Vlákno názorů k článku Nestle, Greenpeace a krizové PR na Facebooku od Mablung - Co studujete/vystudoval jste?

Antimonopolni urady jsou dukazem maximalne toho, ze proregulacnich moulu s vasim nazorem je vetsi nez male mnozstvi, niceho jineho.

Pokud meziclanky zvysuji ceny, nic vam nebrani je vypustit, a zalozit si svuj obchodni retezec, ktery ty ostatni prevalcuje cenami i kvalitou. Prestante tu blabolit a jdete si pravdivost svych reci overit v praxi!

Jsem si zcela jistý, že i v levném salámu je tak malý podíl krys, že ho nepoznám, a téměř nulový podíl hoven. Ale na jiné téma - kdyby ho zákazník takový, jaký je, nechtěl, tak by takových nebyly tři čtvrtiny uzeninového pultu v každém supermarketu. Lidé to tak prostě chtějí, zvykli si na mleté krysy, a dávat 200 či dokonce 400 Kč za kilo salámu bez krys jim připadá jako neskutečná a zbytečná ztráta peněz.

Ale jestli chcete regulaci, rád vám přikážu, že jediná voda, kterou smíte použít, byť ke splachování záchoda, je evian ve skle, stejně tak vám zakážu si koupit auto pod 3 miliony (když nechcete platit za kvalitu, tak si choďte, podle svých vlastních argumentů, pěšky), a než bydlet v domě pod 10 mega, to přece radši budete v souladu se zákonem o kvalitě života s nákupním vozíkem přespávat pod mostem, že?

"tedy jednoznačně za tím stojí kartely..."

Tenhle článek říká něco jiného, poslouchejte: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/tema/popelnice-evropy_24549.html


Taky máte rádi Magnum? Tak poslyšte historku, kterou mi pod podmínkou přísného utajení identity vyprávěl manažer jedné potravinářské firmy. „Kdysi dávno uvedl Unilever svou vlajkovou loď na český trh v původní receptuře - poctivé a smetanové. Pak zkusili nanuk ošidit - mléčné tuky nahradili rostlinnými - a při zkušebních ochutnávkách s překvapením zjistili, že Češi nic nepoznali. Kokosový olej samozřejmě není nic škodlivého, ale ve smetanové zmrzlině bychom ho asi nečekali. Celou recepturu to přitom významně zlevní."

Podobným praktikám se elegantně říká „optimalizace receptury" a právě ony jsou důvodem, proč nám v zahraničí leckdy chutná víc než doma. V potravinářské branži přitom neexistuje nic běžnějšího, než zahušťovat jogurt škrobem, nahradit kakao ztuženým tukem, česnekové stroužky pastou a namísto pekanových ořechů přidat do produktu ty levnější, vlašské. „Venku by si to zákazník nenechal líbit, u nás to naopak nepřímo vyžaduje. Chce ty nejlevnější potraviny a těžko může čekat, že si za pět korun koupí uherák," říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová a přidává historku, kterou jí vyprávěl známý uzenář. „Šunky, která by se ani šunka jmenovat neměla, protože obsahuje jen 40 % masa, prý prodají stovky tun, kdežto tu opravdovou by téměř nemuseli vyrábět."

„Kvalitní věci se k nám vůbec nevozí. Dodavatelé vědí, že by to tady nikdo nekoupil.

Pokusů obrovskou moc řetězců omezit byla spousta. Podle mnohých odborníků je ale jakákoli regulace kontraproduktivní. „Ve Francii mají takzvaný Galandův zákon, dle kterého nesmí dodavatel jít pod doporučenou cenu, to znamená stejnou cenu pro Lidl i pro malého obchodníka. Dopadlo to tak, že řetězce dostávají marži formou zpětných bonusů. Doporučená cena je třeba deset eur, ale dodavatelé jim zpátky posílají čtyři. Stát tak vlastně řetězcům garantuje 40% marži," popisuje Perutka, který francouzský trh dobře zná.

Jak už bylo řečeno, větší moc než stát mají ve svých rukou spotřebitelé, Tedy podle manažerské terminologie „většinový zákazník": jeho přáními se totiž řídí všichni výrobci i obchodníci. „Pořádáme ochutnávky, focus groups, vyhodnocujeme podněty ze spotřebitelských linek. Sortiment i třeba chuťové profily jsou odrazem toho, co si lidé přejí," shrnuje například mluvčí české pobočky největší potravinářské firmy světa Nestlé Martin Walter. Až podle tohoto pravidla přestane „většinovému zákazníkovi" stačit shnilá zelenina, ošizené uzeniny, mléčné výrobky plné éček, a začne požadovat větší šíři sortimentu, výrobci i prodejci se prostě budou muset zlepšit. Tak si na to vzpomeňte třeba hned na příštím nákupu.

Jak už odpověděl Mablung (díky) - slova "zákaz" a "volný trh" se do jednoho postoje hodí asi stejně jako "hitler" a "svoboda".

Pokud byste skutečně direktivně zakázal vyrábět salámy z náhražkových surovin, odříznete většinu, která je s jejich kvalitou spokojena, a víc platit nechce, od jejich preferovaného výrobku, a vznike: 1) černý trh s levnými salámy, 2) výrobci budou vymýšlet finty jak salám naplnit jinými plnivy než těmi zakázanými (aby nepřišli o zákazníky, kteří těch 200 dát nechtějí), a v horším případě ti, kteří jsou dostatečně velcí, uplatí kontrolní úředníky aby mohli ony sra*ky dál produkovat díky nějaké výjimce - čímž se akorát zbaví drobné konkurence pro kterou je výše standardního euroúplatku likvidační. Anebo 3) pojmenují svůj výrobek jako sojová směs s příchutí loveckého salámu a nezmění se nic.

O tohle se postará trh - aby vyhověl přání zákazníka. Vždycky. A jestli chcete měnit přání zákazníka, pak tomu ale neříkejte svoboda nebo demokracie.

Kvalitní věci pořád jsou, jenže je v regálech uvidíte, zanadáváte si jak někdo může za salám chtít 400/kilo, koupíte si sra*ku za 150, a příště už tam ten kvalitní nebude - proč taky, nikdo ho nekupoval. Takhle přicházíte o výběr kvalitního zboží, ty "zlé" korporace vám dávají přesně to co chcete a platíte.