Vlákno názorů k článku Nekupujte zajíce v pytli od Miroslav inařík - Ano i me se stalo, ze jsem chodil...

Ano i me se stalo, ze jsem chodil v botech tri mesice a pak jsem po roztrzeni spicky dostal od prodejce penize zpet a to bez komentare.
Ovsem!
Byla to zjevne "konstrukcni chyba" a uvedeny par obuvi byl obchodnikovi vyrobcem vymenen za obuv jinou v te puvodni hodnote!

JEstlize objednate kameru na dobirku, tak za tu dobirku musite zaplatit. Predpokladam ze vic nez 10000 Kc. Myslite, ze je mnoho "podvodniku" kteri pred dovolenou vysoli deset litru?

Zakaznik si totiz nakonec vybere vzdy podnik, kde mu vychazeji vstrict jak pri nakupu, tak pri reklamaci (s udanim duvodu nebo bez).

A právě proto mi není jasné, proč na vrácení zboží bez udání důvodu musí existovat zákon. Pokud si přece někdo koupí přes Internet vadné zboží, měl snad nárok na reklamaci i podle dřívějších zákonů, ne? Takhle se pouze zákonem vynucuje to, co se dříve považovalo za slušnost :(.
Ve většině velkých super/hyper/...-marketů mi umožňují vrátit zboží i bez "donucení" zákonem. Tak proč nenechat obchodníky ať se chovají podle svého uvážení, s tím že ty špatné stejně převálcuje konkurence?

Praxe z ČR z vlastní zkušenosti
Parta lidí z naší vesnice připravuje auta pro autobazary. Používají vibrační brusky na broušení laku. Protože nechtějí kupovat profesionální brusku za 5000 Kč (snad na ni ani nemají), pořídí si levnou brusku pro hoby domácí použití za 500 Kč a pracují s ní 8 hodin denně. Když bruska po 3 měsících přestane fungovat, zajdou ji vyměnit v záruce do železářství z vedlejší vesnice. V hospodě se pak smějí, že vynalezli "věčnou brusku" protože už mají šestou a nic je to nestojí.

Další přidá k dobru, že videokameru na dovolenou si loni půjčil za 1000 Kč v půjčovně, nyní ji stačí objednat na dobírku a po 10 dnech vrátit, a nic to nestojí.

Pokud obchodník v Americe prodává s 50% přirážkou, může si dovolit vrátit peníze každému 3. zákazníkovi a stále ještě vydělává. Bohužel, situace v ČR je jiná.

Na druhou stranu zase pochybuji, že když v Americe zkrachuje soukromá kampelička, že vkladatelům budou muset uhradit miliardové ztráty všichni daňový poplatníci. Ale to už je na jinou diskuzi.

Byl jsem v USA nejakou dobu a byl jsem svedkem nekolika
pripadu z vracenim zbozi: Majitelka jednoho penzionu
si nakoupila motorovou pilu na zivy plot s dvourocni zarukou, po roce ji upadla na zem a prestala fungovat, tak ji reklamovala a prodejce bez zavahani ji hned vratil penize. (dokonce s usmevem na rtu). To same pak provedla s lehatkem, ktere jedna maxi tlusta americanka rozsedla. Vymena opet bez problemu. (u nas by se akorat tak vysmali).
Pointa je v tom, ze obchodnik dobre vi, ze kdyby delal komplikace s vracemin penez, zakaznik by si okamzite vybral jinou firmu.
A to je ta hlavni vec: nabidnout zakaznikovi maximum i s tim rizikem, ze urcite procento zakazniku to muze zneuzit.
Kdo na tyto podminky nepristoupi, utopi se v mori konkurence.
Takze kdo si stezuje, ze ho vraceni penez muze zruinovat, a ze to je nefer vuci obchodnikum, at si najde jine zamestnani.
Zakaznik si totiz nakonec vybere vzdy podnik, kde mu vychazeji vstrict jak pri nakupu, tak pri reklamaci (s udanim duvodu nebo bez).