Čtyři ředitelé za 20 let: celkem normální číslo
Dvacet let existence oslavila začátkem letošního února televize Nova, tehdy i dnes nejsledovanější televizní stanice u nás. Jak se jí dařilo za jednotlivých generálních ředitelů? Oproti jiným televizím se jich ve vedení Novy za dvě dekády nevystřídalo zase tolik, celkem čtyři manažeři. Každý další ale vedl Novu kratší dobu než ten předchozí. Vladimír Železný strávil v křesle generálního ředitele Novy deset let (devět let od faktického startu vysílání), Petr Dvořák sedm let, Jan Andruško necelé tři roky a nynější šéf Christoph Mainusch Novu vede od loňského listopadu, tedy zatím půl roku.
Doby největší slávy zažila Nova za Vladimíra Železného. Získala velmi lukrativní sadu analogových frekvencí po zaniklém federálním československém okruhu F1, který měl nejlepší pokrytí ze všech dosavadních veřejnoprávních programů Československé a České televize. Byla první komerční televizí, která u nás a v celém středoevropském regionu začala vysílat celoplošně z pozemních vysílačů. A trvalo jí jen několik měsíců, než porazila Českou televizi ve sledovanosti. Do roku 1997 měřila sledovanost tzv. deníčkovým výzkumem, poté český televizní trh přešel na peoplemetry. Díky nim máme možnost porovnat, jak se výkon Novy vyvíjel v čase až do dnešních dní.
Zlatá léta prožívala Nova v Měštanské besedě v centru Prahy, ještě před rozchodem Vladimíra Železného s americkou CME
Skupina Nova od zavedení peoplemetrů po dnešek
Pohled na křivku vývoje celodenního podílu celé skupiny Nova na publiku starším 15 let (od roku 2008 je k datům Novy postupně připočítávána Nova Cinema a v dalších letech i Fanda, Smíchov a Telka) ukazuje, jak se Nova od zavedení peoplemetrů kontinuálně propadá. Za Vladimíra Železného v podstatě až do roku 2000, přičemž strmější pád přišel v roce 1999 – přelomovém okamžiku v historii Novy, kdy se Železný ve zlém rozešel s americkou společností CME, jež financovala rozjezd této televize, a odešel budovat „novou Novu“ do barrandovských filmových ateliérů. Poté je vidět mírný nárůst v roce 2001, kdy Nova získala práva a odvysílala mistrovství světa v hokeji, v němž Češi vyhráli zlato.
Poté ale už zase výkon Novy klesá, a nezastaví se až do odvolání Vladimíra Železného z funkce, k němuž došlo v květnu 2003. Žezlo od něj převzal Petr Dvořák, dnešní generální ředitel České televize, kterého do Novy vyslala investiční skupina PPF, aby televizi stabilizoval a připravil k prodeji. To se Dvořákovi povedlo, byť pokles výkonu Novy za jeho vedení pokračoval. Propad byl ale mírnější než za Železného a dvakrát se zastavil: v roce 2006, kdy se naplno rozjel fenomén nekonečných seriálů Ulice a Ordinace v růžové zahradě, na kterých sledovanost Novy stojí dodnes (oba startovaly na podzim 2005) a v roce 2009, kdy Nova naplno začala s vlastními sitcomy (zejména Comebackem, který se na obrazovce poprvé objevil už v září 2008).
D15-54 aneb jak udržet alespoň stagnaci
Po roce 2009 ale nastává poměrně jasný sešup ve výkonu skupiny Nova, a to i přes vznik druhého volně šířeného kanálu Nova Cinema. Hlavní příčinou je probíhající digitalizace televizního vysílání, která otevřela cestu novým televizním programům a tematickým kanálům konkurenčních televizí (zejména ČT a Primy). Podíl Novy razantně padal až do roku 2012, kdy digitalizace skončila a Nova začala pod novým ředitelem Janem Andruškem spouštět nové tematické kanály. V rychlém sledu za sebou odstartoval Fanda, Smíchov a Telka. Díky nim se podařilo zvrátit pokles výkonu celé skupiny a v roce 2013 Nova po letech mírně stoupla, přičemž stejnou tendenci si drží i letošní první kvartál.
Jak se celé skupině dařilo v mladší cílové skupině diváků od 15 do 54 let, na kterou ji přeorientoval Petr Dvořák? Od spuštění peoplemetrů v roce 1997 je patrný rychlejší pokles podílu Novy než u širší kategorie všech dospělých nad 15 let, na druhou stranu po roce 2003, už za Petra Dvořáka, si Nova v mladší cílové skupině držela stabilní výkon až do roku 2009, tedy do ostřejšího startu digitalizace. Teprve potom začala dramatičtěji padat a v době vypínání posledního analogového vysílače ztratila za celou dobu digitalizace deset procentních bodů. Za Jana Adruška trend zvrátila, ale pouze za cenu spouštění nových tematických kanálů šířených v celoplošném DVB-T. Letos se zdá, že ve vlastní cílové skupině D15-54 začala znovu mírně ztrácet.
Hlavní kanál Novy přišel o 30 procentních bodů
Pojďme se ale zaměřit přímo na hlavní kanál Novy. Jeho výkon kopíruje výkon celé skupiny až do roku 2008, kdy se do peoplemetrů dostala Nova Cinema. Poté je patrná stagnace v roce 2009 a následný pád, který má opět na svědomí digitalizace – v případě hlavního kanálu Novy je ten pád strmější než u celé skupiny Nova a v podstatě se dodnes nezastavil, byť je od roku 2012 už jen velmi pozvolný. Trend je ale stejný jak u širší cílové skupiny všech dospělých diváků nad 15 let, tak u mladšího publika od 15 do 54 let, a zatím s ním nic nenadělal ani nový top management pod vedením Christopha Mainusche.
Hlavní kanál Novy se od zavedení peoplemetrů v Česku do prvního kvartálu letošního roku propadl o 30 procentních bodů v obou nejčastěji reportovaných diváckých skupinách. Prakticky to znamená pokles na polovinu původního výkonu, ale v praxi je hlavní kanál Novy stále ještě neporazitelným lídrem trhu, kterého lze jednorázově předhonit, ale z dlouhodobého hlediska ho žádný jednotlivý televizní program neohrožuje (nejblíže tomu je ČT 1, té se to ale dařívá jen někdy o víkendech). Celodenním podílem okolo 25 procent v kategorii D15+ a ještě o něco víc u D15-54 se Nova nadále vymyká výkonům zavedených západoevropských lídrů televizních trhů, kde jsou obvyklá čísla do 20 procent.
Nova Cinema: za Dvořáka růst, pak propad
Nova Cinema skupině Nova výrazně pomohla zbrzdit už tak dost výrazný pád během přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální vysílání. Za Petra Dvořáka filmový kanál Novy strmě stoupal, v letech 2008 až 2011 prakticky o půldruhého procentního bodu v celodenním podílu u skupin D15+ a D15-54 ročně. Zenitu dosáhla Nova Cinema v roce 2012 za Jana Andruška, ale už od roku 2011 stoupala jen velmi pozvolna. Vrchol v roce 2012 znamenal víc než šestiprocentní podíl na publiku od 15 do 54 let (těsně pod pěti procenty u všech dospělých nad 15 let). Během Adruškovy éry ale Nova Cinema nabrala klesající trend a propadla se k pětiprocentnímu podílu u D15-54 a čtyřprocentnímu u D15+.
Pokles Novy Cinemy může mít několik příčin. Obrovský rozmach DVB-T po roce 2012, kdy celoplošný multiplex 4 převzal Radim Pařízek a České Radiokomunikace musely po letech revidovat svoji obchodní politiku vůči klientům, ale i start řady nových tematických kanálů a VOD služeb. Cinemu si začala kanibalizovat i sama Nova, když spustila kanály Fanda a Smíchov, které rovněž nabízí filmy. Propad je o to bolestnější, že Nova Cinema má k dispozici nejlepší pokrytí, jaké lze na českém trhu sehnat – vysílá v multiplexu 2 Českých Radiokomukací, stejně jako hlavní kanál Novy nebo Prima a TV Barrandov.
Fanda „do všeho“ poněkud stárne
O Fandovi svého času Nova prohlašovala, že to je nejrychleji rostoucí nová digitální televize na českém trhu. Platilo to zhruba půl roku, než raketově odstartovala Prima Zoom. Fandovi se ale ze začátku skutečně nedařilo špatně, hned první rok existence, v roce 2012, dokázal pokořit hranici jednoprocentního podílu na trhu v kategorii D15+ a přiblížit se půldruhému procentu u D15-54. V roce 2013 ještě vystoupal na 1,4 procenta u D15+ a 1,8 procenta u D15-54, ale v letošním prvním čtvrtletí přišel pád: v Novou upřednostňované cílové skupině diváků od 15 do 54 let si Fanda poprvé pohoršil, zatímco v širší kategorii D15+ se drží úrovně z roku 2013. Znamená to jediné: publikum Fandy stárne.
A může být ještě hůř, protože Fanda je do jisté míry závislý na sportovních přenosech, jichž se Nově v brzké době nemusí dostávat: vzdává domácí fotbalovou Gambrinus ligu a není tak úplně jisté, zda udrží některou z evropských fotbalových soutěží. Navíc je v jejím zájmu, aby si sportvní fanoušky udržela spíše u placeného kanálu Nova Sport, jehož nabídka je čím dál tím víc omezenější, koncem měsíce ji opustí dlouholetý ředitel Marek Kindernay (vede i Fandu) a vypadla z nabídky největší tuzemské kabelové společnosti UPC. To všechno jsou pro Novu velmi nepříjemné věci a Fandu zřejmě nečeká úplně nejlepší rok.
Hospodaření Novy jako na houpačce
Pojďme se přesunout od peoplemetrů k penězům. Obchodní rejstřík nabízí v digitalizované podobě výroční zprávy CET 21 až od roku 2003, tedy nástupu Petra Dvořáka do funkce generálního ředitele Novy. Právě v tomto roce, kdy investiční skupina PPF dokončovala proces stabilizace Novy, vykázala nejsledovanější česká televize ztrátu ve výši téměř půldruhé miliardy korun. Hned další rok, kdy PPF oznámila prodej Novy americké skupině CME, jež stála u zrodu této televize, ale už zase slušně vydělávala: po zdanění šlo o celou jednu miliardu korun. Pak zisk opět výrazně klesl, aby po další dva roky vytrvale stoupal a v roce 2008 se Nova opět propadla do ztráty téměř jedné miliardy korun. Zřejmě v souvislosti s digitalizací a startem nového kanálu Nova Cinema.
V letech 2009 až 2012 vykazovala Nova zisky, ale nikdy už nepřekročila hranici miliardy korun. Loňské výsledky ještě nejsou v obchodním rejstříku zveřejněny, ale podle dosavadních informací je zřejmé, že Nova vygenerovala dosud největší ztrátu ve své historii. K předchozím číslům jen jedna důležitá poznámka: jde o výsledky hospodaření Novy bez započtení splátek různých půjček, jichž má tato mediální skupina opravdu hodně. Pokud bychom do výsledků hospodaření promítli splácení úvěrů, Nova by poslední roky končila vždy hluboko v mínusu.
ČLÁNKY DO MAILU