Etymologicky bych řekl, že to je něco jako "slepota". V šachu to je přehlédnutí nějaké nepříliš zastřené hrozby protivníka nebo naopak vlastní snadné možnosti, zaspání, hrubá chyba. Výkladový slovník říká blunder = stupidní nebo neopatrný omyl. Má ruština nějaký pěkný termín pro tento pojem, nevíte někdo?
Často i kibic nebo komentátor nižší výkonnosti "blunder" vidí, zatímco hráč ve stresu ho udělal. Lidský protivník takového hráče by ho v zápalu hry ale také vidět nemusel, neboť je i pod vlivem respektu ke kvalitě protihráče a nepředpokládá, že by něco snadno kazil. Potíž se všemi compy je, že respekt nemají, a kvalitní šachové compy blunder samy neudělají a naopak každý potrestají, což následně zpravidla znamená již jisté vítězství pro ně.
Lidské blundery pak trochu zkreslují šachovou kvalitu hry, výsledky compů jsou lepší než je jejich herní kvalita. Proto P.Houser uvádí, že Hydra vyhrála navzdory tomu, že Adams žádný jasný blunder neudělal.
- Nějaký statistik na Chessbase tvrdí, že to ELO by platilo, pokud by se hrály stovky partií s tímto poměrem výsledků. Takhle z několika to odvodil na 2850.
- Šachy mají přeci jen jinou esteticko-kombinační kvalitu než dáma. Jejich přitažlivost pro hráče i kibice je v taktických zápletkách. Gambitech, obětech dámy za útok na krále atd. Z toho compy šachisty již nějakou dobu vyvedly, strategický šach je celkem nuda. Mého otce šachy přestaly bavit v momentě, když zjistil, že pro skutečný úspěch je třeba se nabiflovat velké kvantum zahájení... (se mnou je ale přestal hrát v momentě, kdy jsem ho začal porážet, ačkoliv jsem zahájení nešprtal :-). To paměťové vypětí je tak trochu mrhání intelektem - asi jako dnešní pařiči gamesů. Obojí to pak obstojí spíše díky afektu - zahájení nesou romantické názvy, gamy mají v sobě zpravidla nějaký epos. Boby Fischer se nechal slyšet, že ho jako teenagera těšilo, když mohl kombinací zlomit ego protihráče.
Šachy přežijí, pokud budou doprovoditelné nějakými emocemi a nebudou považovány jen za řešení nějaké velké matice. To vzrušuje skutečně jen málokoho.
Možná že zůstane zajímavé trénovat s compy a hrát pak buďto jen člověk vs. člověk, anebo ten "volný styl" (lidsko-compové teamy spojené jen přes internet) skoro anonymního hraní.
- Překonání ovšem hrozí každému oboru. Rubikově kostce vydrželo nadšení asi 3 roky. Jinak pokud vím, celosvětově se šachy vážněji hrají jen asi v 5-6 zemích. V Evropě je to Rusko, Německo, Nizozemsko a snad Španělsko. Francouzi radši Petanq. Vliv šachů na vědu, ekonomiku atp. bych nepřeceňoval.
- spocitejte si, kolik by vyslo hydre elo, pokud by stabilne s nekym, jako je adams, delala 5,5 ze 6 (cca 3100, pokud jsem se neprepocital). to je o hodne vic nez kasparov.
- adams neprohral nejakymi blundry (snad az na to c5 v posledni partii, to mohl tusit, jak to dopadne). ze hraje nevyrovnane, byl treba unaveny, nepripraveny - budiz.
- vubec nejde o to, jestli na zaklade vysledku s pocitaci prestanate hrat vy osobne. jde o to, ze o hru ztrati zajem verejnost, sponzori a tim i nejlepsi hraci, budouci generace. propadne se to na uroven damy, ktera se sice hraje, ale krome par "podivinu" nikoho nebere, de facto envychazeji casopisy ani knihy. sachy mely coby kralovska hra jiny status - no a o ten asi prijdou.
- srovnani s matematikou kulha. to byste to museli srovnavat s pocitanim. no a od doby kalkulacek uz skutecne zazracni poctari budi mnohem mene pozornosti - poradaji se souteze treba v reseni kvadratickych rovnic na cas? nehlede k tomu, ze matematika neni na rozdil od sachu jen hra/teorie, ale ma bezprostredni vztah k aplikacim, coz je dalsi nezanedbatelna motivace se ji zabyvat.
- historky s temi lidmi, kteri na turnaji skryvali pocitace, znam. jeden, to me pobavilo, zavdal podezreni tim, ze najednou ohlasil nejaky mat 20. tahem ci co :-))). mne slo ale spise o neco jineho - ze bych jakoby primo v hlave sledoval, jak ten pocitac pocita (trochu obdoba, kdyz si v programu zapnete mod analyza)...