Jo, jinak jsem v predchozich komentarich zapomnel na jednu vec: pane Matejka, diky za skvely clanek!
-Yenya
To je asi nesmysl, ne? Kdyz nekomu (nasim popelarum, treba) dam popel ze spalenych novin nebo knihy nebo obrazu, tak se tim taky dopoustim sireni autorskeho dila? To prece taky "obsahuje veskerou informaci z dila" (dobre, pridal bych jim jeste lahev s CO2 a dalsi produkty spalin :-). Praveze informaci muzete znicit. Coz se tim one-time-padem deje.
Hmm, reseni by bylo urcite mozne vylepsovat i pro nedokonale generatory nahodnych cisel treba tak ze bych pouzival vic nahodnych bitu k zakodovani jednoho bitu vstupu.
Pokud by fakt nekdo rozhodl, ze soubor 2 obsahuje vsechnu informaci z dila, tak muzu udelat to, ze vezmu dva nahodne bity (b0 a b1) a pouziju k zasifrovani jednoho bitu dila (d0) tak, ze pokud b0=0, tak do souboru 1 dam bit d0 xor b1 a do souboru 2 bit b1, zatimco pokud b0=1 tak do souboru 1 dam bit b1 a do souboru 2 dam bit b1 xor d0. Pak by i soubor 1 i soubor 2 obsahovaly priblizne polovinu nahodnych bitu (ale nikdo nevi ktere to jsou) a polovinu "znahodnenych" bitu z dila. Pokud jsem to dobre cetl, tak Schizzors delaji presne tohle. Hmm, neni tohle vlastne kreativni, nereplikovatelne, originalni a naprosto legalni pouziti casti dila pro vytvoreni kolaze (cili noveho autorskeho dila, ktere si muzu sirit jak chci, treba i obe kopie stejnemu adresatovi - tedy v tech statech kde na kolaze pamatuji)?
Problém ale spatřuji v tom, že na to nahlížíte moc technicky.
Ano, problem ma technicky charakter, nahlizejme na neho technicky. Pokud bychom vychazeli jen z intuitivni predstavy toho, co presne je autorske dilo (nejaka imaginarni myslenka a mozna i nejaka jeji realizace, nebo kdovico si zakonodarce predstavoval), dostaneme se k absurditam, jako se k nim dostavaji nasi zakonodarci nebo uzivatele techto zakonu. Nejprve je treba si co nejvic exaktne popsat jaky problem resime, a pak teprve pripadne nejaky realny pristup popsat v zakone, ma-li opravdu ten pristup smysl. Ne naopak.
Kdybyste soubor, třeba AVI nebo WMF:) rozpůlil, tak taky nepůjde (asi) přehrát.
To mate z toho, ze nenahlizite na problem technicky. Rozpuleny soubor pujde prehrat az na par poskozenych ramcu uprostred (ta druha pulka bude zrejme vyzadovat aspon vytvoreni AVI hlavicky, ale to neni nic tezkeho). Ta informace tam totiz je a je jasne co je prvni pulka a co druha. Zatimco v mych souborech 1 a 2 (v kazdem samostatne) ta informace proste neni (a je to matematicky dokazatelne ze tam neni, mate-li dobry generator nahodnych cisel).
-Yenya
-Yenya
Takze kazdy soudce automaticky oznaci libovolny z techto souboru jako cast autorskeho dila.
To by musel jako cast autorskeho dila oznacit i kazdy jiny soubor stejne delky - protoze k nemu muzu trivialne dopocitat protikus, se kterym po xoru ten soubor da puvodni autorske dilo. Ale ja muzu k tomu libovolnemu souboru stejne delky i dopocitat protikus (a treba ho mit i na svem disku) ktery po slozeni s tim puvodnim souborem da jine, moje autorske dilo. No a pak mam na disku "rozpulene" sve autorske dilo a jeden soubor s bilym sumem. No co uz.
A to vubec zatim neuvazuju situaci, kdy "puvodni" uzivatel ktery rozdelil soubor na dva uz neni dohledatelny, a jen dochazi k sireni tech dvou polovin (kazde samostatne z jineho serveru). K nim muzou existovat a byt sireny i ruzne dalsi protikusy, ktere s nimi daji ruzna jina autorska dila (treba moje autorska dila, ke kterym napisu ze je mozne je volne sirit).
-Yenya