starlink je velmi zranitelný v případě konfrontace s ruským režimem. V duchu této filozofie Musk využívá své nástroje, jako je právě bezdrátové připojení k internetu přes Starlink, nebo svůj vliv na X a celkově na internetu k tomu, aby v souladu s Trumpem zatlačil na Kyjev, který se ocitá ve velmi zranitelné pozici bez vší americké podpory. Ukrajina bez silné a jednotné podpory Evropy bude nucena válku ukončit. Trump sází právě na to, že Evropa je příliš fragmentovaná a slabá na to, aby mohla Kyjevu kompenzovat ztrátu americké vojenské pomoci,“ doplnil Barotov.
Neexistující náhrada
Sám Musk věří, že za Starlink neexistuje náhrada, díky čemuž si může dovolit ostřejší kroky. Šéf Tesly či SpaceX se dostal do slovní potyčky s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorskim, který upozornil na to, že právě Polsko satelitní internet Ukrajině platí, a že pokud se Starlink ukáže jako nespolehlivý dodavatel, bude nutné začít hledat někoho jiného.
Musk označil Sikorského za „malého muže“ a řekl mu, že má být zticha. Americký ministr zahraničí Marco Rubio situaci klidnil s tím, že výhrůžky kolem odpojení Starlinku nejsou na stole. Zároveň doplnil, že bez Starlinku by Ukrajina válku dávno prohrála.
Ať už jsou motivace USA tlačit na Ukrajinu jakékoliv, jejich zástupci současný problém pojmenovali jasně – Evropa je rozdrobená, postupuje pomalu a za klíčové technologie často nemá náhradu. To nás dlouhodobě vůči USA a případně jiným velmocím typu Čína staví do nevýhodné pozice. Jsme závislí například na dodávkách IT technologií, cloudů, fotovoltaiky a podobně. Sice si píšeme řadu legislativ, jak se negativním vlivům s tím spojených bránit, pokud ale nebudeme mít vlastní alternativy, nadále budeme zranitelní. V IT některé náhrady existují, často ale nejsou velké. Jejich seznam je zde.
Rychlost, jakou Brusel neviděl
Vyhrocené dění kolem Starlinku v Bruselu podle informací Lupy spustilo velice rychlou reakci. Podle mnohých insiderů pohybujících se v tamním prostředí to byla nejbleskovější akce, jaká se v Evropské unii odehrála za posledních mnoho let. Snahou je co nejdříve najít alternativu za Starlink a přestat se spoléhat na USA.
Evropská komise a Evropský parlament aktuálně vedou debaty se čtyřmi hlavními provozovateli satelitní konektivity. Jde o francouzsko-britský Eutelsat, lucemburský SES, britský Viasat a španělský Hisdesat. Bohužel ani jedna z těchto služeb nedosahuje kvalit Starlinku. Eutelsat nicméně vyjádřil přesvědčení, že je schopen být rozumnou alternativou. Akcie firmy na to v posledních týdnech zareagovaly růstem o více než 360 procent.
Původem francouzský Eutelsat má za sebou složitou historii. Firma vznikla v roce 1977 a v roce 2023 se sloučila s britskou společností OneWeb, která vyhlásila bankrot a musela jí pomáhat britská vláda. Pro francouzskou a britskou administrativu je Eutelsat strategickým aktivem, proto jsou tyto státy největšími akcionáři.
Eutelsat disponuje zhruba 630 satelity na nízké oběžné dráze (LEO) pokrývajícími Evropu. Pro srovnání, Starlink má přes sedm tisíc satelitů a pokrývá celý svět. Evropská alternativa je o něco horší i v technických parametrech, rychlost stahování je zhruba 150 versus 200 Mb/s a odezva 80 namísto nižších desítek milisekund. Eutelsat má dále oproti Starlinku větší pozemní terminály, což omezuje jejich nasazení.
Nicméně Eutelsat je technologií, která je akceschopná a na Ukrajině už se nasazuje. Lze očekávat, že vlivem tlaku USA o ni nyní bude stále větší zájem, což rozproudí investice a další rozvoj. Evropské vlády už začínají výrazně omezovat spolupráci se Starlinkem a dívají se jinam. Například Itálie přehodnocuje kontrakt za 1,5 miliardy dolarů.
Urychlení IRIS2
Evropa zároveň pracuje na dalším potenciálně klíčovém projektu. Koncem loňského roku se rozjelo konsorcium SpaceRISE zahrnující řadu firem a institucí. Do roku 2030 má vzniknout IRIS2, evropská alternativa ke Starlinku. Čítat má v první fázi 272 družic na nízké oběžné dráze a 18 družic na střední oběžné dráze. IRIS2 bude řízena agenturou EUSPA sídlící v Praze, jež odsud dohlíží i na Galileo, evropskou alternativu k americké GPS. Pod EUSPA spadá také GOVSATCOM, tedy projekt pro nezávislou satelitní komunikaci evropských státních autorit.
Podle informací Lupy nyní Francie, Německo, Itálie a Španělsko v rámci struktur Evropské unie tlačí na to, aby se termín zprovoznění IRIS2 výrazně posunul směrem dopředu. Některé satelity už měly být vyrobeny a mělo by být možné je vynést do vesmíru. Zmiňované velké státy mají být ochotné poskytnout dalších šest miliard eur, aby se věci daly rychleji do pohybu.
Země také pracují na rychlém propojení pozemní infrastruktury. Ta by měla být hotová z 80 procent. Velkou část řeší Deutsche Telekom. To je majitel českého T-Mobilu. Čeští inženýři mají v DT na starost řadu inovačních projektů včetně přenosu komunikace přes satelity.
Tématu IRIS2 a podobně se v Bruselu a Štrasburku věnuje český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten nedávno vystoupil s projevem, v němž varoval před Starlinkem a upozornil, že Evropa nesmí být rukojmím technologické závislosti. Upozornil, že naše bezpečnost nesmí být v rukou firem, které mohou dané technologie vypnout.
„Kromě jiného mě vyděsil Musk a jeho kroky vůči Ukrajině,“ řekl Lupě Zdechovský. V rámci evropských orgánů nyní prosazuje, aby se pro šifrovanou komunikaci nepoužíval Starlink a aby se přešlo na čistě evropské technologie. IRIS2 a GOVSATCOM dle jeho názoru do budoucna představují velký potenciál služeb, které bude možné nabízet soukromému i státnímu sektoru. „Už nyní jsme v Evropě schopní nahradit americké zpravodajské systémy,“ doplnil Zdechovský.
Slábnoucí důvěra
Evropa by díky svým satelitům v budoucnu mohla rozšířit vliv i mimo kontinent. Kanadský premiér Justin Trudeau během nedávného jednání s britským protějškem Keirem Starmerem řešil, jakou náhradu pro kanadský veřejný sektor zvolit místo Starlinku. Jelikož se kromě Evropy nabízí pouze technologie z Číny, Ruska a Indie, starý kontinent vypadá jako slibný partner.
Je velkou otázkou, zda Musk a USA nerozehráli hru, která by se jim v dlouhodobém měřítku nemusela vyplatit. Samozřejmě bude záležet na tom, jestli se Evropa pod tlakem skutečně rozhýbe a opět začne být schopná inovovat a dodávat jedny z nejlepších technologií na světě. Nicméně současné vydírání ze strany Muska může vést ke snížení důvěry jiných zemí vůči americkým službám typu Starlink. Ten musí kvůli ekonomické realitě fungovat jako globální projekt a potřebuje součinnost různých vlád. A důvěru.
Co říká NÚKIB
V České republice může varování před poskytovateli technologií vydávat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten už tak učinil v případě čínských dodavatelů telekomunikačních sítí Huawei a ZTE. Úřad konkrétní vyjádření ke Starlinku neposkytl.
„Bezpečnost satelitních služeb je jednou z priorit Evropské komise, ve které lze v blízké době očekávat další aktivitu. NÚKIB dlouhodobě podporuje řešení, která mohou přispět k posílení digitální suverenity. Zároveň jsme připraveni reagovat na jakékoliv situace, které by mohly ohrozit kybernetickou bezpečnost v České republice,“ vzkázala Lenka Soukupová z oddělení komunikace NÚKIBu.
„V případě regulovaných systémů s nároky na vysokou dostupnost (HA) lze obecně upozornit na požadavek na redundantní konektivitu (zdvojené připojení k internetu). Výpadek jednoho libovolného poskytovatele připojení by tedy neměl negativně ovlivnit chod takovýchto systémů,“ doplnila Soukupová.
Vyjádření NÚKIBu k situaci se Starlinkem
Každá organizace je zodpovědná za zabezpečení svých systémů a volbu technologií, které odpovídají jejím potřebám a rizikům. Měla by zohlednit jak výhody, tak i potenciální rizika spojená s používáním dané technologie. (Z hlediska kyberbezpečnosti ostatně platí, že vázat se jen na jednu technologii představuje vždy větší riziko.) Subjektům regulovaným zákonem o kybernetické bezpečnosti se ukládá povinnost zabezpečit tyto technologie a zvýšit tím svou odolnost v kyberprostoru.
V rámci kontrol NÚKIB zkoumá, nejen zda organizace své technologie zabezpečují a jak, ale také řeší, jaké technologie používají a k čemu. Cílem je však zjištění, zda jsou bezpečnostní opatření zavedená pro tyto technologie správná a dostatečná. Všechny tyto informace a zjištění jsou předmětem správního řízení ve výkonu kontroly a úřad tyto informace z důvodu jejich vysokého bezpečnostního významu pro zabezpečení dané organizace neposkytuje.
V případě regulovaných systémů s nároky na vysokou dostupnost (HA) lze obecně upozornit na požadavek na redundantní konektivitu (zdvojené připojení k internetu). Výpadek jednoho libovolného poskytovatele připojení by tedy neměl negativně ovlivnit chod takovýchto systémů.
Pokud jde o důvěryhodnost dodavatelů, je klíčové, aby organizace pečlivě zvažovaly své poskytovatele/dodavatele technologií a braly v úvahu potenciální rizika, která mohou vyplývat z výpadků služeb. NÚKIB je vázán principem technologické neutrality a nemůže doporučovat konkrétní řešení, pokud se nejedná o situaci, kdy by bylo nutné reagovat na konkrétní riziko. Důvěryhodnost dodavatelů je něco, bez čeho se kyberbezpečnost neobejde, i z toho důvodu je v novém zákoně zvýšený důraz na řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce, mj. i ve formě mechanismu tohoto řetězce. Na úrovni Evropské unie probíhá koordinované posuzování rizik vybraných sektorů a segmentů, což zavedla směrnice NIS2.
Bezpečnost satelitních služeb je jednou z priorit Evropské komise, ve které lze v blízké době očekávat další aktivitu. NÚKIB dlouhodobě podporuje řešení, která mohou přispět k posílení digitální suverenity. Zároveň jsme připraveni reagovat na jakékoliv situace, které by mohly ohrozit kybernetickou bezpečnost v České republice.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU