Vlákno názorů k článku Nemorální možná, nezákonné nikoli. Co říká ČOI na manipulace e-shopů s cenami? od Pavel - Nejsem ani právník, ani čtenář zákonů, ale když...

Nejsem ani právník, ani čtenář zákonů, ale když něco nakupuju, tak mě zajíma vždy jen CENA, protože ta je závazná. Nějaká přeškrtnutá čísla, procenta slev a podobné nesmysly IGNORUJU, protože je mi jasné, že tam lze napsat libovolnou hovadinu. A nepotřebuju k tomu žádný zákon.

Přesně to je to, proč vznikl černý pátek - obchodníci si vyprazdňují sklady před zavezením nového zboží "pod stromeček."

A zákazníci, co nakupujím jen ve slevě, zase mají jiné náklady - riziko, že to, co chtějí, se do slevy nedostane (prodá se to) a oni se musí spokojit s něčím pro ně méně vhodným. A pokud by se zákazníci spojili a hromadně čekali než obchodník začne prodávat ve slevě, tak si tím taky nepomůžou - obchodník zkrachuje, konkurence na trhu se sníží a oni příště nakoupí dráž.

A chcete-li tedy znát můj názor, jsem přesvědčen, že průměrný spotřebitel, tj. spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory (viz bod 18 recitálu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu), se při koupi zboží rozhoduje podle výsledné ceny, nikoli podle uváděné výše slevy. A soudě podle počtu souhlasů s názorem pana Pavla (viz výše v této diskuzi, 30.11.2017, čas 8:16), není takový spotřebitel v naší společnosti výjimkou. A právě spotřebitelská preference výše ceny před mírou slevy je dle mého názoru ten důvod, proč v popisované praktice ČOI nevidí porušení zákona. Ostatně, ne nadarmo občanský zákoník v § 4 odst. 1 uvádí: "Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat."

Co to je za příšerné kecy zcela mimo realitu?

To je mistni troll Ivan Novy. Zvyknete si.

A proto Japonci jezdí hromadně nakupovat do Evropy.

Slevy se využívají hlavně proto, aby se obchodník zbavil již neprodejného zboží, Pořád je pro něj výhodnější to prodat za 20% ceny, než platit náklady na likvidaci. Takže ty slevy nejsou na úkor ostatních zákazníků - na úkor ostatních zákazníků je nanejvýš blbost obchodníka, že objednal příliš mnoho zboží.

To je jednoduché, ČOI není ten, kdo se má soudit. Ona pouze reguluje trh případnými pokutami, pokud se to pak nelíbí postiženému, ten se soudí. Jinak ČOI všeobecně funguje tak, že pokud si někdo (koncový zákazník) podá stížnost, orgán to prošetří, udělí opatření, pokutu, posune do správního řízení, nevím, je tam spousta možností. Následně zkontroluje, zda bylo obchodníkem provedeno, upraveno, atd. a informuje zákazníka, kterému může říct něco ve smyslu, udělali jsme tohle a tohle, udělili takovou a makovou pokutu a pokud vám přesto všechno prodejce nevyšel vstříc, můžete se obrátit na soud, tečka. ČOI se prostě za zákazníka nesoudí, to není jejich povinnost.

Nesmysl je to, že "COI je ten kdo se soudi za rozhodnuti, ktere udela". Jako že vydává rozhodnutí a pak sama svá vlastní rozhodnutí napadá u soudu? Ještě větší nesmysl je vaše tvrzení, že "rozhodnuti nechce udelat, protoze podle jejiho nazoru to neni v rozporu a pred soudem by ho (podle nazoru mluvciho) neobhajila". Mluvčí snad vyjádřil názor, že by ČOI svůj názor u soudu neobhájila? Pokud v článku popsaná praktika není dle ČOI protizákonná, proč by ji proboha trestala? Kdyby právo fungovalo podle Vaší logiky, tak by se mohlo stát, že bude proti vám za komentování článků na Lupě podána obžaloba, protože státní zástupce, ač jinak přesvědčen, že se o trestný čin nejedná, by ji podal prostě proto, aby "to nechal aspoň prohnat přes soud" (viz váš první příspěvek v této diskuzi). Z vašich příspěvků mám pocit, že byste byl raději, kdyby byly ukládány pokuty úplně za všechno, co nějaký jouda v internetové diskuzi označí za klamavou praktiku. Co na tom, že by se kvůli tomu vedla spousta soudních sporů, které by se nakonec pochopitelně ukázaly jako naprosto zbytečné a které by znamenaly jen zbytečně utracené peníze a spoustu ztraceného času, který mohl být využit na řešení opravdu důležitých sporů, že? A taky není pravda, že "COI zadny pravni nazor nevyslovilo". Názor, že se nejedná o porušení zákona, je - představte si - taky právní názor.

Je vidět, že právník opravdu nejste. Jinak byste takový nesmysl nenapsal. Pojmy a dojmy mícháte vy. Mimochodem já právník jsem a jsem přesvědčen, že názor ČOI by u soudu bez potíží obstál.

Což je přesně to kritérium, podle kterého se posuzuje, zda se jedná o klamavou, resp. nekalou praktiku a které za tímto účelem vzala v potaz i ČOI a udělal by to i soud.

Ze zemí postižených inflací je známo chování, kdy zboží se kupuje na 2-4 splátky, opticky cena pak vypadá nižší, protože člověk uvažuje v rámci výše jedné splátky. Uvádí se pak výše splátky, nikoliv celková cena.

Nejlepší je nekoupit, když vám nevyhovuje cena, když koupíte, je vše v pořádku.

zakonu, ktere by snad mely byt srozumitelne pro bezne lidi

... svata prostato....

Což zase zvýší cenu výrobků a služeb, v případě menší poptávky povede na zhoršení kvality.

Mohou, bude k ničemu a ještě ho budou muset platit, vznikne tak část parazitní vrstvy společnosti.

A o této interpretaci Černého Pátku nerozhodli obchodníci, ale zase zákazníci, kteří čekají na slevy a nákupy oddalují na Černý Pátek.

Ano, ale to není případ slev na Černý Pátek. A co situace, kdy zákazníci kupují jen ve slevě?

Regulovat to není ale úloha státu, ale účastníků trhu. Vždy je to otázka míry. Křesťané tak neobchodují, ale ovlivňují taky, obchod by bez toho byl nemožný.

Ale ono ani není etické využívat nepřiměřených slev z hlediska zákazníků. Vždy je to na úkor ostatních zákazníků, kteří musí doplatit zbytek reálných nákladů za ně.

Tak to ale nefunguje, Černý Pátek vznikl kvůli zvýšení prodejů, na Černý Pátek se zboží speciálně objednává. Je to druh přijatelného klamu, asi něco, jako když květiny mají výrazné květy, aby přilákaly hmyz k opylení. Taky není pravda, že největší a nejbarevnější květ má nejvíce nektaru.

A kdo to XYZ a.s. bude financovat? Kdo to zaplatí? Pane vy jistě pocházíte z rozpočtové sféry, že se takovými "nepodstatnými" záležitosmi nezabýváte :-)))

A jak podobná organizace pozitivně ovlivňuje trh, vždyť pokutu zase zaplatí jiní zákazníci, pokuty zase vedou na zvýšení ceny, nebo krachu obchodníka, poklesu nabídky a to vede zase ke zvýšení ceny.

Opravdu, individuální člověk, ani státní organizace nejsou schopni řešit NP těžké problémy v reálném čase, to umí heuristickými metodami jen trh.

Ano, proč ne. Aplikace ale povede k vzrůstu ceny, protože slevy ztratí smysl. Prodá se méně, takže o fixní náklady se bude muset podělit méně lidí, což vede zase na zvýšení ceny.

No je vidět, že trhu nerozumíte. Je žádoucí, aby každý zákazník informace zjišťoval sám, spoléhal na svůj úsudek, to posiluje kognitivní vlastnosti kolektivu. (konformní s NZ)

Je žádoucí, aby se sdílely informace o úspěšných řešeních a ty se tím pak rychle šíří systémem. (konformní s NZ)

Negativní informace šířit rychle není tolik žádoucí proto, aby se s vaničkou nevylívalo i dítě, protože něco co je dlouhou negativní, může se stát žádoucí v budoucnosti, nebo k určitému místu stavového prostoru vede cesta přes mnoho nezdarů, přesněji řečeno, heuristické metody vyhledávání optima mají tendenci uvíznout v lokálním extrému, proto šíření negativních zpráv by mělo být systémem přirozenou cestou zpožďováno, aby systém viděl i za lokální extrémy. (konformní s NZ)

K odhalení nepravostí stačí jedna negativní osobní zkušenost. Pokud se z ní jednotlivec nepoučí, má být potrestán další negativní zkušeností a to opakovaně, až se to naučí rozeznávat. (konformní s NZ)

Nesmyslný je ten paragraf. Jednání firem je přirozené. Obchod to je ovlivňování vždy. Kdyby tomu tak nebylo, tak všichni pomřeme hladem.

Tam kde chrání spotřebitele maximálně, jako ve Venezuele, už nemají co žrát dnes.