casto je to problem technicky, kdy se sejdou dve objednavky narazČasto? Případ, kdy má obchod na skladě právě jeden kus, nikdo ho nechce, a najednou se sejdou dva zákazníci, kteří objednávku provedou najednou, se děje často? A i tak je to technicky řešitelné, je možné uživatele informovat před potvrzením objednávky, že se mezitím zěmnil termín dodání, nebo pokud i potvrzení proběhne ve stejný čas, je možné ho o tom informovat e-mailem.
Ale kdeze, prodejce je ze zakona povinen !!veskere!! zbozi predvest v odpovidajicich podminkach (napr pri prodeji reproduktoru je povinen je zapojit a predvest v odpovidajicne tichem prostredi).Jste schopen zákon, o kterém mluvíte, ocitovat? Občanský zákoník stanoví něco podstatně jiného.
to ze nekdo chce mit na fakture IC neznamena vubec nic
Tím si nejsem tak jistý. Vzhledem k tomu, že IČ mají pouze podnikatelé, když máte IČ na faktuře, mělo by to znamenat, že vystupujete v tomto případě jako podnikatel.
A v pripade sporu se vzdy vychazi z toho, ze pokud by byla zvolena varianta pro zakaznika nevyhodna, tak neplati.
Ne "vždy". Pouze pokud zákazník nevystupuje jako podnikatel.
Ale kdeze, prodejce je ze zakona povinen !!veskere!! zbozi predvest v odpovidajicich podminkach (napr pri prodeji reproduktoru je povinen je zapojit a predvest v odpovidajicne tichem prostredi).Teď citujete dva paragrafy. Občanský zákoník:
Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena.Zákon o ochraně spotřebitele:
Umožňuje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen na žádost spotřebitele výrobek předvést.
Kde je tady tvrzení o odpovídajících podmínkách a prostředí? Podle zákona totiž úplně stačí, když prodavač předvede reproduktory tak, že je zapne a připojí ke zdroji zvuku přímo v hlučné prodejně, abyste se přesvědčil, že jsou funkční.
Kde se mluví o "!!veškerém!!" zboží? Naopak je v zákoně podmínka, že to musí umožňovat povaha výrobku.
Když se mluví o zákonech, tak je opravdu dobré dávat pozor na tyhle detaily, aby pak člověk nebyl nemile překvapen.
To ze si nekdo da do podminek, ze v pripade neodebrani zbozi muze zakaznika obrat o penize a panictvi neznamena, ze to opravdu muze udelat!
Jen tak mimochodem, to vůbec není nutné dávat do nějakých podmínek. Vyplývá to (tedy ta část o penězích) z Občanského zákoníku, kupující je podle kupní smlouvy povinen zboží převzít a zaplatit, a když poruší smlouvu, logicky odpovídá za škodu, kterou tímto prodávajícímu způsobil.
S tou neprokazatelností to může být někdy problém, ale spíše teoretický. Pokud člověk neobjednává vyloženě s úmyslem zásilku nepřevzít, zpravidla o sobě uvádí pravdivé údaje.
Jistě, já jsem jen záměrně ironickou formou (byť popisující skutečnou událost) upozornil, že SK má poněkud hodně zkreslené představy.
To si nemyslím, odpověděl jsem vám na vaši námitku ohledně toho Tesca, jak to vidím, a zatím jste ani vy, ani pan J žádné argumenty proti těmto mým "hodně zkresleným představám", jak píšete, neuvedli.
Pokud mi dokážete argumentovat (nejlépe nějakými odkazy na zákony nebo jiné právní dokumenty), že nemám pravdu, tak se nechám poučit. Co neberu jsou argumenty typu "selský rozum" a "to přece musí bejt každýmu rozumnýmu chlapovi jasný, že je to blbost".
Děláte tady ze sebe kašpara sám. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, konkrétně §12 odst. 1 jasně praví:No jéje, už si nadáváme, ale četl jste vůbec, co jsem vám odpověděl já?
To je trochu jiný případ, speciálně ohledně zveřejnění cen platí zákon o ochraně spotřebitele, který říká, že spotřebitel musí být o ceně informován a že informace nesmí být zavádějící nebo chybné.
Tak si myslím, že když už argumentujeme stejnými zákony a říkáme to samé, tak se tomu dá říkat, že jsme se na téhle části shodli. Když už se něco prodává, tak se ceny dodržovat musí.
Jinak ale pořad platí, co jsem říkal:
Však když obchodník někde vyvěsí seznam zboží s cenami, neznamená to hned, že se jedná o závaznou nabídku v právním smyslu (návrh na uzavření kupní smlouvy).Protože, přesně jak říkáte, "nezávazné nabídky" v našem právním řádu neznáme, závaznou se jakákoliv nabídka může stát jen když bude určena konkrétní osobě. Viz občanský zákoník, §43a (1). Tak snad už se na tom shodneme a nemusíme to týden řešit.
Obchodníkům se možná nelíbí, že zákazníci považují objednávku po internetu za nezávaznou, ale už jim nevadí, že i jejich samotné nabídky bývají nezávazné.
Však když obchodník někde vyvěsí seznam zboží s cenami, neznamená to hned, že se jedná o závaznou nabídku v právním smyslu (návrh na uzavření kupní smlouvy). Přinejmenším by takový návrh musel být adresný, čili být určen přímo Vám jako konkrétní osobě, aby mohl být závazný.
Zpravidla se za tento závazný návrh považuje potvrzení objednávky, písemné nebo telefonické. Případně se bere odeslaná objednávka jako návrh z vaší strany a e-shopu stačí, když Vám s tímto návrhem zašle svůj souhlas (přepis vaší objednávky). Konkrétně toto může být upraveno v podmínkách e-shopu.