Vlákno názorů k článku Nesnažíme se to vymlčet. Microsoft nemůže zaručit, že data zákazníků z ČR a EU nevydá do USA od Danny - No ja myslel skutecne Slovaky (pripadne Madary), ne...

No ja myslel skutecne Slovaky (pripadne Madary), ne pruhonicke naplavy do Cech :-) Tam ty sance neco ovlivnit jsou stejne... mrzke....

Tak ho nebudeme volit co muzes ovplyvnit.
Volby v USA ovplyvnit nemuzes.

Jenze jak GDPR tak i LZPS nabizi celou radu moznosti, ktere sice subjektivne muzete jako obchazeni vnimat, ale v praxi - tedy pred soudem - vase teze neobstoji. Kdyz vytahujete Francii, tak zrovna na prikladu HADOPI si muzeme demonstrovat realitu, kdy to ani evropsky soud nesmetl, zeano.

Aneb proc by nekdo krkolomne resil neco pres USA, kdyz staci vlastni (lokalni) zakon? ;-)

Ano, rozdíl spočívá v tom, čí legislativu lze porušit – vlastní, nebo cizí. Pokud žádost podá například Francie, může tím obcházet GDPR a Listinu základních práv EU, tedy unijní legislativu, která je nadřazená národním právním předpisům. Pokud žádost podá vláda USA, může tím porušit evropskou legislativu. Porušování cizích zákonů Američany však nikdy příliš netrápilo.

Použil jsem slovo může, protože některé žádosti mohou být oprávněné – například v případech trestné činnosti, terorismu apod. Jenže existuje podezření, že se tento mechanismus využívá i v případech, kdy oprávněný není – například ke sledování opozice nebo k plošnému dohledu.

No a opačně tam žádný soud není. Firma dostane příkaz a data prostě vydá. Druhý stát není vůbec nijak tázán a nemůže to ovlivnit.

A vy muzete ovlivnit, co udela treba takovy... Slovak, at nebehame daleko? ;-)

Tak je rozdil jestli poda zadost USA jejiz obcanem nejsem a nemohu tak ovplyvnit politiku teto zeme a kdyz poda stat EU.

Vždy mě u článků tohoto typu překvapí pokrytectví, s jakým jsou informace čtenáři podávány: EU je hodná a nic špatného nedělá, zatímco Trumpova Amerika je zlá a může získávat data občanů EU, i když jsou uložena v EU. Zamlčí se přitom, že některé státy EU mají s USA smlouvy (Mutual Legal Assistance Treaty, MLAT), které evropským vládám umožňují získávat data z big tech firem o vlastních občanech. Funguje to následovně (ChatGPT 5):

1. Země EU podá žádost.
- Požadující země (např. Německo, Francie) odešle žádost podle dohody o vzájemné právní pomoci (MLAT) prostřednictvím svého ústředního orgánu, obvykle ministerstva spravedlnosti.
- Tato žádost je předána Úřadu pro mezinárodní záležitosti (OIA) při Ministerstvu spravedlnosti USA (DOJ).

2. OIA žádost posoudí. OIA ověří

Zda žádost odpovídá podmínkám MLAT,

Zda je v souladu s právem USA (zejména ochranou soukromí a ústavními právy).

Pokud je žádost v pořádku, OIA ji předloží federálnímu soudci nebo prokurátorovi, podle povahy požadovaných dat.

3. Americký soudce vydá právní příkaz. Soudce může vydat

Příkaz k prohlídce (pro obsahovou komunikaci),

Soudní příkaz nebo předvolání (pro metadata),

Nebo jiný právní nástroj podle Stored Communications Act (SCA).

4. Technologická firma poskytne data americkému orgánu
Americká technologická společnost (např. Google, Meta) zašle požadovaná data příslušnému americkému úřadu, nikoli přímo zahraniční vládě.
- Toto je klíčový detail: i když data byla požadována ze zahraničí, USA je považují za součást vlastního právního řízení.

5. OIA předá data zpět žádající zemi
Jakmile DOJ/OIA obdrží data, formálně je předá zpět žádající zemi.
Tento přenos probíhá bezpečnými kanály mezi vládami.

Americký OIA neumožňuje firmám posílat data přímo zahraničním úřadům.
(Konec textu generovaného ChatGPT)

Jak často se to děje? Uvedu příklad: "Germany is the European champion when it comes to requesting inventory data from large tech companies. Over a period of ten years, German authorities have requested user information on 709,400 accounts from Apple, Meta, Google and Microsoft since 2013." (Zdroj: https://www.heise.de/en/news/Surveillance-Germany-requests-the-most-user-data-in-Europe-9861052.html).