"Škoda toho minimálního věku. Jednak za dítě zodpovídají rodiče (takže proč mít na všechno speciální nařízení?), a striktně stanovit minimální věk i pro lehkou hračku, se kterou se bude děcko učit létat na louce bez lidí, mi nedává smysl."
Jsou tam tři kategorie podle možné napáchané škody, první dvě omezení věkem nemají. Až ta třetí. Proč se děcko nemůže učit lítat s "jedničkou" a musí první let absolvovat na ničivější "trojce"? U motorky je to ostatně taky, "fichtl" od 15, větší stroj od 18, ještě větší od 21...
Je to teoretický nejhorší možný případ, který může nastat velmi snadno - třeba když za letu vypadne napájení dronu. Dron (multikoptéra) není letadlo, neplachtí, jen spadne volným pádem. Trochu ho odpor vzduchu přibrzdí, ale z výšky 15 m to moc znát nebude.
Hlavní, zásadní bod diskuse ale vidím jinde, totiž v té povinné registraci. Jakmile se takové pravidlo zavede, už zůstane, i když zájem o drony během dvou let opadne. A jako vždy, nejvíc budou buzerováni běžní sváteční piloti, kteří nepotřebují natáčet starty letadel nebo šmírovat sousedy.
Fyzika základní školy říká, že letící předmět má energii:
1) Polohovou - vzorec m.g.h
2) Kinetickou - vzorec 1/2m.v.v
Obě sečíst - tedy v číslech (přibližně)
1,4(kg) x 10(m/(s.s)) x 30(m) = 420 (J)
0,5 x 1,4 (kg) x 30,86 (m.m/(s.s)) = 22 (J)
Dohromady asi 440 J
Jak vidno, rychlost nemá na celkovou energii zásadní vliv, podstatná je ta výška.
Při dnešních možnostech telemetrie by už mohla být informace o energii dronu
přímo na displeji vysílače.
"Jak vidno, rychlost nemá na celkovou energii zásadní vliv, podstatná je ta výška.
Při dnešních možnostech telemetrie by už mohla být informace o energii dronu
přímo na displeji vysílače."
To je teda hodně brutálně zjednodušeno (až k nepoužitelnosti), protože polohová energie sama o sobě nikoho a nic neohrožuje; resp. platí to pouze pro případ, že ten dron spadne jako kámen a bude mít i podobné průřezové zatížení. Ale dovedu si představit, že si to ouřad takhle šmahem ulehčí, aby měl míň práce.
Ohrožení totiž vzniká až uvolněním energie pohybu, tedy vektorového součtu dopředné a svislé rychlosti, která je ovšem v praxi omezena dosažitelnou rychlostí pádu z dané výšky (jak ji ten dron bude měřit? radiovýškoměrem proti terénu, nebo barometrem / GPS proti místu startu? jak se pak bude řešit let se startem na výškové budově nebo z útesu nad propastí?). Pokud má objekt dostatečně vysoký odpor vzduchu v daném směru, může být výška letu bezpředmětná, takže to půjde významně ovlivnit stabilizací a záchranným padákem, případně nouzovým zvětšením objemu a tedy plochy průřezu (airbagem; ten IMO bude mít výhodu ve větší předvídatelnosti rozvinutí, a tedy nezávislosti na správnosti sbalení a funkčnosti systému vytažení).
Problém je, že dopadová energie je dost obskurní veličina, která závisí na řadě nepředvídatelných okolností (např. vztahu mezi směrem letu dronu a směrem větru) a závisí i na pružnosti či křehkosti samotného dronu (tj. bude-li mít nějaké zóny borcení materiálu, bude při stejné váze nižší) a závisí i na materiálu, na který dron spadne. Pochopitelně bude záviset i na výšce letu před pádem. Jsem zvědav, jak se to bude počítat a jaký v tom EUroúředníci nadělají b...l
Můžete mi prosím spočítat tou nepřekonatelně skvělou mtodikou, jak velkou dopadovou energii by měl copter 1400g, když se bude pohybovat 20km/hod v dopředném letu, ve výšce 30m nad místem vzletu? Já to prostě na poli nespočítám.Předem děkuji za výsledek.S vřelým pozdravem V.Cleaner
Škoda toho minimálního věku. Jednak za dítě zodpovídají rodiče (takže proč mít na všechno speciální nařízení?), a striktně stanovit minimální věk i pro lehkou hračku, se kterou se bude děcko učit létat na louce bez lidí, mi nedává smysl.
Jinak vítám sjednocení pravidel pro povolování letů a automatizaci, a stejně tak mi přijde jako skvělý nápad použít tu metodiku s dopadovou energií namísto váhy (konečně někdo opravdu přemýšlel).