stačí v googlu provést jednu drobnost: neindexovat je.
Důsledky: novináři si nebudou stěžovat na google, co jim "krade" zprávy; googlu se uvolní kapacita na serverech => všichni budou spokojeni.
Prostě: i když je Google velká, stále je to soukromá firma; a ta se může rozhodnout vyřadit stránky stěžovatelů z indexace. Finite.
V žádném případě si nemůže soukromá firma dělat co chce a má to o to složitější čím větší tržní podíl zabírá. Dominantní hráč na trhu si pak již zdaleka nemůže jen tak někoho vyřadit, že jej tam nechce. Subjekt s tak velkým tržním podílem (google má v některých zemích i přes 95 % podílu v daném segmentu) již musí dělat kroky velmi opatrné, aby nezneužíval svého postavení na trhu, např. nepřímou formou vydírání, kdy by přešel třeba na politiku "buď vás vyřadíme, nebo budete dělat co chceme" apod.
Pokračování blízké: Žaloba na Google za zneužívání dominantního postavení, kterou Google velice rychle prohraje po všech odvoláních a bude platit jako mourovatý.
Pokračování daleké: Pokud Google toto udělá několikrát, začnou mu odcházet zákazníci a vzniká tu prostor pro konkurenční vyhledávače, kteří indexují i to co Google ne. Časem s touto politikou tak může Google krachnout, využíval by jí.
To je nesmysl, Google zničí technologická inovace pokud zaspí dobu. Nemá smysl dovolit více společnostem dělat to, co Google, z moci úřadu, nemají-li na to přirozenou tržní sílu, ale je třeba donutit je dělat něco nového,něco lepšího, co Google nebude dostatečně rychle umět, a to dělá trh, a tak dopředu posouvá svět. Je to evoluční síla na substrátu lidské společnosti.
No ale ani žádná korporace není schopna určit, kde to aktuální optimální rozdělení zdrojů je, a proto každé ohnutí pravidel funguje jako porucha, jako odklon od směřování k optimálnímu rozdělení zdrojů a to se vždy nakonec vymstí. Například finanční krizí, kdy lobbing bank ohnul podmínky pro poskytování hypoték. A trh si vynutil návrat ke směřování k optimálnímu rozdělení zdrojů, které my neznáme, ale trh ho najde. Stejně tak jak mravenci pomocí podobného algoritmu najdou nejkratší cesty od potravy do mraveniště, aniž by o tom věděli. Předpoklad všem stejně, ale k optimálnímu rozdělení zdrojů nevede, pokud jste narážel ne nerovné postavení malé firmy a korporace.
Žádné korporaci také na optimálním rozdělení zdrojů z hlediska vyššího celku (lidské společnosti) nezáleží. V jejím rozhodování to nehraje žádnou roli. Zajímá ji rozdělení momentálně nejvýhodnější pro ni samotnou a od určité velikosti má možnost si takové rozdělování vynutit a bránit vzniku konkurenčních entit. Předpoklad "všem stejně" je extrém stejného typu jako "všechno jen mě". K tomu ale váš svatý trh bez vnějších mocenských regulací neomylně směřuje.
No a právě toto chování, starání se výhradně o vlastní zájem a maximalizace svého zisku vede k nalezení optimálního rozdělení zdrojů pro společenství. Pokud by firma, či kdokoliv jiný se například rozhodoval podle toho, co je nejvýhodnější pro společnost (to nikdo neví, co to je, to musí teprve nalézt onen optimalizační algoritmus), optimalizační algoritmus by se rozpadl, a optimum by nebylo nalezeno. Tak jak se to děje v každé realizaci socialismu, co tu kdy byla. Viz experiment v Československu v letech 1948-1989. Díky trhu víme, že se pohybujeme po optimálních drahách (přeneseně), ale jako jednotlivci nevíme, kudy vedou. Vy vycházíte z mylného předpokladu, že je v silách jednotlivce vědět, kudy vedou. A to není.
V okamžiku, kdy Google bude záměrně vynechávat části internetu k indexaci, tak většina lidí – bez ohledu na techniologickou (ne)vyspělost Google – bude používat další vyhledávače, aby prohledala i ta bílá místa Google.
To, co zabíjí firmy není ani tak technologická nevyspělost, jako spíše hloupá strategie firmy. Ta ničí firmy daleko razantněji, rychleji a masověji.
Ach ty nedomyšlené ekonomické teorie typu „nekonečný růst“, „nekonečné posouvání se dopředu“, „trh jako nejvyšší božstvo“. Dodnes nechápu, proč je ekonomie považována za vědu a nikoli za pavědu. Protože ekonomie jen kouká jako puk na to, co se děje, neschopná nic pořádně předpovědět. A když se použijí ekonomické teorie, tak to dopadne jak Napoleon u Waterloo.
Vaše náboženská teze o moudrém všespasitelném trhu muže fungovat pro mravence. Žádný mravenec jako jedinec totiž nemá dostatečný vliv a schopnosti na to, aby situaci na "trhu" zmanipuloval ve svůj prospěch. Dokonce ani nechápe, proč by se takovou manipulací měl vůbec zabývat, jako jedinec nemůže bez mraveniště přežít a pro mraveniště je každý jedinec snadno postradatelný.
Na rozdíl od mravenců, lidi a korporace tvořené lidmi až moc dobře vědí, že trochu přiohnout pravidla ve svůj prospěch přináší významný efekt pro ohýbače. Lidi nejednají výhradně ve prospěch vyššího celku (jako mravenci ve prospěch mraveniště) ale převážně ve svůj osobní prospěch a nedá se spoléhat na to, že budou vždy jednat logicky z hlediska prospěchu vyššího celku, když jim osobně takové jednání přinese újmu.
Proto si státy pořídili sadu nástrojů na omezování všelijakých "ohýbačů", nástrojů čistě mocenských, založených na předpokladu: "já mám větší klacek a ty se budeš chovat podle dohodnutých pravidel, nebo..."
LIdi, na rozdíl od mravenců, mají takový protivný zvyk: tak úplně nezapadat do přidělených ideologických a funkčních škatulek všelijakých teoretiků všespasitelného (doplňte dle potřeby příslušného teoretika).
Trh ale není o nekonečném růstu, krize má od toho aby zmařil někomu cestu špatným směrem, směrem od optimálního rozdělení zdrojů. Trh vždy optimálně rozdělí ty zdroje, které jsou k dispozici, o tom, že by jich mělo být pořád více, to ale není. Když kolem mraveniště nebude potrava, mravencům k ničemu nebude sofistikovaný způsob, jakým organizují její dopravu do mraveniště. Ale když ji bude málo, tak budou chodit po nejkratších drahách a nebudou zbytečně plýtvat silami a tím zvýší svou pravděpodobnost na přežití. A mravenci přežívají už miliardy let, a jejich strategie byla úspěšná za jakýchkoliv klimatických podmínek. Jsou všude a určitě i nějací cestovali na Měsíc s Apollem :-)