Vlákno názorů k článku Nutella vyrazila do boje proti fanouškům od m - smějete se na špatném porodním sále, jednak to...

smějete se na špatném porodním sále, jednak to nemá v pečivu co dělat, druhak pokud si myslíte, že je to ekvivalent toho dobrého co nám příroda dává v určitém komplexu látek, tak vás musím zklamat, jedná se o izolovanou jednu složku která takto samotná spíše škodí (při dlouhodobé konzumaci)

a mě zase baví, že tu někdo operuje školou (jako by snad neexistoval špatný lékař nebo špatný právník - a jaké oni mají školy), přitom E150 hnus opravdu je a to i kdyby ten cukr nepřipálili

ono by možná pro začátek stačilo se podívat, co daná GM způsobuje, k čemu je určena, pokud je to třeba možnost dávat větší dávky pesticidů, tak je moc hezké, že samotná tato konkrétní GM neškodí, ale konečnému spotřebiteli je tento test k ničemu, když se pak přiotráví ještě více pesticidy zamořenou stravou

vyhnout se jim dá (chce to se porozhlédnout mimo brany tesca) a jsou produkty, u kterých složení říká, že sníst NIC je lepší než sníst je...

moc pěkně řečeno

a jinak souhlas, nutela to je předražená břečka

Vidim ze ty ses klasicka becici ovce, jako vzdy.

No, tak předně to není náhražka čokolády, ono to má být spíše nugát (pasta z oříšků). A s tím cukrem a tukem je to pravda. Složení z oficiálních českých stránek výrobce:
cukr, rostlinný olej, lískové oříšky 13 %, odtučněný kakaový prášek 7,4 %, odtučněné sušené mléko 6,6%, sušená syrovátka, emulgátor: lecitiny (sójové); vanilin.
Když to spočítáte, tak ten cukr s tukem dělá přes 70%.

A aby nebyly pochyby, jaký tuk tam je, tady máte složení, jak je popsané pro američany:
ingredients: sugar, palm oil, hazelnuts, cocoa, skim milk, reduced minerals whey (milk), lecithin as emulsifier (soy), vanillin: an artificial flavor.

Tedy je tam opravdu palmový olej.

Vidím že jsi odborník úplně na všechno :-D :-D

Povídali na přednášce bioekomatek? Si aspoň tu Nutellu vezmi do ruky a podívej se na to složení než začneš plácat kraviny.
Pořád je to lepší než všechny české "čokolády" dohromady.

To je sice možné, ale v takovém případě *nejsou* pochybnosti podloženy *výsledky* testů. Na rozdíl od situací, které jsem popisoval já (kdy jsou výsledky testů "na hraně", takže je lze interpretovat jako "dost možná škodlivé" i jako "škodlivost se neprokázala").
Opakuji, že s těmi "žádnými pochybnostmi" moc slovíčkaříte - taháte to do přehnaných extrémů. Nebyl to ode mě návrh zákona, aby mělo smysl ho takto pitvat :)

Výsledky každých testů vždy dávají důvod o nezávadnosti pochybovat. Vždy se dá pochybovat o citlivosti zvolených metod, velikosti vzorku, délky trvání testu, nezávislosti laboratoře a o spoustě jiných věci.

To máte jako s GMO. Když se prokáže, že to neškodí při pětiletém požívání, hned se ozvou odpůrci, že to ale může škodit po deseti letech. A když se ukáže, že ani za deset let to nikoho nepoškodilo, tak se začne mluvit o poškození následující generace. A když se na myších ukáže, že ani po deseti generacích krmených GMO nelze nic prokázat, tak odpůrci řeknou, že to je málo, že to chce aspoň tisíc generací, atd.

Prostě, žádný test nemůže prokázat nezávadnost. Může jen říci, že pravděpodobnost závadnosti je menší než nějaké epsílon, a pak už je jen a jen politické rozhodnutí, jestli toto epsílon je dostatečně malé.

Není to zbytečné slovíčkaření? Na testování bezpečnosti přídatných látek existují metodiky. Někdy test vyjde jednoznačně, někdy ne. Stávající praxe je, že pokud se nenajde jednoznačně důvod pro zákaz, pak látka zakázána není. Můj postoj je, že pokud výsledky testů dávají důvod o nezávadnosti pochybovat, pak je lepší látku nepoužívat = zakázat.

"A hlavně: že by mělo být povoleno používat jen látky, které jsou otestované a není u nich žádná pochybnost o negativních účincích."

To by mě zajímalo, jak byste toho chtěl dosáhnout. Vždycky se najde někdo o něčem pochybující, stav kdy není žádná pochybnost nikdy nenastane. Nebo tou žádnou pochybností ve skutečnosti myslíte "Ondřej Bouda nemá pochybnost"?

Pokud jde o bezpečná éčka, tak jsou většinou i v zájmu spotřebitele (delší trvanlivost, nižní cena). Např. kyselina askorbová jako konzervant mi přijde naprosto v pohodě (vitamín C neškodí).

U věcí typu pěnidel nebo barviv to pak bude záležet na preferencích spotřebitele - někomu na vzhledu záleží, jinému je to jedno.

Problém vidím skutečně spíš v tom, že spotřebitel nemá možnost se informovaně rozhodnout. Že by na obalu kromě vyjmenování éček měla být uvedena i jejich funkce (např. "nahrazuje žloutek" u emulgátoru v majonéze). A hlavně: že by mělo být povoleno používat jen látky, které jsou otestované a není u nich žádná pochybnost o negativních účincích.

Me vzdycky rozesmejou lidi, kteri obhajuji Ecka ... v mase (aby bylo cervenejsi) ... v cire limonade( tu vodu je prece taky treba obarvit) ... to vsechno je jiste velmi potrebne ...

Je totiz uplne jedno jak to je/neni skodlive, v kvalitni potravine to nema co delat. Stejne jako pivo nevydrzi mesic, mliko ma skysnout a ne zplesnivet ...

To jste hezky rozepsal, ale chybí vám tam hlavní důvod. Éčka jsou v potravinách navíc a vůbec tam být nemusí.

Většinou jsou tam proto, že jejich vlastnosti jsou v zájmu výrobce a nikoliv spotřebitele. Výrobce to chce levně vyrobit, dobře prodat a mít možnost to déle skladovat. Takže tam šoupne věci, které mění vlastnosti výrobku v souladu s jeho zájmy. Lepší barva, lepší chuť, delší trvanlivost, úspora při výrobě, nepřirozené udržení jednotlivých přísad pohromadě atd. atd.

A ??? Co to ma delat v rohliku/housce?

Protože:
(1) o některých se ví, že neškodí;
(2) o mnohých se ví, že škodí pouze nad určité množství - jenže některé z těchto jsou tak hojně používané, že ač žádný výrobek sám o sobě kritické množství nepřekračuje, tak spotřebitel s velkou pravděpodobností kritické množství běžně překračuje kombinací několika výrobků;
(3) o některých se ví, že škodí i v minimálním množství (jsou v procesu zakazování, ale ten proces nějakou dobu trvá - a tak se zatím používají dál),
(4) o mnohých je důvodné podezření, že nejspíš škodí, ale ještě to není s dostatečnou jistotou prokázáno (a tak se používají dál),
(5) o vlivu těch ostatních na zdraví zatím nevíme nic (tzn. možná škodí, možná ne) - ale používá se jich tolik, že by byl zázrak, kdyby mezi nimi nic škodlivého nebylo.

Hlavní problém éček je v jejich množství: je jich tolik, že se v tom spotřebitel nemůže orientovat. Takže když např. budete chtít konzumovat jen ty, o kterých se skutečně *ví*, že jsou bezpečné - tak bude ten seznam tak dlouhý, že ho v hlavě neudržíte. Čili jako spotřebitel můžu buď každý výrobek analyzovat s pomocí internetu/aplikace (to je časově dost náročné); nebo si to zjednodušit a prostě preferovat výrobky s minimálním počtem přídatných látek (což ale nemusí být spolehlivá metoda). Takže spotřebitel tak jako tak prohrává.

To mi připomíná, jak jsem kdysi četl poutavý článek o tom, jaká svinstva se přidávají do pečiva. Jako příklad uváděli mimo jiné E300, známé též jako kyselina L-askorbová... :-)

jj, takovy E948, E949 a E941 to jsou ty úplně nejhorší éčka vůbec. Doporučuji se jich vyvarovat - nejlépe dobře utaženým igelitovým pytlíkem přes hlavu. Případně nepožívat příliš E1510.

Souhlas ale náhražky se používají téměř všude a v téměř všech výrobcích - bohužel . O "ečkách" a dalších hnusech se nemá cenu ani rozepisovat .Takže pokud chcete jíst zdravě musíte si vše vyrobit sám nebo nakupovat v zahraničí a pečlivě vybírat.

No a co je na tom tak divného, že se prodávají válečné náhražky... nevšiml jste si snad, že jsme už delší dobu ve válce? Zatím se ještě střílí jinde, ale následky už (mimo jiné ve formě palmového oleje, lupiny, sojových proteinů a podobných vychytávek) neseme všichni. :-)

Cesta vlakem způsobuje, že krkající černoši smrdí.
http://www.misantrop.info/trvale-udrzitelna-krava/

Válečná náhražka kvalitní čokolády se dnes prodává jako umělý luxus pro masy, přitom je to jen cukr a tuk (70 % výrobku tvoří cuk a tuk!).

Tuk je navíc ve formě palmového oleje, který je sice extrémně levný, ale zdravotně opravdu silně nevhodný. A navíc jeho výroba přináší obrovské ekologické dopady.

Dávat Nutellu dětem je zločin.