Internetové seznamování je super, já jsem registrovaná na www.elitedate.cz a nedám na ně dopustit. Férová seznamka pro lidi, co se chtějí vážně seznámit, žádní zájemci o flirt, jako je tomu jinde. Teď mají akci na valentýnskou soutěž, tak zkuste své štěstí a vyhrajte členství zdarma.
zkušenost dobrá ják to asi chodí,tákový že to jde,nebo kecu že choděj tám lidi bez šánce nemáj nato atd,jé asi táková ženská nemuže mít problém se seznámit dost odpovědí má vždy,trvrzení že jeto těžké je nesmysl,opačně to jde taky,ano ale to je běch na dlouho,jinák takový že sém se sešel z pátnáctí a více žen je blbost,ženský neodpovídáj na inzeráty atd.
Přes net jsem se seznámoval dvakrát, jednou to vydrželo 2 měsíce, podruhé 1,5 roku. Nebylo to tak, že by o sobě partnerky lhaly nebo snad dávaly jiné fotky, ale trochu chybí kontext - jaké mají např. vztahy se svým okolím apod. Se svou sočasnou přítelkyní jsem se seznámil klasicky - přes společné kamarády. Mělo to tu výhodu, že jsme se mohli navzájem oťukat a člověk nebyl závislý jen na tom, co ten druhý na sebe prozradí (a co raději zamlčí). Už jsme spolu pár let, máme krásnou holčičku a celkově je to fajn. Seznámení přes internet bych nezavrhoval, ale k seznamkám už důvěru nemám (internet!=seznamka).
No vidis. Ja kdyz jsem se rozvedl tak jsem behem mesice nasel cez internet dost zen. Z priblizne 15 jsem se osobne potkal. Sice druhy krat jsem se videl uz jen s 5 (s ostatnimi jsem si proste nepad do oka). A ted po uz je tomu asi 6 let i po prestehovani do jineho mesta obcas skocime na kavu. Vsechny moje "zeny" jsem potkal na internete (jedine moji zenu s kterou to dopadlo zle ze zle ne) a nemuzu si rozhodne stezovat. Jen treba dobre odhalovat lzi :)
No je to hodne pritazene za vlasy ale speticka pravdy tam je. Pokud holka přímo nabídne zmiňovaný druh seznámení a není úplná šereda, dřív nebo pozdeji uspěje (nepočítám ty oplzly prsata co napisou hned - uspěje jako že najde někoho, koho bude ochotna akceptovat)
Pokud se pletu, tak mě holky vyveďte z omylu. To přirovnání ke smečce vlků mi příjde vcelku blízko, když se člověk podívá jak to na seznamkach vypada...
) Buď se slečně líbíte a pak je jedno, co řeknete (pokud to není nějakej extrém)
2) Nebo se slečně nelíbíte a pak je taky jedno, co řeknete, protože už to nijak "neokecáte" :-D
........vs......
Ono jenom stačí nechovat se jako úplnej idiot nebo tragéd a ani se seznamovat nemusíte, protože slečny za Váma půjdou samy.
........
Jinak jsem se seznámil na internetu úplně stejně jako v reálu, nebo přes mobil, takže v tom rozdíl nevidím, myslím že médium není důležité. Nevýhodu vidím ze zkušenosti opravdu jen v tom že naživo si holku poměrně dobře prohlédnete, kdežto přes net si s ní třeba budete víc rozumět či mít nějaký společný zájem, protože vás primárně neomámí vzhledem a dohodnete se na zkoušku třeb
Pěkný článek :-)
Před cca 4 lety jsem se rozhlížel po seznamkách, trefil jsem na partnerku s níž nějakou dobu probíhala komunikace po internetu. No a letos 10.10.2010 jsme měli svatbu, protože jsme chtěli, dítka zatím nemajíce a nečekajíce. Takže i normální internetové seznamky fungují, ale asi to nechce hned rande, ale nějakou dobu komunikovat.
- Když jste se před 10 lety seznámili s partnerem přes internet, vypadali jste jako exot co se není schopen seznámit "normálně" (třeba na diskotéce).
- Když se s partnerem seznámíte přes internet dnes, vypadáte normálně jako ostatní co se seznámí "klasicky".
- Když se za 10 let seznámíte s partnerem mimo internet, třeba na diskotéce, budete vypadat jako exot co se není schopen seznámit "normálně" (přes internet)
:-)
ty ale mas prsa a p.... a jelikoz chlapi jsou ve vetsine, neco jako smecka hladovych vlku tak klidne sezerou i zenskou ktera zrovna neoplyva krasou, ja za cely rok, jsem se neseznamil s ani jednou s kterou bych byl dlouhodobeji ve styku a tim myslim taky jen pres net aspon kamaradsky vztah, proste cely zivot diky svym telum jen proplouvate zivotem a kdyby ne chlapi tak byste dodnes bydleli v jeskynich a pasli travu jako kravy.
Dovolím si nesouhlasit, 2x v životě jsem využila seznamku tedy nikoliv k vážnému vztahu, ale kamarádsko´-mileneckému vztahu a můžu jen doporučit. Objevila jsem na ní úplné skvosty a musím konstatovat že mileráda zopakuji. Myslím , že nejsem žádná tragédka, mám skvělou práci, jsem zabezpečená, inteligentní, ctižádostivá, soběstačná a škaredá také nejsem. Ano i trágédi jsou na internetu, ale to je stejné jako na ulici, naopak musím říci, že když mě někdo zaujal mimo internet jen na první pohled, tak jsem později zjistila, že je to tupý tvor, což se mně na internetu nestalo, pokud mě zaujala odpověď tak setkání bylo vždy obohacující. Přeji usměvavý den Martina
Ja jsem dlouho nemohl najit tu pravou. Tak jsem se nakonec poohledl na seznamce a nasel si ji tam. Autor clanku uvadi detinske priklady, ze na internetu lide predstiraji neco co nejsou. Ale to v realu taky, clovek na to vsak prichazi az po nekolika mesicich poznavani. Pres internet to je jednodussi, alespon ve vyssi vekove kategorii, tam uz si lide dovedou otevrene rict jaci jsou a co od druheho chteji a jesti stoji za to to zkusit.
Ke každému člověku žije někde nějaký vhodný protějšek. Otázka je jenom kde žije a kdy se ti dva potkají. Určitě k tomu ale jednou dojde. Já jsem letos se svou ženou oslavil 25 let společného životního boje. Seznámili jsme se klasicky ve městě před hračkárnou. Potkali jsme se a já jsem ji jednoduše pozdravil a pozval jsem ji na kávu do kavárny vedle té hračkárny. No a pak to šlo normálně. Rok a půl jsme spolu chodili, pak jsme spolu bydleli a nakonec nás moje dnešní tchýně v podstatě donutila ke svatbě. Nelituju toho a tchýni mám občas celkem rád. Tchán je borec se kterým si rozumím skvěle.
Pred osmi lety jsem se seznamil na internetu se svoji manzelkou. Ted cekame druhy prirustek do rodiny. Jsme exoti?
No mozna jen ja. Tehdy tomu ale pomohla nahoda, kdy na statnim urade nahodou na tyden povolili internet a ma manzelka tehdy ze zvedavosti navstivila Seznamku.
Přesně souhlasím s autorem, seznamování už holt není to co dřív.
Zažil jsem seznámení přes internet, bylo to už dávno ještě v dobách, kdy byly internetové seznamky v plenkách. Několikrát jsem to zkoušel, až jednou to vyšlo. Na schůzku přišla přesně ta holka, která byla na fotografiích, byla přesně tak, jak se prezentovala v emailech (dokonce jsme nepohrdli klasickým papírovým dopisem). Vydrželo nám to spolu jen něco přes rok, ale nelituji toho.
Nemám nic proti internetovým seznamkám, ale jak se píše v článku, klasika je klasika.
Mimochodem… se svou ženou, se kterou jsem teď už skoro 7 let, jsem se seznámil opravdu klasicky. Bylo to na vesnické zábavě, dlouho jsme se na sebe dívali až jsem se konečně odhodlal.
Ne, že bych chtěl internetové seznamky nějak hanět, ale jsou prostě plné tragédů :-D
Já patřím k mladší generaci, navíc jsem bývalý IT specialista - nyní podnikatel v marketingu (sice to není odborné, ale ty peníze...), takže Internet používám od jeho dřevních dob a na Internetu se vždy seznamují jenom tragédi.
K seznámení ani nepoužívám opět tragédní větu "Neznáme se? Nevíte kolik je hodin? To je ale pěkný pejsek!" a podobně, protože je to zbytečné... Platí dvě zásadní pravdy:
1) Buď se slečně líbíte a pak je jedno, co řeknete (pokud to není nějakej extrém)
2) Nebo se slečně nelíbíte a pak je taky jedno, co řeknete, protože už to nijak "neokecáte" :-D
Takže já používám větu "Ahoj, já jsem Tomáš...", která není tragédní, na nic si nehraje a i slečna dobře ví, kam mířím.
Ovšem, už jsem ji dlouho nepoužil, protože jsem naposledy takhle ulovil na předváděčce jedné SQL nadstavby studentku práv na brigádě a jsme spolu už 6 let.
Ono jenom stačí nechovat se jako úplnej idiot nebo tragéd a ani se seznamovat nemusíte, protože slečny za Váma půjdou samy. Stává se mi to docela často... Nedávno jsem třeba domlouval jednu zakázku, která klapla a po podepsání smluv mi obchodnice klienta ještě dala rozpis své pracovní doby na tři týdny dopředu, adresu a telefonní číslo, že se mám někdy stavit... Projel jsem to skartovačkou, k veliké nespokojenosti jednoho mého kamaráda se slovy "Já nevěrnej přítelkyni být nechci a takovýmu děvkaři, jako jseš Ty, nemůžu tak hodnou holku nechat!" Dopadlo to dobře, po dvou týdnech už se mnou i mluvil :-DD
No, i kavárna a knihovna se dá virtualizovat. Jinak řečeno, lze se seznamovat na tématických webech. Není nutno chodit na nic neříkající seznamky kde třeba většina žen má (ráda sportuju, motorky, auta) a chlapy (posiluju, procházky, romantika) a vysílat jasné zoufalé signály s podtitulem "Chcete mě?". Dokonce tu jsou i vyspělé sociální weby (nemyslím teď facebook, ten nikdy vyspělý nebyl), kde lidé diskutují na různá témata, a když si zobrazíte jejich profil, vidíte oč se zajímají a jak se vyjadřují, a máte tedy určitou představu koho že to vlastně jdete lovit. Tedy, já bych to internetové randění tak nezatracoval. Jediný problém je skutečně s tím vzhledem, protože asi každý zažil že na fotce člověk vypadá krapet jinak než ve skutečnosti, takže i bez fake fotek je to trochu risk. Holt jako každé jiné rande nelze počítat s úspěchem. V reálném balení nevíte co ten člověk má v hlavě a v internetovém zase nevíte jak vypadá. Si vyberte. :)