Vlákno názorů k článku Některé kontroverzní prvky novely zákonů zřizujících bankovní identitu od AlS - Zákony nelze číst tak, že se jednotlivé paragrafy...

Zákony nelze číst tak, že se jednotlivé paragrafy účelově vytrhnou z kontextu celého zákona a kolem takto vytrženého textu vařit z vody. Již dle autora údajně kontroverzní paragraf 2 zákona 250/2017 je v detailu rozveden hned následujícím paragrafem, kde je terminologie řádně a dostatečně osvětlena. Takže paragraf 2 vůbec kontroverzní není, autor se pouze snaží o nějakou rádoby-senzaci a používá u toho nepříliš validních argumentů. Následující paragraf 3, odstavec 1, písmeno c) napojení na národní bod pro identifikaci a autentizaci pro kvalifikovaný systém explicitně zmiňuje a novela obsažená v tisku 554/0 tuto podmínku rozhodně nevyjmula.

Autor se v polemice o umožnění přístupu k základním registrům nijak nezaobírá specifickými povinnostmi bank daných legislativou, které se výrazně odlišují od povinností dalších zmiňovaných subjektů. Dejme tomu, autor sám není právník a nejspíš příliš svého času studiu legislativních rozdílů mezi bankou, operátory a energetickými firmami nevěnoval. Ten odstavec je zcela nadbytečný. Stejně jako požadavek autora, aby se v důvodových zprávách u jiných zákonů tyto rozdíly opakovaně vysvětlovaly. Celé toto téma by obsahově naplnilo seriál na dlouhé měsíce.

Nelze si neodpustit poznámku, že CZ.NIC svým působením tržní prostředí rovněž aktivně deformuje. Nelze přehlédnout, že v poslední době jsou věnovány značné prostředky na činnosti, které mají i komerční ekvivalent. Z výnosů plynoucích především z registračních poplatků za domény se křížově financují služby jiné. Provoz národního bodu pro identifikaci a autentizaci pod hlavičkou MojeID dnes přímo konkuruje komerčním službám společnosti První certifikační autorita, a. s.. A v rámci marketingové propagace CZ.NIC již přibližně 400 tisíc utratil za uživatelům zdarma rozdávané tokeny umožňující přihlášení k národnímu bodu a narozdíl od I.CA není ze strany CZ.NIC vyžadován žádný další udržovací poplatek - tento právě skrytě platí držitelé domén. Omezení pro bankovní identitu jsou ve světle predátorských aktivit CZ.NICu v oblasti národní identity naprosto batatelní.

Díky za obsáhlý komentář. Ohledně paragrafu 3, odstavce 1, písmena c) ZoEI, tak ten se týká vlastností kvalifikovaného systému a nemám pocit že by se jakkoliv týkal mojí námitky, že ZoEI nikde nespecifikuje, že poskytovatel služeb za účelem splnění podmínky paragrafu 2 musí tuto vlastnost využít. Tato poznámka se navíc nijak netýká novely, což vás možná zmátlo.

Tvrzení, že tuto podmínku novela vyjmula v článku nikde neuvádím. Možná se vám popletla role kvalifikovaného systému a poskytovatele služeb. V článku naopak poukazuji na to, že zatímco ZoEI nařizuje povinnost vybraným poskytovatelům služeb kvalifikovaný systém použít, tak novela tuto povinnost v případě bank (v roli poskytovatelů služeb) mění na možnost. A že je to škoda.

Co se týká vaší další poznámky týkající se specifických podmínek bank, tak předpokládám, že máte na mysli to, že banky dostali přístup do ZR kvůli těmto specifickým podmínkám. V článku explicitně zmiňuji, že je možné, že pro důvěryhodné posouzení totožnosti zákazníka musí udělat banky víc než ostatní kvalifikovaní správci. Pokud mi tento rozdíl zdůvodníte, rád se nechám poučit.

V článku pouze zmiňuji rozdíl mezi kvalifikovaným správcem podle ZoEI a bankami podle ZoB a ZoAML. Není zde nic specifického pro CZ.NIC. Pokud zmiňujete I.CA, tak její zástupce se o faktu, že se na ně s přístupem do ZR zapomnělo zmiňoval už veřejně. I z důvodu, aby ještě někdo další měl v budoucnu chuť stát se také kvalifikovaným správcem, je důležité aby v našem systému neexistovali kvalifikovaní správci první a druhé kategorie.