Pokud jste chtěl zmínit, že zde je možnost legálního stažení, co znamenají následující věty v článku? Reportér Ladislav Hruška v ní použil obraty „nelegální stahování filmů“ nebo „stahování filmů načerno“. Odbytá práce? Špatná volba slov? Já je chápu tak, že podle vás „nelegální stahování filmů“ je nesmyslný obrat, protože žádné nelegální stahování filmů neexistuje. Jenže ono existuje, takže zmíněné obraty mají svůj význam. Nanejvýš je možné je použít ve špatném kontextu – pak se ale nebudu podivovat nad těmi obraty, ale nad tím, v jakém jsou kontextu.
přiznejme si, že v glose jasně zmíněné podmínky "pro osobní užití" a "pro nekomerční užití" jsou zřejmě dvě nejzásadnější
To je pouze přiznání toho, že nevíte o čem píšete. A klamete tím čtenáře, úplně stejně, jako Nova. To totiž nejsou dvě podmínky, je to podmínka jediná – i pokud ji chcete parafrázovat, je podmínkou „osobní nekomerční použití“. Například veřejné nekomerční užití nebo osobní komerční užití nespadá pod volná užití. Navíc ta parafráze je i tak dost nepřesná, pod označení „hospodářský prospěch“ se podle mne vejde mnohem víc, než pod označení„komerční“.
Co je na obratu „nelegální stahování filmů“ zavádějícího? Pokud stáhnu nezveřejněný film, poruším oprávněné zájmy autora, stáhnu ho za účelem hospodářského prospěchu nebo za účelem veřejného užití, je to „nelegální stažení filmu“.
A perlička na úplný závěr: v bodu 2 píšete: Volné užití neznamená „pro osobní a nekomerční potřeby“. což je myšlenka, kterou já v této dlouhé debatě prezentuji a kterou se Vy vehementně snažíte vyvrátit :-)
Já jsem se vymezoval vůči nepřesné formulaci. Volné užití znamená užití pro osobní potřebu fyzické osoby (což není totéž, jako „pro osobní potřeby“), jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (což není totéž, jako „nekomerční“). Navíc ze zákona je jasné, že musí být splněny obě podmínky, formulace „osobní nebo nekomerční potřeby“ může klidně znamenat „buď osobní nebo nekomerční“. Jinak i ta nepřesná parafráze § 30 odst. v článku je označena jako volné užití díla, takže vaší myšlence neodporuje jen zákon, Nejvyšší soud nebo já, ale i zprávička, kterou obhajujete.
Že je to vždy legální v glose není, přeháníte. Cílem glosy nebylo vzdělávat čtenáře v autorském právu, takže nebyl důvod vyjmenovávat všechny podmínky pro legální stažení filmů nebo hudby. Vzhledem k meritu glosy dle mého názoru je naprosto dostačující orientačně zmínit, že možnost legálního stažení tu je (a přiznejme si, že v glose jasně zmíněné podmínky "pro osobní užití" a "pro nekomerční užití" jsou zřejmě dvě nejzásadnější).
Když myslíte :-)
Ještě dvakrát jsem si článek přečetl a nevidím v něm nic závadného, narozdíl od toho, co dělá Nova. Když si projdu Vaše připomínky, tak až na 1. bod s "fair use", kde máte pravdu, s dalšími už souhlasit nemůžu. V článku se nikde nepíše, že stahování filmů a hudby je legální VŽDY.
Obraty „nelegální stahování filmů“ nebo „stahování filmů načerno“ jsou zavádějící a tudíž špatné, tím spíše, že zpravodajství této stanice je (bohužel) nejspíš nejsledovanější zpravodajství v ČR.
A perlička na úplný závěr: v bodu 2 píšete: Volné užití neznamená „pro osobní a nekomerční potřeby“. což je myšlenka, kterou já v této dlouhé debatě prezentuji a kterou se Vy vehementně snažíte vyvrátit :-)
Máte v tom totální chaos. Ale vysvětlovat to znova nebudu, už bych se jenom opakoval.
Nikdy jsem nezpochybňoval, že ta reportáž na Nově byly žvásty -- aspoň pokud vypadala tak, jak je popsaná v článku. Tvrdil jsem pouze to, že Lupa reagovala žvásty stejného druhu. Stahování hudby nebo videa z internetu je za určitých podmínek legální, za určitých je nelegální. Proto jsou žvásty jak to, co vysílala Nova (když se snažila vzbudit dojem, že je to nelegální vždy), tak to, co píše Lupa (když se snaží vzbudit dojem, že je to vždy legální).
Pokud čtu dobře, tak odst. 1 hovoří naopak o osobním užití, tedy nikoliv za účelem dosažení prospěchu, a odst. 2 to doplňuje.
Ano, myslím si, že volné užití je užitím podle AZ a § 30 odst. 1 říká, čeho se užití netýká. Proto jsem psal tu 3. větu, ze které je jasné, co se myslí volným užitím: můžu si s tím dělat co chci, třeba to zkopírovat a rozdávat/prodávat (OSS licence, volná díla apod.).
Jenom pro doplnění kontextu této diskuze: i kdyby se stalo, že pravdu byste měl Vy, tak mě osobně to nechává naprosto chladným, protože s nezveřejněným filmem na netu jsem se setkal jenom párkrát a to si ještě nejsem úplně jistý (nepamatuju si), jestli šlo opravdu o nezveřejněné filmy. CAM, TS, DVDSCR a podobné releasy jsou všechno již zvěřejněná díla (kina). A nic to nemění na tom, že žvásty reportéra Novy byly lživé. Viděl jsem nějakou reportáž Novy i s ženskou z Protipirátské unie, která už mluvila opartněji a nelegální stahování zmiňovala pouze u software.
Rozmnoženiny výslovně vyloučené v § 30 odst. 1 jsou rozmnoženiny, jejichž účelem je dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Odst. 2 §30 je totiž jen explicitní vyjádření části toho, co je už v 1. odstavci, je to návod, jak vykládat 1. odstavec.
Vy se pořád tváříte, že existuje jakési volné užití, které je užitím podle zákona, pak existuje jedna výjimka pro osobní potřebu v § 30 odst. 1 a úplně jiná výjimka v § 30 odst. 2. A podle vás jsou to zřejmě tři naprosto odlišné případy a zahrnují různé okruhy jednání. Ve skutečnosti je to ale pořád jedno a to samé. Nebo snad chcete říct, že například vytvoření zálohy koupeného DVD je třeba volným užitím, ale neodpovídá § 30 odstavcům jedna ani dva? Omlouvám se, pokud vám něco vkládám do úst, ale podle mne používáte pojem "volné užití" neuvěřitelně zmateně a tak, že si vaše dvě po sobě následující věty odporují. Proto jsem se ptal, co podle vás je volné užití ve smyslu zákona. Podle mne je to to, co je popsané v § 30, tedy užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení hospodářského nebo obchodního prospěchu, samozřejmě s výjimkou děl vyloučených v odstavci 3.
Psal jsem, že AZ nespecifikuje přesně pojem volné užití, pouze to, jaká díla a za jakých podmínek lze volně užít.
Jak již bylo uvedeno podle § 30 odst. 2 písm. a) autorského zákona do práva autorského nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla, samozřejmě nejde-li o rozmnoženiny VÝSLOVNĚ VYLOUČENÉ v odstavci 1 § 30 autorského zákona
Nemá to cenu, ostatní měli pravdu.
To děláte schválně? Napíšete tři věty, ve dvou něco tvrdíte a ve třetí tvrdíte přesný opak. Takže: autorský zákon přesně definuje pojem "volné užití", a to v paragrafu 30, který se překvapivě jmenuje "volná užití". Volné užití autorského díla znamená užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby jehož účelem není dosažení obchodního nebo hospodářského prospěchu. Volné užití se nevztahuje například na software a databáze, vztahuje se na filmy nebo hudbu. Volné užití je omezeno mimo jiné jen na zveřejněná díla.
AZ definuje v Dílu 4 výjimky a omezení autorského práva. Díl začíná obecnou částí (§ 29), které definuje předpoklady pro uplatnění všech následujících výjimek. První odstavec je tzv. tříkrokový test, který se uplatňuje na všechny výjimky a omezení, druhý odstavec přidává pro některé (vyjmenované) výjimky a omezení požadavek uveřejněného díla - volné užití je jednou z dotčených výjimek. Takže když chcete posoudit legálnost nějakého jednání a myslíte si, že by se na něj mohla vztahovat nějaká výjimka v AZ, podíváte se nejprve na § 29 a tříkrokovým testem zkontrolujete, zda je vůbec přípustné uplatňovat výjimku (zda je naplněn materiální znak výjimky). Pokud se na vyhlédnutou výjimku vztahuje odstavec 2, zkontrolujete ještě, zda jde o zveřejněné dílo. Pokud ano, můžete pokračovat a mezi paragrafy 30 až 39 hledat výjimku popisující vaši situaci (hledáte formální znak výjimky). Teprve pokud jsou obě podmínky (materiální i formální) splněny, je daná činnost legální.
Nebo to samé v rozhodnutí Nejvyššího soudu: Jak již bylo uvedeno podle § 30 odst. 2 písm. a) autorského zákona do práva autorského nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla, samozřejmě nejde-li o rozmnoženiny výslovně vyloučené v odstavci 1 § 30 autorského zákona ... v tomto směru je třeba poukázat na ustanovení § 29 odst. 1 autorského zákona a v něm upravený tzv. tříkrokový test („three step test“) ... O tomto testu lze hovořit jako o materiální podmínce bezesmluvního užití díla, a to vedle jednotlivých zákonných skutkových podstat, jež představují podmínku formální, přičemž aby konkrétní nakládání s dílem představovalo užití dovolené, je třeba aby byly splněny obě tyto podmínky. Nebo dále: V této souvislosti [= v souvislosti s volným užitím] je však třeba zdůraznit, že i v naznačených směrech platí povinnost výkonu tohoto omezení autorského práva v souladu s výše zmíněným tříkrokovým testem. ... Svůj význam zde tedy má především skutečnost, zda pořízení takové rozmnoženiny [=rozmnoženina díla pro osobní potřebu] je v „rozporu s běžným způsobem užití díla a jsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora“ ve smyslu § 29 odst. 1 autorského zákona. A ještě bonus k definici volného užití díla: ... ohledně výkladu ustanovení § 30 autorského zákona, upravujícího volné užití díla ...
Není. Vždyť se píše § 30 hned v prvním odstavci, že za užití podle AZ se nepovažuje užití pro vlastní potřebu. A § 30 je celý o volném užití.
AZ přesně nespecifikuje pojem volné užití, není to třeba. Je to přesně to, co ten pojem znamená, že si s tím můžu dělat, co chci. Pro příklad uvedu třeba licenci BSD, která, pokud dodržíte jednu jedinou drobnou podmínku, umožňuje s dílem nakládat volně, tedy jak se Vám zlíbí.
Stahování z internetu je legální, čili to, co jste napsal, je nesmysl. Tečka. Až někoho u nás odsoudí za to, že si něco stáhl z netu, dejte mi vědět, ale nejspíš se toho nedožiji. A že naše legislativa je jeden obrovský zmetek a spousta nesmyslů, kdy jeden zákon popírá druhý, je, bohužel, realita. Jenže v takovém případě platí zásada, že soudce je povinen použít takový výklad zákona (zákonů), který je pro obžalovaného výhodnější.
Volné užití je užití podle AZ, u filmů a hudby se u vlastní potřeby o užití nejedná. Tohle už by pochopil i předškolák. Držte se, čeho chcete, naštěstí na Vás nezáleží. Až bude na světě pravomocný rozsudek o tom, že stahování je porušení AZ, nasypu si popel na hlavu, do té doby si za svým názorem, podepřeným X krát, stojím.
Mohl byste si ujasnit alespoň svůj vlastní názor? Podle vás tedy volné užití je užití podle AZ, jak píšete na konci komentáře, nebo volné užití není užití dle AZ, na kterémžto předpokladu stavíte celou první část komentáře?
Pokud byste byl na pochybách u § 29 odst. 1, přečtěte si znovu část rozhodnutí NS, ze které jsem zde už citoval. Je tam výslovně uvedeno, že volné užití je omezeno především § 29 odst. 1. V předchozích částech rozhodnutí se s tím pracuje stejně.
Váš výklad je jistě zajímavý (i když pro něj nenacházím v zákoně žádnou oporu), nicméně já se raději budu držet výkladu Nejvyššího soudu, který je k tomu vašemu přesně opačný.
Buďto to děláte schválně, nebo jste natvrdlý.
Vy tvrdíte, že § 29 se nikdy neuplatňuje
Můžete mi zkopírovat, kde jsem psal, že NIKDY? Psal jsem, že se neuplatňuje u filmů a hudby, protože hovoří o (volném) užití a podle §30, odst. 1 se za užití nepovažuje použití pro vlastní potřebu a odst. 3 pak specifikuje, že u software a databází toto neplatí.
V seznamu jsou minimálně tyhle chyby: v prvním bodě jedna píšete o rozsudku a judikátu. Citovaný text je rozhodnutí, ale není ro rozsudek, nýbrž usnesení.
Co je to judikát:
Judikát v širším smyslu znamená soudní rozhodnutí, ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věcí. http://cs.wikipedia.org/wiki/Judik%C3%A1t
Kdybyste si ty dva paragrafy přečetl celé, došlo by vám, že § 29 uvozuje celý Díl 4 Oddíl 2. Každá tam uvedená výjimka tedy musí zároveň splňovat podmínky § 29.
§ 29 hovoří o užití díla, § 30 pak upřesňuje, co je a co není užitím díla, tedy VYLUČUJE NĚKTERÁ DÍLA, KTERÝCH SE §29 NETÝKÁ. U filmů a hudby pro vlastní potřebu NEJDE O UŽITÍ DÍLA, JAK JEJ CHÁPE AZ. Takhle je psaná většina zákonů. Vždy je obecná část a pak jsou upřesňující podmínky, např. že se ta obecná část na něco nevztahuje.
V rozhodnutí se jasně píše „podle konkrétních okolností případu“, tedy ne podle typu autorského díla. Příslušná pasáž rozhodnutí se vůbec typy autorských děl nezabývá.
A ono se to vylučuje? Stejně tak bych mohl napsat, že pasáž výslovně neříká, že se nevztahuje na konrétní typy díla, ale na způsob pořízení a zdroj.
§ 29 odst 2 se uplatňuje (mimo jiné) na volné užití díla, ten odstavec tím přímo začíná.
A copak že nám to říká § 30, odst 1? Jenom zobakuju, že volné užití je taky užití ve smyslu AZ.
Autorské právo funguje opačně. Výchozí stav je, že s cizím autorským dílem nesmíte dělat nic. To pak lze přebít, autor vám může poskytnout licenci, a nějaké možnosti vám také dává zákon. Pokud nevíte, zda vám dal autor licenci nebo zda splňujete podmínky zákona, nic nestahujte. Pokud bych měl parafrázovat váš komentář – pokud u díla není věrohodným způsobem napsáno, že vám autor uděluje licenci nebo že jsou splněny příslušné podmínky zákona pro volné užití, není co řešit a vracíme se k výchozímu stavu, tedy k dílu nemáte žádná práva.
A jak, coby stahující, zjistím, že dílo, o něž mám zájem, je na netu nelegálně???? To je to, o co tu běží! Protože pokud u toho nebude napsáno: Toto dílo je zde nelegálně, protože ještě nebylo zveřejněno, není co řešit. Pokud to tam napsáno nebude, rovněž není co řešit! Není varování, není možno trestat, i když je možno, to zkoušet, nebo šířit dezinformace a doufat, že většina národa je blbá a zbaští to. Že podobné výroky jakéhokoli soudu jsou v reálu naprostý nesmysl už je jiná parketa.
Například to rozhodnutí Nejvyššího soudu, které tu pořád cituju: 5 Tdo 234/2009. Chcete říct, že existují rozhodnutí soudů, že se k § 29 nemá přihlížet? Nebo rozhodnutí, ve kterých se k § 29 přihlídlo, ale soud shledal, že tento paragraf nebyl v daném případě porušen?
poslední věta je stvrzena judikátem NS
Tak si příslušnou část usnesení ocitujme a okomentujme: Autorsko právní důsledky pořízení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu např. z protiprávně pořízeného zdroje je tedy třeba posuzovat vždy podle konkrétních okolností případu. Vaše věta říká, že to není potřeba posuzovat, protože legálnost či nelegálnost zdroje nemůže mít nikdy vliv. Tvrdíte tedy přesný opak toho, co je v rozhodnutí. Dále: Svůj význam zde tedy má především skutečnost, zda pořízení takové rozmnoženiny je v „rozporu s běžným způsobem užití díla a jsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora“ ve smyslu § 29 odst. 1 autorského zákona. Vy tvrdíte, že § 29 se nikdy neuplatňuje. Opět přesný opak rozhodnutí NS.
V seznamu jsou minimálně tyhle chyby: v prvním bodě jedna píšete o rozsudku a judikátu. Citovaný text je rozhodnutí, ale není ro rozsudek, nýbrž usnesení. Jednalo se totiž o odvolací řízení. Rozsudek vydává soud první instance, vyšší instance rozhodují o potvrzení nebo zrušení rozhodnutí nižší instance, ale nevydávají v daném případě svůj vlastní rozsudek. Rozsudek vydá po novém řízení znovu prvoinstanční soud. Judikáty jsou pak vybraná rozhodnutí (v tomto případě NS), která jsou jako judikát označena a mají jako judikát svůj název. Což není případ rozhodnutí 5 Tdo 234/2009.
V bodě označeném jako číslo 2 jste zapomněl vytučnit druhé slovo užití, čímž jste se asi pokoušel naznačit, že § 29 se netýká volného užití díla. Kdybyste si ty dva paragrafy přečetl celé, došlo by vám, že § 29 uvozuje celý Díl 4 Oddíl 2. Každá tam uvedená výjimka tedy musí zároveň splňovat podmínky § 29. Jak je to ostatně zmíněno i v tom rozhodnutí NS. Jak sám píšete v závorce v posledním odstavci, volné užití je také způsobem užití díla, ale nevztahují se na něj podmínky užití stanovené v jiných částech zákona, zejména Díl 2 Oddíl 3.
Váš 1. komentář je nesmysl, protože pokud je něco na netu, je to veřejné a je úplně jedno, kdo to tam dal. AZ nic neříká o zveřejnění jako takovém, prostě co je přístupné veřejně, to bylo zveřejněno.
Doporučuju ke studiu § 4 AZ „Zveřejnění a vydání díla“.
2. komentář (judikát) hovoří o posuzování důsledků podle okolností, ale to proto, že "dílo" podle AZ neobsahuje pouze audio/video, ale i software, databáze, písemná a grafická díla a podobně. A ne pro všechna tato díla platí stejná pravidla.
V rozhodnutí se jasně píše „podle konkrétních okolností případu“, tedy ne podle typu autorského díla. Příslušná pasáž rozhodnutí se vůbec typy autorských děl nezabývá. Příslušná pasáž řeší následující: soudy nižší instance vycházely z toho, že kopii pro osobní potřebu lze udělat jen z legální předlohy. NS říká, že takový výklad ale nemá oporu v zákoně, kopie pro osobní potřebu je omezena pouze § 29. Váš výklad, že kopie pro osobní potřebu není § 29 nijak dotčena je tedy v přímém rozporu s tím, co NS uvedl v rozhodnutí.
A poslední věta: § 29, odst. 2 nelze uplatnit na díla, u který nejde o užití (volné užití je taky užití podle AZ), tohle specifikuje § 30, odst. 1 a 3.
§ 29 odst 2 se uplatňuje (mimo jiné) na volné užití díla, ten odstavec tím přímo začíná.
Tak ještě jednou a naposled:
poslední věta je stvrzena judikátem NS, který je závazný. Podotýkám, že v dosavadní diskuzi se pojmem dílo rozumí audio nebo video. Ty věty vůbec nejsou v rozporu, viz níže ohledně "zveřejnění".
V seznamu žádné chyby nejsou, jsou to citace z AZ. Naopak bych doporučil já Vám přečíst si ty dva paragrafy alespoň 50x a zamyslet se nad souvislostmi, zejména jaký je rozdíl mezi "dílem" podle § 30, odst. 1 a 3.
Váš 1. komentář je nesmysl, protože pokud je něco na netu, je to veřejné a je úplně jedno, kdo to tam dal. AZ nic neříká o zveřejnění jako takovém, prostě co je přístupné veřejně, to bylo zveřejněno.
2. komentář (judikát) hovoří o posuzování důsledků podle okolností, ale to proto, že "dílo" podle AZ neobsahuje pouze audio/video, ale i software, databáze, písemná a grafická díla a podobně. A ne pro všechna tato díla platí stejná pravidla.
A poslední věta: § 29, odst. 2 nelze uplatnit na díla, u který nejde o užití (volné užití je taky užití podle AZ), tohle specifikuje § 30, odst. 1 a 3.
1. není to rozsudek, ale judikát, a české soudy mají povinnost se judikáty řídit
1. § 29 odst. 1 mluví o užití díla
2. § 30 odst. 1: Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby
3. § 30 odst. 3: ...užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu
Možná, MOŽNÁ by mohly soudy považovat za porušení AZ zhotovení rozmnoženiny z nezveřejněného díla, pokud půjde o Vámi zmíněné vynesení díla ze studia, tedy někdo dílo vynese a zhotoví si kopii, ale dost silně o tom pochybuji. Nic to nemění na faktu, že pokud stahuji z internetu (pořizuji rozmnoženinu díla pro vlastní potřebu), nejsem povinen zkoumat legálnost či nelegálnost zdroje a to v žádném směru, tedy ani to, zda dílo bylo zveřejněno.
Pokud by vám to nestačilo mými slovy, stačí pokračovat ve čtení zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu:
V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že i v naznačených směrech platí povinnost výkonu tohoto omezení autorského práva v souladu s výše zmíněným tříkrokovým testem [který je v českém AZ implementován v § 29 odst. 1, pozn. FJ]. Autorsko právní důsledky pořízení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu např. z protiprávně pořízeného zdroje je tedy třeba posuzovat vždy podle konkrétních okolností případu. Ani zde tedy nelze vycházet z paušálního výkladu o dovolenosti či zakázanosti pořízení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu z nelegálního zdroje. Svůj význam zde tedy má především skutečnost, zda pořízení takové rozmnoženiny je v „rozporu s běžným způsobem užití díla a jsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora“ ve smyslu § 29 odst. 1 autorského zákona.
Vytučnil jste to hezky, takže je ještě lépe vidět, že se ten text vztahuje ke zdroji kopie, nikoli k autorskému dílu jako takovému. Autorský zákon v § 29 výslovně uvádí, že volné užití se nevztahuje na nezveřejněná díla, a rozsudek soudu na tom nemůže nic změnit. Pokud např. někdo v USA vynese ze studia pracovní verzi filmu před dokončením a vy si ji stáhnete, porušujete AZ, protože nejde o zveřejněné dílo a tudíž se na něj nevztahuje volné užití. Na § 30 a posuzování legálnosti či nelegálnosti zdroje, které řeší ten rozsudek, vůbec nedojde.
Pokud si myslíte něco jiného, napište, proč se na ten případ podle vás § 29 nevztahuje nebo co v zákoně vám stažení povoluje má to před § 29 přednost.
Dále považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že jak také vyplývá ze znění ustanovení § 30 odst. 1 písm. a) autorského zákona, nelze z něj dovozovat, že se omezení autorského práva pro pořizování rozmnoženiny díla pro osobní potřebu vztahuje pouze na pořízení rozmnoženiny z originálu díla nebo z jeho legálně zakoupené kopie pořizovatelem rozmnoženiny, neboť v rámci omezení autorského práva pro pořizování rozmnoženin pro osobní potřebu nestanoví toto ustanovení nic o právní povaze zdroje, ze kterého je možno rozmnoženinu díla pro osobní potřebu pořizovat. Může se tedy jednat jak o originál, tak i o rozmnoženinu díla, přičemž není bez dalšího nikterak vyloučeno, aby zdrojová rozmnoženina, ze které si zhotovitel pořídí vlastní rozmnoženinu pro osobní potřebu, byla pořízena i na základě jednání, které je v rozporu s autorským zákonem.
Doufám, že je tohle pro Vás dostatečně zřetelné.
Cokoli se jednou octne na internetu, je veřejný majetek a nikdo není povinen zkoumat, jestli se to tam dostalo legálně, nebo ne. Pokud něco stahuji, dělám to v dobré víře, že je to z legálního zdroje a tudíž mne za to nikdo nemůže popotahovat, i když by to mohl zkoušet, jenže jeho šance jsou prakticky nulové. Legální není sdílení, ale prosté stahování ano, stejně, jako nahrávání pořadů z R, nebo TV. Zákon může říkat co chce, ale ve sporných případech platí presumpce neviny; čili: bylo to na netu, nebylo tam upozornění, že je to tam nelegálně, tudíž jsem zákon neporušil!
<i>Lupa kritizuje Novu oprávněně, protože Nova do světa prostě šíří bludy a účelově mate docela velkou část populace této země. Jsem velice rád, že nikdo z mého okolí se na ty bláboly na nově už dávno nekouká.</i>
Akorát tu osvětu Lupy dost kazí fakt, že Lupa šíří bludy úplně stejného ražení, akorát z opačného ranku. Kdyby Nova odvysílala, že 2+2 jsou 3, nemá na to Lupa reagovat článkem „Nova vysílá bludy, protože 2+2 je přece 5“.
Viz judikát Nejvyššího soudu 5 Tdo 234/2009 (http://www.pirati.cz/kci/kopie_kopie). Při zhotovení rozmnoženiny (stažení) nemusím zkoumat povahu zdroje, je mi úplně jedno, zda bylo dílo zveřejněno, nebo zda byly dotčeny oprávněné zájmy autora.
"každé stahování filmů, které je v rozporu se zákonem, je nelegální"
- to možná ano, ale to stahování filmů o kterých nova tak amatérsky informuje bylo naprosto legální (už jen proto, že splnilo všechny tři vámi uvedené podmínky autorského zákona).
Nova určitě nemá žádné oprávnění rozhodovat o tom co legální je a co není a dokud nějaký soud nepotvrdí, že stahování nelegální bylo, nemá žádné právo tvrdit opak.
btw: Lupa kritizuje Novu oprávněně, protože Nova do světa prostě šíří bludy a účelově mate docela velkou část populace této země. Jsem velice rád, že nikdo z mého okolí se na ty bláboly na nově už dávno nekouká.
1) to bude tim ze se u nas mluvi cesky vime
2) ale znamena, mimojine
3) muzete uvest konkretni priklad z posledni doby (5 let zpatky) kdy si nekdo mohl stahnout nezverejnene a modifikovane dilo ktere neprimerene poskozuje autora? tyto podminky nelze porusit stazenim 99,99% filmu co se po netu vali. tudiz naprosto marginalni vzhledem k problematice stahovani
4) tyto obraty maji samozrejme za ucel navodit v divakovi pocit ze se dopousti neceho nelegalniho/nacerno a vyvolat tak falesny pocit viny