Ten odkaz na informace o britských firmách je inspirativní:
spravovat firmu přes web rozhraní a neběhat kvůli prkotinám k právníkovi.
To ještě dotáhnout po stránce daní na nějaké jednotné místo, kde si založím s.r.o. (ltd, ...) a z banky automaticky vyexportuji příjmy/výdaje a spočítají se mi daně. Klidně v nějakém omezeném režimu, kdy pak nelze řešit odpisy a další věci, pro polovinu začínajících firem na první roky absolutně dostatečné.
Kalousku, co tam ty roky děláš?
Je hezké obhajovat to, že si můžu založit firmu, zadlužit ji, zlikvidovat ji a jede se dál. Jako já neříkám, že se to nemůže stát nebo že by člověk měl být ostrakizován do konce života. Ale minimálně je to důvod se mít napozoru a zjistit si nějaká fakta, pokud chci s takovým člověkem jednat.
Mě by opravdu nebavilo jednat s lidmi, kteří zakládají jeden neúspěšný „startup“ za druhým a všechny je likvidují s dluhem. Mezi nezodpovědným jednáním a podvodným jednáním je dost tenká hranice, kterou si někdy neuvědomuje ani ten, kdo tak jedná.
jasne, ja to myslel spis na ty, kterym vadi, ze v CR je casto rovnitko mezi podnikatelem a podvodnikem, je to proste tim, ze u nas skutecne narozdil od zapadni evropy je polovina podnikatelu podvodnikama a pak to samozrejme prostej clovek neumi rozlisit, ono mu to je taky jedno, nema duvod proc by to mel rozlisovat. Chtel jsem rict, ze proste v tom je ten rozdil, v Nemecku je podvodnik podvodnikem a podnikatel podnikatelem, v CR to tak neni, tak se nikdo nemuze divit.
1 část: To že je někdo solventní, ještě neznamená, že ti zaplatí. Takže ta informace je ti předem k ničemu a navíc je platná pouze v okamžiku tvého dotazu. A dokonce ani dotazovaný nemusí vědět, že vše je jinak.
2 část: Tak jako ty nevěříš jemu, tak on nevěří Tobě. Takže se dostanete do patu. Podobné chování se totiž nebere jako jako útok, nebo urážka, ale jako varování, že u Tebe není něco v pořádku. A opět platí, to že si zjistí, že jsi solventní mu neposkytuje záruku platby.
3 část: Cena sama o sobě nic neříká. Navíc jsou obory, kde rozpětí je až v řádech a pořád to nemusí být o podvodu, ale třeba o nákladech, nebo jiné motivaci. Naopak podvodník se vždy tváří tak, aby vzbudil co nejméně pozornosti.
Samozřejmě, že si nechá zaplatit od nových klientů, dokonce by si měla nechat zaplatit na roky dopředu. To je totiž jediná možnost, jak firmu zachránit před krachem.
Dokonce i poštovní známky vznikly kvůli tomu, aby anglická pošta získala prostředky na provoz, které chyběly v kase - do té doby platil zásilku příjemce až při doručení. Takto mohlo být prodáno tisíce zásilek bez poskytnutí protislužby, zato mnohem levněji a pošta zažila rozmach díky jejímu většímu využívání běžnou veřejností.
Jinak nevidím problém v tom, když jsem podnikatel, tak za co mne "většina lidí" považuje. Většina lidí získává informace z Blesku, je rozumu mdlého a je mi totálně ukradené co si o mě myslí oni, stejně jako co si myslí žížaly někde v zemi.
Je to jako vysvětlovat domorodcům, že fotoaparát jim opravdu duši neukradne. Nejsou to schopní pochopit a navíc šaman říká, že ukradne!!
Relativně posoudit solventnost je otázka 60 sekund rozhovoru. A tam, kde ověřit nejde samozřejmě nemohu přistoupit na stejné podmínky, jako tam, kde to lze.
Tj. pokud je nějaký dodavatel neověřený, nebudu platit předem, ale vždy až po nebo při poskytnutí služby. Jestli se bojí finančního krytí, nemám problém dokázat kdykoliv vlastní vysokou solventnost.
Je-li takový člověk poctivý, nechápe to jako útok nebo urážku, ale prostě normální stav.
Navíc, kdo používá makovici, tak mu musí být jasné, že i velmi nízká cena ve srovnání s konkurencí je podezřelá. Jakmile je nějaká nová firma a nabízí trvale cokoliv o více než 10% levněji než nejlevnější roky zavedená konkurence, tak je to s největší pravděpodobností něco špatného.
Hmm to je divná a nesmyslná logika.
Pokud by měl každý ověřovat veškeré aktivity na validitu, tak se jeho život paralyzuje. U spoustu věcí není ani dost znalostí a informací, aby je člověk nějak relevantně posoudil. Podívej se do jakékoliv diskuse o nějaké službě a zboží a všu de se najdou lidé jako jsi ty.
To, že to jde u nás do kytek, je způsobeno ztrátou důvěry.
Je to jinak, na zapade lidi tohle neresi, protoze tam mezi nima panuje nejaka duvera, podnikatel, kdyz zjisti, ze to jde do kytek, se snazi, aby jeste zaplatil co nejvic dluhu a rozhodne uz nepridelava dalsi. V CR, kdyz cestovka zjisti, ze konci, tak si rychle necha zaplatit jeste od dalsich noych klientu. Jinymi slovy mas jiste pravdu, ze v CR musime byt kazdy na pozoru, vse si proverovat a potom i nest odpovednost za sva rozhodnuti, ale pak se zase nikdo nemuze divit, ze podnikatele, zvlaste ti neuspesni, kteri holt meli smulu a museli zavrit kram, tu nemaji dobry zvuk nebo spise jsou hned povazovani za podvodniky.
A těm, co jim poslali peníze za zájezd někdo nařídil je tam poslat? Taky si mohli zjistit co je to za firmu. Lidé by se už KONEČNĚ měli naučit nést odpovědnost za svá rozhodnutí a podle toho se rozhodovat!!!
Přijde mi, že za chvilku si budou lidé stěžovat, že je chyba státu jejich nevěrná manželka, protože manželství uzavřeli na státní instituci a ta to měla zařídit tak, aby nebylo možné vzít si nevěrnou ženu :-D.
Jenže pokud firma zkrachuje, většinou si nevybírá, u koho ty dluhy nechá. Tady je spíš zvykem, že si cestovky ještě nechají zaplatit zájezd, ačkoliv už vědí, že to jde do kytek. Nejsem si jistý, jak je to při dělení zbytků, ale mám pocit, že hlavní slovo mají velcí dlužrníci, tedy banky. Ale přímého investora bych nepočítal, ten do té firmy prostě vložil peníze po jistě pečlivém zvážení a to je jeho problém.
Toť přece heslo devadesátých let: "Podnikatelský záměr se nezdařil!" (a pak se nezdařil ještě jeden a další a ještě další, a dneska ti řetězoví zkrachovalci vlastní půlku republiky, aniž by kdo tušil, kde na to při všech těch bankrotech vlastně vzali). A pan Rafaj je dost stár, aby tohle všechno pamatoval a nemusel se divit tomu, odkud se vzal ten český postoj vůči nezdařeným podnikatelským záměrům. :-)