I když některé problémy, na něž je v článku poukazováno, reálně existují, v mnohém si dovoluji s autorem nesouhlasit :-). Regulace služeb elektronických komunikací je jednoznačně oblast, která je striktně právně vymezena, zejména Zákonem 127/2005 Sb. (ZoEK).
Zásadní problém článku však spočívá v tom, že autor velmi volně manipuluje s pojmy "telefonní síť", "operátor" či "(veřejná) telefonní služba", a jeho interpretace těchto pojmů je leckdy na hony vzdálená tomu, jak jejich obsah vymezuje uvedený zákon (viz zejména § 2). A z nesprávných východisek pak samozřejmě plynou i nesprávné postupy a nesprávné závěry...
Formulační chybka je například již v první větě "Potřebuje-li si zákazník vybrat poskytovatele telefonní služby, bude hledat vhodný přehled operátorů." ZoEK totiž zná různé komunikační činnosti a striktně rozlišuje mezi "zajišťováním sítí" a "poskytováním služeb" elektronických komunikací. A "operátory" jsou podle ZoEK (viz § 2 písm. e)) nikoli ti podnikatelé, kteří poskytují služby, ale ti, kteří "zajišťují sítě" (tedy tyto sítě provozují). Důvod je prostý - podnikatel může provozovat síť, aniž by v ní sám poskytoval služby, stejně jako může jiný podnikatel poskytovat (telefonní) služby s využitím cizí telefonní sítě, či jiné sítě elektronických komunikací.
To samozřejmě neznamená, že podnikatel, který je telefonním operátorem (tj. zajišťuje veřejnou telefonní síť) nemůže být současně podnikatelem, poskytujícím veřejnou telefonní službu. Zpravidla tomu tak bývá. Naopak to však již pravidlem není. Čili, hledání vhodného poskytovatele telefoní služby by mělo, vzato do důsledků, proběhout dvoufázově. V první fázi musím jako zákazník najít v místě dostupné sítě (a tedy operátory ve smyslu zákona) a ve druhé ty podnikatele, kteří mi mohou prostřednictvím dostupných sítí poskytnout požadované služby. Samozřejmě, díky tomu, že často má operátor "duální" funci, tedy je operátorem a současně poskytuje služby, je to mnohdy "jedno", a stačí nalézt operátora. Nicméně, účastnickou smlouvu s námi neuzavře jako operátor ale jako poskytovatel služby elektronických komunikací, tedy například veřejné telefonní služby, protože z titulu operátora (provozovatele sítě) mu prostě oprávnění k uzavření smlouvy s účastníky nenáleží.
Musíme tedy různé komunikační činnosti rozlišovat, protože ZoEK vymezuje při vykonávání komunikačních činností jiná práva a povinnosti pro operátory, a jiná pro poskytovatele služeb. Pokud tak nečiníme, dojdeme například ke zcela nesprávnému závěru jako autor, totiž, že v "v Česku je cca 281 sítí", ač ve skutečnosti je ve smyslu ZoEK řádně ohlášených (a tedy patrně většinou aktivních) pevných telefonních sítí 77 a mobilní 4 (vedle toho u 51 pevných a 12 mobilních sítí bylo oznámeno ukončení jejich provozu). Údaj o 281 subjektech je tedy spíše než údajem o počtu sítí (či operátorů) údajem o počtu subjektů, aktivně nabízejících na trhu nějaké hlasové služby (veřejnou telefonní + veřejné i neveřejné ostatní hlasové služby). Samozřejmě, s nástupem VoIP je věc mírně složitější v tom, že mnozí de jure "neoperátoři" bez vlastní fyzické sítě provozují "de facto" (z technického hlediska) logickou hlasovou síť na aplikační vrstvě Internetu. Nicméně z hlediska ZoEK (a tedy práv a povinností) jsou to stále "neoperátoři".
Zdánlivě je to jen slovíčkaření, nicméně, má to svůj význam. Například interoperabilitu sítí, tedy propojení, směrování, atd. jakož i přenositelnost, mají za povinnost (a současně právo) zajišťovat operátoři. Jen ti a pouze ti mouhou například požádat jiného operátora o propojení sítí (přímé nebo nepřímé) a požádaný operátor má za povinnost o tomto propojení jednat (§ 79). "Neoperátoři", kteří jsou pouhými poskytovateli služeb v cizích sítích, nárok na jednání o smlouvě o propojení nemají (nemají-li síť, nemají totiž z pohledu ZoEK co propojovat), byť samozřejmě mohou jednat o podobné smlouvě o přístupu k síti. Jejich vyjednávací pozice je však poněkud slabší.
Další otázkou je pak například znalost kontaktů "techniků jiných sítí". Jsem-li operátor, určitě musím mít smlouvu s přímo propojenými operátory, kde jsou kontakty součástí smluvní dokumentace... Pokud se pak týká operátorů, provozujících dalších cca 80 nepřímo propojených sítí, ZoEK předpokládá (avšak nikoli nařizuje) uzavření smluv o nepřímém propojení. V praxi je to sice tak, že se tyto smlouvy běžně neuzavírají (a veškeré smluvní obstarání tranzitů se řeší přes přímo propojené sítě jako přes prostředníky), nicméně rozeslání návrhů nějakých 80 jednoduchých smluv o nepřímém propojení sítí, s cílem zejména navázat kontakty (a vyjasnit vztahy), nepovažuji za neprůchodnou záležitost ani pro osamoceně pracujícího operátora - fyzickou osobu z Horního Dolíkova :-).
Čili abych to shrnul, z mého pohledu autor v článku sice popisuje často reálné problémy, ale minimálně část z nich plyne z či chybné interpretace (či dílčí nedostatečné znalosti) právního rámce elektronických komunikací v ČR. Osobně bych rozhodně nebyl pro "deliberalizaci" současného stavu, ale maximálně pro drobné korekce, neb osobně dávám přednost dohodám, a nikoli direktivám.
Určitě však jsem pro co nejrychlejší modernizaci ZoEK, který v mnoha ohledech nereflektuje současný technický rozvoj komunikací, ale spíše konzervuje stav někdy z poloviny devadesátých let (ač je o deset let mladší).
Roman Vithous,
Asociace operátorů digitální telefonie, z.s.p.o.
Autor zcela úmyslně s pojmy manipuluje tak, aby podpořil svůj názor, že těch pojmů je podle autora zbytečně mnoho, resp. že ZoEK je účelově těmito pojmy znepřehledněn. Jeden český průmyslník s oblibou říkával: "Nejspolehlivější součástka automobilu je taková, která v něm vůbec není." Já bych si to dovolil parafrázovat: "Nejpřehlednější pojmy v zákoně jsou takové, které zákon vůbec nezavádí."
Řekněme to jinak: přehledná pravidla hry (= ZoEK + jasný, jednoznačný a úplný soubor navazujících vyhlášek) jsou v zájmu převážné většiny telefonních operátorů, nejsou však v zájmu největších provozovatelů pevných a mobilních sítí (pro ty je to způsob obrany "jejich" trhu), nejsou dnes už ani v zájmu největších VoIP operátorů (ti už se v tom naučili orientovat) a nejsou samozřejmě v zájmu ani skupiny právníků a znalců specializovaných na legislativu e-komunikací (pro ty jsou "nejasné" problémy zdrojem jejich obživy).
Kvalitní ZoEK a navazující předpisy by určitě uvítali začínající, malí i střední VoIP operátoři obsluhující každý max. jednotky tisíc IP telefonů. To by ale hrozilo reálné nebezpečí, že z nich eventuálně může vyrůst nepříjemná konkurence :-)
Nemyslím, že ZoEK je těmi pojmy "znepřehledněn". Definovaných pojmů je "pár", konkrétně 23, přičemž u spousty z nich nejde o pojmy nové, ale o pouhou definici toho, v jakém z několika možných smyslů je zákon interpretuje. Nemyslím si proto, že by měl být zásadní problém si ten jeden paragraf zákona přečíst a vzít jej v úvahu, byť můžeme diskutovat o tom, zda například zúžení pojmu "operátor" jen na subjekt zajišťující síť bylo rozumné. Ale dokud ten zákon takto platí, tak je nutné jej respektovat. Pokud tak nečiníte, manipulujete se skutečností, a jednoduše píšete nepravdy :-). Jinak se asi shodneme v tom, že ZoEK není z dnešního pohledu příliš povedený, neb některé jeho části byly vývojem techniky překonané již v době, kdy se tvořil. Ale na druhé straně, když jej srovnáme s předchozími předpisy, tak byl v r. 2005 vyloženě revoluční...
Byť ta pravidla předtím, pravda, byla celkem jasná a přehledná. Tedy taková, po jakých voláte. Ale spočívala v tom, že bez předchozího souhlasu tehdejšího ČTÚ se nesmělo prakticky nic. A díky licenční politice bylo subjektů v oboru jako šafránu.
Problém naší nedohody je ale, zdá se, koncepční. Já jsem příznivcem regulace "ex post" což je současná koncepce ZoEK a směrnic EU. Tedy dopředu stanovit závazná právní pravidla fungování konkrétního segmentu trhu jen v nezbytně nutné míře, maximum nechat na dohodě účastníků trhu. A regulačně zasahovat jen tehdy, pokud je fungování trhu ohroženo.
Vy ale, zdá se, voláte po silné regulaci "ex ante", tedy dopředu stanovit závazně a "na tvrdo" všechna pravidla pro všechny, a nekompromisně je vymáhat. Otázka je, jak je pak ty malé subjekty (o něž tvrdíte, že Vám jde) dokáží vstřebat a aplikovat, když si často nedokáží přečíst ani tu část současného zákona, která se na ně, s ohledem na předmět jejich činnosti, vztahuje. Natož podle něj postupovat.
Jinak, pokud za mnou někdy přišel jakýkoli začínající operátor se žádostí o radu, ať již soukromě, jako za člověkem, který se jakž takž orientuje, nebo jako za reprezentantem AODT, nikdy neodešel s prázdnou. A speciálně členové AODT (tedy ti "velcí VoIP operátoři") proti drobným poskytovatelům služeb v zásadě vůbec nejsou. Jednak jsou "ti drobní" pro ně zajímaví zákazníci, a jednak nikdo z nich nevyrostl "zadarmo". Takže vědí, že z těch malých se ti velcí nestávají zase tak snadno. Čili nepodsouvejte jim prosím něco, co je vyloženě není pravda.
Nějaká pravidla jsou dána, a rámcově jsou to pravidla lepší, než kdykoli dříve. Spíše než zpřísnění bych možná uvítal jejich zpřesnění, ale pokud možno nikoli cestou vydávání dalších vyhlášek a OOP řešících cokoli technického, protože dříve než se něco takového "konkrétního" vydá, už je to zastaralé... Pokud se problémy vyskytnou, je na to přeci mechanismus jak je řešit. A ČTÚ vytváří judikaturu, podle které lze v obdobných případech postupovat.
Abych to shrnul - napřed se ta pravidla naučme, a hlavně hrajme podle nich. A teprve když to nepůjde, chtějme jejich úpravy.
Roman Vithous,
Asociace operátorů digitální telefonie, z.s.p.o.
Poněkud mi uniká smysl článku. Reklama na autorův xPhoNet? Reklama na autorovy ústředny PhoNet? Bezobsažný a amatérský přehled fungování telekomunikačního trhu v ČR? Samozřejmě že každý technik chce krásně vyladěné a kompatibilní technické prostředí ale o takové nebudou mít zájem klienti pro jeho cenu a non-userfriendlines, a neumožní žádné inovace a rozvoj podnikání. Stále mi z toho vychází že obsahem je že xPhoNet spasí český telco trh.
xPhoNet je na Lupě u mne už stejně oblíbený jako Facebook, je to strašné. Ale dnes jste mne pobavili opakovaným výčtem světových značek správně fungujících telefonních ústředen (Alcatel, Siemens, Ericsson, Thomson, PhoNet).
Ale věcně, souhlasím s panem Vithousem - nechme ekonomické subjekty jednat a, což podle mne ČTÚ nečiní, pak regulujme.
Nevím o žádném jiném aktualizovaném přehledu sítí s alespoň přibližným porovnáním ceníků (na xphonetu chybí porovnávaní třeba ceny za minutu hovoru mobilních sítí v ČR) ale alespoň co je dražší-levnější se tam zjistit dá a měří to (i když asi ne 100% spolehlivě) i ten čas poruch a takový .)
V ústřednách se nevyznám, spíše ale fandím Asterisku a IAXu :))
Clanek na me pusobi jako povzdechnuti nad tim, ze autor clanku na provoz site investoval nemaly kapital, zatimco nove prichozi na trh to mohou zvladnout za pakatel, byt to nedelaji stejne kvalitne.
Tak jako Internet "liberalizoval" postu a lide si vymenuji misto mesto/adresa emaily, tak Internet "liberalizuje" i prenos hlasu ve forme emailove adresy. Je to uz jen otazkou casu.
Nechme trh, at se s tim popere sam. Jakakoliv regulace je jen vzdy na skodu zakaznika.
háček je v tom, že panuje-li současná situace, tak velcí operátoři přespříliš válcují malé operátory. Ti malí pak mají mnohem menší šanci vyrůst ve střední a velké operátory. Jde o preventivní obranu proti potenciální konkurenci. Formálně se zde hovoří o liberalizaci trhu hlasových služeb, ale ve skutečnosti se opakovaně potkávám s projevy segregace telefoních operátorů do 3 až 5 skupin.
Ale Vas clanek vyznel spise tak, ze byste ten trh mirne deliberalizoval, coz prinasi pouze dalsi bariery a nahrava zavedenym operatorum. Navic, regulace na kvalitu site tady jiz davno jsou, jen je staci dusledne uplatnovat.
ano a ne. Domnívám se, že současná situace by se dala přirovnat ke stavu, kdy "řízení aut bylo zákonem povoleno všem, ale nebyly definovány dopravní značky ani pravidla přednosti a vlastníci velkých vozidel jezdí tak, že uživatelé malých aut jsou vytěsňováni z vozovek, a to v souladu s platnou legislativou". Jsem toho názoru, že budou-li zavedena méně liberální pravidla, prospěje to liberalizaci telefonie.
Kdybych to věděl, tak bych to už bylo uvedeno v článku.
Např. že platí-li operátor A operátorovi B paušál za propoj SS7, pak stejnou částka musí být placena obráceně. Totéž by mělo platit o poplatku za zřízení každé E1 nebo o hodinové ceně za testování funkčnosti SS7, na kterém se podílejí pracovníci obou stran, ale placená je pouze jedním směrem. Další problematikou by mělo být automatické přidělování OpID každému TSP, který oznámí činnost (jde o analogii SPZ) a kvalitně fungující státem garantovaný rejstřík tel. operátorů přístupný odborné i laické veřejnosti. Nebo jednotná pravidla pro formáty tel. čísla volaného i volajícího stanovaná pro spojovací svazky mezi operátory a jednotně definované kódy odmítnutí pro neúspěšné pokusy o hovor. Dále třeba povinnost přelivového směrování hovorů při obsazení nebo poruše základního spojovacího svazku. Státem garantovaný rejstřík propojení mezi operátory, státem garantovaný rejstřík tel. čísel přidělených operátorům. Včetně údajů o přenesených a zapůjčených číslech. Jednotná pravidla pro nasazování potlačovačů echa na propojovacích svazcích. Atd., atd., ...
Se vsim se da souhlasit, ale vy jste psal o deliberalizaci, pricemz navhrovane zmeny osobne vnimam naopak jako liberalizaci :)
"Nebo jednotná pravidla pro formáty tel. čísla volaného i volajícího stanovaná pro spojovací svazky mezi operátory" tomu nerozumim, ja mel za to, ze formaty cisel jsou striktne podle normy. Mate nejaky priklad?
"jednotně definované kódy odmítnutí pro neúspěšné pokusy o hovor", on nekdo pouziva neco jineho nez q.931 cause code?
"Dále třeba povinnost přelivového směrování hovorů při obsazení nebo poruše základního spojovacího svazku" - to je jako nutit internetove providery k necemu podobnemu, to si trh vyridi sam na zaklade SLA.
Jednotná pravidla pro nasazování potlačovačů echa na propojovacích svazcích vyplivaji z narodniho a mezinarodniho prenosoveho planu. Nebo na to mate jiny nazor?
Možná se mýlím, ale mám tak trochu pocit, že panu Fišerovi nevyhovuje ani postup vyjednávání s operátory podle ZoEK (neříkám, že mně ano) ani podle obchodních zvyklostí (které se od zákonem předpokládaného postupu sem tam liší), a prostě by to chtěl jinak, nejlépe podle svého :-). Jenže velcí operátoři jsou prostě takoví, že mají své obchodní zvyklosti a pravidla, což mohou, a toho malého nováčka si vychutnají. Zvlášť tehdy, když to ani není operátor :-).
Jinak leckteré představy by se mi také líbily, ale mnohé považuji naopak za velmi problematické. Například jít cestou direktivy v těch oblastech, kde je dnes pouze povinnost jednat o smlouvě (a oprávnění regulátora ji nahradit rozhodnutím v případě nedohody), to mi nepřijde zrovna šťastné...
Nemáte třeba problémy proto, že operátoři se dohodli, i když jim to nikdo nenařídil, že budou jezdit vpravo, a na křižovatkách budou uznávat pravidlo pravé ruky, a vy prostě raději jezdíte vlevo a chcete absolutní přednost, protože máte nové auto?
Nikoli. Já naopak chci, aby bylo předem známo, že se má jezdit vpravo, že platí přednost vozidel přijíždějích po hlavní, že v obci se nejezdí 150, ... atd.
Přílišnou liberalizaci vidím právě v tom, že neexistují jasně daná pravidla telefonního provozu a každý si může prosazovat své vlastní představy, ... etc. Např. mi vadí, že pokud nějaký operátor dostane od ČTÚ další sadu tel. čísel, tak neexistuje jednoduchý způsob, jak se všichni ostatní dozví, že se tak stalo a nemají povinnost do určené lhůty zajistit, aby se bylo možné ze všech ostatních tel. sítí na nově přidělená čísla dovolat. Nebo mi vadí, že různé tel. sítě předávají u národních volání číslo volaného či volajícího v různém tvaru, např.: 123 465 789 nebo 420 123 456 789 nebo 00420 123 456 789 nebo dokonce +420 123 456 789. A takových problémů se najde mnohem víc.
omlouvám se. Má publikační činnost (články i přednášky o telefonii), organizační činnosti (pořádání odborných seminářů o VoIP) a moje pracovní aktivity (vývoj a dodávky telefonních ústředen PhoNet i telefoního systému xPhoNet) spolu natolik souvisí, že je nedokážu ani nechci oddělovat. Každý určitě zná úsloví o šedivé teorii a zeleném stromu života.
ČLÁNKY DO MAILU