Založila jsem a vedu firmu 52pages zaměřenou na content a employer branding postavený na datech. Děláme výzkumy, stavíme strategie a tvoříme obsah, který firmám pomáhá zaujmout a udržet lidi.
Když jsme začínali, byli jsme malý tým, pár projektů a většina věcí jen v mojí hlavě. Dnes máme tři projektové manažery, asi tucet lidí v týmu, několik externistů a rozběhnuté desítky projektů. Fungujeme klasickým agenturním modelem – měníme čas expertů za peníze klientů.
Na denní bázi to šlape. Jenže jak projektů přibývalo, začalo být jasné, že nám chybí nástroj na plánování kapacit a řízení cashflow: kdo kdy a na čem pracuje, kolik hodin mu zbývá, jak rozložit práci, jak hlídat finance po projektech. Projektový nástroj máme (Todoist), ale výše popsané si žádá něco jiného.
Začala jsem se ptát ostatních šéfů agentur, jak to řeší. Většina se nejdřív zasmála a pak popsala spletitou cestu přes několik nespolupracujících nástrojů, interní systémy nebo drahé softwary, které stejně neřeší vše. Často to končí u chaosu slepovaného skripty, tabulkami a API integracemi – nepružného, křehkého, nemožného už nikdy vyměnit. Nechat si stavět něco na míru? Časově, finančně i mentálně mimo hru.
Složitý výběr
A tak jsem se pustila do testování všeho, co bylo na trhu. Zahraniční appky jako Monday nebo Toggl pokryly jen zlomek toho, co jsem potřebovala.
Prošla jsem si Caflou, český nástroj, který toho umí hodně, ale pochopit jeho logiku mi trvalo desítky hodin. Uživatelsky je těžkopádný a neodpustí vám ani jediný špatný klik. Měla jsem skvělou podporu, která reagovala i v noci, ale po pár dnech už jsem je nechtěla obtěžovat s každým dotazem.
Pak jsem zkusila rovněž český EasyProject, robustní korporátní systém, který by možná šel ohnout pro naše potřeby. Jenže implementace by trvala měsíce, stála desítky tisíc a provoz ještě víc.
A pak tu byl opět tuzemský Smart Work System. Na ten bych asi nenarazila, kdybych si v březnu v letadle Ryanairu vedle sebe nevylosovala majitele architektonického studia. Otázka „Jak řešíte kapacity?“ padla i na něj – a on mi ukázal, že existuje firma Němec, která si postavila vlastní software a teď ho nabízí dál. Vznikl přímo z praxe lidí ze stavebnictví, protože na trhu nenašli nic, co by jim vyhovovalo.
Říkala jsem si, že architekti přece fungují podobně jako my: tým lidí, který prodává čas na zakázkách. Tak jsem s nimi podstoupila základní implementaci, pár hodin školení a nastavování. Velmi milí lidé, ochotní, vnímaví. Ale pořád to nebylo ono.
Zásadní funkce, jako je přehled o alokacích lidí napříč projekty, možnost rozdělit práci podle úvazků a rovnoměrné rozprostření kapacit v čase, systém neuměl. A i když se aktivně vyvíjí, pořád bychom se museli spíš přizpůsobit my. Třeba tím, že bychom lidi přidělovali do projektů stejně jako materiál na skladě.
Objev Lovable
Všechno jsem to dala k ledu a řekla jsem si, že se k tomu vrátím, až bude víc času. Nebo až budeme ještě větší a Todoist s mojí excelovou tabulkou přestanou stačit.
Letos v dubnu na konferenci jsem poprvé uslyšela o takzvaném vibe codingu, tedy vytváření aplikací bez znalosti programování, pouze na základě zadávání přirozených textových příkazů. Poté jsem na tento pojem začala narážet čím dál častěji, hlavně na LinkedInu. Tak jsem to bez jakéhokoliv očekávání šla zkusit.
Zvolila jsem nástroj Lovable, protože jsem na něj ten den náhodou narazila. Tedy, ona to nebyla úplně náhoda. Lovable před pár dny po osmi měsících od založení získal investici 200 milionů dolarů a byl oceněn na 1,8 miliardy dolarů. Je ho teď všude plno. Jde o nejznámější nástroj svého druhu, ale je jich více, třeba české Macaly.
Zakladatel Lovable Anton Osika vyšel z open source nástroje, který o víkendu vyvinul pro svůj e-commerce tým. Dnes vede nejrychleji rostoucí softwarovou firmu v historii. Lovable dosáhl tržeb 100 milionů dolarů ročně (ARR) za pouhých osm měsíců, rychleji než OpenAI, Cursor nebo Wiz (tedy alespoň podle oficiálních údajů Lovable). Jeho cílem je přeměnit každého tvůrce ve vývojáře – bez potřeby klasického programování.
Hladký onboarding
Na úvodní stránce Lovable vás přivítá jednoduché pole, do kterého můžete popsat, co byste chtěli postavit. Rozhraní je čisté, přehledné a intuitivní. Vlevo si povídáte s nástrojem podobně jako s ChatGPT, vpravo sledujete, jak vám přímo pod rukama vzniká aplikace nebo web.
Hned první výstup mě úplně chytil. Klikací prototyp s moderním uživatelským rozhraním (UI) vznikl během pár vteřin. Můžete si ho okamžitě osahat, přidávat funkce, upravovat, zkoušet. A celou dobu máte pocit, že vám ten nástroj čte myšlenky. Sledujete, co Lovable dělá, jak přemýšlí – a i když většině kódu nerozumím (mám základní znalosti například Pythonu a logické a analytické myšlení), naprosto přesně chápu, co se děje. Jako by někdo konečně pochopil, jak jsem to myslela. A když se ukáže, že je to slepá ulička? Nevadí. Můžete se vrátit, změnit zadání, zkusit jinou cestu. Do nekonečna. Tedy – skoro. Každý krok totiž stojí kredity.
Obecná práce zjednodušeně vypadá tak, že něco zadáte, trochu se dohadujete s AI, překreslujete, překopáváte, pořád to nefachá – a pak to najednou funguje.
Narozdíl od klasického vývoje, kde něco zadáte a pak tři měsíce čekáte, jestli se vám něco vrátí zpátky, je vibe coding v podstatě dialog. A narozdíl od ChatGPT si nepřipadám, jako bych si povídala s natvrdlým juniorem. Tenhle zvládá moje desítky nápadů velmi rychle. A hlavně nemám pocit, že někoho otravuju, když po třech hodinách práce změním názor a překopu rozhraní.
Supabase a je to
Lovable je propojený se Supabase – nabízí nativní integraci, která umožňuje spravovat UI i databázi (PostgreSQL, ukládání souborů, edge funkce) přímo přes chat. Kromě toho se hladce propojuje s GitHubem. Každý projekt se verzuje, změny se automaticky pushují do repozitáře a přijímají se i nové commity.
Hosting je v ceně, nic se nemusí řešit bokem. Ve free verzi máte pět promptů denně, placené tarify (od 25 dolarů měsíčně) umožňují vlastní doménu, soukromé projekty i vyšší spotřebu kreditů podle náročnosti zadání. Já za každou aplikaci v testovací fázi zaplatila zhruba 100 dolarů, ale osekaná verze by se dala postavit klidně za polovinu.
První aplikace
První aplikaci určenou pro základní agenturní řízení jsem popsala a postavila během jediného dne – stálo mě to asi deset hodin „programování“. Všechno budeme ještě ladit a už mám dlouhý seznam vylepšení: stopky, základní CRMko, systém na žádosti o dovolené a tak dále. Uvědomuji si, že nás čeká ještě hodně testování v ostrém provozu. Není to totiž tak jednoduché, jak jsem si prvních pár hodin myslela.
Každou novou funkci je potřeba napojit na to, co už tam je. Všechno pořádně otestovat do nejposlednějšího tlačítka. A u každé složitější věci se zasekávám, protože chatu musím všechno postupně dovysvětlit. Dlouho jsem bojovala třeba s hromadným importem dat nebo s nastavením různých dashboardů podle rolí v týmu.
Základní manažerský dashboard. Přehled měsíce, týmová utilizace, kdo je daný den nedostupný, shrnutí týdenních plánů každého člena týmu.
Základní dashboard. V levé části jsou aktivní projekty daný měsíc, v pravé hlavní potřeba – rozpad hodin jednotlivých členů týmu, rozdělení na billable a non-billable a rozplánované kapacity do konce měsíce. S etalonem, který se posouvá každý den, pro kontrolu, kolik by mělo být odpracováno.
Osobní přehled každého zaměstnance. Přehled odpracovaných hodin, přidělené projekty, dovolená.
Timesheet. Místo pro zapisování odpracovaného času na jednotlivých zakázkách.
Prostor pro vyplnění a odevzdání týdenního plánu.
Přehled a administrace všech členů týmu a jejich kapacit.
Základní prompt, který odstartoval celý proces vzniku aplikace.
Ladění dalších funkcí. Zde přidání etalonu a ukázka odpovědi a procesu přemýšlení chatbota.
Druhá aplikace
Druhou aplikaci jsem postavila z nutnosti. Je to nástroj, který vizualizuje data z našeho vlastního výzkumu – ten pomáhá HR marketingu stavět employer brandingové strategie a kampaně podle toho, co jejich cílovky skutečně od své kariéry očekávají.
Máme přes dva tisíce odpovědí na víc než dvě stě unikátních otázek. Hledat v tom něco v Excelu o 480 sloupcích je prakticky nemožné. Žádné BI nástroje neovládám tak, abych v nich tohle zvládla sama. A když jsem se dataset pokusila nacpat do AI, dostávala jsem pokaždé jinou odpověď. Což u tvrdých čísel z tabulky není úplně žádoucí.
Nastavení vlastního BI nástroje pro tenhle objem dat by podle mých předchozích zkušeností stálo vyšší desítky tisíc a několik týdnů práce. S Lovable jsem měla funkční základ za pár hodin. Můžu do něj postupně přidávat datasety pro jednotlivé klienty – a místo tabulek nebo ručně skládaných PDF reportů už nabízím pěkný klikací reporting.
Bylo to mentálně náročnější, všechno jsem ladila ručně, každý graf zvlášť. Na každé úpravě jsem se zasekla. A několikrát jsem u toho fakt zuřila, protože co vypadalo jako malá změna, znamenalo několik nových promptů, rozbití jiný částí, vracení se zpět… Ale za zhruba 15 hodin práce a 150 dolarů jsem měla hotový první interaktivní reporting, včetně barometrů s kariérními preferencemi rozdělenými podle segmentů a možnosti filtrovat si výsledky podle konkrétní cílovky. Přesně tak, jak jsem si to představovala.
Ukázka promptu v mé řeči a začátek práce robota.
Shrnutí po odpracovaném úkolu, kterému zase rozumím.
Bouře v ráji. I my dva si občas nerozumíme a dohadujeme se.
Otázky do budoucna
Vytvořené aplikace budeme ve firmě postupně zkoušet v praktickém nasazení. Dosavadní zkušenosti shrnuté v tomto textu berte spíše jako náznak potenciálu toho, co vibe codingové nástroje typu Lovable už nyní zvládnou a co se z nich může stát do budoucna. Nejde o dlouhodobé praktické zkušenosti z provozu a jeho škálování. Je pravděpodobné, že během každodenního používání vytvořených aplikací narazíme na překážky nebo nutnosti změn.
Velkou otázkou budoucnosti jsou náklady na provoz. Lovable si účtuje kredity za prompty s tím, že chod samotné aplikace je “zdarma”. Jde ale o startup, který velmi pravděpodobně bude své podmínky časem upravovat, takže uvidíme. Naštěstí aktuálně lze vše exportovat na GitHub a teoreticky přenést jinam. Pokud to jiné vibe coding nástroje pojmou.
Pak jsou zde otázky udržitelnosti. Ne té zelené, ale provozní. Appky si zatím vytvářím a udržuji sama, protože mě to baví. Mí spolupracovníci pro tuto činnost takové nadšení zdaleka neprojevují. Je otázkou, zda vývoj aplikací kritických pro fungování a rozvoj firmy může stát na jedné nezastupitelné osobě a jak případně nastavit jejich rozvoj, údržbu, testování, nasazování do produkce a tak dále.
Každopádně je skutečně na zamyšlení, kolik dnešních pozic bílých límečků může být kvůli podobným nástrojům v ohrožení. Predikce dělat nebudu, protože je to u technologií vždy ošemetné, ale asi bych doporučila svět nástrojů napojených na LLM prozkoumávat.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU