(Ne)Platím, (ne)platíš, (ne)platíme

10. 5. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – Spectral
Ilustrační obrázek
Škoda, že nejsem v Americe. Kdybych měl napsat článek o placení elektronických obchodech, stačila by věta: "V elektronickém obchodě zaplatíte kreditní kartou." Sedím však v České republice a při psaní následujícího článku musím mít na paměti, že o placení na českém Internetu nebude nikdo číst 50 stran. Snad se vlezu do pěti.

(Na úvod proto hned musím vložit poznámku, že v tomto článku si nekladu za cíl úplnost – pokud vám bude cokoliv chybět, určitě připište do diskuzí.)

Přestože elektronické obchodování pro koncové zákazníky (tzv. business-to-customer) v České republice může letos oslavit už pět let fungování, stále musí překonávat obrovské překážky. Mezi jednu z hlavních patří placení – čili ta část nákupního procesu, kdy zákazník na webových stránkách odklikne objednávku až po dodání zboží. Musíme si totiž dobře uvědomit, že placení je v českých podmínkách velmi těsně spjato s přepravou zboží – internetoví obchodníci se musí vyrovnat s nevýhodou, že většina nákupů se děje dobírkou a peníze proto dostanou až po odeslání zboží (tzv. pay later).

Kartou nebo příkazem?

Podívejme se pro začátek na pár čísel, které nás uvedou do světa platebních metod a ukážou nám, jak jsme na tom v porovnání se světem:

  • 25 % uživatelů na celém světě vyzkoušelo nakoupit v internetovém obchodě (z toho 54 % je ze Spojených států)
  • 20 % uživatelů používá Internet banking
  • nejpoužívanější platební metodou jsou kreditní karty, v USA jimi platí 75 % zákazníků, ve „zbytku světa“ 50 %
  • v západní Evropě po kreditních kartách následují v četnosti bankovní příkazy (22 % zákazníků, velký podíl má na tom internetové bankovnictví), z 10 % dobírka
  • a co je nejvíce podstatné, transakční poplatky pro internetové obchody činí průměrně 3,1 % z ceny (u kamenného obchodu 2,1 %) – tato výše se však týká především velkých obchodů, ti menší musí strpět 7–12 %! V businessu, kde každý žije z marže v řádu jednotek procent, je to přímo vražedné.

(zdroj: Angus Reid & Gartner Group)

V České republice však na výše uvedené můžeme téměř zapomenout (snad až na Internet banking, který právě teď v podobě Citibank, BAC, Komerční banky a ohlášené GE Capital zažívá pořádnou vlnu). Jak tedy platíme v ČR?

Přestože podvědomě máme Internet spojený s technologickým pokrokem, musíme se smířit s tím, že není nad „peníze nad dřevo“. V případě e-shopů nad nákupy na dobírku. Ačkoli elektronické placení má desítky výhod pro obchodníky i zákazníky, nedokázala dosud ani jedna z více než 15 metod překonat prosté předání peněz za zásilku z ruky do ruky.

Pro co se rozhodnout?

Odhlédněme však nyní od jedné metody a podívejme se, co vše může internetového obchodníka ovlivňovat při rozhodování, jakou metodu placení zákazníkům nabídnout:

  1. Počet a složení uživatelů, kteří mohou danou platební metodu použít
  2. Kolik mě to bude stát – náklady
    1. jednorázové – poplatek za připojení, konzultace dodavatele, náklady na implementaci (zda to bude programátorům trvat 10 minut nebo 10 dní)
    2. provozní – transakční poplatky, měsíční paušál, náklady na převod peněz
  3. Kdy budu mít peníze na účtu a kdy je potřebuju mít – například pokud musím svému dodavateli zaplatit „na dřevo“, v tom případě musím mít od zákazníka peníze dopředu
  4. Rychlost – on-line v. off-line placení, pokud např. chci prodávat streamovanou hudbu, musí platba při impulzivním nákupu proběhnout během několika sekund
  5. Ceny zboží, které prodávám – jak je metody podporují:
    1. Halíře až stovky korun – mikroplatby
    2. Stovky a tisíce korun – zde najdeme největší část platebních metod
    3. Nad 10 tisíc korun – u těchto prodejů se obchodník již obejde bez elektronického placení, většině zákazníků stačí zajít kvůli tomu do banky a podat příkaz nebo si nechat zboží dovézt domů a zaplatit v hotovosti
  6. Marketingové kampaně – většina nově uváděných metod je podpořena na počátku kampaní, ve které se může obchodník zviditelnit

Pro každého obchodníka je rozhodování ještě doplněno o časovou náročnost – pokud se někdo rozhodne, že chce nabídnout zákazníkům všechny metody, pravděpodobně nebude půl roku dělat nic jiného než chodit na schůzky, dohadovat ceny a implementovat. Prosté „Time Is Money“ tady působí velmi zřetelně.

Platební metody

Projděme si ve stručnosti hlavní platební metody, se kterými se na českém Internetu setkáte, setříděny jsou prostě – abecedně:

CCS Kontakt

I přes vysoký počet zákazníků „benzinové“ CCS, je její internetová karta Kontakt už rok ve stádiu rozjezdu. Používá ji devět obchodů.

CitiCard

Citibanka, která se nyní hodně přeorientovala na retailové bankovnictví, nabízí svým klientům možnost používat platební bránu. Používá přes 20 obchodů.

Dobírka

Když to vezmeme s nadsázkou, Česká pošta je největším hybatelem domácího elektronického obchodu, dobírka je pro kategorii zboží „stovky a tisíce korun“ nejrozšířenější. Dobírku již však nabízejí i další přepravci (např. DPD), kteří dokázali Poštu porazit především v rychlosti.

Velkou nevýhodou je vysoký počet zásilek „bez adresáta“ – podle údajů některých obchodníků se jim třetina až polovina zásilek vrátí nedoručených. Náklady však platí obchodník.

eBanka

eBanka před třemi lety rozvířila jako první debaty o internetovém placení a stále pro mnoho obchodníků znamená metodu číslo 1. eBanku dnes má 50 tisíc klientů a platební bránu používá 178 obchodů.

I LIKE Q

Elektronická peněženka I LIKE Q je určena především pro mikroplatby, tj. halíře až stovky korun, a pro on-line platby s převodem peněz v reálném čase. Používá přes 40 tisíc uživatelů a 40 serverů (25 pro prodej).

Juice Pay

Druhý produkt Citibanky, marketingově uvedený společně s Eurotelem (což zrovna nebylo nejvhodnější, většina uživatelů nedokáže rozlišit placení Juice Pay a mobilní Juice). Používá 22 obchodů.

Kreditní karty

Na stále opěvované kreditní (případně i debetní) karty si budeme muset ještě počkat. Čeští obchodníci, kteří je chtějí přijímat, spojují platby se zasláním platby faxem nebo využijí některého zahraničního zpracovatele těchto plateb (např. iComs, iServe, iBill, CCNow, ClickBank). V jejich případě je však potíž s vysokými poplatky – mezi 9 a 15 procenty. Do přijetí nového zákona o elektronickém placení půjde o metodu především pro zahraniční zákazníky. A jedna nepotvrzená zpráva: prý má jedna banka začít tyto platby (provedené čistě po Internetu) přijímat.

Paegas GSM Banking

Zatím pouze jen jeden operátor umožňuje placení přes aplikaci na SIM Toolkit. GSM banking Paegase nyní umožňuje pět bank a přijímá 40 obchodů.

Převod z účtu

Pro obchodníka (např. s bílým zbožím) má snad jen samé výhody – nemusí nic implementovat a navíc dostane peníze dopředu. Pro uživatele je to metoda výhodná pouze při spojení s Internet bankingem. Aspoň si neutrmácí nohy.

SET

Před čtyřmi lety s nadějí očekávaný projekt, nyní spíše odpískaný. V Čechách převzalo tento projekt bezpečného placení kartami MUZO, žádný obrat však nenastal. Dosud přijímá pouze 10 obchodů, určeno pouze pro klienty Komerční banky.

Složenka

Opět prostor pro Českou poštu, i když s internetovým placením má jen málo co společného. Zákazník si může vytisknout složenku a zajít s ní na poštu (a pro zboží si zajít podruhé).

Úvěrové karty – O.K. Karta, Cetelem, Homecredit

Stejně jako v kamenných obchodech i internetové zažívají nápor nákupů „na dluh“. Na českém webu nabízejí nákupy již všichni klíčoví hráči: (OK Karta) GE Capital, Aura (Cetelem) a YES (Homecredit). Používá již několik desítek obchodníků.

Některé další možnosti

Mezi dalšími možnostmi placení patří především věrnostní programy v různých podobách, například eKreditiv v eCity, dukáty na iDnes nebo Fazole.

Co nás čeká do budoucna?

Exkurzi cestou/necestou po českém elektronickém placení zakončeme malým výhledem do letošního roku, v příštím článku navážu dalšími, které by měly (nebo mohly) zatřást evropským Internetem.

Prvním trendem bude další nástup úvěrových karet – to je spojeno především s celkovým nárůstem jejich obliby. Nákupy na dluh se proto možná stanou i nejoblíbenější metodou.

MM Influenceři

Za mnohem podstatnější krok však osobně pokládám tzv. platební portály. V současné době se připravuje několik projektů, které obchodníkům ulehčí od celého elektronického placení. Tyto portály v sobě sdružují několik platebních metod, pro obchodníka to proto znamená především úsporu od desítek jednání a implementací – bude stačit 1 smlouva a 1 implementace. Bude však záležet také na dosud používaných metodách, jak budou těmto portálům a jejich začlenění do sebe na kloněny. Tuto službu již nabízí svým obchodníkům Globe Internet (Platby.cz), na Invex se chystá spuštění slovenského Monexu (Amonet.cz) v české režii Expert&Partner.

Pokud se Vám zdá celé internetové placení příliš náročné, nezoufejte. Peníze se používají teprve pár tisíců let.

Autor článku

Autor pracuje na mikroplatebním projektu I LIKE Q společnosti Villusion, kterého se účastní Sun Microsystems. Dlouhodobě se věnuje elektronickému obchodu, pracoval na řadě studií pro bankovní sektor.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).