Vlákno názorů k článku Nonstop Kino HD v první komerční nabídce od anonym - Sporná zákonná ustanovení zák. 231/2001 Sb Zákonem 235/2006 Sb.,...

Sporná zákonná ustanovení zák. 231/2001 Sb

Zákonem 235/2006 Sb., kterým byl s účinností od 31.05.2006 novelizován zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání se opětovně nepodařilo jednoznačným zákonným ustanovením řešit změny v oblasti nových technologií a IPTV je tak nadále, bez ohledu na zcela rozdílná specifika, charakterizována jako kabelová televize.
V souvislosti s tímto výkladem je pak Radou pro rozhlasové a televizní vysílání prezentována povinnost poskytovatelů IPTV provést dle ujednání § 2 písm. h) zák. č. 231/2001 Sb., registraci provozovatele převzatého vysílání, kterým je

§ 2
h) „ ….. právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání, včetně služeb přímo souvisejících s programy převzatého vysílání, a která tyto programy a služby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen „registrace“) podle tohoto zákona.“

Za platnosti ust. § 17 odst. 4 zákona 231/2001 Sb.
§ 17
(4) Licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně nebo registraci (§2 odst. 1., písm. g), § 26 a násl.) k provozování převzatého vysílání pouze digitálně nelze udělit podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací 1) (dále jen „podnikatel sítě elektronických komunikací“) nebo skupině podnikatelů sítě elektronických komunikací, nebo osobě, která je ekonomicky nebo personálně spojena s podnikatelem nebo skupinou podnikatelů sítě elektronických komunikací; to neplatí v případech, kdy je licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně udělena přímo ze zákona. ….“

které brání křížovému vlastnictví, je tedy možná registrace pouze kabelových operátorů.
Výše citované zákonné ujednání do značné míry blokuje rozvoj digitálního vysílání IP protokolem, jež zakazuje udělit licenci k vysílání pouze digitálně nebo registraci k provozování převzatého vysílání pouze digitálně podnikatelům sítí elektronických komunikací (a osobám ekonomicky nebo personálně s nimi spojenými). Tento zákaz měl za následek další omezení v tom, že dříve právně i obecně akceptovaná praxe, kdy majitel digitálního kabelového rozvodu s registrací mohl zároveň také získat licenci na vlastní program, je tímto zcela vyloučen.
V případě vysílání, kdy veškerá technologie je slovy zákona „pouze digitální“ , pak lze toto zákonné ujednání vnímat jako diskriminační, neboť bez zjevného důvodu brání rozvoji podnikání v nových technologiích.