Vlákno názorů k článku Německé digitální vysílání můžete naladit i ve vnitrozemí ČR od nekoncesionar - tady se lze docist, ze dle praktickych zkusenosti,...

tady se lze docist, ze dle praktickych zkusenosti, jsou na dalkovy prijem optimalni anteny sita, resp. jejich soustavy, coz se zde vubec nezminuje :-\
http://www.itest.cz/videofoto/digitalni-vysilani-3.htm

když už jste napsal A, měl jste napsat taky B - tedy proč tomu tak bylo, jinak to zní jako čirá demagogie.

Cituji z uvedeného článku:
"I když teoreticky se dalo předpokládat že pravděpodobně uspějeme nejlépe s nejvýkonnějšími anténami Yagi či X Color, v praxi tomu bylo trochu jinak. Důvodem byl právě členitý terén, /ve vzdálenosti zhruba 30 až 50 kilometru od vysílačů, cca jihovýchodním směrem od Prahy/ v místech, která jsou na mapách pokrytí velmi problematická i přes relativně malou vzdálenost od vysílačů."

nebo taky...

Oblíbené byly již pro příjem analogový, pro dálkový příjem DBV-T jsou dle našich zkušeností ještě vhodnější.
Výsledkem je nejen zisk 15 až 20dB, ale právě díky značné celkové ploše také minimální výpadky.

jj, tak se to dělá, vzít jen, co se hodí :-) Mohl byste rovnou napsat, že polské síto s čínským 36dB zesilovačem je ideální kombinace :-)

Jinak celé to zní následovně:
"Oblíbené byly již pro příjem analogový, pro dálkový příjem DBV-T jsou dle našich zkušeností ještě vhodnější. Zatímco v prvním případě mohlo často dojít často při jejich instalaci k takzvaným „duchům“, protože jednotlivé odrazy signálu ovlivnily negativně výslednou kvalitu obrazu, u digitálu toto vůbec nevadí, protože odrazy se sčítají bez jakéhokoliv snížení kvality, naopak jej posilují. To se projevilo i v těch nejtěžších podmínkách, kde jsou právě tyto antény bezkonkurenčně nejstabilnější. A to nejen měřením kolísaní kvality, ale především v praxi počtem výpadků signálu. Ten byl u nejúčinnějšího síťového „čtyřčete“ v podstatě nulový. Z běžně prodávaných modelů byl bezkonkurenčně nejlepší model panelové anténní soustavy Fracarro PU 16. Základem tohoto systému jsou čtyři panelové antény propojené vynikajícím slučovačem, který má minimální ztráty. Výsledkem je nejen zisk 15 až 20dB, ale právě díky značné celkové ploše také minimální výpadky... "

Na to sčítání bacha!!! Odrazy se nesčítají a mohou snižovat kvalitu záleží na ochranném intervalu!!!

Je sice pravda, že soustavy ze sit byly oblíbené, ale vcelku si nedovedu představit montáž dvou takovýchto monster na stožár s rotátorem. Německé vysílače totiž jedou s vertikální polarizací, což zanamená pro každou polarizaci jednu soustavu a v tom okamžiku je podstatně jednodušší a i efektivnější použít dlouhé Yagy či spíše antény typu X-color.

Je to trochu slozitejsi a pokud vim, vyber idealni antenni soustavy pro dalkovy prijem zalezi zejmena na homogenite pole efektivniho signalu a intenzite a smeru signalu rusivych. Pokud by existovala jedina nejspravnejsi volba, bylo by to sice krasne, ale bohuzel, neni tomu tak. Nekdy jsou lepsi dlouhe yaginy, jinde 4 sita do obdelniku ci kosoctverce (pripadne jeste jinak). Ja jsem jeste pred nekolika lety pouzival sestavu 4 sit (s pridavnymi direktory) do kosoctverce s rotatorem pro prijem nemeckych (drive NDR) a polskych analogovych programu (slo spise o technicky pokus nez nejake obohaceni programu). Ted je na tomtez miste Super-Color a rozumny prijem techto stanic mozny neni.

Neberte to jako provokaci, ale skutečně jste měl síta do kosočtverce? Nějak si to nedovedu představit.

Ano, jiste, asi takto:
 H
HH
 H

Vlastne ne tak docela, ty bocni byly az vedle tech dvou svislych, ale pulradky ted narychlo v ASCII grafice fakt neudelam ;-).

Možná jste měl představu jednotlivých komponentních sít samotných, že jsou do kosočtverce?

Způsob použití těchto antén byl nazýván kosočtverečná soustava antén čili antény uspořádané do kosočtverce. Nechápu, že tomu někdo nedokáže porozumět, pod tímto názvem se najde soustava i v odborné literatuře. Pak ještě záleželo na tom, jak se provedlo sfázování jednotlivých antén atd.

Ano, spravne sfazovani je hodne zasadni. Pamatuju si, jak jsem tenkrat meril, rezal a pajel ctvrtvlnne (mimochodem, zajimave slovo, 9 souhlasek vedle sebe, znate snad delsi souhlaskove slovo? ;-)) medene trubicky a smycky z koaxu... Pristroje jsem nemel, takze tezko rict jestli to bylo uplne presne, ale ta soustava slouzila velmi dobre az do uplneho fyzickeho odehniti. Na jejim priklade vim i dalsi vec, a to, ze kazdych 5 let zastarani antenni sestavy je na prijmu zatracene znat. Proste koroze a smog udelaji sve.

Právě proto, že se před lety říkalo spolu s anténářským klasikem Milanem Českým kosočtverečné anténě něčemu zcela jinému, nedošlo mi, že geometrické uspořádání čtyř sít tak, že jsou dvě vedle sebe a po jedné uprostřed nahoře a dole se může chápat také jako kosočtverec. Před desítkami let jsem opravdu experimentoval s onou skutečnou kosočtverečnou anténou a i s žebrovými či trychtýřovými anténami...

to chapu, ze je to slozitejsi, ale uz z duvodu te nejednoznacnosti, ktera antena je pro dany ucel vhodnejsi, by bylo dobre uvest i zkusenosti prijmu pomoci v subjektu zminenych anten.

Ano, bylo by to dobre, ale autor clanku ty zkusenosti proste nema. A zkusenosti z jineho mista budou pochopitelne uplne jine, takze se stejne finalne nedozvite co je lepsim nebo horsim resenim.

nemate nekdo k dispozici tech. speficikace anteny typu sito? zisk a jeho prubeh na jednotlivych kanalech, prijmovy diagram. nebo aspon odkaz na vyrobce. vetsinou jsou tyhle antenty oznacovany jako plzenska sita, ale nekde jsem se docetl, ze uz se vyrabeji uplne nekde jinde. ale treba kovoplast chlumec tyhle anteny vubec nema v sortimentu :-\

např. zde:
http://www.serviselektro.cz/anteny/anteny/polozky/Panelove_anteny_UHF.htm
nebo zde:
http://www.serviselektro.cz/anteny/anteny/polozky/Panelove_anteny.htm

neco podobneho pro "plzenske" TVA, TVB, ktere jsou zrejme nejrozsirenejsi, by nebylo?