Jak by měl zákon upravovat duševní vlastnictví?
Novela autorského zákona, která je nyní před třetím čtením ve sněmovně, je dle evropského střihu. Snaží být všeobjímající a řešit všechno. Věnuje se tak takřka všemu, od audiovizuálních médií přes karikaturu až po poplatky autorským svazům a problematiku rozmnoženin. Proti sobě stojí zcela nesmiřitelně dva soukromé zájmy – zájem autorů a zájem uživatelů. Jedni mají nemalé peníze dostat, druzí je mají v míře nemalé platit. Má se ale vůbec veřejné právo vměšovat do soukromoprávních vztahů? Ano, má. Minimálně ve veřejném zájmu. Postupně se totiž ukázalo, že problematika je složitější. Začalo být zřetelné, že novela autorského zákona je vlídná k – a někdy skoro až na míru – nejrůznějším kolektivním správcům. Ukázalo se, že nejvíce by novela poškodila obce, které by byly náhle vystaveny nejen skokovému navýšení autorských poplatků (to platí ostatně i pro restaurace, hotely, prodejny a další veřejnosti přístupná místa, která používají reprodukovanou hudbu či která vlastní veřejnosti přístupné televizní monitory, takže i kadeřnictví o jednom křesle v bývalé kočárkárně) o padesát procent, ale hlavně k nepredikovatelnému zvyšování těchto poplatků v budoucnosti.
Rozjíždějí se placené služby pro LG Smart TV. Jsou k dispozici i pro Česko a Slovensko