Ten pocit je, myslím, vcelku oprávněný, nikdy se nic nestihne na čas.
Ale co se týče možnosti diskutovat u článků, jsem zásadně proti. Diskuze obvykle nepřináší na zpravodajském serveru nový pohled na skutečnost. Možná by stálo za úvahu povolit diskuzi jen k některým článkům (k úvahám, komentářům, recenzím ap.), ale rozhodně nemají co dělat u běžného zpravodajství.
Jako ukázku hnusu si vemte kteroukoli diskuzi na Českých novinách. U iDnesu (čtu jen papírovou Frontu) mě poněkud rozladily reakce čtenářů na oznámení, že řidiče linky 188, kterou 15 let jezdím, přejel jeho vlastní autobus --- čtenáři se snažili "přijít na to", co řidič zanedbal při opuštění vozu...
Hodnocení článku je také služba, pro niž nevidím opodstatnění. Kdekoli je hodnocení článku povoleno, nemá vypovídací hodnotu. Jediné, co můžete z hodnocení zjistit zcela jistě, to je fakt, že u některého článku hodnotilo více, u jiného méně čtenářů, ale jestli je ten článek dobrý nebo ne, to z nich nezjistíte.
Smysl má jistě vyhledávání, případně ankety ve stylu MfD --- ale i ty jsou hodně podivné, pokud lidé nemají motivaci (tím nemyslím odměnu) nebo pokud jsou otázky špatně položeny.
Moje oblíbené noviny International Herald Tribune, Washington Post nebo Guardian Unlimited se bez diskuzí, hodnocení a anket obejdou. Zato však nabízejí možnost poslání článku emailem, odkaz na jednotlivý záznam, uložení článku do osobní složky (cosi jako bukmarky na straně serveru), zvětšení a zmenšení písma, relevantní články a relevantní odkazy --- prostě praktické, nenásilné služby, které lidé používají.
Diskuze, hodnocení a ankety --- pokud nemáte se čtenáři vzájemné vazby, jaké mají například ukázkové i-Noviny Petra Sršně --- mohou sloužit maximálně pro drobné (na zpravodajském serveru zvlášť) umělé navýšení počtu zhlédnutých stránek a délky setrvání čtenáře na sledovaném webu.
P.S. často vystupujete jako znalec češtiny, je tvar chybí ve vašem nadpisu správný?
Myslím, že Seznam a Borgis mají zájem na postihnutí větší čtenářské obce, takže si nedovedu představit, jak by se čtenář Novinek mohl vyprofilovat. Ale věřím, že v zájmově zaměřených médiích mají diskuze své místo.
Ad čeština) Podle druhého svazku akademické Mluvnice češtiny, kapitoly 3.4.0.2 Konjugační paradigma ve čtvrté slovesné třídě (prosit, trpět, sázet), kam dle mého úsudku sloveso chybět patří, je ve třetí osobě množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu podle vzoru prosit (prosí, prosil) a trpět (trpí, trpěl) přípustný jen tvar zakončený na koncovku -í (oni prosí, trpí), podle vzoru sázet (sází, sázel) potom tvar zakončený na -ějí či -ejí (oni sázejí).
Sloveso chybět podle tvarů příčestí činného spadá spíše ke vzorům trpěl a sázel (chyběl), než ke vzoru prosil (chybil je od chybit). Naopak podle tvarů přechodníků přítomných spadá mezi vzory prosit a trpět (chybě, chybíc, chybíce), ačkoli si dovedu představit i tvary podle tvaru sázet (chyběje, chybějíc, chybějíce).
Z důsledného srovnání tvarů docházím k závěru, že časování slovesa chtít kolísá mezi vzory trpět (od toho také zastaralý tvar neurčitku chtět) a sázet. Tvary oni chybí i oni chybějí tak jsou oba ústrojné, ačkoli osobně se přikláním spíše ke vzoru trpět a někteří konzervativní jazykovědci by nejspíš kolísání vůbec nepřipustili. Avšak chápu, že vlivem tlaku na unifikaci tvarů může být příklon ke vzoru sázet považován za progresivní.
Naštěstí jazykovědci neurčují normu, pouze popisují jazyk. Narozdíl od přírodovědců, my ještě touze tvořit nové druhy nepropadáme.
Čeština. Zajímavé, zrovna u tohoto slovesa mne nikdy nenapadlo pochybovat - určitě bych dal přednost tvaru chybějící před chybící. Obvyklé srovnání s tvarem rozkazovacího způsobu bohužel nepomůže - tvary chyb i chyběj znějí nepřirozeně oba (což bude asi způsobené tím, že u tohoto slovesa je sám rozkazovací způsob významově nesmyslný). Asi to v tomto případě skutečně nebude úplně jednoznačné.
Cynická poznámka k poslednímu odstavci: aspoň nějaký pokrok za těch sto padesát let... :-)
Pěkné, ale od roku 1993 je i u vzoru sázet u 3. os. mn. č. přípustný zkrácený tvar: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=550
A ještě poznámka: Píšeme "na rozdíl", nikoli "narozdíl".