No a tady je první otázka. Evidence, živnosťák, matrika mohu být v jedné oddělené LAN nebo každá agenda tvoří jednu na tom samém úřadě oddělenou entitu. V obou případech je druhá otázka, kde smí být a jak počítače starosty, místostarosty , ale také vedoucíhou úřadu, kteří reprezentují z pracovně právního hlediska šéfy zaměstanců těchto oddělení.
Evidence obyvatel byla do centra připojena vždycky, akorát přecházela od policajtů na okres a dneska na pověřené obce. Je ale fyzicky oddělená od LAN úřadu. Živnosťák má být od příštího roku připojen přes inet do centrálního registru a matriky snad od 2006.
S tím superdodavatelem je to docela záludné, občas mi to připadá jako vyhozené peníze co si mimnisterstvo umyslí a do čeho investuje, ale nejhorší je, že postaví obec před hotovou věc a vem peníze kde vem - fungovat ale podle záměru ministerstva musíš.
Nedovedu si dobře představit, jak to dopadne, až nějaké aplikace ze samosprávy bude současně třeba propojit se státem, který určí prostřednicvím superdodavatele i technologické řešení a současně zachovat fungování informačního systému v režimu samosprávy.
Vidite a to uz se dnes deje - bez toho zakona. Takze zakon je v tom nevinne.
Tak v tom případě mu zákonem zcela jistě lze uložit všelijaké povinnosti, ale ne například několik málo superprivilegovaných superdodavatelů, kde super může více vyjadřovat cenu než kvalitu. Nedovedu si dobře představit, jak to dopadne, až nějaké aplikace ze samosprávy bude současně třeba propojit se státem, který určí prostřednicvím superdodavatele i technologické řešení a současně zachovat fungování informačního systému v režimu samosprávy.Ne každý zaměstanec samosprávy, který pracuje s počítačem je oprávněn pro přístup do registrů, ale každý desktop na úřadě má svého správce. P0kud technologické řešení vyloučí propojení počítačů v konkrétní lokalitě prostřednictvím LAN a MAN, tak to bude super . Budeme jediný stát ve světě, který nesmí používat LAN ve veřejné správě s výjimkou, kdy tyto desktopy stejně jako vše ostatní
bude ve správě, možná i vlastnictví superdodavetele.
Tohle nemůže pro veřejné rozpočty dopadnout dobře. Především je třeba rozlišovat státní instituce jako jsou ministerstva , NKÚ apod. a subjekty samosprávy, z nichž některé vykonávají v pověření výkon státní správy. Jakkoliv složité by bylo centralizovat informační systémy první skupiny subjektů, tak v druhém případě lze hovořit o naprostém popření ústavního uspořádání české republiky.
Několik drobných dotazů
1) Komu patří data
2) Kdo za ně zodpovídá
3) Kdo financuje
4) Kdo kromě legislativy státu určuje pravidla
5) Kteří dodavatelé smějí do těchto systémů vstupovat a na bázi jakých licenčních ujednání
6) Má být prostor primárně jako otevřené řešení nebo ála GOVNET vše nejlépe včetně desktopu pod dozorem v budoucnu tureckého či kyperského českého telekomu.
Jaké pravomoci v této věci má zastupitelstvo kromě toho, že všechno platí ? Zabezpečení dat nespočívá jenom v tom, kteří oprávnění uživatelé provádějí jaké operace, ale také v tom, kteří technologičtí pracovníci a firmy mají administrátorská oprávnění. Zatímco první věc lze popsat legislativně a v duchu naznačených problémů i částečně řešit, druhou lze vyřešit jedině návratem do totáče k jedinému zemědělskému družstvu, co zvládlo informatiku.
ČLÁNKY DO MAILU